PORTÁL O KLASICKÉ HUDBĚ

Ozvěnou letošního již 60. ročníku Concertina Praga, konaného v rámci festivalu Dvořákova Praha, se stal podvečer v Centru Bořislavka v úterý 22. září. Za finanční podpory nadace manželů Komárkových na něm vystoupila „Rodina stipendistů“, tvořená pěticí mladičkých pianistů. Hráli v atraktivním vstupním prostoru moderní prosklené budovy, jen pár metrů od rušné Evropské třídy směřující k letišti, uprostřed dekorativní zeleně. Ač se jedná o prostředí pro koncertní provoz vskutku neobvyklé, výsledný akustický dojem z něho je nad očekávání dobrý.

Dirigentka, navíc nikoli maskovaná ve fráčku, ale přiznaně žensky na podpatcích a v sukni, ještě stále není na hudebním trhu, přinejmenším na tom tuzemském, tak obvyklým zbožím. Čínská umělkyně Elim Chan se přesně takto objevila ve středu na dirigentském stupínku před Českou filharmonií, aby společně završili letošní devatenáctý ročník festivalu Dvořákova Praha. Hvězdným sólistou byl houslista Gil Shaham. V programu figurovali Dvořák, Martinů, Prokofjev a Stravinskij.

Pokud vám v noci před koncertem manažer sdělí, že dlouho očekávaný sólista onemocněl, samozřejmě vás nenapadne jiná varianta než koncert s omluvou zrušit. Tohle se prostě stává. Dvořákově Praze se ale povedl husarský kousek: za půl dne zajistila důstojného náhradníka. Místo Rafała Blechacze koncertoval 21. září v Praze Alexander Melnikov a ve Dvořákově síni Rudolfina nebyl znát úbytek publika…

Programová řada Opera in Concert mezinárodního festivalu Dvořákova Praha představila na letošním 19. ročníku operu Jakobín, kdy nepřítomnou scénickou složku se interpretům mezinárodního renomé podařilo kompenzovat skvělými pěveckými výkony a autentickým uměleckým výrazem. Pod taktovkou Tomáše Netopila se kromě sólistů představil Symfonický orchestr hl. m. Prahy FOK, Pražský filharmonický sbor (sbormistr Lukáš Kozubík) a Dětský pěvecký sbor Českého rozhlasu (sbormistryně Věra Hrdinková). Jednoznačně úspěšná akce se v Dvořákově síni Rudolfina konala 19. září.

Ve středu 16. září se v Dvořákově síni Rudolfina uskutečnil poslední koncert rezidentury Magdaleny Kožené na letošní Dvořákově Praze. S Komorním orchestrem České filharmonie, který vedl jeden z uznávaných specialistů na barokní hudbu, italský dirigent Andrea Marcon, uvedli výběr z oper Georga Friedricha Händela a Antonia Vivaldiho i trojici instrumentálních koncertů. Festival tak nabídl další kvalitně obsazený a profesionálně provedený koncert. K deklarované Una festa barocca, tedy Barokní slavnosti, však podle mého názoru přece jen něco podstatného chybělo.

Symfonický orchestr Českého rozhlasu si letos na podzim připomíná sto let od prvního koncertu tělesa Radijournalu, tedy od svého zrodu. K otevřené vlastní sezóny chystá na 24. září repliku tehdejšího programu s hudbou od Smetany, Dvořáka, Fibicha a Beethovena. Na festivalu Dvořákova Praha se 15. září nicméně prezentoval vedle světových klasiků premiérou. A poprvé se navíc v Rudolfinu ukázal s novým šéfdirigentem, pětačtyřicetiletým německo-japonským umělcem Eliasem Grandym.

Koncert Magdalena Kožená uvádí na Dvořákově Praze navázal na dlouhodobou činnost Nadačního fondu Magdaleny Kožené, který se vedle projektu ZUŠ Open věnuje také podpoře mimořádně talentovaných mladých hudebníků. V Anežském klášteře večer 14. září vystoupily tři vybrané talenty, které jsou velikým příslibem české opery. Jejich výkony, ale i význam koncertu zpracovává reflexe pro portál KlasikaPlus.cz.

Festival Dvořákova Praha si může dovolit sáhnout občas do nejvyšších pater, už stokrát osvědčených: pozvat Vídeňské filharmoniky a s nimi Američanku Hilary Hahn, jednu z nejoceňovanějších houslistek světa. Když k tomu přičteme Antonína Dvořáka v repertoáru, asi je předem jasné, jak rudolfinský koncert dopadne. Nejméně „prověřeným“ prvkem byl 12. září dirigent Tugan Sokhiev, ani to ovšem neplatí zcela.

Ke svému druhému festivalovému vystoupení na Dvořákově Praze přizvala rezidenční umělkyně festivalu, mezzosopranistka Magdalena Kožená členy České filharmonie a klavíristu Karla Košárka. Vystoupili společně v pátek 11. září v Anežském klášteře.

Mimořádný talent nastupující generace, houslista Daniel Matejča na sebe v poslední době upozornil například novou nahrávkou u Supraphonu (spolu s Martinem Šulcem) nebo přijetím nové role primária znovuzrozeného Sukova kvarteta. V následujících měsících na Matejču čekají sólová vystoupení v Česku i zahraničí, která jsou, jak sám říká, pořád jeho srdeční záležitostí; nejdříve se představí na festivalu Dvořákova Praha, který má v kariéře tohoto interpreta zcela zásadní místo. O nadcházejícím koncertu mluví Matejča i v rozhovoru pro portál KlasikaPlus.cz – hlavním tématem povídání se však zcela organicky stala umělcova nakažlivá láska k hudbě.

Klavírne recitály sa len máločím môžu oprostiť od svojho tradičného tvaru. Na citlivé oživenie tohoto formátu je potrebné zapojiť nové prvky: napríklad tak, ako to na Dvořákovej Prahe spravili 9. septembra Kirill Gerstein a Brad Mehldau. V programe Musical Dialogues in Concert – Composed vs. Improvised Music spojili Mehlaudove kompozície, improvizácie a niekoľko „klasických“ kusov do pripomienky toho, že (dobrá) hudba funguje nezávisle od žánru.

Rezidenční umělkyně letošního ročníku festivalu Dvořákova Praha, mezzosopranistka Magdalena Kožená vystoupila v pondělí 7. září před vyprodaným Rudolfinem. Jejím brilantním klavírním doprovazečem byl Kirill Gerstein a zněly písně Antonína Dvořáka, Leoše Janáčka, ale i Ervína Schulhoffa či Bély Bartóka.

Osmého září sice Dvořákova Praha nijak nezdůraznila narozeniny Antonína Dvořáka, ale nevadí. Na festivalu se během evropského miniturné jako meteor zjevil Orchestr curyšské Tonhalle s šéfdirigentem Paavo Järvim. S famózním Josefem Špačkem uvedli Šostakovičův Houslový koncert č. 1 a pak neslýchaným způsobem zahráli Beethovenovu Sedmou symfonii.

KlasikaPlus.cz postupně představuje nejmladší tuzemské pěvecké talenty. Sopranistka Amálie Motošická je od roku 2022 studentkou Konzervatoře Jana Deyla a vedle studia se účastní mnohých interpretačních kurzů a pěveckých soutěží, z nichž si pravidelně odnáší ocenění. Pražské publikum ji bude moci slyšet 14. září v Anežském klášteře, kde se v rámci Dvořákovy Prahy představí společně s dalšími mladými pěvci a pěvkyněmi na písňovém recitálu s titulem Magdalena Kožená uvádí.

Devatenáctý ročník festivalu Dvořákova Praha otevřel orchestr Filarmonica della Scala. V sobotu zahrál v Rudolfinu dvě ikonická díla Antonína Dvořáka, pro tuto příležitost už ustálenou sestavu tvořenou Violoncellovým koncertem a Novosvětskou symfonií. V neděli pak Rachmaninova, Čajkovského a jako přídavek svého Verdiho. Mladí sólisté nezklamali očekávání. Julia Hagen projevila kultivovanou emocionalitu a Alexander Malofeev o den později vysokou míru virtuozity i muzikality. Šéfdirigent Riccardo Chailly přinesl do obou večerů poučenou samozřejmost a ve finále podvakrát i hodně temperamentu.

Paavo Järvi patří mezi světová dirigentská esa, která není třeba dlouze představovat. Stojí v čele pěti prestižních orchestrů a institucí a jako hostující dirigent je zván k orchestrům po celém světě. Vedle své mezinárodní kariéry se intenzivně věnuje také mladé generaci: prostřednictvím své hudební nadace a na hudebním festivalu v Pärnu podporuje začínající dirigenty a dirigentky a zároveň pomáhá šířit estonskou hudební kulturu do světa. S jedním ze „svých“ orchestrů, v daném případě Orchestrem curyšské Tonhalle, přijíždí 8. září na Dvořákovu Prahu. O programu, který předvede českému publiku, jsme se bavili v následujícím rozhovoru, a nevyhnul se ani tématu odpovědnosti dirigentů či přesvědčení, že hudbu je potřeba dělat s láskou.

Do Prahy se po dvou letech vrací klavírista Alexandr Malofejev. 6. září na festivalu Dvořákova Praha společně s orchestrem Filarmonica della Scala pod taktovkou jeho šéfdirigenta Riccarda Chaillyho uvedou Čtvrtý klavírní koncert g moll Sergeje Rachmaninova. Malofejev patří mezi nejvyhledávanější klavíristy své generace a pravidelně spolupracuje s předními světovými orchestry, stále výraznější místo ale v jeho uměleckém životě zaujímá také komorní hudba, které se věnuje například po boku houslistky Maríi Dueñas. Rozhovor pro portál KlasikaPlus.cz se týká nejen klavíristova vztahu ke komorní hře a vzpomínkám na raná studia, ale také tomu, jak vnímá sebeprezentaci v dnešním hudebním světě.