PORTÁL O KLASICKÉ HUDBĚ

„Foerster byl přesvědčen, že nejvyšším cílem umění je zušlechtění srdcí a duší. I proto jeho hudba není explicitně poutavá, ale naopak vědomě nenápadná.“

„Praha Foerstera po první světové válce nepřijala zcela jednomyslně. Byl dokonce zpochybňován národní charakter jeho hudby.“   

„Teprve dnem jeho úmrtí se definitivně uzavřela epocha českého hudebního romantismu.“

Byl svědkem kladení základního kamene k Národnímu divadlu i dvou světových válek, zažil císaře, první republiku i nástup komunistů k moci. V dětství potkával Palackého, v létě v Osenicích v Českém ráji u dědečka, vesnického kantora, běhával bos. Roky ovšem později žil i ve velkoměstech, v Hamburku a ve Vídni. A po osmdesátce jezdil v Praze domů do Strašnic tramvají… Josef Bohuslav Foerster zemřel 29. května 1951 v Novém Vestci u Staré Boleslavi, když mu bylo dvaadevadesát. Narodil se jako Josef Caspar Franz Förster v Praze před 165 lety – 30. prosince 1859.

„Pro čtyřletého kluka je ovšem basa příliš velká, tak z toho bylo nakonec cello.“

„Na obecnější rovině mi k pozitivnímu přístupu pomáhá žánrová variabilita mých aktivit.“

„K autorské tvorbě mám zatím velký respekt, ale zraje to…“

Na koncertech České filharmonie, které se za řízení Tomáše Netopila konají ve dnech 31. prosince a 1. ledna, vystoupí jako sólista také jeden z koncertních mistrů orchestru, violoncellista Ivan Vokáč. Pro portál KlasikaPlus.cz jsme si povídali nejen o Saint-Saënsově Violoncellovém koncertu, jehož interpretace se ujme, ale také o dalších plánech a projektech, které umělec chystá v roce 2025.

„Večer na Silvestra můžete poslouchat sérii filmových hudeb s FOKem a Liborem Peškem, hudby z filmů Kolja, Nemocnice na kraji města, Měsíc nad řekou, Obchod na korze…“

„Večer 1. ledna bude možné zažít novoroční koncert z díla Johanna Sebastiana Bacha, protože roky zakončené pětkou má své výročí narození.“

„Víkendová návštěva patří Michaele Káčerkové, varhanici s baletní průpravou a ředitelce festivalu J. C. F. Fischera.“

Stanice D-dur Českého rozhlasu vysílá výhradně klasiku, a to nepřetržitě. Ve všední dny „od čtyř do osmi“ je v projektu Klasika na dosah prostor dokonce pro nenápadné vzdělávání. Stanice s hudebním názvem je synonymem pro „samou hudbu“, pravidelně proto nahlížíme do jejího vysílání. Co tedy D-dur nabízí v týdnu od 30. prosince do 5. ledna?

„Osobní dluh podle vlastních slov dosud cítil k opernímu odkazu Bedřicha Smetany.“

„Vrcholem nahrávky jsou – v případě nepřerušeného poslechu CD zcela právem zařazené a zdůrazněné jako poslední tracky – čtyři scény z Dalibora.“

„Upomíná bezděky i na svou neméně jednoznačnou dvořákovskou erudici, totiž že dovede být a je jedním z nejlepších možných Princů v Rusalce.“

Těch melodií je ve Smetanových operách určitě víc než tucet, ale smetanovské album tenoristy Pavla Černocha má dvanáct tracků. A vešly se do nich árie a duety ze šesti oper – tři z Prodané nevěsty, po jedné z Hubičky, Tajemství, Čertovy stěny a Dvou vdov a hned čtyři z Dalibora. Chybějí tedy jen Braniboři v Čechách a Libuše. Po dvaceti minutách zpěvu je však zařazena předehra k Hubičce. Spoluúčinkují Slávka Zámečníková, Mária Porubčinová a Jan Martiník. Českou filharmonii dirigoval v pražském Rudolfinu při studiovém nahrávání v červenci Roku české hudby 2024 Tomáš Netopil.

„Melodické linky všech sólových nástrojů jsou utkány s citlivým přihlédnutím k jejich osobitým vlastnostem.“

„Mahlerova Čtvrtá symfonie je místy infantilním, nostalgickým příběhem života a smrti očima dítěte.“

„Témata rozvádí a postupně zaklíňuje do sebe způsobem jemu vlastním.“

Poslední letošní koncert Moravské filharmonie Olomouc se nesl ve znamení Vánoc. Čekání na Ježíška si její příznivci zpříjemnili 19. prosince fantastickým koncertem. Plnou Redutou se nesly tóny Mozartovy Koncertantní symfonie Es dur a Mahlerovy velkolepé Čtvrté symfonie G dur. Filharmonici ze sebe vydali to nejlepší a dokázali, že si i přes blížící se sloučení s Moravským divadlem drží svoji kvalitu.

„Poté, co byl v polovině 50. let postaven do čela orchestru koncertní mistr Willi Boskovsky, se začal koncept těchto koncertů vyvíjet.“

„V první den roku 2025 se na dirigentský stupínek už posedmé vrací Riccardo Muti.“

„Zkrátka nepřijdou ani příznivci baletních vložek a osobně se těším na přestávkový dokument.“

Když něco děláte posedmašedesáté, existuje vysoká pravděpodobnost, že to budete dělat dobře. A přesně to platí pro dlouholetý projekt Novoročních koncertů Vídeňských filharmoniků, pořádaný vždy ve Zlatém sále Spolku přátel hudby neboli Musikvereinu a přenášený živě na programu ČT 2. Aktuální provedení se navíc odehraje na samém prahu „straussmánie“, tedy roku, kterým si bude Rakousko připomínat dvě stě let od narození nejproslulejšího z rodiny Straussů, Johanna mladšího. Autora nejznámějších melodií, ať už vytvořených samostatně, či v rámci jeho operet.

„Ide predsa len o pomerne vzácnu, hoci z povahy veci nie celkom konzistentnú sondu do toho, čo sa v súčasnej hudbe u nás deje.“

„Komorné médium je pre autorky a autorov skladieb tohoto projektu evidentne inšpiratívnym.“

„Projekt ukazuje, že existuje už pomerne veľká skupina umelcov, ktorí sa novovznikajúcej hudbe venujú systematicky, a že má táto skupina potenciál rozšíriť sa vďaka ďalším, dostatočne zvedavým, hudobníkom a hudobníčkam.“

Ku koncu Roku českej hudby 2024 vrcholí aj jeden z projektov, ktoré sa v rámci osláv výrazne venovali súčasnej tunajšej hudbe. Pätnásť českých skladateliek a skladateľov postupne zverejňuje nahrávky svojich skladieb, ktoré mohli realizovať vďaka výzve Institutu umění a jeho exportnej kancelárie SoundCzech. Poslucháčom je zatiaľ prístupný playlist s podtitulom Nová česká komorní hudba – New Czech Chamber Music na YouTube. V januári sa chystá uvedenie nahrávok na Českom rozhlase Vltava. 

„V Plzni mě zároveň zlákal k interpretačnímu vyžití rozhlas.“

„Vždy mě fascinovalo spojení klavíru s barvou ostatních nástrojů.“

„Ohlédnu-li se zpět, musím konstatovat, že všechny činnosti, jak pedagogická, tak sólistická, korepetitorská i organizační mě naplňovaly.“

S klavíristou Karlem Frieslem se musel setkat snad každý, kdo měl v posledních šedesáti letech co společného s plzeňským hudebním životem. Je však mimo jiné i jedním z pravidelných návštěvníků v Plzni pořádaných koncertů, nebyl tudíž problém položit mu několik otázek a zavzpomínat tak na minulá léta.

„Poprvé a naposledy vyšly Smetanovy opery pohromadě na dlouhohrajících černých LP deskách v Roce české hudby 1984.“

„Poválečná smetanovská interpretační tradice byla i vzhledem k panující kulturní politice jedním z rozhodujících hnacích motorů tuzemské hudební kultury.“

„V každé ze svých oper vytvořil Bedřich Smetana unikátní a zralé dílo, pokaždé žánrově i námětově jedinečné.“

Box se sedmnácti CD obsahujícími všechny opery Bedřicha Smetany je v roce dvoustého výročí skladatelova narození logickým vydavatelským počinem. Jde sice o starší nahrávky, které existovaly na LP deskách a které se všechny už objevily i na CD, ale jejich soustředění do jednoho kompletu není vůbec k zahození. Vyšly s novým zastřešujícím komentářem, v jednotném výtvarném řešení a v remasterované podobě, která má smýt rozdíly dané různými daty vzniku snímků; prostě pěkně nově pohromadě.

„Kantilénka je vlastně přípravné oddělení, které vede Veronika Novosádová.“

„Koncertní sbor Kantiléna jsou už naopak děti ostřílené, na koncertě je dirigoval hlavní dirigent Michal Jančík a za výsledek by se nemusel stydět dospělý sbor.“

„Na závěr zazněly Evropské koledy v úpravách varhaníka Martina Jakubíčka, cyklus byl komponován na objednávku Kantilény v roce 2022.“

Když v roce 1956 ve Šlapanicích u Brna zakládal pedagog a sbormistr Ivan Sedláček dětský sbor, nemohl tušit, že se z něho jednou stane výběrový sbor při Filharmonii Brno, známý celému sborovému světu. Za téměř sedmdesát let se Kantiléna vypracovala na špičkové těleso, které vyhrává mezinárodní sborové soutěže. Dlouho byl po zakladateli jejím vedoucím dirigent Jakub Klecker; od roku 2020 soubor vede hlavní sbormistr Michal Jančík. S domácími brněnskými fanoušky se Kantiléna setkává tradičně dvakrát ročně, na Velikonočním a Vánočním koncertě. Druhý zmíněný se konal odpoledne o prvním svátku vánočním v katedrále sv. Petra a Pavla. 

„Hudební kontrast prostého a složitého dává dílu velmi osobitou atmosféru.“

„Oproti Karajanovi nebo Soltimu, kteří hledali příbuznost hudebního materiálu pro Jeníčka a Mařenku u Wagnerova Ringu a ve svých nahrávkách to patřičně zdůraznili, šel britský dirigent poněkud jinou cestou.“

„Komplet má dnes jistou historickou a nostalgickou patinu.“

Jméno Engelberta Humperdincka o Vánocích zaznívá častěji než ve zbytku roku. Příčinou faktu je jeho pohádkově laděná opera Jeníček a Mařenka o Vánocích s oblibou provozovaná. Portál KlasikaPlus.cz přináší připomínku jedné z památných nahrávek díla, za níž stojí britský dirigent Jeffrey Tate.