ČtenářiPlus: České dějiny jsou hledáním svornosti
„Ohromné 1 100. výročí mučednické smrti kněžny Ludmily vidíme v mlžném oparu celých českých dějin. Je to jejich úsvit.“
„Svatá Ludmila jako kněžna byla středobodem úsilí o stabilizaci mladého českého knížectví v situaci, kdy všichni bojovali proti všem.“
„Český národ trvá a žije právě těch asi tisíc sto let. Splnilo se přání svatého Václava a národ nezahynul, i když k tomu někdy chybělo jen málo.“
S odstupem dvou týdnů se vracíme ke svátku svaté Ludmily a ke koncertu, který k její poctě zazněl 19. září na Pražském hradě. Velkolepé výročí a jeho význam pro současnost připomíná v textu Pavel Smutný, advokát, mecenáš a prezident nadačního fondu Bohemian Heritage Fund. O koncertě jsme už psali zde.
Přes nesmírné plochy času objevuje se před námi z dávných věků postava první české kněžny svaté Ludmily. Její příběh se nám zdá neskutečný. Nejen pro ohromnou propast času, která nás dělí od doby, kdy přijala křesťanství, vládla českému knížectví a vychovávala svatého Václava, ale také proto, že v našem pojetí času a světa, a je to přirozené, vítězí současnost, anebo nepříliš vzdálená minulost, žitá ještě několika generacemi našich předků.
Ohromné 1 100. výročí mučednické smrti kněžny Ludmily proto vidíme v mlžném oparu celých českých dějin. Je to jejich úsvit. Tak jako my jsme momentálně jejich nejnovější pokračování. Když se pozorně začteme do historických dokumentů a skromného pramenného materiálu, dozvíme se některá fakta spíše politická a dynastická, která její život vyznačují. Je to konec Velké Moravy, příchod křesťanství do Čech, doba arcibiskupa Metoděje, doba formování středověké německé říše, našeho věčného souseda. Jinak o této době nevíme mnoho.
Proč se tedy dnes vracet ke svaté Ludmile? Proč si připomínat toto výročí kromě majestátního času, který uplynul? Jsou to totiž dva póly českých dějin, úsvit a současnost. Svatá Ludmila jako kněžna byla středobodem úsilí o stabilizaci mladého českého knížectví v situaci, kdy všichni bojovali proti všem. A stát téměř neexistoval. Tito naši předkové vlastně jeho základní identitu teprve vytvářeli. Naprosto nespornou a významnou hodnotou, o kterou se mohli opřít, bylo právě tehdy čerstvě přijaté křesťanství. Křesťanská víra a věrouka byly v té době jedinou spojující myšlenkou vzájemně soupeřících rodů a knížat. Kromě toho bylo potřeba najít způsob soužití se sousedy. Především ve složitých vztazích s Bavorskem a Saskem. I tady Ludmila a zejména potom svatý Václav dosáhli určitého modu vivendi, který vlastně trval až do císařské koruny Karla IV.
Přes všechnu neprostupnost věků, přes tu ohromnou vzdálenost v čase vidíme, že témata tehdy a dnes se zase tolik neliší. Celé tisícileté české dějiny jsou hledáním národní svornosti a její ztrátou. Vymezení českého národa v české kotlině jako svébytného útvaru, který je součástí střední Evropy a jedním z jejích základních kamenů, je rovněž téma, které prochází celými našimi dějinami až do dneška. Naplňuje nás dojetím, že všechny tyto myšlenky jsou v pozadí oslav letošního velikého Ludmilina jubilea.
Vyvrcholily letos 19. září uvedením nového oratoria Nádech věčnosti k poctě svaté Ludmily od neobyčejně talentovaného autora Jana Zástěry ve Vladislavském sále Pražského hradu. K naprostému úžasu přítomných se v nejkrásnějším sále země nekonal obligátní koncert víceméně zdařilé soudobé skladby k výročí. Jan Zástěra se špičkovými sólisty (Petr Nekoranec, Jiří Brückler, Lucie Hájková a Lukáš Bařák), perfektně disponovaným Symfonickým orchestrem Českého rozhlasu a především s opravdu kralující kněžnou českého melodramatu, jeho monumentality i humoru Soňou Červenou vyvolal v několika minutách silnou emoci národních symbolů, znovu nalezených. Koncert se proměnil v zářivou hvězdu síly a tolik potřebného vlastenectví.
Vznik a uvedení oratoria podnítila právě Soňa Červená ve spolupráci s nadačním fondem BOHEMIAN HERITAGE FUND. Záštitu mu udělili prezident republiky pan Miloš Zeman a pan kardinál Dominik Duka. Spojení těchto význačných českých osobností a institucí právě při tomto slavnostním okamžiku bychom měli vnímat také v jeho symbolické rovině. Myslím si, že to všechno musí být pro nás velkým povzbuzením. Není to nic nového pod sluncem, a jak vidíme na životním osudu Ludmily, ale i osudech dalších velkých českých hrdinů, jde vlastně stále o tytéž pozitivní myšlenky.
Tito hrdinové pro ně přinášeli významné oběti a často za ně zaplatili i cenu nejvyšší. Měli bychom si jich nejen vážit a být na ně hrdí, ale hlavně pochopit smysl jejich oběti. Český národ trvá a žije právě těch asi tisíc sto let. Splnilo se přání svatého Václava a národ nezahynul, i když k tomu někdy chybělo jen málo. Při vědomí našich velkých dějin musíme přeci najít společnou řeč. Český národ trvá právě těch jedenáct staletí.
Současné rozdělení národa, jakkoli je přirozené, protože lidé mají různé politické názory a zájmy, by nemělo přecházet v extrém. Vykažme nenávist, pohrdání a zlobu z naší země. Jsme připraveni. Takových třicet souvislých let života ve svobodě, který se už vlastně týká dvou generací, jsme v dějinách mnoho neměli. Teď je ta správná doba oslavit svatou Ludmilu, jejího vnuka svatého Václava, postavit svatovítské varhany a říct, co jako Češi chceme znamenat pro Evropu a svět. Tak nadějný, významný a povzbuzující je odkaz české kněžny svaté Ludmily, takový je odkaz letošních oslav a oratoria sepsaného a uvedeného k její poctě.
JUDr. Pavel Smutný, advokát, mecenáš a president nadačního fondu Bohemian Heritage Fund
Foto: Bohemian Heritage Fund, Wikipedia
Příspěvky od ČtenářiPlus
- ČtenářiPlus: Večeře s Brno Contemporary Orchestra podle Ondřeje Adámka a Charlotte Guibé
- ČtenářiPlus: Odlétnout od notového zápisu
- ČtenářiPlus: Její pastorkyňa v Olomouci aneb Konec opery na Hané
- ČtenářiPlus: Celá paleta tvůrčích přístupů při večeru ostravských skladatelů
- ČtenářiPlus: Pocta české hudbě v podání Tartini Quartet ze Slovinska
Více z této rubriky
- ČtenářiPlus: Večeře s Brno Contemporary Orchestra podle Ondřeje Adámka a Charlotte Guibé
- ČtenářiPlus: Odlétnout od notového zápisu
- ČtenářiPlus: Její pastorkyňa v Olomouci aneb Konec opery na Hané
- ČtenářiPlus: Celá paleta tvůrčích přístupů při večeru ostravských skladatelů
- ČtenářiPlus: Pocta české hudbě v podání Tartini Quartet ze Slovinska
- ČtenářiPlus: Carsen udělal inscenaci Broučka spíše pro Američany
- ČtenářiPlus: Bendova Medea napínavá od první do poslední noty
- ČtenářiPlus: Smetanou proti opernímu konzervatismu
- ČtenářiPlus: Zahájení koncertní sezóny Fakulty umění Ostravské univerzity jako odraz ambicí a kulturní odpovědnosti
- ČtenářiPlus: Bedřich Smetana a naše Boleslav