PORTÁL O KLASICKÉ HUDBĚ

Dvě české premiéry světové hudby zažila Betlémská kaple na Starém Městě pražském 12. března. Symfonický orchestr Českého rozhlasu řídil Venezuelan Andrés Maurette O‘Brien, sóla na marimbu hráli Ladislav Bilan ml. a Ludwig Albert. Ten je také autorem skladby The Universe, která koncert zahájila. Dále byly na programu Venuše z cyklu Planety od Gustava Holsta a Koncert pro marimbu od Lina China Chenga.

Večer Silentium! ensemble v programu Aqua et vino et spirit nebyl jen koncertem duchovní a vokální hudby napříč staletími. Byl i důkazem, že stará hudba nemusí stát na piedestalu a soudobá tvorba nemusí být zatížena povinnou vážností. Díky nápaditému moderování, přirozenému humoru Lukáše Hurníka i soustředěnému vedení Terezy Válkové vznikl v Besedním domě večer, který byl poučený, muzikantsky poctivý, a přitom odzbrojujícím způsobem lidský.

Moravská filharmonie Olomouc nepořádá jen velké symfonické koncerty, ale nabízí celou škálu rozmanitých programů. V úterý 10. března k večeru se v Mozartově sále Reduty sešli již po několikáté komorní hudbu si oblibující posluchači a zahrálo jim uskupení hudebníků ve složení Petra Matějová na klavír, Magdalena Malá na historické housle a Jiří Tarantík na přirozený lesní roh; pořadem provázela Markéta Vejvodová. Pořad s titulem Romantismus v dobovém hávu přinesl skladby Roberta Schumanna, Clary Schumannové a Johannesa Brahmse, interpretované na nástroje, které se v jejich době používaly.

Inscenace s názvem L´opera seria z produkce Divadla na Vídeňce se věnuje opernímu žánru, který si tentokrát sám ze sebe dělá legraci. Commedia per musica o třech dějstvích je vlastně opera buffa, na libreto Ranieriho de Calzabigiho, ke které napsal hudbu Florian Leopold Gassmann. Režijně dílo zpracoval Laurent Pelly, od cembala dirigoval orchestr Les Talens Lyriques Christophe Rousset. Z účinkujících zaujal českého diváka především český pěvec Petr Nekoranec v roli komponisty Sospira. Premiéra se konala 28. února a recenze je psána z reprízy 7. března.

Jako na naplněnou sázku na jistotu lze nahlížet na koncert Filharmonie Hradec Králové uskutečněný ve čtvrtek 12. března. Posluchačům ve vyprodaném Sále Soni Červené byl předložen program sestávající ze skladeb amerických autorů 20. století, mezi něž dramaturgie vložila slavné Adagietto z Páté symfonie Gustava Mahlera. U klavíru se představil suverénní Adam Skoumal a celý večer s přehledem odřídil dirigent Tomáš Brauner.

V rámci festivalu Smetanovské dny se 9. března plzeňskému publiku naskytla výjimečná příležitost zaslechnout cyklus symfonických básní Má vlast od Bedřicha Smetany v úpravě pro sólový klavír. Tohoto úkolu se zhostil Matyáš Novák ve svém projektu Smetana Reborn.

Hudební cyklus Musica Orbis přiváží do Prahy pravidelně mladé orchestry z různých částí světa a otevírá tak zajímavý prostor pro setkání hudebních kultur. V letošním ročníku se ve Dvořákově síni Rudolfina představil Doshisha University Orchestra z japonského Kjóta, jeden z výrazných univerzitních orchestrů v Japonsku, jehož historie sahá do první poloviny minulého století. Orchestr vystoupil pod taktovkou mladého dirigenta Rikua Okamota (*1998) a dramaturgie večera spojila středoevropský romantický repertoár s japonskou klasickou hudbou 20. století. Zněli Dvořák, Akutagawa a Brahms.

Opery Leoše Janáčka se stále častěji uvádějí na světových operních scénách. Marně si našinec láme hlavu, proč tomu tak není i u nás! Vždyť Janáčkovy opery mají ideální délku pro diváka 21. století (cca devadesát minut), strhující děj končící oslavnou apoteózou, i hudbu, která by měla být přístupná všem dnešním posluchačům… bohužel za Janáčka na našich operních scénách musíme stále bojovat. Ne tak v Berlíně, kde se mu věnují soustavně. Nově tam byla s přispěním barytonisty Svatopluka Sema a pod taktovkou Simona Rattla uvedena opera Příběhy lišky Bystroušky, kdy režii si vzal na starosti Ted Huffman. Přinášená reflexe se rovněž vrací k berlínské inscenaci Offenbachových Hoffmannových povídek.

Ve srovnání s vyhrocenou pražskou režií Calixta Bieita je Janáčkova Její pastorkyňa, jak ji teď v březnu hraje Opera v Göteborgu, tradiční. V divadle netřeba hned šokovat, jsme ve Švédsku, nejsme Němci… Režisérka Nicola Raab sice je z Německa, přesto vypráví příběh normálně, bez ošklivostí, krve a sexu. Bohužel na druhou stranu až tak konvenčně, že se trochu ztrácí syrová dramatičnost, která přece jen k tomuto Janáčkovi patří. Tím spíše, že ji nepodtrhuje ani dirigent Alejo Pérez.

Ve starší inscenaci opery Nabucco Giuseppa Verdiho v režii Güntera Krämera se představila poprvé na sklonku února a začátku března ve Vídeňské státní opeře v roli Abigail slavná rusko-rakouská sopranistka Anna Netrebko. V rakouské metropoli zpívala 8. března po boku mongolského barytonisty Amartuvshina Enkhbata, jenž ztvárnil titulní roli Nabucca. Orchestr ve Vídeňské státní opeře řídil proslulý italský dirigent Marco Armiliato.

Český spolek pro komorní hudbu přenechal ve svém koncertním kalendáři 8. březen americké violoncellistce s ruskými kořeny Alise Weilerstein. Ta v Rudolfinu toho nedělního podvečera a večera uspořádala pozoruhodnou multimediální produkci, které dala název Fragments.

Závěrečné písňové matiné aktuálního ročníku koncertních setkání ve Stavovském divadle nabídlo v sobotu 7. března francouzské písně přelomu 19. a 20. století, klavírní perly ruského autora a na závěr světovou premiéru současného českého skladatele. Nápadité umístění dopoledních koncertů na jevišti divadla při zatažené oponě dodává hudbě rozměr intimnosti, kterou umělci i posluchači velmi ocení. Stejně tak ocenili výborné výkony účinkujících.

Od loňského dubna uplynulo jedenáct měsíců a v refektáři někdejší klatovské jezuitské koleje se v sobotním podvečeru opět představily dva smyčcové orchestry. Pod taktovkou šéfa Plzeňské filharmonie Chuheie Iwasakiho v nich zasedli žáci základních hudebních škol, konzervatoří a jako vydatná pomoc i členové plzeňského filharmonického tělesa…

Běžný abonentní koncert Symfonického orchestru Švédského rozhlasu nabídl první březnový pátek ve stockholmské koncertní síni Berwardhallen krásný a vznešený program. Sestavou skladeb i provedením. Beethovenův Houslový koncert s Veronikou Eberle a Dvořákovu Osmou. Robin Ticciati obě díla vedl s nevšední muzikalitou. O Anglické symfonii v jeho pojetí se dokonce dá říci, že se zřídka slýchanou mírou nápaditosti.

Preview festivalu Janáček Brno přineslo 3. března do vyprodaného Janáčkova divadla v rychlém sledu druhý návrat Carsenovy Káti Kabanové – inscenace téměř deset let staré, ale překvapivě živé. Voda tu není dekorací: stává se prostorem, svědomím i zrcadlem, v němž se postavy násobí a divák se nevyhne vlastnímu pohledu. Večer pod taktovkou Ondreje Olose držela pohromadě Káťa Kateřiny Kněžíkové – hlasem světové kvality a výrazem, který emoci nehraje, ale prožívá.

Abonentní koncert Symfonického orchestru Českého rozhlasu 2. března měl osobitý program a velmi sympatickou úroveň. Dirigoval ho čtyřiatřicetiletý Jiří Habart a vybral si program, na kterém se dají ukázat romantické emoce i precizní vedení hlasů. Program otevřela předehra k Fibichově opeře Šárka, následoval Glierův Koncert pro koloraturní soprán a v druhé polovině zazněla Symfonie č. 2 Sergeje Rachmaninova.

Pražské Národní divadlo uvedlo v neděli 1. března již tradiční matiné k narozeninám Bedřicha Smetany. Po umělecké stránce velice podařený koncert, na kterém vystoupilo kvarteto mladých pěvců spolu s klavíristy Martinem Levickým a Zdeňkem Klaudou, byl zároveň jakousi částečnou splátkou dluhu, který jako společnost vůči Bedřichovi Smetanovi máme.

Český spolek pro komorní hudbu zakončil svůj cyklus čtyř „předjarních“ koncertů programem odkazujícím na krásu českých tradic. Ten, kdo v pondělí 2. března navštívil Dvořákovou síň pražského Rudolfina, si mohl poslechnout nejenom dílo Pět českých madrigalů a kantátu Mikeš z hor Bohuslava Martinů, ale i kantátu současného skladatele Jiřího Gemrota (*1957) s názvem Pochovávání světla. Posluchači mohli ocenit nejenom znamenité výkony komorního sboru Martinů Voices, sólistů-pěvců Karolíny Levkové, Martina Šrejmy, Romana Hozy, klavíristy Matouše Zukala a Bennewitzova kvarteta s průvodním slovem Jana Šťastného, ale také prožít umělecké uchopení básní Miloslava Bureše dvěma skladatelskými generacemi. Koncert řídil Lukáš Vasilek.

Semperova opera v Drážďanech chystá pro své diváky v aktuální sezoně celkem osm nových inscenací a na repertoáru má v této sezoně celkem třicet dva titulů. 20. a 21. února se hrály nová inscenace Poulencových Dialogů karmelitek (5. představení), která měla premiéru 31. ledna v tomto roce, kdy opera zazněla v Drážďanech vůbec poprvé (světová premiéra v La Scale 26. ledna 1957), a obnovená inscenace Dona Giovanniho z roku 2016 (24. představení). Oba tituly se v této sezoně hrají v jednom obsazení a každý zazní celkem šestkrát, oba lze také označit za zdařilé.

V rámci koncertů z cyklu Svatovavřinecká sezóna, pořádaného pod hlavičkou festivalu Pražské jaro, proběhlo ve čtvrtek 26. února v pražském kostele svatého Vavřince vystoupení tria Trebbiano, tvořeného Martinou Bačovou (housle), Věrou Binarovou (viola) a Hanou Baborákovou (violoncello). Soubor představil publiku program z děl Ludwiga van Beethovena, Antonína Dvořáka, Gideona Kleina a Jeana Sibelia.

Pod názvem Mistři vídeňské symfonie zazněl ve čtvrtek 26. února ve Dvořákově síni pražského Rudolfina koncert souboru Collegium 1704, vedeného Václavem Luksem. Na programu byla symfonická díla dvou vídeňských skladatelů z konce 18. století, nechanického rodáka Jana Křtitele Vaňhala a salcburského mistra Wolfganga Amadea Mozarta.

Cyklus Svátky hudby v Praze založený a vedený Václavem Hudečkem pokračoval v úterý 24. února v sále Pražské konzervatoře koncertem vynikajících studentů pod názvem Sedm mladých doubků. Hudeček je nejen špičkový a inspirativní houslista, ale rovněž pedagog pořádající každoročně v Luhačovicích mistrovské letní kurzy pro mladé houslisty. Na únorový koncert vybral dvě hudební tělesa, smyčcové kvarteto Siebeneichener Quartett – které zčásti tvoří právě laureáti luhačovické Akademie – a Klavírní trio (prozatím bez názvu), tedy sedm mladých virtuosů, jak napovídá titul koncertu.

Na středu 25. února připravil orchestr Czech Virtuosi do brněnského konventu Milosrdných bratří večer plný muzikantského vtipu, naděje a radosti ve skladbách Johanna Nepomuka Hummela, Leopolda Koželuha a současného skladatele Johanna Karla Regbera. Pod taktovkou Heinze Prammera dostali – pomineme-li mnohé sólové party zaznívající z orchestru – příležitost skvělí sólisté, především klavíristka a cembalistka Daria Savvateeva, kontrabasista Ondřej Sejkora, trumpetista Jozef Zimka a mandolinistka Tatsiana Drobys.

Vídeňští filharmonikové s proslulým lotyšským dirigentem Andrisem Nelsonsem před odletem na své tradiční americké turné, které zahájí 27. února v newyorské Carnegie Hall programem s díly Bély Bartóka a Gustava Mahlera, uvedli ještě ve svém domovském sídle, ve Zlatém sále Hudebního spolku Společnosti přátel hudby ve Vídni, i další kompozice, které představí v USA. Z české tvorby vedle Mahlerovy První symfonie nastudovali i Šestou symfonii Antonína Dvořáka.

Ohlášený program některých koncertů může působit, než posluchači usednou v hledišti, nezvykle a odvážně. Tím větší je pak spokojenost, když se povedou. Večery Komorní filharmonie Pardubice pořádané v posledním únorovém týdnu pod taktovkou polského dirigenta Łukasze Borowicze patřily přesně do této kategorie; z prolnutí hudby různých stylů nakonec vznikl poutavý celek. Velmi dobrý výkon podal trumpetista Walter Hofbauer.

Německý houslista Christian Tetzlaff, jehož věhlasné a s vrcholnou virtuozitou realizované výkony na poli orchestrální a komorní hry udivují publikum po celém světě, zavítal 23. února do Prahy, aby rudolfinským návštěvníkům naservíroval mravně a emočně apelativní kompozici Ondřeje Adámka, a stimuloval tak nejen čistě múzické, ale zčásti i občanské vědomí posluchače. Její českou premiéru, jakož i zbylý program obsazený jmény Gustava Mahlera a Alexandra Zemlinského, si vzal pod dirigentská křídla Jonathan Nott. Jím nabídnutý výslovně architektonický postoj k provedeným dílům učaroval vyváženým mixem uvážlivosti a citlivosti.

V nedeľu 22. februára dirigoval Tomáš Netopil v Musikvereine druhý z trojice koncertov, ktorými predstavil viedenskému publiku dva české hudobné klenoty. Svetoznámy Dvořákov Koncert pre violoncello h mol znel pod sláčikom Juliana Steckela lyricky a podmanivo. V druhej polovici večera bola kontrastom Symfónia E dur Josefa Suka, kde orchester Tonkünstler-Orchestra so znateľne odlišným prístupom dokázal vystihnúť to najcharakteristickejšie zo Sukovho kompozičného jazyka. Aj keď je Sukova hudba vo Viedni menej známa, publikum ju prijalo veľkým potleskom a nadšením.

Podmračená a deštivá neděle 22. února se ve Dvoře Králové nad Labem prosvětlila až po setmění. A to zásluhou podmanivě barevných tónů hudby. V šest hodin večer začal v tamním Hankově domě slavnostní inaugurační pořad, na němž byl veřejnosti představen koncertní klavír Steinway & Sons D-274, pořízený za více než tři miliony korun z rozpočtu města. Jako úplně první si na něj před natěšeným publikem zahráli Ivan a Lukáš Klánští.

Ve Vídeňské státní opeře uvedli v tomto roce první operní premiéru. Je jí tragická opera Giuseppe Verdiho Luisa Miller, jejíž libreto vytvořil Salvatore Cammarano podle hry Friedricha Schillera Úklady a láska. Režie i scénografie se ujal ruský režisér Philipp Grigorian, orchestr Vídeňské státní opery dirigoval a hudebně dílo nastudoval italský dirigent Michele Mariotti. Výsledek je přinejmenším diskutabilní.