PORTÁL O KLASICKÉ HUDBĚ

Zahajovací koncert 48. ročníku Pardubického hudebního jara v pondělí 13. dubna nasadil laťku úrovně regionálního festivalu vskutku vysoko. Postaral se o to italský soubor Accademia Bizantina, jehož koncertním mistrem a uměleckým vedoucím je Alessandro Tampieri. Program večera v Sukově síni pardubického Domu hudby byl sestaven výhradně z děl Antonia Vivaldiho, přičemž vyvrcholil úchvatným pojetím Čtvera ročních dob.

Před orchestr České filharmonie opět předstoupil koryfej barokní hudby Giovanni Antonini. Spolu s ním tak ve Dvořákově síni Rudolfina učinila trojice famózních sólistů, houslista Jan Fišer, violoncellista Václav Petr a pianistka Karolina Pancernaite, kteří hráli sólové party v Beethovenově Trojkoncertu pro housle, violu a klavír. Na programu abonentního koncertu byl ve středu 14. ledna dále Vivaldiho Flétnový koncert č. 3 „Il Gardelino“ a Haydnova Symfonie č. 54. Diváci byli svědky inspirovaného provedení.

„Posluchači měli šanci slyšet patrně poprvé tento nedávno objevený zajímavý kus, který má potenciál stát se oblíbenou součástí altového repertoáru.“

„Zpěvačka zaujala od prvního tónu svou neobvyklou barvou hlasu, na kterou je potřeba si navyknout a pochopit její nuance.“

„Altistka udělala přednost zejména ze své neokázalosti. Nezpívá na efekt velkých tónů, ale odlišuje drobné detaily, má příjemná měkká pianka a přirozený hlasový i mimický projev a výraz.“

Letošní sezónu koncertní řady Collegia 1704 v kulturním prostoru Vzlet v pražských Vršovicích v rámci projektu Hudební cesty Evropou zakončil 10. prosince Ensemble Locatelli. Jako sólistka vystoupila altistka s velmi specifickým hlasem Margherita Maria Sala. V programu s názvem Vášně srdce a duše zazněly méně známé nebo dokonce čerstvě objevené skladby barokních autorů, a zpříjemnily tak posluchačům předvánoční čas.

„Vytyčený koncept Můj vzor byl naplněn mimořádně důsledně.“

„Při pohledu do soupisu zvoleného repertoáru se mohl dostavit pocit rizikově nadměrné rozrůzněnosti a obavy výsledné nekoherentnosti pořadu. Bát se však nebylo namístě.“

„Hudečkovi diváci jsou, myslím, citliví na schopnost interpreta bavit a podat komplexní pódiový výkon.“

Svátky hudby v Praze, koncertní cyklus Václava Hudečka a jeho hostů, přinesly listopadový program s názvem Můj vzor. Společně s protagonistou už 34. ročníku koncertní řady vystoupil další houslista, mladý a talentovaný Arnau Petřivalský, umělec s katalánskými kořeny a v minulosti oceněný na Hudečkově luhačovické Akademii. Orchestrální pořad počítající s hudebníky studujícími v nižších ročnících Pražské konzervatoře a právě tam se odehrávající 18. listopadu řídil dirigent Jan Talich.

„Vzájemná interakce hlasů ve skladbě místy připomínala zamilovaný pár: od neškodného laškování až po smyslný tanec.“

„Monolog pro sólové violoncello připomíná akční malbu: je živelný, organický, bez jasného řádu; rozmáchlé hudební motivy zde suplují gestické tahy na plátně.“

„Interpretace Adriany Antalové a Eugena Procháce učarovala publiku natolik, že po doznění posledního tónu snad ještě deset vteřin vyčkávalo s potleskem.“

Ve středu 15. října se uskutečnil další koncert z plzeňské série Kruh přátel hudby. Představili se Eugen Prochác a Adriana Antalová, jejichž tóny violoncella a harfy naplnily sál Antonína Dvořáka v Domě hudby. Stalo se dobrým zvykem koncertního cyklu obsadit alespoň jednou za sezónu komorní uskupení s harfou, minulý rok to bylo formou koncertu Viléma Veverky a Kateřiny Englichové. Místo hoboje bylo tentokrát na pořadu večera violoncello, které se díky svému dobrosrdečnému tónu ukázalo též jako skvělá partie pro královský nástroj.

„Dnešním jazykem bychom mohli říct, že Antonio Vivaldi nebyl natolik marketingově schopný jako jeho německý současník Händel.“

„Upřímně řečeno, dlouho jsem neslyšel sopranistku, jejíž hlas by takto seděl k italské barokní opeře.“

„Letní slavnosti staré hudby zůstávají událostí nesporné umělecké hodnoty.“

Závěrečný koncert Letních slavností staré hudby se v podvečer 5. srpna v kostele sv. Šimona a Judy nesl ve znamení lásky a vrcholné italské barokní opery. Program s díly Georga Friedricha Händela a Antonia Vivaldiho nazvaného Passione d’amore přednesl barokní orchestr Collegium Marianum se sólisty Katerynou Kasper s Romanem Hozou.

„Taneční kreace v choreografii Idy Victorie Nowakovské spojily současný výrazový projev s prvky barokních tanců.“

„Křišťálově čistý projev Simony Šaturové provázený vkusnou ornamentikou byl jedním z největších zážitků večera.“

„Výkon venezuelského trumpetisty Pacho Florese byl fenomenální.“

Emoce, elegance i odvaha spojovat hranice – to je krédo, které si do svého erbu vepsal letošní ročník jednoho z našich nejprestižnějších hudebních festivalů. Nabídne pětačtyřicet koncertů, na jejichž programu zazní nejedna česká i mezinárodní premiéra, představí se v nich zvučná jména světového renomé. Svou letošní kapitolu Festival Krumlov zahájil 11. července v barokní zámecké zahradě, kdy hudební příspěvek přinesla sopranistka Simona Šaturová spolu s venezuelským trumpetistou Pacho Floresem za doprovodu souboru Barocco sempre giovane. Hudebně-taneční open air představení dirigoval Vojtěch Spurný.

„Na každém koncertě festivalu by měla zaznít skladba jednoho z našich současných autorů inspirovaná třeboňskými rybníky.“

„Tsukushi Sasaki hraje na soudobý nástroj, respektuje však stylová specifika hudby Bachova období.“

„Atlantis Collegium výběrem Telemannových skladeb otevírá před posluchači další, méně známé stránky skladatelovy díla a kompozičního mistrovství.“

Letošní 22. ročník festivalu Třeboňská nocturna se ohlásil slavnostním zahajovacím koncertem 8. července v zámecké konírně vystoupením pražského komorního souboru Atlantis Collegium s uměleckým vedoucím Vítězslavem Podrazilem, který doprovodil sólistku, japonskou houslistku Tsukushi Sasaki, vítězku loňského ročníku houslové sekce soutěže Pražského jara. Podstatnou část programu tvořily skladby barokních mistrů, ve své premiéře však zazněla i kompozice současného autora Romana Haase Pocta lidové písni o vodě.

„V prostředí malého kostela se hudebníci jen těžko vměstnali, přesto dokázali hrát s obdivuhodnou souhrou.“

„Jolente De Maeyer je excelentní houslistkou, s jasným a zářivým tónem a s virtuózní technikou.“

„Věřme, že příští ročník festivalu bude stejně bohatý a pestrý jako ten letošní.“

Poslední koncert festivalu Concentus Moraviae se konal v pátek 27. června v rakouském městečku Retz. V dominikánském kostele vystoupil soubor Bryggen Bruges strings s uměleckou vedoucí Jolente De Maeyer. Nejprve zaznělo dílo Maxe Richtera The New Four Seasons: Vivaldi Recomposed, a ve druhé polovině večera soubor zahrál výběr tří částí ze skladby Edvarda Griega Z časů Holbergových, op. 40. Projevem i energickou virtuozitou soubor strhl k nadšeným ovacím.

„Respekt k autorovi zůstal přirozeně i tentokrát na prvním místě. Pro Barocco sempre giovane jde o typický jev.“

„Milan Al-Ashhab působí navenek zdánlivě velmi introvertně, ve skutečnosti však jako hráč udivuje technickou vyspělostí i schopností hluboce se vnořit do každého prováděného kusu a intenzívně si ho před posluchači odžít.“

„Sledovat většinu pasáží činilo návštěvníkům viditelnou radost. Kde jinde si tak nádherně povídají housle s cellem nebo s theorbou než ve volných větách cyklu.“

Festival Pardubické hudební jaro se neodehrává toliko v krajském městě na východě Čech. V pondělí 26. května zamířil do Vysokého Mýta, kde jsou nejkrásnějším místem pro provozování hudby prostory gotického kostela svatého Vavřince. Právě v nich se představili houslista Milan Al-Ashhab a komorní soubor Barocco sempre giovane s precizně nastudovaným cyklem Antonia Vivaldiho Čtvero ročních dob.

„Ve druhé větě kouzlili hudebníci pod čitelným vedením Vahida Khadem-Missagha zvukově barevnou hudební pohádku.“

„Chce se jen napsat, že takového Vivaldiho by měl slyšet každý! Nově, neotřele a s evidentním přesvědčením, že právě takové pojetí má své opodstatnění a smysl.“

„Soubor Academia Allegro Vivo přivezl do Jihlavy opravdu strhující zážitek a večer byl krásným dokladem česko-rakouské hudební spolupráce.“

Na nadcházející 24. ročník festivalu Mahler Jihlava – Hudba tisíců nalákal 26. dubna jarní prolog. V gotické síni jihlavské radnice vystoupili hosté z Rakouska, špičkový komorní orchestr Academia Allegro Vivo, který je rezidenčním tělesem stejnojmenného dolnorakouského hudebního festivalu. Uměleckým vedoucím souboru je houslista a dirigent Vahid Khadem-Missagh a uskupení je složené z vynikajících studentů a absolventů rakouských hudebních škol. Do Jihlavy byl připraven efektní program – Mozartova Milánská symfonie a Vivaldiho Čtvero ročních dob k připomínce letošního 300. výročí vzniku slavných houslových koncertů.

„Vivaldiho hrál kompletní soubor s nakažlivou vitalitou a Hudeček si střihl bravurní dueta s Vernerem.“

„Hudba dováděla, mužské hlasy zněly furiantsky i recitativně, zejména v podání houslisty Matouše Pěrušky.“

„Publikum uvedl do obrazu violoncellista souboru Pavel Verner, který přiblížil, zdůvodnil a zpropagoval změnu žánru v programu koncertu.“

Na pódium koncertního sálu Pražské konzervatoře, kde se 25. března konal šestý koncert 33. ročníku festivalu Svátky hudby v Praze, uvedl Václav Hudeček opět dva komorní soubory – mladší Trio Bohémo a renomované Kvarteto Apollon. Kouzelně vystavěný program upoutal bizarní dramaturgií, která nabídla hudbu Vivaldiho, Liszta, Vičara a po přestávce úpravy skladeb šestice matadorů z hudby „druhého břehu“ aneb ze světa jazzu.

„A zářivé výšky sólové piccolo trumpety Jiřího Houdka dštily do koncertního sálu radostné rozpoložení.“

„Nástroj vídeňské firmy Bösendorfer se pod Sekerovýma rukama rozezpíval do kouzelných kadencí.“

„Ovace publika doprovodily už úvodní předehru – tak přesvědčivý byl projev orchestru.“

Silvestrovský koncert Pražských komorních sólistů v historickém auditoriu Starého Města pražského se udál 31. prosince 2024 v kostele sv. Šimona a Judy. Nesl se pod motem PKS & Friends, a tak kromě kmenových sólistů – houslová sóla hráli Matteo Hager, David Hernych a Martina Bačová – vystoupili trumpetista Jiří Houdek, klavírista Miroslav Sekera a pěvec Daniel Matoušek. Nezbytné hornové sólo měl také umělecký ředitel souboru a dirigent Radek Baborák. Stylový večer byl pěknou přehlídku tematicky vkusně vybraných titulů.

„Sólového partu houslí, od kterých současně i dirigoval orchestr, se ujal italský houslista a dirigent Fabio Biondi.“ 

„Housle zářily a vznášely se v prostoru s jasnými trylky a hudebními ozdobami, které střídalo pevné, ale měkké legato a nechyběla ani virtuózní sólová část bez orchestru, v níž houslista předvedl své umění.“ 

„Publikum mělo možnost si vychutnat výsostné umění houslového sólisty Fabia Biondiho, který nejen, že dokázal mistrně zvládat svůj nástroj, ale výsostně souzněl s orchestrem, který viditelně hrál s nadšením a radostí.“

Druhým abonentním koncertem cyklu „Filharmonie doma” byl koncert v čase předvánočním. 19. a 20. prosince rozezněla sál Besedního domu hudba barokní i klasicistní, kterou spolu s filharmonickým orchestrem provedl italský dirigent Fabio Biondi a ke spolupráci byla přizvaná cembalistka Barbara Maria Willi. Byl to přesně koncert v duchu adventu a míru a do posledního místa vyprodaný sál Besedního domu potvrzoval dramaturgovu šťastnou volbu. Recenze je psána z druhého koncertu, z pátku 20. prosince.

„Koncert ve Vzletu do jisté míry odrážel současné brněnské angažmá Collegia 1704.“

„Kimův hlas působil technicky usazeně, vyrovnaně, zvuk plynul měkce a přirozeně, bez kvičivých zvuků.“

„Přídavek vlastně ani nebyl přídavkem, ale skutečným vrcholem koncertu.“

Soubor Collegium 1704 si 19. prosince odskočil do Prahy z Brna, kde se v těchto dnech podílí na znovuuvedení inscenace Händelovy Alciny. I pražský koncert, který byl součástí sezony komorněji laděných večerů ve vršovickém sále Vzlet, odrážel do jisté míry současné brněnské angažmá.