KlasikaPlus.cz© – portál o klasické hudbě

PORTÁL O KLASICKÉ HUDBĚ

...váš vyladěný partner

english

Varhanní duo na Vyšehradě english

„Program sestával výhradně z originálních skladeb pro čtyři ruce a čtyři nohy, poprvé u nás.“

„Jejich hra prozrazovala záviděníhodný elán. Hrály nadšeně, velmi muzikálně a připravily návštěvníkům velký zážitek.“

„Tři části Bédardovy Sinfonietty byly zahrány s velkou chutí a ve scherzu zvlášť s pozorností k četným půvabným detailům.“

Závěrečný čtvrtý koncert letního Varhanního Vyšehradu, přehlídky nápaditě dramaturgicky připravované varhaníkem kostela sv. Petra a Pavla a pedagogem Pražské konzervatoře Ondřejem Valentou, přivedl k cenným romantickým varhanám bratří Paštiků z roku 1903 dvě varhanice. Byly jim nedávné absolventky Ivana Michalovičová (AMU) a Petra Kujalová (JAMU), současné studentky doktorského stupně na svých mateřských školách. Záměrem organizátora nebylo jejich vystoupení jako sólistek, ale jako dua v originálních skladbách pro čtyři ruce a čtyři nohy.

Varhanní koncerty, kde vystupují dva sólisté, obyčejně sestávají ze sólových čísel střídajících se interpretů, kteří v závěru zahrají určitou skladbu oba dohromady. Tentokrát se ale jednalo o objevný pořad skladeb, které byly všechny komponovány v originále pro dva hráče na jednom nástroji a prezentovány patrně poprvé veřejně u nás. Ivana MichalovičováPetra Kujalová se ujaly tohoto úkolu 25. června se zjevným nadšením a odpovídajícím elánem. Jsou vybaveny spolehlivou technikou a hrály velmi muzikálně. O jejich zaujetí svědčí i výstižné společné „Slovo k programu“, kde zmínily všechny podstatné údaje o interpretovaných skladbách.

Úvodem uvedly tři ukázky ze soudobé francouzské tvorby pro obsazení dvou hráčů u jednoho nástroje, ve Francii značně rozšířené. Naji Hakim (1955), francouzsko-libanonský skladatel a varhaník působící v Paříži, vytvořil cyklus Apoštolové v roce 2011. Tři meditace z něj jsou nazvány podle jejich jmen a využívají vždy citaci gregoriánského nebo protestantského chorálu. U sv. Petra zašifrovaný v kaskádách manuálových hlasů, u sv. Jana krásně vykroužený jazykovým rejstříkem v pedále a u sv. Jakuba mladšího v akordické podobě manuálu. Velmi stručné části, vhodné na úvod koncertu, byly zahrány s velkou chutí a převedly pořad do dalšího čísla.

Jean-Baptist Robin (1976) je varhaníkem královské kaple ve Versailles. Věnuje se intenzivně komponování a za své skladby získal různá mezinárodní ocenění. Pohled na Aghartu z roku 2014 je inspirovaný mýtickou pozemní říší. První část je ve formě passacaglie, interpretkami mohutně a přesvědčivě stupňované do plena, ve druhé části se k tématu připojuje další pohyblivé téma a z tichého začátku se skladba opět dynamicky stupňuje do ohlušujícího fortissima.

Kanadský skladatel a varhaník Denis Bédard (1950) vystudoval v Québecku a v Evropě a v současné době působí jako varhaník katedrály ve Vancouveru. Jeho Sinfonietta byla vytvořena v roce 1993. Neobjevuje nové světy, ale řídí se vzory francouzského symfonického stylu. Harmonicky je přístupná, formálně přehledná a varhanní stylizací nápaditá. Její části Hymnus, ScherzoCarillon byly zahrány s velkou chutí a ve scherzu zvlášť s pozorností k četným půvabným detailům.

Fantasie f moll KV 594 Wolfganga Amadea Mozarta, někdy také nazývána Adagio a Allegro, není původně určena pro varhany, ale pro mechanický píšťalový hrací stroj, který doprovázel smuteční hudbou v Kabinetu voskových figur hraběte Deyma památku zemřelého generála Laudona. U Mozarta se jedná postupně celkem o tři díla z posledního roku života a je důkazem jeho geniality, že vytvořil na obyčejnou komerční objednávku takové hudební skvosty. Skladby hned po svém vzniku zaujaly, byly rozšířeny ve verzi pro klavír na čtyři ruce a hrávají se v přepisu i sólově pro varhany. Interpretačně v první a třetí části možná kvůli rychlejšímu tempu scházel větší klid a „naříkavé“ odtahy nepůsobily nijak sugestivně. Zde určitá hráčská netrpělivost nebyla namístě, právě tak jako příliš rychlé tempo střední živé části.

Závěr koncertu tvořila známá Sonáta d moll op. 30 německého romantického autora Gustava Adolfa Merkela (1827-1885), která vyhrála soutěž o varhanní skladbu na čtyři ruce v roce 1857. Drážďanský varhaník a skladatel působil v evangelickém kostele Kreuzkirche a v katolickém Hofkirche. Třívětou sonátou, nástrojově velmi dobře stylizovanou, vyvrcholil v interpretaci Ivany Michalovičové a Petry Kujalové podnětný koncert. Budeme se těšit i na další vystoupení tohoto dua se zajímavým repertoárem.

Foto: Varhanní Vyšehrad

Jan Hora

Varhaník a hudební pedagog

Vystudoval Pražskou konzervatoř, hudební fakultu AMU ve třídě Jiřího Reinbergera a vzdělání si rozšířil ještě na Franz-Liszt-Hochschule ve Výmaru. Je laureátem bachovských soutěží v Gentu (1958) a v Lipsku (1964). Koncertoval ve všech zemích Evropy, v USA a Japonsku, spolupracoval s mnoha špičkovými orchestry, podílel se mimo jiné na řadě nahrávek Janáčkovy Glagolské mše. Vyučoval v letech 1965 – 2016 na Pražské konzervatoři, v letech 1977-2014 zároveň na AMU, od 1995 jako profesor varhanní hry. V současné době působí na katedře hudební výchovy Pedagogické fakulty Univerzity v Hradci Králové. Často je zván do porot mezinárodních varhanních soutěží. Jeho repertoár zasahuje do všech stylových epoch se zvláštním zaměřením na českou varhanní tvorbu. Pro firmu Vixem nahrál varhanní skladby A. Dvořáka, J. B. Foerstera, L. Janáčka, B. Martinů, M. Kabeláče a A. Háby a staré české mistry J. Zacha, K. B. Kopřivu a J. K. Kuchaře.



Příspěvky od Jan Hora



Více z této rubriky