„Toccata s tématem v pedálu na chorál Placare Christi servulis byla zahrána přesvědčivě a technicky jistě.“

„Krátkou meditativní skladbu Salve Regina interpret představil v jemných barvách varhan.“

„Společně s Frédéricem Blancem se představila Svatomichalská gregoriánská schola Brno pod vedením Josefa Gerbricha.“

Mezinárodní varhanní festival Olomouc 2021 se přehoupl do své druhé poloviny. Na třetím festivalovém koncertě, který se uskutečnil ve čtvrtek 9. září, vystoupil francouzský varhaník Frédéric Blanc. Tématem koncertu byl „Gregoriánský chorál inspirující“. Jak jsme u francouzských interpretů zvyklí, přivážejí zpravidla domácí repertoár. Nejinak tomu bylo i tentokrát, navíc nástroj v olomoucké katedrále k interpretaci této hudby přímo vybízí.

V úvodu koncertu zazněla improvizace na „Te Deum“ od Charlesa Tournemira. Tuto improvizaci zapsal do not jeho žák Maurice Duruflé. Frédéric Blanc zde sice nejprve ukázal plný zvuk varhan, hlavní téma v oktávách ale bylo hráno poměrně úsečně, takže nedošlo k rozvinutí plného zvuku nástroje. Od Tournemira zazněly ještě dvě skladby, obě z jeho sbírky L’Orgue mystique, která obsahuje cyklus skladeb pro každou neděli liturgického roku. Meditativní Communion – skladba určená k přijímání – ze sbírky Liturgie Zjevení Páně, op. 55 ukázala nástroj v nižší dynamice a interpretovu výrazovou stránku, kterou dokázal prozpívat celou skladbu. Kontrastní byla Fantaisie, Final z téže sbírky. Zde se varhany opět rozezněly do většího zvuku.

Čtyři versety na „Ave Maris Stella“, z patnácti versetů na Mariánské nešpory, od Marcela Duprého předcházel zpěv totožného chorálu, jehož další části byly prokládány mezi jednotlivé versety. Tyto odlišné kusy ukázaly zajímavé barvy nástroje, včetně těch jazykových. V některých částech však pod tématem chorálu zanikaly ostatní hlasy, zvláště v první a třetí části, z důvodu nedostatečné zvukové vyváženosti manuálů. Závěrečná toccatová část ve francouzském stylu ukázala interpretovu technickou vybavenost. Další dvě skladby, tentokrát z cyklu Náhrobek Titelouzův, zpracovávají hymny oficia. Te lucis ante terminum měla meditativní charakter a klidné tempo nahradila brilantní toccata s tématem v pedálu na chorál Placare Christi servulis. Toccata byla dle mého názoru zahrána přesvědčivě a technicky jistě.

Gregoriánský chorál zpracovával také Jean Langlais. Jeho skladba Mors et Resurrectio, ze sbírky Tří gregoriánských parafrází, vychází z introitu requiem. Tato postupně gradující skladba vyústila do majestátního závěru. Krátkou meditativní skladbu Salve Regina, kterou interpret představil v jemných barvách varhan, vystřídal rytmicky pestrý kus Incantation pour un Jour Saint, zpracovávající zvolání Světlo Kristovo, které můžeme slyšet v úvodních obřadech velikonoční vigilie.

Další skladbou na programu bylo Offertorium Ave Maria, které vytvořil André Fleury na počest Matky Boží. Interpret zde akcentoval především lyričnost této meditativně-oslavné skladby. Závěr koncertu patřil, místo původně avizovaného chorálu s variacemi na „Veni Creator“ Maurice Duruflého, improvizaci na stejný chorál. Jednotlivé variace, ve kterých Blanc ukázal různé barvy nástroje i různé stylizace, byly prokládány slokami chorálu. Závěrečnou toccatovou částí, brilantní a technicky přesvědčivou, vyvrcholil celý koncert. Společně s Blancem se představila Svatomichalská gregoriánská schola Brno pod vedením Josefa Gerbricha. Ta v přední lodi katedrály vždy předzpívala chorál a varhaník pak tematicky navázal příslušnou skladbou. Ne vždy ale bylo textu zcela rozumět. Celkový koncept koncertu se mi líbil a myslím, že si posluchači odnášeli zajímavý zážitek.

Foto: Luděk Peřina