Mistrovství Lukáše Vasilka při galavečeru slavných operních sborů
„Skvěle hrající Prague Philharmonia souzněla s dirigentovým pojetím.“
„Následující árii Vodníka ztvárnil Pavel Švingr příjemně znělým a barevným basem a pěknou výslovností.“
„Moderátor Marek Eben byl excelentní v hlasovém projevu i obsahové stránce elegantně vtipného a odlehčeného textu.“
Pražský filharmonický sbor s podporou orchestru Prague Philharmonia uzavřel svou 89. sezónu velkolepým koncertem ve Španělském sále Pražského hradu. Dirigentem a sbormistrem v jedné osobě byl Lukáš Vasilek, který se zároveň zhostil i dramaturgie večera. Koncert se konal v neděli 21. dubna a byl přenášen přímým přenosem na stanci ČT art. Večerem prováděl Marek Eben. Exkluzívní galavečer, který byl v Roce české hudby 2024 sestaven z oper Martinů, Janáčka a Dvořáka a Smetany, ozdobili sólovými kreacemi sopranistka Veronika Rovná a basista Pavel Švingr.
Sbormistr Pražského filharmonického sboru a současně dirigent večera Lukáš Vasilek otevřel koncert výběrem tří částí z opery Bohuslava Martinů Hry o Marii. Nejprve to byla instrumentální Předehra k Narození páně z Pastorely, třetího příběhu opery, v působivém ztvárnění orchestru Prague Philharmonia. Bezprostředně poté přišla ženská část sboru s osvobozujícím Aleluja z finále miráklu Mariken z Niméque. Následovaly dvě části z legendy Sestra Paskalina. Sopránové sólo z části A před rájem, které zpívala Veronika Rovná s niterným zaujetím a znělým energickým hlasem, a sborová scéna Na mšu svatú zvonijú, jež výběr z operní hudby Martinů uzavřela.
Další výběr, rovněž čtyř částí, byl z opery Její pastorkyňa Leoše Janáčka a uvedla ho předehra ke třetímu dějství opery. Skvěle hrající Prague Philharmonia, která už vystupuje pod tímto novým názvem, souzněla s dirigentovým pojetím. Po orchestrální části přišla sborová část Daleko, široko, ve které se zaskvěl mužský sbor a na scénu přišla opět Veronika Rovná k provedení árie Kde to jsem a modlitby Zdrávas královno. Výběr uzavřel výstup ženského sboru ve scéně dívčího sboru ze třetího jednání Ej mamko, mamko, maměnko moja.
A následoval výběr z opery Rusalka Antonína Dvořáka. Uvedla ho orchestrální Polonéza ze Slavnostní hudby z počátku druhého dějství, v koncertním provedení samozřejmě bez baletu. Následující árii Vodníka Běda! Ubohá Rusalko bledá vyloženě ztvárnil Pavel Švingr příjemně znělým a barevným basem a pěknou výslovností. Výběr z Dvořákovy opery uzavřelo velkolepé provedení sborové scény Květiny bílé po cestě, ve které vedl Vasilek obě svěřená tělesa s jistotou a energií tvůrce, jemuž se dílo daří.
Moderátor Marek Eben, který koncert uváděl, byl excelentní v hlasovém projevu i obsahové stránce elegantně vtipného a odlehčeného textu. Podpořil tak zdatně slavnostní atmosféru koncertu, který byl vybranou oslavu probíhajícího Roku české hudby 2024.
Po přestávce a návratu jak do sálu, tak na obrazovky uměleckého programu ČT art byl na programu večera výběr z oper Bedřicha Smetany, jehož dvousté výročí narození letos připomínáme a slavíme na celé vícežánrové kulturní scéně. Program začal Polkou z opery Prodaná nevěsta, ke které se Vasilek vrátil ještě s árií Mařenky ze třetího dějství Och jaký žal. Z opery Braniboři v Čechách vybral dramaturg sbor Noc je tak tichá ve kterém opět více než potěšila mužská část Pražského filharmonického sboru, stejně tak jako v úryvku Ba nejveselejší je tento svět z opery Dalibor. Mezi tím zazněla úchvatná sborová verze Vendulčiny ukolébavky Letěla bělounká holubička ze závěru prvního dějství v úpravě pro sbor od Ferdinanda Hellera, hudebního skladatele sbormistra a dirigenta. Byl jedním z opravdových přátel Smetany, s nímž spoluzakládal hudební ústav. Oba se narodili v roce 1824. Z opery Tajemství si Vasilek vybral úvodní sbor Žitko krásné, následoval sbor Jitro krásné, nebe jasné kyne nám z opery Dvě vdovy. Koncert plný skvělých operních sborů, árií a orchestrálních pasáží v dokonale erudovaném výběru uzavřel reprezentativní a legendární sbor Proč bychom se netěšili z opery Prodaná nevěsta.
Koncertní provedení operní hudby z tvorby vybraných českých skladatelů, kteří se daty svého života stýkají s letošním Rokem české hudby 2024, byl pozoruhodný výtečným provedením sólistů, orchestru i sboru a výsostným dirigentským mistrovstvím Lukáše Vasilka.
Foto: PFS / Petra Hajská
Příspěvky od Rafael Brom
- Heroický Semjon Byčkov v Šostakovičově Leningradské
- Apartní housle Julie Fischer s Komorním orchestrem České filharmonie
- Svatá Zuzana a Florentinská tragédie. Dvě opery z projektu Musica non grata
- České trio opět v Rudolfinu
- Tristan a Isolda podle Popelky a SOČRu s trumfy světové pěvecké scény