Varhanní duo na Vyšehradě
„Program sestával výhradně z originálních skladeb pro čtyři ruce a čtyři nohy, poprvé u nás.“
„Jejich hra prozrazovala záviděníhodný elán. Hrály nadšeně, velmi muzikálně a připravily návštěvníkům velký zážitek.“
„Tři části Bédardovy Sinfonietty byly zahrány s velkou chutí a ve scherzu zvlášť s pozorností k četným půvabným detailům.“
Závěrečný čtvrtý koncert letního Varhanního Vyšehradu, přehlídky nápaditě dramaturgicky připravované varhaníkem kostela sv. Petra a Pavla a pedagogem Pražské konzervatoře Ondřejem Valentou, přivedl k cenným romantickým varhanám bratří Paštiků z roku 1903 dvě varhanice. Byly jim nedávné absolventky Ivana Michalovičová (AMU) a Petra Kujalová (JAMU), současné studentky doktorského stupně na svých mateřských školách. Záměrem organizátora nebylo jejich vystoupení jako sólistek, ale jako dua v originálních skladbách pro čtyři ruce a čtyři nohy.
Varhanní koncerty, kde vystupují dva sólisté, obyčejně sestávají ze sólových čísel střídajících se interpretů, kteří v závěru zahrají určitou skladbu oba dohromady. Tentokrát se ale jednalo o objevný pořad skladeb, které byly všechny komponovány v originále pro dva hráče na jednom nástroji a prezentovány patrně poprvé veřejně u nás. Ivana Michalovičová a Petra Kujalová se ujaly tohoto úkolu 25. června se zjevným nadšením a odpovídajícím elánem. Jsou vybaveny spolehlivou technikou a hrály velmi muzikálně. O jejich zaujetí svědčí i výstižné společné „Slovo k programu“, kde zmínily všechny podstatné údaje o interpretovaných skladbách.
Úvodem uvedly tři ukázky ze soudobé francouzské tvorby pro obsazení dvou hráčů u jednoho nástroje, ve Francii značně rozšířené. Naji Hakim (1955), francouzsko-libanonský skladatel a varhaník působící v Paříži, vytvořil cyklus Apoštolové v roce 2011. Tři meditace z něj jsou nazvány podle jejich jmen a využívají vždy citaci gregoriánského nebo protestantského chorálu. U sv. Petra zašifrovaný v kaskádách manuálových hlasů, u sv. Jana krásně vykroužený jazykovým rejstříkem v pedále a u sv. Jakuba mladšího v akordické podobě manuálu. Velmi stručné části, vhodné na úvod koncertu, byly zahrány s velkou chutí a převedly pořad do dalšího čísla.
Jean-Baptist Robin (1976) je varhaníkem královské kaple ve Versailles. Věnuje se intenzivně komponování a za své skladby získal různá mezinárodní ocenění. Pohled na Aghartu z roku 2014 je inspirovaný mýtickou pozemní říší. První část je ve formě passacaglie, interpretkami mohutně a přesvědčivě stupňované do plena, ve druhé části se k tématu připojuje další pohyblivé téma a z tichého začátku se skladba opět dynamicky stupňuje do ohlušujícího fortissima.
Kanadský skladatel a varhaník Denis Bédard (1950) vystudoval v Québecku a v Evropě a v současné době působí jako varhaník katedrály ve Vancouveru. Jeho Sinfonietta byla vytvořena v roce 1993. Neobjevuje nové světy, ale řídí se vzory francouzského symfonického stylu. Harmonicky je přístupná, formálně přehledná a varhanní stylizací nápaditá. Její části Hymnus, Scherzo a Carillon byly zahrány s velkou chutí a ve scherzu zvlášť s pozorností k četným půvabným detailům.
Fantasie f moll KV 594 Wolfganga Amadea Mozarta, někdy také nazývána Adagio a Allegro, není původně určena pro varhany, ale pro mechanický píšťalový hrací stroj, který doprovázel smuteční hudbou v Kabinetu voskových figur hraběte Deyma památku zemřelého generála Laudona. U Mozarta se jedná postupně celkem o tři díla z posledního roku života a je důkazem jeho geniality, že vytvořil na obyčejnou komerční objednávku takové hudební skvosty. Skladby hned po svém vzniku zaujaly, byly rozšířeny ve verzi pro klavír na čtyři ruce a hrávají se v přepisu i sólově pro varhany. Interpretačně v první a třetí části možná kvůli rychlejšímu tempu scházel větší klid a „naříkavé“ odtahy nepůsobily nijak sugestivně. Zde určitá hráčská netrpělivost nebyla namístě, právě tak jako příliš rychlé tempo střední živé části.
Závěr koncertu tvořila známá Sonáta d moll op. 30 německého romantického autora Gustava Adolfa Merkela (1827-1885), která vyhrála soutěž o varhanní skladbu na čtyři ruce v roce 1857. Drážďanský varhaník a skladatel působil v evangelickém kostele Kreuzkirche a v katolickém Hofkirche. Třívětou sonátou, nástrojově velmi dobře stylizovanou, vyvrcholil v interpretaci Ivany Michalovičové a Petry Kujalové podnětný koncert. Budeme se těšit i na další vystoupení tohoto dua se zajímavým repertoárem.
Foto: Varhanní Vyšehrad
Příspěvky od Jan Hora
- Karol Mossakowski je mistrem svého nástroje
- Pestrý pořad dánského varhaníka Jakoba Lorentzena u sv. Jakuba
- Brilantní Irena Chřibková
- Temperament a nebojácnost i subtilnost. Mladá varhanice Laura Schlappa u sv. Jakuba
- Svatojakubský varhanní festival zahájen
Více z této rubriky
- Tvořivé dialogy a houževnatost umělecké zralosti
- Koncert k nedožitým 98. narozeninám Zuzany Růžičkové ve znamení pestrosti a mládí
- Docent Martin Hroch hrál na cembalo, doprovázely čtyři smyčce
- Luksova bezelstná demonstrace limitů SOČRu
- Hudební večer plný kontrastů. Moravská filharmonie s Beethovenem, Prokofjevem i Tabakovou
- Návrat k Jindřichu Feldovi a skvostný Brahms. Hradecká filharmonie opět potěšila
- Operní recitál Julie Roset a Anthonyho Leóna jako další triumf agentury Nachtigall Artists
- Hudba Fin de siècle v Rudolfinu
- Ensemble Versus a husí kůže
- Báječný a optimistický Český filharmonický sbor