Smyčcové Bennewitzovo kvarteto je v těchto dnech na americkém kontinentu. Severoamerické turné dnes pokračuje koncertem v kalifornském San José a o dva dny později poskytne jedinou kanadskou výjimku ve městě Vancouveru. 11. dubna soubor hraje v newyorské Bohemian National Hall a 12. dubna svůj výjezd ukončí na washingtonském Velvyslanectví České republiky.

O přednášeném repertoáru webové stránky kvarteta mlčí, avšak České centrum New York hlásí, že v americké megapoli čtveřice představí Schulhoffových Pět kusů pro smyčcové kvarteto, Janáčkův Smyčcový kvartet č. 2 „Listy důvěrné“ a Dvořákův Smyčcový kvartet č. 13 G dur, op. 106. Ve vancouverském objektu Playhouse smyčce doplní klavírista Arsentiy Kharitonov a znít bude Schulhoffův Smyčcový kvartet č. 1, zmíněný Janáčkův kvartet a Dvořákův Klavírní kvintet č. 2 A dur, op. 81. Soubor se také při master class setká se studenty New York University.

Bennewitzovo kvarteto, slavící teď 25. výročí, patří ke špičce mezinárodní komorní scény. Po vítězství ve dvou soutěžích – Osaka Chamber Music and Festa 2005 a Prémio Paolo Borciani, Itálie 2008 – si získalo uznání kritiky. V roce 2019 čtveřice hudebníků získala cenu Classic Prague Award za nejlepší komorní výkon roku. Uskupení vystupuje ve složení Jakub Fišer, Štepán Ježek (housle), Jiří Pinkas (viola) a Štepán Doležal (cello). V sezoně 2023/24 se Bennewitzovo kvarteto vrací na řadu dalších evropských pódií (Mannheim, Heidelberg, Linec, Bilbao) a debutuje v Klagenfurtu, Darmstadtu a Duisburgu. Následně spolupracuje na souborném provedení Dvořákových smyčcových kvartetů v rámci festivalu Dvořákova Praha.

Kvarteto od roku 1998 nese jméno houslisty a ředitele Pražské konzervatoře Antonína Bennewitze (1833–1926), který se zasloužil o vytvoření české houslové školy. Mezi jeho žáky patřili Otakar Ševčík, František Ondříček, ale také Karel Hoffmann, Josef Suk a Oskar Nedbal, jimž dal podnět k založení slavného Českého kvarteta.

Američané jsou podle Štěpána Ježka, obvykle za soubor vystupujícího v roli „mluvčího“, jako publikum především velmi otevření. „V Evropě se často setkáváme s tím, že publikum má mnohá očekávání a svým způsobem předsudky ve smyslu, jak má ta či ona skladba ´správně´ znít. V Americe jsou lidé spíše upřímně zvědaví v tom nejlepším slova smyslu. Česká hudba je právě i z tohoto důvodu pro americké publikum skvělá. Je hodně emocionální, vtahuje přímo do děje. Je pak snazší posluchače strhnout a zprostředkovat mu nejen ´hudební poslech´, ale především celkový zážitek,“ uvedl v rozhovoru s ředitelem newyorského Českého centra Miroslavem Konvalinou. 

Na otázku, kteří současní čeští autoři mohou americké publikum oslovit a kam se budou aktivity kvarteta v USA ubírat v budoucnu, Štěpán Ježek řekl, že jejich repertoár i v Americe sahá od Haydna a Mozarta přes romantiky a modernu 20. století až k současným tvůrcům. „V National Gallery ve Washingtonu jsme uvedli skladbu našeho vrstevníka Slavomíra Hořínky s názvem The Songs of Immigrants, která jedinečným způsobem představovala etnickou hudbu afrických národů,“ uvedl a dodal: „Výběr konkrétních skladeb je samozřejmě velmi podstatný, nicméně klíčová je otázka, zda se nám podaří nalézt způsob, jak v určité skladbě nalézt nosný příběh a zda jej následně dokážeme posluchačům zřetelně předat. Pokud se tento druh komunikace daří efektivně navázat, je vlastně druhotné, zda se tak děje skrz hudbu Beethovenovu, Dvořákovu nebo Hořínkovu.“

Vzhledem k tomu, že se Bennewitzovo kvarteto dlouhodobě profiluje jako spíše tradičnější soubor, není prezentace skladeb současných autorů jeho prioritou. Do budoucna však plánuje nastudovat některou ze skladeb současných autorů v USA. „Jsme ve spojení s několika z nich,“ řekl Ježek. 

Foto: Milan Mošna