Nový průzkum spojený s festivalem Dvořákova Praha ukazuje, že odkaz Antonína Dvořáka v české společnosti zůstává mimořádně silný. Zároveň však odhaluje proměnu publika, klasickou hudbu dnes nejčastěji poslouchají mladí a starší posluchači, zatímco střední generace zůstává výrazně méně zapojená.

Česká společnost si i v aktuální době uchovává pevný vztah ke klasické hudbě, alespoň na symbolické úrovni. Data z aktuálního průzkumu realizovaného pro festival Dvořákova Praha agenturou Ipsos potvrzují, že jméno Antonín Dvořák patří k nejpevnějším kulturním konstantám, které zná téměř celá populace. Dominantní postavení v kolektivní paměti si přitom drží především opera Rusalka, která pro většinu respondentů představuje hlavní vstupní bod do skladatelova díla, zatímco symfonická tvorba, včetně ‚Novosvětské symfonie‘, oslovuje menší část publika.

Pravidelný poslech klasické hudby deklaruje přibližně desetina Čechů, zatímco většina se s ní setkává jen výjimečně. Přesto má klasická hudba v české společnosti vysoký kulturní kredit: více než čtyři pětiny respondentů ji považují za důležitou součást národní identity a většina podporuje i hudební vzdělávání. Poslech i návštěvnost koncertů však narážejí na kombinaci praktických i psychologických bariér. Vedle ceny vstupenek či dostupnosti koncertních sálů hraje roli i pocit určité ‚nepřístupnosti‘ prostředí klasické hudby a nejistota, zda publikum koncertu plně porozumí. „Nejde o nedostatek zájmu, ale spíše o otázku přístupu,“ uvedl Robert Kolář, ředitel Akademie klasické hudby, která festival Dvořákova Praha pořádá, podle něhož publikum reaguje na otevřenější a dramaturgicky flexibilnější formáty.

Jedním z nejvýraznějších zjištění je generační rozložení publika. Klasickou hudbu dnes častěji poslouchají dvě skupiny: mladí lidé ve věku 18 až 26 let a starší posluchači nad padesát let. Naopak střední generace zůstává méně aktivní, což může souviset s životním rytmem i proměnou kulturní spotřeby. Zatímco mladší publikum objevuje klasiku nově, často i prostřednictvím digitálních platforem, starší generace na ni navazuje z dřívější zkušenosti. Lidé ve středním věku naopak čelí časovým i ekonomickým omezením, která jejich kulturní účast snižují. Zásadním faktorem zůstává dostupnost, nejen finanční, ale i geografická. „Ve větších městech je kontakt s klasickou hudbou častější, zatímco v regionech lidé narážejí na omezenou nabídku,“ upozorňuje Kolář.

Foto: archiv Dvořákovy Prahy (ilustrační záběry)

Facebook X E-mail WhatsApp