PORTÁL O KLASICKÉ HUDBĚ

„Novodobá premiéra není jen určitou hudební kuriozitou, ale je především důležitým příspěvkem k obnovení historické paměti celého regionu.“

„Tomuto poslání slouží současná inscenace opravdu znamenitě. S velkou pokorou, zodpovědností a nasazením.“

„Skutečnou hudební radost přinesly publiku operní sbory. Ty byly nejen precizně nastudované, ale sboristé prokázali i skvělé herecké schopnosti, které ještě podtrhl jejich ryzí zápal.“

Majestátní hradba Krušných hor překvapivě uzavírá průhledy některými ulicemi severočeských Teplic. Přísnost a zdánlivá nedostupnost horského hřbetu, který se občas skrývá v mlžném oparu, působí doslova magicky. Přitahuje váš pohled a probouzí fantazii. Kulisa jako stvořená pro pohádku… Právě do Krušnohoří je zasazen děj pohádkové raně romantické opery Perkmon (Der Bergmönch) Josepha Matthiase Wolframa, jejíž scénické provedení v Krušnohorském divadle v Teplicích uzavřelo ve čtvrtek 20. června 59. ročník Hudebního festivalu Ludwiga van Beethovena.

“Přestože příběh je svou matérií veskrze lokální, téma opery je obecně lidské až archetypální.”

„Perkmon je určitou odpovědí na Weberova Čarostřelce.“

„Pojem ‚česká hudba‘ považuju za anachronismus.“

Po dvou letech od čistě hudební rekonstrukce a následného koncertního provedení Teplice opět ožijí nastudováním „hornické opery“ Perkmon někdejšího pukrmistra a zakladatele tamního lázeňského orchestru Josefa Matyáše Wolframa. Dirigent Jan Zástěra, duchovní otec celého projektu, nyní stojí před výzvou o stupeň vyšší, totiž s úspěchem dospět i do cíle scénického nastudování. Za tím účelem bude 20. června řídit vedle skupiny sólistů právě i teplické filharmoniky. Hudební událost konající se u příležitosti stého výročí zbudování zvoleného kulturního stánku Krušnohorského divadla slibuje významem přerůst hranice regionu.

„Jako autor žijící a tvořící na rozhraní dvou tehdy ještě propojených světů – českého a německého – dovedl Wolfram svou nevyhraněnost umně využít. Později se ale tato dvojznačnost stala ambivalencí, nevýhodou a nakonec i prokletím.“

„Především díky své hudební autenticitě a mistrovské sebejistotě patří Perkmon mezi nejcennější díla evropského kulturního dědictví. Jeho určující vliv na rozvoj romantické opery bude teprve třeba pečlivě definovat.“

„Novodobé vzkříšení opery se může stát poněkud netradičním příspěvkem k Roku české hudby.“

Na severočeském zámku Jezeří bude 15. června uvedena v češtině klavírní verze znovu objevené raně romantické opery Perkmon od Josepha M. Wolframa, teplického skladatele a starosty. V Krušnohorském divadle v Teplicích se má pak v češtině odehrát 20. června scénické uvedení. V obou případech za řízení dirigenta Jana Zástěry.

„Oratorium ve velkých plochách a gradacích nese vroucně pozitivní, oslavné a nabádavé emocionální a ideové poselství.“

„Je to podle Pavla Smutného velké, semknuté a pravdivé dílo.“

„Nahrávka je k dispozici také na streamovacích platformách.“

Projekt realizace oratoria Nádech věčnosti skladatele Jana Zástěry, uvedeného v premiéře ve Vladislavském sále v roce 2021, o rok později na festivalu Smetanova Litomyšl a nakonec v římské bazilice sv. Jana v Lateráně, završilo letos vydání studiové nahrávky díla. V klíčové mluvené roli je protagonistkou nastudování vokálně symfonické-skladby pěvkyně Soňa Červená. Poté, co se v květnu 2023 v nedožitých 98 letech její život uzavřel, jsou koncerty i CD chápány jako symbolické završení její dráhy výjimečné dramatické umělkyně.

„Sugestivní atomsféru Jiří Heřman navozoval jednoduchými prostředky, sošnými postoji sólistů a sboru i jejich přeskupováním – a hodně k tomu světly, svícením.“

„Korunou večera byla Soňa Červená. K velké porci textu přidala s obrovskou vnitřní energií přesvědčivý dramatický přednes, gesta, kterými ovládla celý prostor.“

Hudební meditaci o Ludmile, Drahomíře, Boleslavovi a Václavovi zkomponoval Jan Zástěra jako velkolepé oratorium s vlastním textem, se záměrem připomenout počátky národní historie a křesťanské kořeny národního společenství. Dílo nazval Nádech věčnosti a na koncertě korunujícím letošní program festivalu Smetanova Litomyšl provedení v úterý sám řídil. Jedinečnou událost učinila z programu Soňa Červená v mluvené roli kněžny Ludmily a účinek provedení zázračně podpořil vytvořením vizuální poloscénické podoby Jiří Heřman.

„Ohromné 1 100. výročí mučednické smrti kněžny Ludmily vidíme v mlžném oparu celých českých dějin. Je to jejich úsvit.“

„Svatá Ludmila jako kněžna byla středobodem úsilí o stabilizaci mladého českého knížectví v situaci, kdy všichni bojovali proti všem.“

„Český národ trvá a žije právě těch asi tisíc sto let. Splnilo se přání svatého Václava a národ nezahynul, i když k tomu někdy chybělo jen málo.“

S odstupem dvou týdnů se vracíme ke svátku svaté Ludmily a ke koncertu, který k její poctě zazněl 19. září na Pražském hradě. Velkolepé výročí a jeho význam pro současnost připomíná v textu Pavel Smutný, advokát, mecenáš a prezident nadačního fondu Bohemian Heritage Fund. O koncertě jsme už psali zde.