PORTÁL O KLASICKÉ HUDBĚ

„Bohužel, Česká studentská filharmonie odvedla poněkud nervózní výkon.“

„Koncert C dur pro zobcovou flétnu, smyčce a basso continuo, který si vybral Giovanni Antonini, měl českou premiéru.“

„Pod Antoniniho vedením hráli čeští filharmonici jako o život.“

Česká filharmonie už léta bere vážně svou edukační činnost, která spočívá nejen v organizovaní akcí pro děti a mládež, ale rovněž i ve výchově mladých orchestrálních hráčů. K tomuto účelu má určenou nejen svou Orchestrální akademii České filharmonie, ale i sdružení hudebníků, které se sice schází ad hoc, ale možnost má vystupovat i v abonentních koncertních řadách. Mají pro ně zavazující název, který zní Česká studentská filharmonie. Právě ta zahajovala ve středu 8. 2. 2023 pod vedením dirigenta Giovanni Antoniniho sérii koncertů.

„Onemocnělou sopranistku nahradila Lucie Vorlová a tenoristu Theophilus Štourač. Hlavního dirigenta sboru Petra Fialu zastoupil druhý sbormistr Michael Dvořák.“

„Gloria in Re maggiore, RV 589 Antonia Vivaldiho patří k jeho církevním skladbám. Jde o skladbu pro komorní orchestr, sbor, varhany a dva soprány.“

„Česká mše vánoční je tvořena devíti částmi s latinskými klasickými názvy až po Závěr, který velebně zakončuje české vyprávění o zázraku, který se stal v Betlémě.“

Český filharmonický sbor Brno má v cyklu abonentních koncertů pro své fanoušky samozřejmě i Vánoční koncert, který se koná v Besedním domě a má vřelou a přátelskou atmosféru. Většinou jsou i sólisty domácí zpěváci, spoluúčast komorního souboru Czech virtuosi je už pravidlem a Česká mše vánoční od Jakuba Jana Ryby rovněž nesmí chybět. Letos jí na koncertě, který se konal ve čtvrtek 22. prosince, předcházelo Gloria in Re maggiore, RV 589 Antonia Vivaldiho a na závěr nesměla chybět píseň Narodil se Kristus Pán za aktivní pěvecké účasti celého publika vestoje.

„Už ale nevyzněly další důležité hudební záležitosti – například dynamické zvraty, odstíny a zejména rozvíjení tónů, hlavně těch opakujících se.“

„Skupina viol hraje krásným jednotným zvukem, vytvářela hned v úvodním largu pěkný protihlas k houslím.“

„Mirella Hagen má krásný hlas, výborně vyslovuje, váže moc hezky tóny a rozvíjí je citlivě.“

Soubor Collegium 1704 s dirigentem Václavem Luksem vystoupil v úterý 6. prosince ve Dvořákově síni Rudolfina s programem příznačně nazvaným Laudate pueri. Vrcholem večera totiž bylo Vivaldiho zhudebnění stejnojmenného žalmu (Laudate pueri Dominum, RV 601), ve kterém se sopránového sóla výtečně zhostila německá sopranistka Mirella Hagen. Zhudebněnému žalmu předcházely instrumentální skladby stejného skladatele a jeho drážďanských či s Drážďanami spolupracujících kolegů – jeho žáka a koncertního mistra na dvoře saských kurfiřtů Johanna Georga Pisendela a Johanna Friedricha Fasche. Collegium 1704 podalo dvojí výkon – v první půli zaměřený na rychlost a virtuozitu, kde mému vnímání chyběla hudba jako taková, a v druhé polovině večera jako by přišel úplně jiný ansámbl, který muzicíroval, frázoval a „zpíval“.

„Programová skladba obou koncertů nezapřela Güttlera coby vášnivého badatele, který na základě svých archivních rešerší, bohatých hráčských zkušeností a enormních znalostí širokého repertoáru porovnává a nachází souvislosti i tam, kde bychom je zprvu nečekali.“

„Vokální či instrumentální kompozice zazněly v úpravách pro žesťové nástroje. Güttler si s velkou erudicí zdařile pohrává s jejich kombinacemi, v nichž v zájmu výsledného homogenního a měkkého zvuku uplatňuje trubku, corno di caccia, lesní roh, altový, tenorový a basový pozoun, tubu a tympány.“

„Výtečnou schopnost orientace v oblasti vokální hudby nakonec pánové prokázali i svými pěveckými výkony ve dvou závěrečných adventních písních.“

Na dvou odpoledních koncertech v klášterní bazilice Nanebevzetí Panny Marie a sv. Jana Evangelisty v hornofalckém Waldassenu ohlásil známý německý trumpetista Ludwig Güttler konec své koncertní kariéry. První koncert jím vedeného drážďanského komorního ansámblu žesťových nástrojů se odehrál v sobotu 26. 11. vpředvečer adventu, druhý pak následující den u příležitosti první adventní neděle. V obou případech byla bazilika do posledních míst vyprodána.

„Sestavit vánoční album tak, aby obstálo, a zároveň bylo atraktivní a v něčem přínosné, je nejtěžší úkol.“

„Chtěl jsem natočit album, které bude nositelem nějaké energie, fakticky i hudebně, aby si posluchač řekl, tak to chci.“

„Publikum může objevit Vánoce jinak a zároveň hoboj jinak.“

Existují pouze dvě vánoční hobojová alba. To první patří Albrechtu Mayerovi, členu Berlínských filharmoniků, to druhé právě vychází u Supraphonu. Natočil ho renomovaný hobojista Vilém Veverka, který říká, že sestavit ho nebylo vůbec snadné. Výsledek však stojí za to. V podání Viléma Veverky si vychutnáme Zimu z cyklu Čtvero ročních období Antonia Vivaldiho, ale i skladby Piazzolly, Barbera, Bacha, Händela, Grubera a další melodie, které nesmějí o Vánocích chybět. Křest tohoto alba se bude konat na pražské Novoměstské radnici ve čtvrtek 8. prosince.

„Bedřich Smetana, o kterém jste se učili, napsal takovou skladbu o Lomnici a o mně, jmenuje se Z domoviny.“

„Koncert byl určitě pozoruhodnou kulturní událostí, překračující regionální dosah, svým způsobem unikátní pak byla sama trojice vystoupení Ivana Ženatého.“

„Současný Podkrkonošský symfonický orchestr se zrodil v roce 2007 z hráčů některých lomnických formací a má od počátku své sídlo v nedalekých Semilech.“

Kdysi mi Jaroslav Krček v Lomnici nad Popelkou řekl, že velké osobnosti světa hudby se světovou kariérou se vracejí po létech domů. Platí to i pro celou řadu umělců „lomnického hudebního hvězdného nebe“, jak nazývám mimořádnou kumulaci hudebníků narozených tomto v malém podkrkonošském městečku – vedle Ivana Ženatého, jemuž je věnován tento příspěvek, sem patří tamní rodák Jaroslav Šonský, rovněž houslista, hudební pedagog a hudební manažer, žijící ve švédském Norrköpingu (a ovšem nyní i v Praze), bratři Zdeněk a Jiří Zahradníkovi, sopranistky Jana Stehr-Prskavcová a Marie Fajtová a další.

„Za dvacet let existence se Malostranské komorní slavnosti staly neoddělitelnou součástí pražského koncertního života.“

„Rozšíření Českých kulturních slavností? Naše koncertní vytíženost a úbytek sponzorů nám to asi už definitivně znemožní.“

„Všichni dosavadní starostové v místech konání festivalů drží osvícený patronát, publika opět přibývá.“

Hlavní sál Valdštejnského paláce v Praze je 30. října místem konání dalšího koncertu Malostranských komorních slavností, dvacátého ročníku podzimního festivalu, který je Poctou velkým českým interpretačním osobnostem. V sídle Senátu bude tentokrát znít Beethovenova, Brahmsova a Glinkova hudba. Se švýcarským klarinetistou Wenzelem Grundem účinkují pianistka Jitka Čechová a violoncellista Jan Páleníček. Právě oni dva za myšlenkou této přehlídky stojí, stejně jako za dalšími festivaly sdruženými pod hlavičkou České kulturní slavnosti. Jak to vypadalo před dvaceti lety a současně i to, jaký byl minulý pražský koncert, který se konal v polovině října a jehož hvězdou se stal italský klavírista Christian Leotta, přibližuje v rozhovoru pro portál KlasikaPlus.cz Jan Páleníček.

„Pod dojmem války na Ukrajině tento devatenáctiletý mladík složil Threnodii (Žalozpěv) pro housle a symfonický orchestr.“

„To, jak Maruška Hasoňová hrála, byla přímo smršť, dokonalost sama.“

„Cikánské melodie Pabla de Sarasateho si přišli zahrát všichni sólisté.“

Jsou umělci, kteří se stanou legendou už za svého života. Mezi ně zcela jistě patří Václav Hudeček. Který z umělců se může při svých sedmdesátinách pochlubit padesáti pěti lety nepřetržité koncertní činnosti? Václav Hudeček ano. Který z umělců si může dovolit vlastní hudební festival, který letos slaví už jedenatřicátý ročník? Václav Hudeček ano. Který z umělců a pedagogů může konstatovat, že vychoval hudebníky, kteří jsou koncertními mistry těch nejvýznačnějších symfonických orchestrů? Václav Hudeček ano. Mnoho žáků i přátel proto přišlo Václavu Hudečkovi k jeho životnímu i pracovnímu jubileu poblahopřát 25. října do pražského Rudolfina v rámci zahajovacího koncertu letošních Svátků hudby.

„Na pódiu přivítal přítomné ředitel školy Martin Hroch, brněnský cembalista, který gymnázium vede dva roky a ZUŠ už osm let.“

„Křtilo se CD s ukázkami práce studentů školy. A nebyli tu kmotři ledajací, ale přišly brněnské legendy. Hana Ulrychová, folková zpěvačka, a basista Richard Novák.“

„Druhá polovina koncertu patřila absolventům Gymnázia a spolu s nimi vystoupil pěvec Jan Šťáva, basista Janáčkovy opery.“

Výročí třicet let existence škol Pavla Křížkovského, ZUŠ a Gymnázia s uměleckou profilací, oslavil koncert, který se konal 27. září 2022 v sále Besedního domu v Brně. Nejlepší žáci a absolventi školy se představili publiku a současně bylo pokřtěno i CD, které úspěšné studenty reprezentuje. Ke spolupráci byl přizván brněnský komorní orchestr Czech Virtuosi. Součástí oslav byla i výstava výtvarných děl studentů. Byl to večer plný nadšení i nadějí do budoucna.