PORTÁL O KLASICKÉ HUDBĚ

Legendární italský maestro Riccardo Muti se v květnu vrátil do rakouské metropole, kde s Vídeňskými filharmoniky nastudoval tři klasicistní symfonie Franze Josepha Haydna. Sérii pěti koncertů v sídle orchestru završil uvedením stejného programu v Grazu. Dramaturgie byla úzce provázána s připomínkou 217. výročí úmrtí slavného skladatele, které připadá na 31. května.

V pátek 22. května se v Markraběcím divadle v Bayreuthu uskutečnilo pod taktovkou Michaela Hofstettera a v režii Annegret Ritzel provedení první Gluckovy „reformované“ opery Orpheus und Eurydike. Představení tak tematicky navázalo na koncertní provedení skladatelovy Ifigenie v Aulidě (8. 5.) a Paride ed Elena (9. 5.). Jako jediná z trojice Gluckových oper uvedených v rámci Gluckových slavností v Norimberku (17. 5.) a Bayreuthu byla provedena scénicky. Orfea ztvárnil Valer Sabadus, Eurydiku Julia Kirchner.

V sobotu 23. května Smetanovu síň pražského Obecního domu rozezněli v rámci mezinárodního hudebního festivalu Pražské jaro umělci ze Skandinávie. Norský orchestr Oslo Philharmonic řídil jeho mladý finský šéfdirigent Klaus Mäkelä a sólistou večera byl norský violoncellista Truls Mørk, který v první půli večera provedl známý Koncert h moll pro violoncello a orchestr Antonína Dvořáka. V půli druhé si pražskojarní publikum mohlo vychutnat příběh mýtického hrdiny Lemminkäinena, jenž hudebně ztvárnil ve stejnojmenném cyklu čtyř symfonických básní finský skladatel Jean Sibelius.

Festival Talentinum v Kongresovém sále ve Zlíně vyvrcholil koncertem, který byl současně i závěrem sezóny tam sídlícího orchestru. Spolu s Filharmonií Bohuslava Martinů se představili tři mladí sólisté, kteří shodně překvapili svojí vyzrálostí. Pod taktovkou Davida Švece se představila nejprve violoncellistka Karolína Žáková, poté hornistka Marie Horáková a na závěr svůj um osvědčil houslista Jan Novák.

Dvořákovu síň Rudolfina naplnila ve čtvrtek 21. května hudba počátku 19. století z českých archivů ve vynikajícím provedení Helsinki Baroque Orchestra pod vedením Aapo Häkkinena, a byla to hudba pečlivě vybraná. S renomovaným finským orchestrem provedl jeho dirigent novodobou premiéru oratoria Antonia Casimira Cartellieriho La purificazione di Maria Vergine (Očištění Panny Marie), která zazněla v roce 1807 v pražském Stavovském divadle. Nádhernou Stabat Mater Jakuba Jana Ryby, psanou pro plzeňský chrám sv. Bartoloměje a poprvé uvedenou v roce 1805, vybral Häkkinen pro druhou část večera.

Festival Dvořákova Olomouc vyvrcholil v pátek 22. května v sále Reduty, když zde vystoupili hosté z partnerského polského města Opole. Opolská filharmonie se představila se svým šéfdirigentem Jakubem Chrenowiczem, spoluúčinkoval Sbor Moravského divadla Olomouc připravený sbormistrem Michaelem Dvořákem a zpívala také čtveřice domácích sólistů. Byl to monumentální večer, na kterém se potkaly dvě sousední, spřátelené kultury i politické špičky obou regionů.

Mladý český barytonista Pavel-Josef Kšica původně studoval hru na klavír, později však jeho cesta vedla ke zpěvu. Po studiích na Pražské konzervatoři a HAMU se rozhodl zasvětit svou uměleckou dráhu písňové interpretaci – disciplíně, která v českém prostředí stále stojí spíše na okraji zájmu. V současnosti Kšica pokračuje v magisterském studiu na Musik und Kunst Privatuniversität ve Vídni, kde se zaměřuje na interpretaci písně a oratoria. Českému publiku však zůstává stále nablízku: na festivalu Mahler Jihlava jej 1. června čeká hlavní role ve světové premiéře oratoria Sylvie Bodorové Paulus Speratus. Rozhovor pro portál KlasikaPlus.cz je nejen o tomto díle, ale také o vídeňské tradici písně, hledání vlastního hlasu či rozdílech mezi studiem v Praze a ve Vídni.

Koncert Salon ZUŠ Akademie MenART byl v letošním ročníku Pražského jara zaměřen na spojení violoncella a kontrabasu, aniž by dramaturgie rezignovala na klavír, housle, flétnu a klarinet. Konal se v koncertním sále Anežského kláštera 17. května. Mentoři violoncellové a akordeonové sekce sestavili dva soubory, jejichž kreace rámovaly program naplněný sólovou hrou klavíru a duety s různých sestavách. Do sestavy sedmnácti autorů vstoupili Pavel Samiec a Nikol Bóková se skladbami na objednávku Pražského jara a zazněla také novinka Matea Hagera a jedna skladba od mentora akordeonové skupiny Jakuba Jedlinského.

Bennewitzovo kvarteto vystoupilo 23. května odpoledne v rámci festivalu Pražské jaro. Na programu koncertu v Anežském klášteře byly dva vrcholné kvartety vzniklé na sklonku života svých autorů – Smyčcový kvartet č. 3, op. 94 Benjamina Brittena a Smyčcový kvartet č. 14 As dur, op. 105 Antonína Dvořáka. Dramaturgie koncertu tak vedle sebe postavila dvě pozdní díla mimořádné hloubky, spojující bilancování i osobní reflexi nad završením skladatelské cesty.

Národní divadlo moravskoslezské uvedlo mimořádný počin na poli opery 20. století, když sáhlo po Prokofjevově Hráči. Stalo se tak v hudebním nastudování Marka Šedivého a režii Jiřího Nekvasila. Opera v revidované verzi z roku 1927, na libreto podle stejnojmenného románu Fjodora Michajloviče Dostojevského, zazněla v ruském originále a premiérově byla uvedena 21. května v Divadle Antonína Dvořáka. Reflexe vychází z druhé premiéry 23. května a kromě významu díla samotného se zaměřuje i na některé slabiny ostravského nastudování.

V případě vítěze Chopinovy soutěže ve Varšavě nikdo neočekává, že by z koncertu odcházel zklamaný. Ale věděl někdo z publika předem, jak intenzivní zážitek tento osmadvacetiletý americký pianista v pátek 22. května na koncertě v rámci 81. ročníku festivalu Pražské jaro připraví? Erica Lu není třeba blíže představovat, přesto raději nejvýznamnější fakta: Kromě jeho vítězství na Chopinově soutěži v roce 2025 získal také čtvrtou cenu na stejné soutěži o deset let dříve jako sedmnáctiletý, v roce 2018 vyhrál Mezinárodní klavírní soutěž v Leedsu, spolupracuje s prestižním vydavatelstvím Warner Classics a koncertoval po celém světě v nejvýznamnějších sálech a s mnoha prestižními orchestry.

Mezinárodní hudební festival Mahler Jihlava – Hudba tisíců letos slaví pětadvacet let své existence, a to nejen ve městě Mahlerova dětství. Daří se prorůstání festivalu do širšího okolí a propojení s regionem, kdy dramaturgické napojení na česko-rakouské hudební souvislosti i dialog se současnou hudbou zůstávají stěžejním motivem. Slavnostní zahajovací koncert jubilující přehlídky letos připadl na úterý 19. května, v Horáckém divadle Jihlava vystoupila Moravská filharmonie Olomouc pod vedením Marka Štilce. Zazněla Wagnerova předehra k opeře Tannhäuser a Mahlerova Symfonie č. 4 se sólovým partem v podání sopranistky Terezy Mátlové. Volba orchestru odkazuje na Mahlerovo dirigentské působení v Olomouci v roce 1883.

Strhující hudební program, ovace vestoje, záplava květin, četná objetí, upřímná poděkování naživo i prostřednictvím nápadité videoprojekce. Filharmonie Hradec Králové se ve čtvrtek 21. května rozloučila po osmi úspěšných sezonách se svým šéfdirigentem Kasparem Zehnderem. A učinila tak ve velkém stylu. Sálem se nesly tóny skladeb Alexandra Skrjabina a Antona Brucknera, v klavírním koncertu prvního jmenovaného autora zazářil jako sólista Andrei Korobeinikov.