PORTÁL O KLASICKÉ HUDBĚ

„Tón Shahamových houslí, pokud měly prostor mezi bravurními virtuózními běhy, akordickými ataky a prodléváním ve vzdušném pianissimu, zněl lahodně a stával se stále zřetelněji vroucným.“

„Je ovšem na místě vzpomenout skvělých rad Brahmsova přítele a houslisty Josepha Joachima, který mu při práci na koncertu vnukl nejen kadenci v první větě, ale i ostatní houslistické finesy.“

„Dirigent Lahav Shani vedl orchestr bravurně, škála jeho gest zprvu neohebných, snad více direktivních, byla pro trochu nezvyklá, ale pravda, dirigoval orchestr, ne publikum.“

Nedělní večer v Rudolfinu dne 10. září zhmotnil slova ředitele festivalu Jana Simona, neboť se tam opravdu symbolicky poprvé setkali Dvořák s Brahmsem. Poprvé v plánovaném programu festivalu, kde by mělo zaznít celkem pět skladeb vídeňského velikána. Festival Dvořákova Praha, Dvořákova síň Rudolfina a Brahmsův Houslový koncert – to je stručné shrnutí události. A připojím-li druhou skladbu programu, Symfonické tance Sergeje Rachmaninova, a interprety, Izraelskou filharmonii, dirigenta Lahava Shaniho a houslového virtuosa Gila Shahama, řekl jsem už vše. A podotýkám, že to dopadlo grandiózně.

„Zejména způsob tvoření tónu, společné frázování a cítění barvy, naladěnost na ´komorněhudební´ společné muzicírování je u nich jedinečné. A schopnost pravého a hudebně fundovaného rubata.“

„Mě právě s nimi nejvíce baví riskovat. Málokterý orchestr světa je schopen tak fantastické reakce ´ze vzduchu´.“

„Tomuto orchestru vyhovují sály, které takříkajíc odpovídají jejich domovu a tradici – vídeňskému Musikvereinu.“

Festival Dvořákova Praha zařadil do programu na středu 13. září koncert Vídeňských filharmoniků. V české metropoli těleso vystoupí poprvé s dirigentem, který je tam doma. Stal se jím Jakub Hrůša, který je s orchestrem v těchto dnech na evropském turné a má s nimi nejen pěkné umělecké zážitky, ale i další společné plány…

„Jakub Hrůša a Igor Levit jsou výsostní umělci, s velmi intenzivním přístupem k hudbě.“

„Každodenní hraní v orchestřišti Vídeňské státní opery formuje náš způsob hry. Učíme se věnovat zpěvu velkou pozornost, což následně ovlivňuje zvuk orchestru.“

„V současné době je pro nás obzvláště důležité vysílat do světa hudební poselství míru.“

Mezinárodní hudební festival Dvořákova Praha bude v rámci svého dramaturgicky pestrého programu hostit po dvou letech Vídeňské filharmoniky, kteří zahrají 13. září ve Dvořákově síni Rudolfina. Program složený z Osmé symfonie Antonína Dvořáka a Druhého klavírního koncertu Johannesa Brahmse, ve kterém sólově vystoupí klavírista Igor Levit, bude dirigovat Jakub Hrůša. U příležitosti hostování světoznámého orchestru v Praze jsme připravili rozhovor s Danielem Froschauerem, předsedou Vídeňských filharmoniků, jenž je dlouholetým houslistou první sekce tělesa ve své rodné, rakouské metropoli.

„Hudebníci zahráli Sukovu Meditaci způsobem, který přimrazil, donutil nedýchat a dovedl k prožitku absolutní hudební krásy.“

„Jistota, s níž Haasovci interpretují Dvořáka, zpěvnost prvních houslí, zřetelně vedené další hlasy a propracovaná dynamika vyznívají tak přirozeně, až to evokuje úlevný návrat do bezpečného domova.“

„Stížnost míří k části obecenstva, které svým setrvalým potleskem mezi větami narušovalo soustředění většiny publika i hráčů a nepochopilo, že cosi důležitého se odehrává i mezi větami.“

Každé vystoupení Pavel Haas Quartet je mimořádným zážitkem. Některá jsou ovšem ještě výjimečnější. Koncert v rámci Dvořákovy Prahy v sobotu 9. září v Rudolfinu, kdy se soubor pražskému publiku poprvé představil se svým novým členem, violistou Šimonem Truszkou, a hostující violoncellistkou Anastasií Kobekinou, toto tvrzení potvrdil. Interpretace děl Josefa Suka, Antonína Dvořáka a Franze Schuberta se vřadily do těch nezapomenutelných.

„Kahánek spustil svěží perlivou pasáž, brzy zvolněnou a vítající odezvu orchestru. Poeticky nesené pasáže střídaly brilantní běhy a parádní kadence ve střídavém partnerství s orchestrem.“

„V nasazení, které zahájilo první větu koncertu, setrval orchestr neochvějně po celou skladbu a mistrně ztvárnil dynamiku a tempa předepsané autorem pro jednotlivé věty.“

„Při délce kompozice a nepočítaně proměn nástrojových variant, včetně agogických proměn, bylo obdivuhodné Järviho mystické, gesticky minimalistické vedení orchestru, nicméně v závažných zlomových momentech akční.“

Podzimní festival Dvořákova Praha pokračoval v pátek 8. září koncertem ve Dvořákově síni Rudolfina, kde opět vystoupil švýcarský Tonhalle-Orchester Zürich, který festival den předtím famózně zahájil. Jeho domovskou scénou je budova v Curychu inspirovaná pařížským Palais du Trocadero vystavěná v letech 1893 až 1895. Do této Neue Tonhalle se orchestr v roce dokončení budovy přestěhoval a koncertní sál slavnostně otevřel Johannes Brahms. Orchestr získal vynikající zázemí ve Velkém sále, jehož akustika je považována za dokonalou.

„Ti největší interpreti vykazují dvě protichůdné charakteristiky současně: spolehlivý nadhled a zároveň maximální prožitek.“

„Järviho pojetí mi vzbuzuje hlavní dojem pestrosti. Některá dirigentská rozhodnutí mohou přizvednout obočí, na druhou stranu nebojí se toho.“

„Dirigent aplikuje energické gesto a až nervózně popohánějící vůdcovství, které na poměrně krátké časové ploše smění za strnutí a jakési hudební bezčasí, kdy v souladu s aktuální náladou nehne rukou.“

Slavobrána vymalovaná barvou žesťovou a vystlaná jasně červeným běhounem, podobizna pana skladatele shlíží na příchozí s typickou důstojností, zvláštní černá krychle před domem umělců a pojízdné domky zaoblenějších tvarů svítící na cestu ke zdárnému vstupu. Ke vstupu do dveří letošního turnusu události s názvem Dvořákova Praha. Dvořák v názvu, Dvořák na náměstí, Dvořákova síň a Dvořákovo dílo v ní hrané. Slavnostní zahájení obstaral Tonhalle-Orchester a violoncellistka Anastasia Kobekina pod vedením Paava Järviho.

„Dirigentka bravurně ovládla dynamicky velice jemné, ale i naléhavé a emotivní pasáže, a dílo tak posluchače dovedlo k hlubokým úvahám nad tématem utrpení a víry.“

„Po chorálním úvodu se sálem rozezněl nádherný, barevný a silný hlas Součkové, jejíž klenutý tón i v těch nejvyšších pasážích a celkově vynikající technika jasně demonstrují fakt, že patří ke špičce našich operních pěvkyň.“

„Událost byla nejen hudebním zážitkem, ale také jakousi duševní očistou.“

V duchu tradiční festivalové ouvertury se festival Dvořákova Praha letos 2. září ocitl v Olomouci. Metropoli Hané, známou uměleckými skvosty a bohatou historií, Antonín Dvořák v minulosti mnohokrát navštívil. Jeho vztah k městu nebyl jen náhodným setkáním, nýbrž byl pevně spjat s kanovníkem olomoucké kapituly Jindřichem Geislerem, vášnivým hudebním organizátorem a dlouholetým předsedou hudebního spolku Žerotín v Olomouci. Právě díky této spolupráci se tam v minulosti konaly koncerty, které zaujaly pozici vrcholných kulturních událostí města.

„Maestro Blomstedt dirigující bez taktovky interpretaci vtiskl jasnou architekturu znění s výjimečnou hloubkou v rozpětí dynamiky.“

„Kavakasův dialog s orchestrem byl samozřejmý a na vysoké úrovni, fráze virtuóza s Vídeňskými filharmoniky často krásně dýchaly.“

„Dirigent prodchnul interpretaci Nielsenovy Páté symfonie sentimentem a Vídeňské filharmoniky vedl v pestré škále emocí s působivě dramatickou intenzitou výrazového spektra.“

Romantická díla německého skladatele, dirigenta a klavíristy Johannesa Brahmse (7. 5. 1833 – 3. 4. 1897), čestného občana Hamburku a Vídně, který se za svého života stal čestným členem Společnosti přátel hudby ve Vídni, patří dlouhodobě ke standardnímu repertoáru Vídeňských filharmoniků. Ve Zlatém sále, sídle světoznámého rakouského tělesa, kde slavný skladatel i dirigoval, vzdali komponistovi krátce před jeho dubnovým výročím krásnou poctu Vídeňští filharmonikové, legendární švédský dirigent Herbert Blomstedt a fenomenální řecký houslista Leonidas Kavakos. Brahmsův Koncert pro housle D dur, op. 77 představili po sérii třech koncertů v sídle tělesa s velkým úspěchem i ve Vídeňském koncertním domě.

„Je zajímavé, jak emeritní předseda Vídeňských filharmoniků Clemens Hellsberg prostřednictvím odborných textů akcentuje humanistickou linii.“

„Přínosné jsou jeho eseje s ohlédnutím do rakouské hudební historie.“ 

„Jeho retrospektivy jsou analytické s historickým kontextem a výrazně také ovlivněné osobními, kolegiálními či institucionálními vztahy.“

Emeritní předseda Vídeňských filharmoniků Clemens Hellsberg, který je členem umělecké rady Mezinárodního hudebního festivalu Pražské jaro, připravuje v současnosti třetí díl ze série knih Philharmonische Begegnungen / Die Welt der Wiener Philharmoniker als Mosaik / Filharmonická setkání. Svět Vídeňských filharmoniků jako mozaika. Publikace vyjde na podzim. Předchozí dva díly Hellsbergových knih jsou přínosné, i když zahrnují četné jeho veřejné proslovy, přednášky a již otištěné odborné statě.

„Čtenáře působivě provádí i centrem rakouské metropole, především jejími architektonickými dominantami a hvězdami na chodnících města s vročeními skladatelů a hudebních umělců, kteří jsou spjatí s historií slavného orchestru.“

„Z dobové historie upozorňuje např. na tvorbu Richarda Wagnera, Gustava Mahlera, Antona Brucknera, Johannese Brahmse a Richarda Strausse, jejichž díla orchestr zařadil do svého repertoáru a uváděl některá z nich rovněž pod jejich taktovkou.“

„Velmi srozumitelně dokázal objasnit i specifika typického „vídeňského zvuku“ a přiblížit náročnou profesi hudebníků.“

Mezinárodní hudební festival Dvořákova Praha hostí letos na podzim Vídeňské filharmoniky, které bude ve Dvořákově síni Rudolfina 13. září 2023 řídit proslulý mladý dirigent Jakub Hrůša, sólově vystoupí mimořádný klavírista Igor Levit. Kdo by chtěl již nyní více nahlédnout do zákulisního dění slavného rakouského tělesa, může si s radostí otevřít německou odbornou a popularizační publikaci Das Orchester, das niemals schläft / Orchestr, který nikdy nespí, kterou napsal v roce 2017 významný rakouský rozhlasový a televizní moderátor, dramaturg a publicista Christoph Wagner-Trenkwitz. Publikaci inicioval houslista první sekce tělesa a bývalý předseda orchestru Andreas Großbauer. Knihu zaštítil bývalý spolkový rakouský prezident Heinz Fischer, současný čestný patron Vídeňských filharmoniků.

„U některých skladeb (jako v tomto případě) posluchače upoutají spíše než celek jednotlivé zvukově zajímavé fragmenty, se zvědavostí očekáváme, kam se daný hudební motiv (pokud takový rozeznáme) vrtne, s až intelektuální rozkoší sledujeme zajímavý rytmus, dynamické a barevné vrstvení.“ 

„Není divu, že Smyčcový kvartet g moll, op. 10 Clauda Debussyho zapůsobil jak z jiného světa. Dílo premiérované v roce 1893 v Paříži je plné barev, emocí, zpěvnosti, poezie, ba i exotiky.“

„Klavírní kvintet f moll Césara Francka patří k nejvýmluvnějším, zvuku orchestru se přibližujícím dílům skladatele. Emocionální smršť, kterou autor při jeho tvorbě prožíval, se vepsala do výrazné expresivity skladby.“

Přední komorní soubor převážně specializovaný na soudobou hudbu FAMA Quartet vystoupil v komorním cyklu PKF – Prague Philharmonia. Vedle kompozice současného slovenského skladatele Henriho Klimenta uvedlo kvarteto v pondělí 9. ledna i díla Clauda Debussyho a Césara Francka.

„Pro Vídeňské filharmoniky je – spolu s červnovým Koncertem letní noci ze Schönbrunnu – jedním ze dvou nejostřeji sledovaných počinů každé sezóny.“

„Jak tráví nynější, poměrně neklidný čas rakouský dirigent Franz Welser-Möst, který pozdvihne na Nový rok taktovku potřetí během uplynulého tuctu let?“

„Během této sezóny se Jakubu Hrůšovi s jeho třinácti koncerty v čele Vídeňských filharmoniků nevyrovnají ani Riccardo Muti, Daniel Barenboim, Andris Nelsons či Christian Thielemann.“

Pokud by se našel mezi žurnalisty neználek, pověstný kandrdas, který by se v propagačním oddělení Vídeňských filharmoniků zeptal, zda orchestr opět odehraje svůj Novoroční koncert, dostal by udivenou odpověď ve stylu: „Matiné? Jak by ne!“ Vždyť toto defilé valčíků, polek či kvapíků, okořeněné o předehry z operet, se už dávno stalo v metropoli na Dunaji, ale díky televizním a rozhlasovým přenosům i ve světě, tradicí. Zdánlivě zahájenou před třiaosmdesáti lety, v počátcích druhé světové války. I když určit přesný počátek není úplně jednoduché.

„Je mnoho možností, jak interpretovat dílo.“

„Při provedení díla vždy sleduji záměr skladatele a snažím se naplňovat jeho představu, čemuž přizpůsobuji i zvuk.“

„Kirill Petrenko byl nejlepší volbou na post šéfdirigenta Berlínských filharmoniků.“

Světoznámý klarinetista Wenzel Fuchs v příští sezóně oslaví své úctyhodné třicetileté působení na postu sóloklarinetisty Berlínských filharmoniků. Po říjnovém sólovém úspěchu v Berlíně se vydává v listopadu s orchestrem na velké turné po USA. Jeho diskografie je rozsáhlá, sólová, komorní a orchestrální. Na podzim navštívil českou metropoli u příležitosti vyvrcholení mezinárodní hudební soutěže Concertino Praga, ve které byl porotcem, a v rámci Mezinárodního hudebního festivalu Dvořákova Praha lektorsky vedl mistrovský kurz v Sále Martinů na HAMU v Praze. V našem rozhovoru přiblížil své profesionální aktivity koncertní a pedagogické.

„Koncert bude při ročním výročí ruské invaze na Ukrajinu zamýšlen jako symbolická bolestná připomínka zbytečného válečného konfliktu.“

„Spolupráce se Symfonickým orchestrem Českého rozhlasu zahrne Vokální symfonii Vladimíra Sommera pro listopadový festival Janáček Brno.“

„Osmaosmdesátou sezónu otevřel sbor s Českou filharmonií na festivalu Dvořákova Praha při trojím koncertním provedení Dvořákovy Rusalky.“

Pražský filharmonický sbor vedle účinkování s orchestry uspořádá v nadcházející sezoně v Praze také trojici vlastních koncertů. Na prosinec ohlásil Adventní koncert ve Státní opeře, na únor 2023 uvedení Brittenova Válečného requiem a v červnu open air koncert ve Valdštejnské zahradě sestavený z gospelů a spirituálů. Umělecká kontinuita je přitom zajištěna – hlavní sbormistr Lukáš Vasilek, který vede těleso už patnáct let,…

„Hosté ze Švédska do svého prestižního vystoupení vpadli imponujícím způsobem, když mimořádně poutavě uvedli Dvořákovu Polednici.“

„Polyfonní zpěv v úvodu Bartókova koncertu se s velkou empatií podařilo naplnit závažným obsahem a soustředěným výrazem.“

„Hardingovi se podařilo vytvořit ze čtyř vět symfonie, v případě třetí a čtvrté dychtivě propojených, jeden velký obraz, plný různých odstínů.“

Festival Dvořákova Praha se uzavřel v neděli koncertem posledního ze čtyř zahraničních hostujících těles, Symfonického orchestru Švédského rozhlasu. Hudba Antonína Dvořáka se v programu dostala do sousedství tvorby Bély Bartóka. Oba autory těleso prezentovalo zajímavým, barvitým a epickým způsobem, a to velkým dílem díky vynikajícímu vedení dirigenta Daniela Hardinga. Neméně výraznou postavou posledního večera festivalu byla houslistka Veronika Eberle.

„Důsledkem toho všeho najednou bylo v tu chvíli snadné uvěřit, že jiná interpretace této skladby neexistuje.“

„Především ale její energie nemá obdoby ani mezi klavíristy mladších generací.“

„Frázování jeho melodie ve čtvrté větě bylo humorné, a když do toho vstoupila Argerich fortissimovým akordem, zasmála se tomu ona i publikum.“

V předposlední den letošního ročníku festivalu Dvořákova Praha v Rudolfinu proběhl výjimečný koncert, který byl už delší dobu vyprodaný. Většinu posluchačů nalákal patrně na jméno žijící legendy Marthy Argerich, ale na vysokém uměleckém zážitku se podíleli ještě další dva sólisté, Sergej Nakarjakov a Maria Mejerovič, a pak Ukrajinsko-Česká Sinfonietta za řízení Radka Baboráka. Pravděpodobně jde o jeden z vrcholů, ne-li úplný vrchol festivalu.