PORTÁL O KLASICKÉ HUDBĚ

„Tolik češtiny na prostranství před sochou otce Duffyho snad ještě neznělo.“

„Zespodu burácející metro, za námi policejní houkačky, všude přítomný ruch pobízející turisty k utrácení a obří reklamy.“

„Ne, že by se na taková vystoupení běžný Newyorčan hrnul.“

Share Love s Coca-Colou a stovky další blikajících billboardů s produkty na pochopitelně ten nejvýhodnější prodej čehokoli včetně zakrvavené pozvánky na nejsoučasnější horor se staly pro Pražský filharmonický sbor kulisami, ve kterých, vsadím se, jeho členové ještě nezpívali. Přesto provedení starých amerických písní o touze, lásce a naději aspoň na několik málo minut dalo zapomenout na to, že se nacházíte na místě největšího konzumu světa.

„Pražské koncerty u Šimona a Judy byly jakousi generálkou na první vystoupení sboru v Carnegie Hall.“

„Pavel Černoch vyzpíval vysoké tóny s naprostým přehledem, bez forze a operních příkras.“

„Mariánské téma bylo pro třiačtyřicetiletého Martinů zásadní, neboť v roce 1934, kdy dokončil tyto písně, zkomponoval i jedno ze svých nejzásadnějších děl Hry o Marii.“

Pražský filharmonický sbor spolu s festivalem Dny Bohuslava Martinů připravil na dva listopadové večery program s názvem Poklady českého sboru. Dramaturgie koncertu vycházela z více či méně známých děl českých skladatelů povětšinou na liturgická témata. „Chtěli jsme ukázat to nejlepší z české tvorby, zároveň ale představit i skladby, které se provádějí vzácněji,“ uvedl sbormistr Lukáš Vasilek.

„Dramaturgicky byl koncert uspořádán retrospektivně.“

„Nafouknutý praskl, stejně jako ta žába.“

„Sbor Martinů Voices prezentoval skladby s precizací jak dikce, tak intonace, hlasy jsou skvěle sezpívány, hlasové skupiny vyvážené a barevně dokonale sladěné.“

Festival Janáček Brno už svůj druhý den odpoledne nabídl sborový koncert. V Mozartově sále brněnské Reduty 2. listopadu zněla sborová tvorba nejen Leoše Janáčka, ale i jeho současníků a následovníků. Vystoupil komorní pěvecký sbor Martinů Voices pod vedením svého zakladatele a sbormistra Lukáše Vasilka.

„Smerom k záveru diela ale akoby hráči prirodzenejšie cítili energiu jednotlivých dielčích klimaxov.“

„PFS podalo plnokrvný, kvalitný výkon, ktorý nenechal nikoho zabudnúť na to, že prišiel primárne práve na ich koncert.“

„Každý zo štvorice Šaturová, Lapkovskaja, Bruns, Konieczny je neprehliadnuteľný.“

Dvořákovo Requiem znelo tento rok na Deň českej štátnosti hneď na dvoch miestach: jednak v Ostrave na ukončení Svatováclavského hudobného festivalu, jednak v Prahe na zahajovacom koncerte sezony Pražského filharmonického sboru. Popredné české zborové teleso chcelo podľa úvodných slov svojho riaditeľa Davida Marečka pôvodne započať svoju 90. sezónu o čosi „optimistickejším dielom“. Nakoniec však prevážila hĺbka Dvořákovej smútočnej omše. Veľkolepé dielo znelo okrem PFS v podaní Drážďanských filharmonikov a sólistov Simony Šaturovej, Anny Lapkovskajej, Benjamina Brunsa a Tomasza Konieczneho, všetko pod taktovkou Michaela Sanderlinga. Výsledok bol bez pochýb sugestívny, nie však nutne v zmysle hĺbavej emotívnosti.

„Hlavním hrdinou příběhu o lásce, touze, zlu, pomstě i naději je tentokrát Samiel. V rudém přiléhavém overalu připomíná Mefista, intrikuje, svádí, hrozí, děsí, zuří, trestá.“

„Ženské hrdinky Agátu a Aničku režisér oprostil od submisivního založení.“

„‚S Vídeňskými symfoniky spolupracujeme v Bregenzu už čtrnáctou sezonu. Pan dirigent Mazzola je už vlastně náš dobrý známý,‘ říká Lukáš Vasilek.“

Nové texty, méně árií, zimní krajina, scéna připomínající western i Titanic, emancipované ženské hrdinky, pyrotechnické a audiovizuální efekty či pěvci mizící ve vodě i šplhající po stromech. Mlha, praskající led, vyjící vlci, výstřely, hřmění hromů. Děsivý ďábel před křížem na špičce kostelní věže. Vodní monstrum šlehající plameny, beránek Boží i svůdné akvabely. Nové nastudování Weberova Čarostřelce z dílny německého režiséra a scénografa Philippa Stölzla nabízí nový pohled na dílo i jezerní produkci a úspěšně odstartovalo 78. ročník proslulých Bregenzských hudebních slavností na Bodamském jezeře.

„Ředitel David Mareček představil základní pilíře nastávající 90. sezony.“

„Zcela výjimečný bude koncert v Londýně na festivalu BBC Proms, kde Pražský filharmonický sbor vystoupí ve své 90leté historii vůbec poprvé.“

„Vrchol sezony bude New York a jeho prestižní Carnegie Hall.“

Tisková konference uspořádaná ve čtvrtek 13. června k jubilejní sezoně 2024/25 našeho nejlepšího pěveckého sboru v salonku Rudolfina byla zahájena ředitelem Pražského filharmonického sboru Davidem Marečkem, který jako ředitel České filharmonie propojuje obě tělesa a pečuje o jejich vysokou úroveň doma i v zahraničí. Představil základní pilíře nastávající 90. sezony sboru i osobnosti z vedení tělesa, z Ministerstva kultury a z řad významných sponzorů.

„Šéfdirigent filharmonie Semjon Byčkov pracoval s výstižnou tempovou proměnou a kontrasty jednotlivých vět.“

„Vokální složku zahájil znělý a expresivně nasazený bas Floriana Boesche zdobený melismaty.“

„Mimořádně úchvatnou harmonií a espritem zněl kvartet sólistů.“

V programu šestého koncertu abonentní řady B v Rudolfinu hrála Česká filharmonie pod vedením Semjona Byčkova Devátou symfonii Ludwiga van Beethovena. První koncert se konal ve středu 1. května, reprízy ve dnech 2. a 3. května a filharmonie uvedla v sólových partech sopranistku Iwonu Sobotku, která zastoupila původně ohlášenou pěvkyni Ljubov Petrovou, altistku Lucii Hilscherovou, tenoristu Norberta Ernsta a basistu Floriana Boesche. Spoluúčinkoval Pražský filharmonický sbor připravený Lukášem Vasilkem.

„Skvěle hrající Prague Philharmonia souzněla s dirigentovým pojetím.“

„Následující árii Vodníka ztvárnil Pavel Švingr příjemně znělým a barevným basem a pěknou výslovností.“

„Moderátor Marek Eben byl excelentní v hlasovém projevu i obsahové stránce elegantně vtipného a odlehčeného textu.“

Pražský filharmonický sbor s podporou orchestru Prague Philharmonia uzavřel svou 89. sezónu velkolepým koncertem ve Španělském sále Pražského hradu. Dirigentem a sbormistrem v jedné osobě byl Lukáš Vasilek, který se zároveň zhostil i dramaturgie večera. Koncert se konal v neděli 21. dubna a byl přenášen přímým přenosem na stanci ČT art. Večerem prováděl Marek Eben. Exkluzívní galavečer, který byl v Roce české hudby 2024 sestaven z oper Martinů, Janáčka a Dvořáka a Smetany, ozdobili sólovými kreacemi sopranistka Veronika Rovná a basista Pavel Švingr.

„V Ostravě to vyřešili šalamounsky a na místo zbytečně vysvětlujících vizuálních a dramatických vjemů sáhli ke koncertnímu provedení.“

„Vrcholný výkon podala představitelka titulní role Libuše, slovenská pěvkyně Mária Porubčinová.“

„Celkový dojem z večera zachvátila euforie.“

Ambiciózní projekt Národního divadla Moravskoslezského je z poloviny u konce. První maratón uvedení cyklu osmi Smetanových oper v období od 2. do 10. března 2024 dospěl k poslední, závěrečné opeře. Slavnostní Libuše byla oproti ostatním sedmi operám realizována v Divadle Jiřího Myrona a provedena koncertně. Spolu se sólisty účinkoval Pražský filharmonický sbor a Janáčkova filharmonie Ostrava, dirigoval Robert Jindra.

„Jak už bylo naznačeno, provedení díla samotného je událostí prvořadého významu.“

„Všichni čtyři sólisté – kromě toho, že se svými výkony i působností těší všeobecně a vynikající pověsti v rámci svých oborů – jsou zároveň mezinárodně respektovanými specialisty stylové interpretace staré hudby.“

„Roli dominantní osobnosti beze zbytku zastal britský dirigent Nicholas Kraemer.“

K bezprecedentním počinům i zážitkům pražského hudebního života na začátku nového roku bezesporu náleží trojí provedení Mesiáše Georga Friedricha Händela, „oratoria všech oratorií“, monumentálního díla génia barokní hudby a zároveň jednoho z největších hudebních tvůrců všech dob. Jak už v takových případech bývá, k jeho provedení se spojily síly domácích těles a zahraničních sólistů, včetně dirigenta.

„Listopadovou revoluci program oslavil – a události 17. listopadu 1939 připomněl – nápaditě a vkusně.“

„Lukáš Vasilek se svým Pražským filharmonickým sborem při přípravě a Antonio Pappano na pódiu nechali rozeznít širokodeché melodie a rozmyslně vytvářené plochy do pomalu plynoucí naléhavé meditace.“

„Antonio Pappano širokými, jasně akcentovanými gesty dokázal filharmoniky přimět k meznímu nasazení.“

Sir Antonio Pappano je typem interpreta, který se vrhá na pódiu do hudby bezprostředně poté, co vkročí na dirigentský stupínek. Hudbu netvoří nábožně, ale impulzivně, temperament z něj vyzařuje na první pohled, je energický a nesmlouvavý. Pro debut s Českou filharmonií měl za úkol vpředvečer 17. listopadu řídit koncert připsaný státnímu svátku. Svým jménem ho zvýraznil a ozdobil i pro televizní přenos.