„Program koncertu byl sestaven výhradně z francouzské varhanní hudby a zakončen brilantní improvizací.“

„Svoje vystoupení Lefebvre obohatil velmi zdařilou vlastní úpravou Debussyho Svitu luny z jeho klavírní Suity bergamasque.“

„Velký večer zralého umění.“

Od začátku července probíhá v pražské katedrále už jedenáctý ročník mezinárodního festivalu Svatovítské varhanní večery. Využívá stávající Mölzerův nástroj, a to v netrpělivém očekávání nových velkých varhan Gerharda Grenzinga, dokončených už delší dobu v jeho katalánské varhanářské dílně a připravených k přesunu do Prahy. Bylo šťastným počinem pořadatelů Metropolitní kapituly u svatého Víta, Kanceláře prezidenta republiky a Správy Pražského hradu pozvat na zahajovací večer cyklu pěti koncertů renomovaného francouzského varhaníka, třiasedmdesátiletého Philippa Lefebvra, vítěze Mezinárodní varhanní soutěže v Chartres 1973, později titulárního varhaníka v tamní katedrále i v Notre Dame v Paříži. 

Philippe Lefebvre působil zároveň jako ředitel Národní konzervatoře v Lille a v poslední době jako profesor improvizace na Pařížské konzervatoři. Kromě bohaté koncertní činnosti je prezidentem Mezinárodní varhanní soutěže v Chartres a prezidentem společnosti „Orgue en France.“

V programu sestaveném výlučně z děl francouzské varhanní hudby zahájil Dialogem královského varhaníka na francouzském dvoře, barokního mistra Louise Marchanda, jehož četná echa a přemíra ozdob trochu bojovala se zřetelností zvuku romantického svatovítského nástroje.

Letošní jubilant César Franck (dvě stě let od narození) byl připomenut dvěma skladbami – lyrickým Cantabile a dramatickým Pièce héroique. Na zralé interpretaci bylo patrné, že se Lefebvre díly nejvýznamnějšího představitele francouzské romantické hudby celoživotně zabývá a umí vystihnout jejich pozoruhodnou formální výstavbu.

Z tvorby nevidomého varhaníka pařížské katedrály Notre Dame Louise Vierna se hrávají z jeho rozsáhlých šesti symfonií často jednotlivé věty, formální uvolněnost skladeb to dovoluje. Zvolená část druhé symfonie Chorál střídá klidnou úvodní část s pohyblivými gradačními plochami, vystupňovanými interpretem do působivého kontrastu.

Mezi varhanní skladby byl dále vložen lyrický Svit luny z Debussyho klavírní Suite bergamasque ve velmi zdařilé varhanní úpravě Philippa Lefebvra, kde byly uplatněny jemné barvy varhan a převedly program k dalšímu velkému jménu francouzské varhanní hudby, Marcelu Duprému. Cortège et litanie patří k drobnějším autorovým skladbám, vzniklým po první světové válce, a existuje i v orchestrální verzi. Těží z kontrastu úvodního „průvodu“ a následujících litanií, kde později obě témata zaznívají v mohutném závěru současně.

Integrální součástí a velice vítaným zakončením koncertů bývá improvizace. Improvizační tradice je významnou součástí francouzské varhanní kultury. Také Philippe Lefebvre zakončil svoje vystoupení improvizací na gregoriánské Salve Regina, které kombinoval ještě s dominikánským Salve Regina. Obě témata zpracoval převážně lyricky v jemných barvách, až v závěru je použil jednotlivě v imitační polyfonní části, aby obě témata spojil do mohutného závěru.

Velký večer zralého umění.

Foto: Ilustrační – Facebook, Pixabay

Facebook X E-mail WhatsApp