„Volba umělce, který zahájí cyklus celého provedení Smetanových děl, tedy byla určitě na místě“ 

„Kahánek překvapil řadou zvukově zajímavých momentů, které si těžko může dovolit jiný pianista.“

„Přesvědčil, že je interpretem s obrovskou hudební představou, kterou dovede naplnit.“

V Plzni odstartoval v rámci právě probíhajícího festivalu Smetanovské dny dílčí projekt Smetanománie, na kterém zazní kompletní dílo pro klavír Bedřicha Smetany. Uměleckým garantem a tím, kdo nápad ředitelky festivalu Lenky Kavalové provedení celého Smetanova díla rozdělil mezi spolupracující instituce a koncertní umělce, je Jan Simon. Plzeňský Dům hudby a jeho Sál Antonína Dvořáka nyní hostí nejen vynikající české koncertní umělce, kteří se ve večerních recitálech budou věnovat zejména těm nejobtížnějším dílům, ale i studenty spolupracujících českých hudebně vzdělávacích institucí, jako je Hudební a taneční fakulta Akademie múzických umění v Praze, Janáčkova akademie múzických umění, Ostravská univerzita a Konzervatoř Plzeň.

Po úvodních slovech ředitelky festivalu Lenky Kavalové, která upozornila na další kompletní provedení Smetanových děl komorních a symfonických nejen v rámci festivalu, ale celé letošní sezóny Plzeňské filharmonie a garanta projektu Smetanománie Jana Simona, který upozornil na skutečnost, že Smetanovo dílo pro klavír je asi jednou tak obsáhlejší než kompletní klavírní dílo Antonína Dvořáka, které mimochodem v roce 2020 také organizačně připravil k soubornému provedení.

Klavíristu Iva Kahánka netřeba představovat. Od doby jeho debutu jako sólisty ve Čtvrtém klavírním koncertě Bohuslava Martinů na festivalu BBC Proms v Londýně v roce 2007, ke kterému si jej vybral dirigent Jiří Bělohlávek jako tehdejší šéfdirigent BBC Symphony Orchestra a který jsem osobně díky přímému přenosu stanice Vltava také sledoval, můžeme očekávat jeho výkony jako mimořádně disponovaného a poctivého umělce s jasnou koncepcí. Jeho volba coby umělce, který zahájí cyklus celého provedení Smetanových děl, tedy byla určitě na místě. 

V tento moment by bylo možná vhodné zmínit, kdo z českých interpretů se vůbec nastudováním kompletního Smetanova díla zabýval a jaké jsou tedy alternativy posluchačů, kteří se o souborné Smetanovo klavírní dílo zajímají. Jako dostupné nejnovější nahrávky existují komplet Jitky Čechové pro Supraphon a komplet Ivana Klánského pro label Kontrapunkt. Obojí samozřejmě existuje v internetové verzi ke stažení. Z nahrávek, které seženete již jen v antikvariátech a to ještě jen na LP je legendární komplet Jana Novotného. Nicméně asi nejzajímavější, nyní již online dostupnou nahrávkou, je ještě starší komplet pianistky Věry Řepkové. Samozřejmě jednotlivé cykly, nebo významné skladby prováděli a provádí v současnosti i jiní interpreti a to je případ i letošní Smetanománie. Třeba cyklus obou řad Českých tanců v Plzni provede Igor Ardašev, některých posluchačsky nevděčných a interpretačně náročných děl se ujme Daniel Wiesner, cyklus Šesti charakteristických skladeb op. 1 nastudovala Anna Gaálová atd. atd.

Doménou českého repertoáru Iva Kahánka je v poslední době zejména Antonín Dvořák, jehož kompletní klavírní dílo natočil pro Supraphon. Ale i jeho podání Smetanových děl v Plzni mělo nesporné kvality. Umělec zvolil „pro rozehrání“ na úvod svého večerního recitálu dva cykly polek, op. 7 a op. 8. Oba cykly vyzněly velmi srozumitelně a decentně, beze spěchu. Kahánek pečlivě frázoval, ve středních dílech polek citlivě vedl jednotlivé hlasy, zdravě klenul veškeré fráze a potěšil střízlivou pedalizací. Třeba hned v úvodní Polce Fis dur, op. 7 svou volbou klidného tempa dostál tempovému označení Allegro comodo. S gustem, až furiantsky zahrál kontrastní střední díl Polky f moll a líbezně interpretoval poslední Polku As dur z op. 8. Občas se v melodii sice ozvaly noty nepodobné těm ve Smetanově zápisu, ale toto lze přisuzovat tomu, že Kahánek využíval při hře z tabletu automatické otáčení a kombinoval také hru z not a zpaměti.

Vrcholem první poloviny recitálu a dle mého i celého programu bylo provedení dvou koncertních etud, Na břehu mořském a Koncertní etudy C dur, op. 17. V etudě Na břehu mořském zaujal Kahánek již virtuózním podáním úvodu, brilantním podáním středního dílu v oktávové sazbě a velmi šikovným zvládnutím pamětního výpadku v první části etudy. Rovněž Etuda C dur byla podaná precizně ve virtuózním tempu, a to včetně závěrečné technicky velmi obtížné kódy. Zaujalo i zpěvné provedení středního dílu etudy. 

Na konec svého recitálu Kahánek zařadil Smetanův cyklus Sny. Zde Kahánek překvapil řadou zvukově zajímavých momentů, které si těžko může dovolit jiný pianista. V části Zaniklé štěstí díky Kahánkově vyrovnanému úhozu v pianissimu skvostně vyznělo místo v samém závěru skladby, kde Smetana předepsal přes dvě řádky dlouhý pedál. Jemně, s perlivou technikou vyznělo Poco meno mosso v části V Čechách. Ve čtvrté části V salóně Kahánek přesvědčil, že je interpretem s obrovskou hudební představou, kterou dovede naplnit. Osobně jsem kvitoval střídmou pedalizaci v další části Před hradem. V této části nezůstal Kahánek nic dlužen ani v technické nástraze dvojitých skoků v jejím vrcholu, který vyzněl opravdu monumentálně. S nadhledem se umělec zhostil i možná nejobtížnější části cyklu Slavnosti českých venkovanů. 

Jako přídavek zvolil Kahánek opětovné provedení Polky g moll z důvodu ohleduplnosti k ostatním spoluúčinkujícím v projektu, aby nedošlo k duplicitě provedení.

Smetanománie v Plzni byla zahájena opravdu ve velkém stylu.

Foto: Smetanovské dny / Ondřej Pastor