PORTÁL O KLASICKÉ HUDBĚ

„Nástroj u sv. Mořice ohromuje už svým exteriérem.“

„Karel Martínek obrátil pozornost posluchačů k letošnímu jubilantovi Bedřichu Smetanovi. A udělal to po svém.“

„Prokázal, že jeho pověst vynikajícího varhaníka a improvizátora má opodstatnění a že jeho umění je výsostné.“

Olomouc prožívá už 56. ročník Mezinárodního varhanního festivalu. Zahájil ho v pondělí 2. září varhaník a dramaturg festivalu a současný regenschori v katedrále sv. Václava v Olomouci Karel Martínek. V programu nazvaném Varhanní dárky pro Bedřicha Smetanu představil nejprve díla francouzských komponistů, na závěr pak vlastní Improvizovanou symfonii na motivy symfonických básní cyklu Má vlast Bedřicha Smetany.

„V Praze na Barrandově byl postaven do nového kostela nový nástroj varhanní dílny Kánský-Brachtl.“

„Varhany jsou unikátní tím, že se rejstříkovou dispozicí a provedením jako první u nás inspirovaly francouzským romantickým varhanářstvím 19. století.“

„Pedagog hudební fakulty AMU a známý koncertní varhaník Pavel Černý spolupracoval při stavbě nástroje. Proto byl vyzván jako interpret pro inaugurační koncert.“

Nový nástroj z renomované varhanářské dílny Jaromír Kánský – Josef Brachtl v nedávno postaveném katolickém kostele Krista Spasitele na pražském Barrandově byl inauguračním koncertem představen četným zájemcům a milovníkům varhanní hudby v naprosto naplněném chrámu. Jako sólista se představil pedagog AMU Pavel Černý. Zvukově a výběrem rejstříků jsou těmto varhanám vzorem a inspirací francouzské romantické nástroje 19. století, především nejvýznamnějšího francouzského varhanáře té doby Aristida Cavaillé-Colla.

„Taneční ´komentář´ byl nejen pohybovým ztvárněním hudby, ale i jejím doplněním, objasněním, nástavbou a zhutněním.“

„Varhany v Jezuitském kostele sice nedisponují úplnou francouzskou symfonickou specifikací, ale Marek Štrbák se dokázal k tomuto zvukovému ideálu přiblížit co nejvěrněji.“

„Hudba otřásla i pohladila hlubiny duše posluchačů a intenzivně je provedla dramatickými událostmi Kristova utrpení.“

V brněnském Jezuitském kostele Nanebevzetí Panny Marie se konal 24. března nevšední varhanní koncert. V interpretaci známého slovenského varhaníka Marka Štrbáka zaznělo monumentální dílo Le Chemin de la Croix (Křížová cesta) od významného francouzského varhaníka, skladatele a improvizátora Marcela Duprého. Doplnila je choreografie Zuzany Hubinské.

„Pocházel z valonského Liége, neboli Lutychu. A to nebyla v Paříži v té době žádná výhoda. Spíše naopak.“ 

„I na základě pouhého tuctu hlavních varhanních děl je dnes považován za největšího varhanního skladatele po Bachovi.“

„Za klíčový moment ve svém hudebním životě považoval Louis Vierne den, kdy jako chlapec slyšel poprvé hrát v chrámu sv. Klotyldy v té době šedesátiletého Césara Francka.“

César Franck byl přes třicet let varhaníkem v novogotickém pařížském kostele sv. Klotyldy, dvě desetiletí profesorem varhanní hry a improvizace na konzervatoři a až na konci života plně uznaným skladatelem. Je autorem skvělé varhanní hudby, ale také velkých duchovních děl, několika zdařilých komorních skladeb a jedné jediné, zato velmi oblíbené symfonie. Narodil se 10. prosince 1822, před dvěma sty lety, v Liége. Byl Belgičan – a žil v Paříži. Ne zcela ideální kombinace…

„Už dlouho svatojakubské varhany nezněly tak zajímavě a barevně jako v tomto Scherzu.“

„Na závěr koncertu zazněla netrpělivě očekávaná improvizace. Tématem byla barokní verze Chorálu Svatý Václave.“

„Celý koncert měl vynikající atmosféru a pozorné a vnímavé posluchače, kteří Cassanovu výkonu bouřlivě aplaudovali.“

Na závěrečném koncertě Mezinárodního varhanního festivalu u svatého Jakuba vystoupil francouzský varhaník David Cassan, laureát mnoha mezinárodních varhanních soutěží. V Praze nehrál poprvé a jeho závratné technické dispozice a velké umění rejstříkování přivedly na koncert četné obecenstvo.

„Olomoucký varhanní festival vznikl roku 1969 z popudu významné osobnosti zdejšího hudebního života, Antonína Schindlera.“

„Závěr patřil Improvizované mši na Salve Regina, stěžejní mariánské antifoně, vytvořené na půdorysu mešního propria.“

S prvním zářím byl zahájen Mezinárodní varhanní festival Olomouc. V katedrále svatého Václava se prvního recitálu zhostil zdejší regenschori, varhaník a dramaturg Karel Martínek, který se specializuje na francouzskou varhanní tvorbu a také na improvizaci, kterou předvedl na závěr svého vystoupení. Olomoucký dóm byl takřka zaplněn návštěvníky, což není pro tento festival nic neobvyklého. Vyhledávají ho posluchači všech věkových skupin.

„Úvod večera paradoxně nepatřil ryze varhanní kompozici, ale interpretově vlastní transkripci Chromatické fantazie a fugy d moll, BWV 903 Johanna Sebastiana Bacha.“

„Stephen Tharp zde nehrál poprvé, prvně před jedenadvaceti lety. Patrně i proto dokázal nástroj skvěle uchopit a fantasticky rozeznít, což nebývá pravidlem.“

Sedmadvacátý ročník Mezinárodního varhanního festivalu v bazilice svatého Jakuba v Praze se dostal svým čtvrtým koncertem už do poloviny. Pořadatelé na něj přizvali jednoho z nejvýznamnějších amerických virtuosů, který je rezidenčním umělcem episkopálního kostela svatého Jakuba v New Yorku. Předvedl neobvyklý a náročný program jak technicky, tak přednesově. Ten sestával až na dvě výjimky z francouzské hudby 20. a 21. století. Večer se těšil hojné účasti publika – dá se říci, že bazilika byla zaplněna posluchači, což je vzhledem k současné situaci potěšující. Však také jinde koncerty této kvality v Praze neprobíhají a festival si za ty roky vytvořil svou početnou posluchačskou obec.

„Hudební jazyk Jeanne Demessieux mě fascinuje.“

„Stejně jako kdokoli jiný, i já potřebuju rozmanitost.“

„S Petrem Ebenem jsme se znali osobně, hraju jeho hudbu často.“

Evropské turné začal Stephen Tharp před šesti týdny v Lisabonu a Portu. Americký varhaník, rezidenční umělec episkopálního kostela sv. Jakuba v New Yorku a pedagog na školách v USA a v Německu, má za sebou letos v létě řadu koncertů v dalších evropských městech. Na 25. srpna přijel na Mezinárodní varhanní festival do Prahy. Poprvé tam byl v roce 1997, poprvé hrál v české metropoli v roce 1999 a pak ještě dvakrát.

„Brilantní zahrání pasáží i vkusné rejstříkování vytvořilo dojem dokonalé interpretace.“

„Celá improvizace vůbec nebyla virtuózní. Spíše měla ukazovat improvizátorovo mistrovství v harmonii, kontrapunktu i tematické práci, tedy čisté umění bez laciných gest a příkras.“

Mezinárodní varhanní festival s příznačným názvem Svatovítské varhanní večery, který se koná už pojedenácté v katedrále svatých Víta, Václava a Vojtěcha, nabízí v průběhu července a začátku srpna celkem pět koncertů. Na ten zahajovací přizvali pořadatelé jednoho z nejlepších francouzských varhaníků, konkrétně člena trojice hráčů působících v katedrále Notre Dame v Paříži u velkých varhan, Philippa Lefebvra. Tuto funkci zastává Mistr už od roku 1985, nicméně ze známých důvodů se tam nyní nehraje. Jeho pražský program, ke kterému se vracíme i druhou ReflexíPlus, sestával z ryze francouzské hudby, obsahoval i jednu jeho vlastní transkripci a vyvrcholil znamenitou improvizací. Pravděpodobně se jednalo o stěžejní událost varhanní Prahy letošního léta.

„Program koncertu byl sestaven výhradně z francouzské varhanní hudby a zakončen brilantní improvizací.“

„Velký večer zralého umění.“

Od začátku července probíhá v pražské katedrále už jedenáctý ročník mezinárodního festivalu Svatovítské varhanní večery. Využívá stávající Mölzerův nástroj, a to v netrpělivém očekávání nových velkých varhan Gerharda Grenzinga, dokončených už delší dobu v jeho katalánské varhanářské dílně a připravených k přesunu do Prahy. Bylo šťastným počinem pořadatelů Metropolitní kapituly u svatého Víta, Kanceláře prezidenta republiky a Správy Pražského hradu pozvat na zahajovací večer cyklu pěti koncertů renomovaného francouzského varhaníka, třiasedmdesátiletého Philippa Lefebvra, vítěze Mezinárodní varhanní soutěže v Chartres 1973, později titulárního varhaníka v tamní katedrále i v Notre Dame v Paříži. 

„Poctu Jiřímu Ropkovi chystá na 11. srpna Jaroslav Tůma.“

„První povolený koncert v kostele po sedmnácti letech zákazů hrál v hlavním městě v roce 1965 právě Jiří Ropek u sv. Jakuba.“

„Chrámová hudba u sv. Jakuba byla v dobách komunistické diktatury pojmem: a to díky tamnímu sboru a orchestru, které vedl a řídil Josef Hercl, a souběžně i díky Jiřímu Ropkovi.“

Mezinárodní varhanní festival v bazilice sv. Jakuba v Praze bude letos v létě uspořádán k poctě Jiřího Ropka, který právě tam působil 45 let jako varhaník. Od jeho narození uplyne 1. července rovných sto let. Jiřímu Ropkovi nyní také věnuje poslední květnový večer svůj bakalářský koncert v kostele sv. Ignáce na Karlově náměstí v Praze mladý varhaník Lukáš Dvořák, žák Pavla Černého na AMU.

„Lieder Company sa piesňovému repertoáru venuje systematicky a dokáže aj po stránke dramaturgie poskytnúť veľmi podnetné projekty.“

„Neviem si predstaviť mnoho speváčok, ktoré by sa Messiaenovho cyklu ujali tak presvedčivo, ako Irena Troupová.“

Spolok Lieder Company pripravil na sviatočný večer 8. mája veľmi zaujímavý – a, ako inak, piesňový – program z diel prvej polovice 20. storočia. Koncert sa skladal čisto z diel francúzskych autorov: Paula Dukasa, Marcela Duprého a Oliviera Messiaena. Protagonistami boli sopranistka Irena Troupová, barytonista Robin Červinek a klavirista Jan Dušek.

„Karel Martínek ušel značný kus cesty na své umělecké dráze.“

„Bachova Fantazie a fuga c moll byla vědomě zařazena a stala se integrální součástí programu. Jak známo, Dupré Bachovo dílo považoval za nedílnou výbavu varhaníka.“

„Přídavek jen podtrhnul erudovanost a nevšednost hudebního uchopení protagonisty čtvrtečního večera.“

Ještě jednou se vracíme ke koncertu, který zazněl minulý čtvrtek v pražské bazilice svatého Jakuba. Na festival Audite Organum přijal pozvání Karel Martínek, který s sebou přivezl program zasvěcený památce Marcela Duprého. Tentokrát sdílí své postřehy z tohoto večera varhanice Miroslava Svobodová.