15. říjen
Svátek mají Tereza, Terezie a Thea.
1994 – premiéru měla Symfonie č. 2 od Philipa Glasse. Brooklynský filharmonický orchestr dirigoval Dennis Russell Davies.
1988 – zemřel Kaikhosru Shapurji Sorabji, skladatel, kritik, klavírista a spisovatel parsíjsko-anglického původu (narodil se 14. srpna 1892). Patří k nejoriginálnějším a nejvíce avantgardním postavám klasické hudby 20. století. Jeho skladby často trvají několik hodin. Příkladem je proslulé čtyřhodinové dílo Opus clavicembalisticum, které patří k nejdelším a nejobtížnějším klavírním skladbám vůbec. Své partitury občas notoval i na více než 10 řádků současně. Složil také sedm symfonií pro sólový klavír, Sequentia cyclica, cyklus sto transcendentálních studií nebo rozsáhlé varhanní a orchestrální kompozice. Většinu života vyhledával ústraní. Zpočátku vystupoval jako koncertní klavírista, později se ale stáhl z pódia. Mezi lety 1936 a 1972 zakázal veřejné provádění své hudby bez jeho výslovného osobního svolení, protože byl frustrován nekvalitní interpretací nepochopením ze strany tehdejších hudebních kritiků.
1954 – zemřel Josef Janeba, český mistr houslař (narodil se 24. listopadu 1881). Údaje o počtu nástrojů, které zhotovil, nejsou známy. Kromě toho vedl místní pěvecký kroužek s pozdějším názvem Pěvecké sdružení Smetana a učil na housle. Nástroje stavěl dle modelu Guarneri a doporučili je osobnosti jako Stanislav Ondříček nebo František Kocian. Zajímavostí je, že na housle od něj hrál čtyřletý Jiří Novák, pozdější primárius Smetanova kvarteta, prezidentu T. G. Masarykovi při jeho návštěvě ve Vysokém Mýtě v roce 1928.
1938 – premiéru měla opera Dafné (Daphne) Richarda Strausse napsaná na libreto vídeňského historika a dramatika Josepha Gregora, vycházejícího z Ovidiových Proměn a Euripidových Bakhantek.Dirigentem prvního představení byl v drážďanské Semperově opeře Karl Böhm.
1933 – premiéru měl Koncert pro klavír, trubku a smyčce č. 1 c moll, op. 35 Dmitrije Šostakoviče. Odehrála se v úvodním programu sezóny Leningradské filharmonie. Sólistou byl autor, dirigoval Fritz Stiedry. Skladba díky mnoha citacím (včetně rakouské lidové písně O du lieber Augustin) vyznívá jako parodie.
1932 – Premiérou Toscy Giacoma Pucciniho byla otevřena San Francisco Opera, War Memorial Opera House. Premiéru hudebně nastudoval Gaetano Merola, italský dirigent, který byl zároveň zakladatelem a prvním generálním ředitelem celého operního souboru San Francisco Opera. V hlavní roli tehdy vystoupila legendární sopranistka Claudia Muzio.
1926 – narodil se Karl Richter, německý varhaník, cembalista a dirigent (zemřel 15. února 1981). Stal se varhaníkem v evangelickém Tomášském kostele v Lipsku, spojeném s J. S. Bachem. Pak žil v Mnichově, kde v roce 1954 založil Münchener Bach-Chor a poté Münchener Bach-Orchester, které se rychle etablovaly jako významné mezinárodní soubory. Richter byl dirigentem obou těles do roku 1981. V dětství byl členem chlapeckého sboru Dresdner Kreuzchor, studoval v Drážďanech a v Lipsku, tam u Günthera Ramina, Karla Straubeho a Rudolfa Mauersbergera. V šedesátých a sedmdesátých letech 20. století podnikal koncertní turné do Japonska, USA i Sovětského svazu. Celý život propagoval dílo a hudbu Johanna Sebastiana Bacha.
1923 – americký pianista Henry Cowell kvůli svým avantgardním postupům a technikám vyvolal mezi posluchači v lipském koncertním sále Gewandhaus nepokoj a výtržnosti: někteří se snažili jeho vystoupení fyzicky zastavit, zatímco jiní se ho zastávali a bránili ho.
1918 – zemřel Alois Ladislav Vymetal, český skladatel (narodil se 9. listopadu 1865). Studoval na Varhanické škole v Praze a skladbu soukromě u Zdeňka Fibicha. Nejprve byl varhaníkem v synagoze v Brandýse nad Labem a ve Vamberku. Ve Vamberku založil hudební jednotu Zdobnice. Hudebně významně působil ve Slaném a v Písku, kde založil i symfonický orchestr a pořádal koncerty. Jako skladatel byl známý hlavně jako autor písní, které ve velké většině vyšly i tiskem a měla je v repertoáru řada předních českých pěvců, některé znárodněly. Psal i sbory, chrámové, komorní a klavírní skladby.
1915 – narodil se Zdeněk Tomáš, dirigent, sbormistr, pedagog a organizátor hudebního života (zemřel 29. října 1999). Studoval na Pražské konzervatoři zpěv a řízení sboru, v dirigování byl žákem Václava Talicha. Už během studia zpíval velké basové role v představeních jičínských ochotníků, byl členem sboru opery Národního divadla a působil i jako umělecký vedoucí Aimova pěveckého kvarteta. Stal se ředitelem hudební školy v Rakovníku, sestavil symfonický orchestr, pěvecký sbor a nakonec spolu s otcem založil Rakovnickou operu. Pořádal i samostatné orchestrální koncerty, stal se v Praze sbormistrem Pražského pěveckého sboru Křížkovský a sboru Pražský Hlahol. V roce 1957 založil symfonický orchestr a připojil ho ke sboru pražského Hlaholu. Dirigoval i v Pražské zpěvohře a vedl studentský orchestr při Hudební škole hl. města Prahy ve Voršilské ulici. Významná je také jeho dlouholetá pěvecká pedagogická činnost a jeho vlastní umělecké působení jako klavíristy a zpěváka.
1905 – premiéru mělo Moře (La mer), tři symfonické skici impresionisty Clauda Debussyho. Jedním z jeho nejobdivovanějších a nejčastěji hraných orchestrálních děl se stalo až po druhém provedení v Paříži v roce 1908.
1900 – zemřel Zdeněk Fibich, skladatel období romantismu, dirigent a dramaturg (narodil se 21. prosince 1850). Vedle Smetany a Dvořáka byl nejvýznamnějším představitelem generace české hudby 2. poloviny 19. století. Jeho nejznámější melodií je populární Poem, který původně vznikl jako součást klavírního cyklu a později byl začleněn do orchestrální selanky V podvečer. Zásadním způsobem rozvinul žánr melodramu, spojení mluveného slova s hudbou. Jeho monumentální antická trilogie Hippodamie na text Jaroslava Vrchlického je celosvětovým unikátem. Složil také koncertní melodramy na motivy Erbenových balad, Vodník, Polednice a Štědrý večer. Napsal osm oper, nejhranější jsou Šárka, Nevěsta messinská, Blaník, Bouře nebo Pád Arkuna. Slavný je i klavírní cyklus Nálady, dojmy a upomínky zachycující jeho hluboký milostný vztah k žákyni a spisovatelce Anežce Schulzové, která byla zároveň libretistkou jeho pozdních oper. Jeho orchestrální tvorba zahrnuje všechny dobové útvary, napsal tři symfonie, ouvertury a symfonické básně, nejznámější je Toman a lesní panna. Mezi jeho slavné žáky patří třeba Karel Kovařovic, Franz Lehár, Zdeněk Nejedlý nebo Otakar Ostrčil.
1899 – narodil se Adolf Kubát, hobojista a pedagog a spoluzakladatel hudebního tělesa Noneto (zemřel 3. listopadu 1980). Od roku 1922 studoval hru na hoboj na Pražské konzervatoři, jeho absolventský koncert, hrál Koncert C dur Josepha Haydna s doprovodem České filharmonie, odvysílal v červnu 1929 v přímém přenosu Československý rozhlas. Působil jako profesor na Pražské konzervatoři, mezi jeho žáky patřil například hobojista a skladatel Jaromír Bažant. Svého otce a zakladatele Kladenské filharmonie občas vystřídal u dirigentského pultu. S mnoha hudebními tělesy vystupoval na hoboj v Československu i v zahraničí.
1887 – zemřel Antonín Javůrek, hudební skladatel (narodil se 13. června 1834). Psal písně a komické operety, působil jako sbormistr Besedy brněnské po smrti Pavla Křížkovského. Účastnil se kulturního života a usiloval o rozvoj českého jazyka a hudby.
1886 – premiéru měla v Petrohradu Noc na Lysé hoře (Ночь на Лысой горе), symfonická báseň Modesta Petroviče Musorgského. Programní skladba zobrazuje sabat čarodějnic a síly temnoty. Dílo z roku 1867 upravil Nikolaj Rimskij-Korsakov. Původní verze samotného Musorgského měla premiéru až v roce 1968.
1857 – zemřel Alois Jelen, skladatel (narodil se 11. května 1801). Získal místo tenoristy na kůru Týnského chrámu. Skládal sólové i sborové písně církevního i světského obsahu, působil taky jako operní pěvec. Silně se angažoval v českém národním hnutí. Během revolučního roku 1848 byl i politicky aktivní. Z jeho činností proslula zvlášť Žofínská akademie, významný hudební spolek, a pěvecký sbor, který vedl a který rychle dosáhl skvělé úrovně a značně přispěl k povznesení českého národního sebevědomí. Jeho nejznámější skladba je Zasviť mi ty slunko zlaté (slova napsal Karel Drahotín Villani). Roku 1849 byl jmenován ředitelem archivu ministerstva vnitra ve Vídni.
1855 – zemřel Désiré-Alexandre Batton, francouzský skladatel (narodil se 2. ledna 1798). Studoval na pařížské konzervatoři u Luigi Cherubiniho. Komponoval převážně vokální díla, kantáty a opery, ty byly uváděny v Théâtre national de l’Opéra-Comique. Získal druhou cenu v soutěži Francouzského Institutu a psk Římskou cenu za kantátu La Mort d’Adonis. Ocenění mu umožnilo nějakou dobu cestovat. Navštívil Kodaň, Brusel, Řím nebo Monaco. V roce 1842 se stal inspektorem francouzských hudebních škol a v roce 1849 začal učit na pařížské konzervatoři.
1833 – zemřel Michał Kleofas Ogiński, polský skladatel, diplomat a politik (narodil se 25. září 1765). Jeho nejznámější skladbou je polonéza Pożegnanie Ojczyzny, Sbohem vlasti, známá i jako Polonaise in A minor nebo Les Adieux, kterou napsal v emigraci. Je považována za předzvěst romantismu. Psal hlavně klavírní skladby, polonézy, mazurky. Známý je i jeho spis Listy o muzyce. Za osobnost svých dějin ho považují jak Poláci, tak Litevci i Bělorusové.
*********
A VĚDĚLI JSTE, ŽE v tento den také…
2022 – vPraze byl oficiálně obnoven provoz trolejbusů, a to zavedením víkendové linky 58 Palmovka–Letňany–Čakovice–Miškovice
2017 – v Praze byl částečně obnoven provoz trolejbusů zprovozněním kilometrové zkušební tratě v Prosecké ulici pro zkoušky elektrobusů s dynamickým dobíjením
1984 – první československá výprava do Himálaje dosáhla vrcholu Mount Everestu, vztyčila československou vlajku a strávila tam půl hodiny
1972 – poslední trolejbusová linka v Praze na trase Strahov-Vršovice ukončila svou činnost
1699 – byl položen základní kámen k průčelní budově pražské Lorety
1582 – ve většině katolických zemí začal platit gregoriánský kalendář, po 4. říjnu následoval rovnou 15. říjen