KlasikaPlus.cz© - portál o klasické hudbě
...váš vyladěný partner
Bazilika svatého Jakuba v Praze je od 6. srpna do 24. září dějištěm pětadvacátého ročníku Mezinárodního varhanního festivalu Audite Organum. V rámci přehlídky rozezní největší pražské varhany interpreti z Francie, České republiky, Ruska, Polska a Rakouska. Řadu osmi koncertů zahájí francouzský varhaník David Cassan, závěrečný koncert bude patřit ředitelce festivalu Ireně Chřibkové. Ke čtvrtstoletí…
„V roce 950. výročí vzniku kolegiátní kapituly na Vyšehradě v kostele sv. Petra a Pavla byl uspořádán první ročník varhanních koncertů Varhanní Vyšehrad.“ „Petr Kolař se představil v programu, který výrazně akcentoval moravské autory.“ „Sympatickým zakončením koncertu byl přídavek – vtipná, nápaditá a stručná improvizace.“ Při příležitosti výročí vzniku starobylé kapituly na památném Vyšehradě…
„Na svatomikulášském kůru v 18. století působil známý skladatel a pedagog František Václav Habermann.“
„Příznivý posudek Josefa Vocknera vyzdvihl jasnou intonaci jednotlivých hlasů i v plenu a technickou spolehlivost nástroje.“
„Můžeme jen litovat, že unikátní Zausovy romantické varhany nejsou víc využívány.“
Romantické varhany v hlavním městském kostele v Chebu postavil místní mistr varhanář Martin Zaus v roce 1894. Jsou dokladem vysoké úrovně jeho umění ovlivněného pobytem v Paříži u významného varhanáře Josepha Merklina a poznáním francouzského varhanářství. Jsou jeho největším nástrojem a shodou okolností se zachovaly v téměř nezměněné podobě do dnešní doby.
„S počtem píšťal 4 736 byly tehdy varhany třetí největší v Rakousko-Uhersku.“
„Pro stavbu varhan byla zvolena firma Heinrich Voit, která jediná v Evropě byla schopna zkonstruovat posuvný hrací stůl.“
„Na tuto sezónu byla naplánovaná tři sobotní matiné a další tři mají proběhnout v příštím cyklu. Cenný romantický nástroj v krásném secesním sále si to zaslouží.“
Krásný secesní Obecní dům v Praze byl postaven před I. světovou válkou a v centrální Smetanově síni korunován postavením nových varhan od německé firmy Heinrich Voit z Durlachu. Jejich rejstříkovou dispozici navrhl profesor Karel Stecker. Prvním zahraničním varhanním virtuózem, který na ně zahrál už v roce 1912, byl Joseph Bonnet, varhaník pařížského chrámu sv. Eustacha…
„Česká spořitelna se k blížícímu se padesátému výročí svého vzniku rozhodla vybudovat nový koncertní sál.“
„Od začátku bylo do velkého sálu počítáno se stavbou varhan.“
„Byla zvolena německá varhanářská firma Wilhelm Sauer z Frankfurtu nad Odrou.“
Pro rozvoj kultury v druhé polovině 19. století bylo rozhodnutí České spořitelny vybudovat v Praze reprezentativní budovu s koncertním sálem velice přínosné. Po dostavění byla sličná budova od roku 1885 na vltavském nábřeží centrem pražského hudebního dění. Po habsburském korunním princi byla nazvána Rudolfinum. Součástí nového sálu bylo také postavení nových varhan…
„Nejstarší barokní varhany v Praze se shodou příznivých okolností zachovaly v unikátním nezměněném stavu ze 17. století.“
„Dá se předpokládat, že už v době gotiky stály v Týnském chrámu varhany, ale doložen je až renesanční nástroj z roku 1574.“
„Pro hudební Prahu 18. století bylo neobyčejně přínosné 41leté působení na týnském kůru Josefa Segera, skladatele a významného pedagoga.“
Týnské varhany jsou nejkrásnějším barokním nástrojem v Praze a pozoruhodným příkladem úrovně varhanářského umění 17. století. Jsou jedním ze tří nástrojů spolu s varhanami ve františkánském kostele ve Vídni a blízkém Klosterneuburgu (oba byly dostavěny roku 1642), které se zachovaly do dnešní doby v původním stavu. Týnské varhany se stylově řadí k varhanářství jihoněmeckému…
„Vysoká muzikálnost a sympatické pohroužení do hudby oslovily obecenstvo především ve skladbách Petra Ebena a Lukáše Hurníka.“ „Nápaditý program měl vhodně zvolené dominanty i jejich odlehčení.“ „Půvabným zpestřením byly Haydnovy miniatury pro mechanický píšťalový hrací stroj.“ Již 80. varhanní podvečer v evangelickém kostele U Salvátora potvrzuje, že nenápadné koncerty první středu v měsíci na nové varhany…
Zájem provází skladatelskou soutěž ke slavnostnímu uvedení nových varhan Gerharda Grenzinga v katedrále sv. Víta, Václava a Vojtěcha na Pražském hradě, kterou loni vyhlásily Hudební nakladatelství Českého rozhlasu a Nadační fond Svatovítské varhany. Přišlo už 47 skladeb, z toho osm zahraničních. Nový nástroj bude představen letos 15. června. Přihlášení skladatelé měli v rámci soutěže odevzdat jednu samostatnou kompozici…
„Pavel Svoboda je vybaven neselhávající technikou, neobyčejnou hráčskou jistotou a imponující zvukovou představivostí.“ „Gotická suita Léona Boëllmanna zazněla monumentálně v Introdukci a svižně a velmi rytmicky v Menuetu.“ „Vigilii Luboše Sluky zařazuje Svoboda často do svých recitálů a z jeho hry je patrné zaujetí touto skladbou.“ Díky pořadateli, Symfonickému orchestru hlavního města Prahy FOK, jsou v této sezóně…
„Vaníček se projevil jako velmi temperamentní interpret s mezinárodní zkušeností.“ „Již první skladba předznamenala celkový radostný charakter vyznění koncertu.“ „František Vaníček zvládl ovládat mechanické varhany sám, což je víc než obdivuhodné a i fyzicky velmi náročné.“ Na 78. koncertě na nové Euleho varhany z roku 2011 v evangelickém kostele U Salvátora vystoupil František Vaníček, který…
„V 70. letech 20. století hrozilo zřícení kostela. Díky zájmu místních se tak ale naštěstí nestalo.“
„V roce 2009 se uskutečnila generální rekonstrukce nástroje, a to opět firmou Eule, což bylo vynikající řešení.“
„Koncerty se těší velkému zájmu posluchačů, bazilika je vždy takřka zaplněna.“
Už třináctý ročník mezinárodního hudebního festivalu Varhanní duchovní hudba ve Filipově se opět konal během léta v bazilice minor Panny Marie Pomocnice křesťanů ve Filipově v obci Jiříkov nedaleko města Rumburk v severních Čechách. Program nabídl osm různých koncertů, které začínaly vždy v neděli od 14:00 hodin. Na festival přijíždějí účinkovat umělci i sbory z České republiky i ze zahraničí…
„Lidem, kteří chodí na varhanní koncerty, moderní varhanní hudba většinou nepřipadá nezajímavá či nesrozumitelná.“
„Eben býval častým interpretem svých varhanních opusů, většinou se ovšem jednalo ještě spíše o improvizace. Ale nezaznamenal jsem, že by někdy koncertně provedl třeba Nedělní hudbu či Laudes.“
„Potkávám interpretace, jaké se zrodily zdánlivě bez kontinuity, nepřejímají vyzkoušené a zažité postupy, ale zároveň se mi zdá, že míří k podstatě věci.“
Varhanní tvorba významného českého hudebního skladatele Petra Ebena, jehož nedožitých devadesátých narozenin vzpomínáme právě dnes, 22. ledna, patří k tomu nejdůležitějšímu, čím obohatilo české umělecké prostředí ve druhé polovině dvacátého století kulturní svět. Nebo upřesněme: obohatilo tu výseč evropské a světové kultury, jež se vztahuje ke křesťanským kořenům. – Varhaník a profesor AMU Jaroslav Tůma uvažuje o tradici provádění Ebenových varhanních děl a o výchozích parametrech jejich interpretace. Ebenovy opusy se mu už stávají klasikou, něčím, co bude patřit do repertoáru varhan zřejmě už napořád.