„Dnes se můžeme směle porovnávat se zeměmi, kde je akordeon na vynikající úrovni.“

„Akordeon je nástroj, který byl a je pro skladatele velkou příležitostí a výzvou.“

„Jsem šťastný, že už u nás skončila móda elektrofonických nástrojů a do zorného pole hudebníků i organizátorů koncertů se dostaly opět nástroje akustické.“

Z přítmí nočních podniků do světla koncertních reflektorů. To je cesta, kterou v posledních letech ušel akordeon, nástroj opentlený řadou až hanlivých přídomků, z nichž „zednický klavír“ je ještě z kategorie přijatelnějších… Dnes je již takřka rovnocenným partnerem ostatních sólových nástrojů, které běžně slýcháme v koncertních síních a kterým hudební historie nadělila bezpočet virtuosních skladeb. Repertoárově to stále nemá snadné, ale svými zvukovými možnostmi si získává více a více stoupenců. Ke Světovému dni akordeonu hovořil portál KlasikaPlus.cz s akordeonistou Ladislavem Horákem.

Jedním z jeho zarytých a zdatných propagátorů je Ladislav Horák, pedagog Pražské konzervatoře, jenž akordeon prosadil i na úroveň vysokého školství a který je sám vyhledávaným akordeonovým virtuosem a současně i činovníkem Mezinárodní konfederace akordeonistů. Ta stojí za oslavami Světového dne akordeonu připadajícími na 6. května, který v České republice připomene akordeonová veřejnost minifestivalem. Nejen ten Ladislav Horák představuje v rozhovoru pro portál Klasikaplus.cz.

Pane profesore, jste velkým a neúnavným propagátorem akordeonu a lze bez nadsázky říci, že díky vám je Česká republika zemí, kde je akordeon uznáván jako plnohodnotný koncertní nástroj. Vnímáte to také tak, nebo je před námi ještě kus cesty, přihlédneme-li i k mezinárodnímu srovnání? 

Po dobu téměř čtyřiceti let, co se akordeonu věnuji profesionálně, se u nás změnilo mnohé. Nástroj se etabloval v uměleckém školství, stal se koncertně rovnocenným s ostatními hudebními nástroji, je součástí dramaturgií významných festivalů, vznikla kvalitní literatura jak pro sólové, tak i komorní či orchestrální využití. K tomu všemu však vedla náročná cesta, na které jsme museli vydržet a neustále přesvědčovat okolí, že tomu tak může být. Podařilo se to díky technickému vylepšení našeho mladého instrumentu, důstojné prezentaci s kvalitní dramaturgií a programem, vzniku dnes již tradičních a respektovaných akordeonových festivalů a akademií, úspěchům na mezinárodních kolbištích. A ano, díky tomu se můžeme směle porovnávat s jinými zeměmi, kde je akordeon na vynikající úrovni, jako je Skandinávie, sousední země, Itálie, Francie, balkánské země, Rusko i pobaltské státy a další.

Blíží se Světový den akordeonu, který pořádá Mezinárodní konfederace akordeonistů. Co je cílem této akce a co na světové úrovni nabízí?

Historie harmonikových nástrojů je poměrně mladá, i když jejich předchůdce, ústní varhánky zvané šeng, mají svůj původ v Asii a pochází z třetího tisíciletí před naším letopočtem. Také okolnosti vzniku tahacích harmonik začátkem 19. století jsou obestřeny legendami a odborníci se k nim staví rezervovaně. Proto světová akordeonová asociace přistoupila k tomu, že za nejvýznamnější historické datum zvolila 6. květen 1829, tedy den, kdy byl název accordion patentován vídeňským vynálezcem a stavitelem nástrojů Cyrilem Demianem. Jsme rádi, že se toto datum objevuje v hudebním kalendáři a stejně jako v ostatních více než čtyřiceti zemích, které jsou stejně jako Česká republika členy konfederace, se připojujeme k oslavám formou prezentace, koncertů, mítinků. Světového dne využíváme k propagaci nástroje, k aktuálním informacím i historickým souvislostem. Vždyť dodnes se setkávám s tím, že mnoho hudebníků má stále problém se správným zařazením akordeonu mezi nástroje dechové. 

Společnost českých akordeonistů, jejíž jste předsedou, připravila u této příležitosti minifestival. Za jakých okolností tato akce vznikla a jakou má tradici?

První ročníky probíhaly v sálech Pražské konzervatoře a byly věnovány zakladateli koncertního akordeonu u nás Milanu Bláhovi. Zvali jsme k účinkování i zástupce dalších konzervatoří, ostravské, českobudějovické, ale i partnery ze zahraničí, jako byli studenti univerzity z rakouského Lince. V roce 2020, kdy se u nás konal kongres světové asociace, to byl například koncert k poctě tří velikánů: Trnka-Trojan-Bláha. Jelikož se jedná o akci, která je vždy sledována díky streamu po celém světě, rozhodli jsme se prezentovat převážně českou tvorbu, včetně nových kompozic i originálních komorních seskupení. Letos jsme prvně přichystali třídenní minifestival. 

Co konkrétně jste pro festivalové návštěvníky připravili?

První festivalový den proběhne v sobotu 4. května od devatenácti hodin v sále Uměleckoprůmyslového musea v Praze, které je spolupořadatelem akce. Přestaví se na něm renomovaní interpreti, mladí laureáti mezinárodních soutěží, soubory Czech Accordion Ensemble, smyčcové kvarteto Apollon Quartet a další hosté. V programu zazní mimo jiné premiéra skladby Davida Kováře pro saxofon a akordeon, slavná Zřícená katedrála Václava Trojana bude uvedena v upomenutí Milana Bláhy, k letošnímu výročí sta let od narození Franze Kafky zahraje Jiří Lukeš vlastní skladbu Kafkiana. Koncert bude streamován pod patronací světové akordeonové asociace Confédération Internationale des Accordéonistes.

O den později se v rámci tradičního festivalu Setkávání s klasickou hudbou v Dolních Břežanech představím ve spolupráci se smyčcovým kvartetem Apollon. Společně předneseme skladby českých autorů Antonína Dvořáka, Eduarda Douši, Pavla Trojana i argentinské tango Ástora Piazzolly. Koncert se koná od osmnácti hodin v aule základní školy.

Festival bude zakončen symbolicky ve výroční den 6. května od osmnácti hodin koncertem v kostele Českobratrské církve evangelické v Korunní ulici na Vinohradech, kde se představí talentovaní hráči s ryze českým programem v sólové i komorní hře.

Na programu jsou i světové premiéry skladeb pro akordeon. Jak je to s repertoárem pro tento nástroj? Vzniká dnes dostatek nových kvalitních skladeb, nebo jsou akordeonové skladby spíše doménou kompozičně zdatných hráčů?

Akordeon je nástroj, který byl a je pro skladatele velkou příležitostí a výzvou. Vědí, že jsme velmi vděční za nové kompozice a často je pak uvádíme. Samozřejmě, že ideální vzorec bývá aktivní hráč ve spolupráci se skladatelem. Tím, že naše originální literatura není tak rozsáhlá, stále hledáme a oslovujeme zajímavé autory. Akordeonové skladby pak pravidelně můžete najít v programech koncertů Asociace hudebních umělců a vědců i v dalších projektech spojených se soudobou hudbu. Pro potřeby komorní hry jsem v roce 2004 založil bienále Nová hudba na druhou, které přináší, co dva roky, premiéry kompozic pro akordeon v různých obsazeních. Letos na podzim to bude ve spojení s Pražským dechovým triem. Spočítal jsem, že během deseti ročníků vzniklo více než šedesát nových skladeb, z nichž mnohé se zařadily do trvalého repertoáru akordeonistů. Já sám nejsem úplným fanouškem komponujících hráčů, naopak se snažím iniciovat zvukové záznamy našich renomovaných skladatelů. Podílel jsem se tak na CD z tvorby Václava Trojana, Petra Fialy, Pavla Trojana a nyní připravuji kompaktní disk s hudbou Jiřího Temla. 

A s tím souvisí i otázka, zda kompozice pro akordeon vyžadují hlubší technickou znalost nástroje a zda prochází akordeon i po více jak dvou stech letech od svého vzniku ještě nějakým technickým vývojem a zdokonalováním?

Vzhledem k tomu, že náš mladý nástroj se neustále vyvíjí a zdokonaluje (mimo jiné v oblasti rozsahu, hry melodických basů či registrace), a také k tomu, že existuje velké množství různých typů s odlišnými parametry, včetně těch koncertních, je vhodné seznámit potencionálního autora s technickými možnostmi daného nástroje. V počtu druhů se akordeonu asi vyrovná jen flétna. (úsměv) Existují nástroje různého rozsahu, včetně basových, celodřevěné i plastové, nově dokonce i karbonové, mnoho zemí si hýčká své národní instrumenty, jako je heligonka, concertina, bandoneon, melodeon, organetto, také ladění bývá odlišné od barokního až po tak zvané francouzské tremolo s rozladěnými jazýčky. Jsem šťastný, že už u nás skončila móda elektrofonických nástrojů a do zorného pole hudebníků i organizátorů koncertů se dostaly opět nástroje akustické. Ale pochopitelně, odlišné nástroje jsou určeny a dokáží se také uplatnit v různých typech a žánrech hudby jím vlastním.

Co zajímavého vaše akordeonová společnost kromě zmíněného festivalu v letošní sezóně ještě připravuje?

Nejvýznamnější akcí roku bude soutěžní festival Mezinárodní akordeonové dny v Praze, který se letos koná jubilejně podesáté. Zahrnuje koncerty, vystoupení, soutěž pro sólisty, komorní soubory i orchestry, odborné semináře a workshopy, komentované prohlídky. Uskuteční se v termínu od 24. do 27. října ve Velkém sále Uměleckoprůmyslového musea a v Koncertním sále Pražské konzervatoře. Představí se mezinárodní sólisté a osobnosti z celého světa, v porotě zasednou věhlasní odborníci v čele s prezidentem světové akordeonové asociace Mircem Patarinim z Itálie. Na slavnostním zahajovacím koncertu uvedu společně s violoncellistou Petrem Nouzovským program Český pohádkář s premiérami skladeb Jiřího Pazoura (Variace z tvorby Vadima Petrova), Járy Nováka (suita z tvorby Zdeňka Lišky) a Davida Solaře (suita z filmu Klíč svatého Petra). 

Další aktivitou našeho spolku je pořádání Akordeonových dnů, tedy komponovaných pořadů, kdy během jediného dne představíme nástroj pro žáky základních škol v rámci edukačních programů, ve spolupráci s místní základní uměleckou škol proběhnou ukázkové hodiny talentovaných žáků, workshop pro učitele a večerní koncert, kterému předchází výstava historických i moderních nástrojů. Je to opravdu perný den, ale dle ohlasů z již uskutečněných akcí v Mladé Boleslavi, Berouně či České Lípě stojí za to. 

Aby toho nebylo málo, spoluorganizujeme i letní hudební akademie v Třeboni či v Dobřanech.

Vrátíme-li se závěrem k úvodu, kdy jsem zmínila, že jste neúnavným propagátorem akordeonu, jaké cíle si v této oblasti kladete? Jaké jsou vaše akordeonové sny?

Já jsem si již mnoho snů splnil a nadále si plním. Kromě mých aktivit k úspěšnému otevření oboru na HAMU v Praze, k přijetí kategorie akordeon do rozhlasové soutěže Concertino Praga, vystoupení v prestižních cyklech České filharmonie či Pražských symfoniků nebo uvedení premiéry nejnovějšího českého koncertu pro akordeon a orchestr Jiřího Temla, se nyní snažím více angažovat v propagaci české akordeonové školy v zahraničí. To vidím jako svůj aktuální úkol a cíl, zanechat českou stopu ve vzdělávacích institucích a na prestižních pódiích ve světě. Těším se nyní, že po Litvě mě letos čeká Sarajevo, italské Udine, Stockholm, pak německé a asijské turné. A je tu ještě jeden sen, který si však ještě nechám pro sebe.

………………..

O minifestivalu ke Světovému dni akordeonu portál KlasikaPlus.cz informoval ZDE.

Foto: Petr Horník, archiv L. Horáka

Facebook X E-mail WhatsApp