PORTÁL O KLASICKÉ HUDBĚ

Po loňském úspěšném debutu na festivalu Smetanovské dny dostala rodina Turnovských z Vídně s jejich přáteli opět pozvání ke komornímu koncertu. V sále Domu hudby v Plzni sice ještě nějaká volná místa zbyla, ale houslista Dalibor Karvay, violistka Julia Turnovsky, violoncellistka Julia Hagen a fagotista Štěpán Turnovský 30. března znovu předvedli výběr z komorní tvorby rakouských skladatelů, doplněný o Kvartet pro fagot, housle, violu a violoncello Françoise Divienna.

Na podvečer Modrého pondělí, druhého dne Pašijového týdne, připravila Filharmonie Hradec Králové Velikonoční koncert. Jeho program měl dvě položky: orchestrální verzi skladby Josepha Haydna Sedm posledních slov Vykupitelových na kříži a Mši C dur Leopolda Koželuha. Dirigent Vojtěch Spurný obě nastudoval s příznačně maximální péčí. Podmanivý výkon podal ve druhé části večera Český chlapecký sbor Boni pueri.

Třiatřicátý ročník Velikonočního festivalu duchovní hudby připravil tým Filharmonie Brno ve znamení stálosti a radosti. Na Květnou neděli 29. března v kostele sv. Janů v Minoritské ulici festival zahájil koncertem s názvem Do tmy. Na programu byly skladby Fanfares Liturgiques pro soprán, sbor a žestě Henriho Tomasiho, Larghetto pro orchestr Jamese Macmillana a Stabat Mater Francise Poulanca. Zpívali Simona Šaturová a Pražský filharmonický sbor (sbormistr Lukáš Kozubík) a hrál orchestr Filharmonie Brno pod vedením Jaroslava Kyzlinka.

Výlety páně Broučkovy, Janáčkovu operu z roku 1920, nastudoval soubor hornolužického Divadla Gerharta Hauptmanna v Görlitz víc než spolehlivě, profesionálně a s naprosto legitimním a hodnotným výsledkem. Že je to o něco méně než obvykle komedie a satira a o něco více vážná a snová „kafkárna“, nemusí nutně vadit. Režie Bernharda F. Logese není naštěstí nijak svévolná a hudební nastudování Ulricha Kerna je až překvapivě empatické.

Komorní koncert se dvěma harfami patří v koncertní praxi spíše k ojedinělým událostem. Díky změně programu se však této mimořádnosti dostalo návštěvníkům moravskoslezského cyklu Hudební výlety. Ve čtvrtek 26. března se v Rytířském sále frýdeckého zámku návštěvníkům představil nevšední dramaturgický koncept a dvě výjimečné interpretky – Janu Bouškovou a Minju Stojanović.

Ostatná marcová dvojica abonentných koncertov Slovenskej filharmónie (26. a 27. marca) pripravila návštevníkom nezabudnuteľný umelecký zážitok. Náš prvý orchester pod taktovkou Juraja Valčuhu predniesol pred dvakrát vypredaným hľadiskom veľkolepý hudobný kolos Symfónie č. 9 D dur Gustava Mahlera.

Legendární indický maestro Zubin Mehta se rozhodl své nadcházející devadesáté narozeniny oslavit různorodými programy s renomovanými orchestry. V rakouské metropoli se ve druhé polovině března uskutečnila série koncertů s Vídeňskými filharmoniky, na kterých zazněla díla Ludwiga van Beethovena, Carla Marii von Webera a Maxe Brucha. V Mnichově, kde byl Mehta generálním hudebním ředitelem, se slavnostní koncert k jeho jubileu uskuteční až na sklonku května.

Wagnerova opera Parsifal je dílo mimořádné v mnoha směrech a především je jako takové vnímal sám autor. Bylo jeho dílem posledním a Wagner si nepřál, aby bylo uváděno jinde než v jeho divadle v Bayreuthu. Považoval je za sumu svých filozofických názorů, za dílo téměř posvátné, jak ostatně vyjádřil i v jeho podtitulu Slavnostní hra zasvěcení. Státní opera uvedla Parsifala v nastudování německého týmu, režiséra Andrease Homokiho a dirigenta Markuse Poschnera. Premiéra se uskutečnila 26. března.

Říkají si Crocodile Orchestra a od prvního okamžiku dbali na dokonalost. Mladí pánové se představili v padnoucích černých oblecích, dámy v dlouhých róbách stejné barvy, sólistka ve tmavě modré. Spolu s koncertním mistrem se 27. března lišili jen bělostným doplňkem pod opěrkou houslí. Všichni hráli vznešeně, ve stoje. Vedl je dirigent Tomáš Kalousek.

Jakub Hrůša spolu s Bamberskými symfonikmi vo Viedni 26. marca predviedli jedno z najväčších a najvýznamnejších diel Antonína Dvořáka – oratórium Stabat Mater. Veľká sála Musikvereinu sa otriasala pod hutným zvukom obrovského orchestra a vynikajúceho zboru Singverein der Gesellschaft der Musikfreunde in Wien. Štyria českí sólisti sa vo výraze rozchádzali, no spájal ich presvedčivý spev s výraznou emocionálnou hĺbkou.

Hudební fakulta Janáčkovy akademie múzických umění představila umělce, jejichž jména se jistě brzy budou objevovat na plakátech hudebních akcí. Publikum v Kongresovém centru Zlín se s nimi jako první mohlo seznámit ve čtvrtek 26. března a Filharmonie Bohuslava Martinů byla jejich zatěžkávací zkouškou. Dirigenti Dominik Pernica a Roman Hájek a klavírista Matej Šabík v ní uspěli na výbornou.

Plzeňané Plzeňanům… I tak by se dal charakterizovat koncert, při kterém se v pondělí 23. března v rámci festivalu Smetanovské dny představil houslista Kryštof Kohout po boku klavíristy Petra Nováka. Posluchači příchozí do Domu hudby prožili umělecky hodnotný večer.

Česká filharmonie přišla s elegantním dramaturgickým osvěžením v podobě Houslového koncertu D dur Wyntona Marsalise. Českou premiéru uvedla 25. března Nicola Benedetti, které je koncert věnován, a sklidila velké ovace. Americký dirigent s rumunskými kořeny Christian Măcelaru ovšem uvedl také americkou symfonii s českými kořeny, Symfonii č. 1 Bohuslava Martinů.

Výlučne z diel Johannesa Brahmsa vyskladalo Klavírne kvarteto Josefa Suka svoj veľkonočný koncert. V kostele sv. Vavřince tak 24. marca zazneli dve z troch skladateľových diel tohoto žánru: Klavírne kvartetá č. 1 a 3. Brahms je pre súbor evidentne blízkym autorom – a priazeň voči jeho hudbe sa jasne prepísala aj do interpretácie.

Hudební festival nejen terezínských autorů, nazvaný Věčná naděje, pokračoval v pondělí 23. března v rámci jarní části svého devátého ročníku komorním recitálem barytonisty Petra Matuszka a pianisty Jiřího Knotteho v reprezentačních prostorách Libeňského zámku. Vzpomenuta byla při této příležitosti nejen vzácná osobnost židovského spisovatele, scénáristy a publicisty Arnošta Lustiga, ale i tvůrčí a organizační práce židovského historika a spisovatele Erika Poláka.

Nedlouho před nástupem Velikonoc uvedl Václav Luks se svým vokálně-instrumentálním souborem Collegium 1704 příslušnou liturgickou hudbu od evropských barokních skladatelů. Koncert se konal v pondělí 23. března ve Dvořákově síni Rudolfina. V programu byl zastoupen Jan Dismas Zelenka Miserere d moll a Responsorii pro hebdomada sancta, dále zaznělo Miserere mei, Deus od Francesca Duranta a naposledy Stabat Mater od Antonia Caldary. Provedení mělo tradičně vysokou úroveň.

Robert Jindra vedl v úterní podvečer Symfonický orchestr Českého rozhlasu spolu s dvojicí mezinárodních sólistů v provedení stěžejního operního díla 20. století, Bartókova Modrovousova hradu. O mimořádnosti večera svědčila i přítomnost řady významných osobností kulturního a operního světa v publiku. Reflexe přiblíží dílo, které je u nás neprávem opomíjeno, a zároveň se dotkne i některých slabin jinak výjimečného provedení.

V plzeňském Domě hudby se v neděli odpoledne uskutečnil další z komorních koncertů, jež vedle divadelních představení a symfonických koncertů tvoří pestrou programovou náplň Smetanovských dnů. V podání Trojanova tria zazněla hudba k animovanému filmu Jiřího Trnky Císařův slavík, jeden z nejznámějších opusů plzeňského rodáka Václava Trojana. Pořad slovem provázela Dominika Prokopová.

Komorní opera brněnské JAMU uvedla v Divadle na Orlí Ženitbu Bohuslava Martinů, a to jako výrazně stylizovanou grotesku, která nešla po psychologii ani jemné ironii, ale po nadsázce, barevnosti a bezprostředním komediálním účinku. Inscenace Elišky Mervartové sázela na prvoplánový gag, růžový satén i hereckou expresi vyhnanou do krajnosti, přesto – nebo právě proto – publikum zjevně bavila. Orchestr při premiéře 21. března vedl Kento Satsuma.

Další koncert mladých umělců z cyklu Hudba mezi obrazy byl tentokrát zaměřen na hudbu polsko-židovského skladatele 20. století Mieczysława Weinberga. Zazněly tři jeho skladby: Smyčcové trio, op. 48; Moldavská rapsodie pro housle a klavír, op. 47: č. 3 a na závěr Klavírní kvintet, op. 18. Dramaturgii sestavila Miriam Minkova-Rogalska, která se interpretaci hudby Mieczysława Weinberga dlouhodobě věnuje. Spolu s ní vystoupil také Matěj Pčolinský, Nikolaus Besthorn, Klára Gabryšová a Pavol Praženica, který spolu s Terézií Hledíkovou cyklus pořádá. Podle Praženicocých slov se jednalo se o jeden z doposud nejzávažnějších koncertů cyklu.

La Clemenza di Tito, korunovační opera Wolfganga Amadea Mozarta, která měla premiéru v Praze, byla uvedena ve Vídeňské státní opeře, a to v režii, choreografii a na scéně Jana Lauwerse a pod hudebním vedením Pabla Herase-Casada, který řídil Orchestr Vídeňské státní opery. Premiéra se v budově opery uskutečnila 9. března a reflexe je psána ze čtvrtého uvedení inscenace 21. března.

Hudební fakulta Janáčkovy akademie spolu s Moravskou filharmonií Olomouc nabízí olomouckému publiku jako prvnímu možnost se seznámit s čerstvými či nastávajícími absolventy hudebních oborů. Ve čtvrtek 19. března se v sále Reduty spolu s orchestrem představili dirigenti Eduard Kostelník a Daniel Kadlec, kytarista Davyd Bahdasarian a zpěvačka Karolína Alena Bartoňková. Zazněla i světová premiéra skladby Emmy Parisi s názvem Krůpěje.

Ve dnech 14. a 15. března uvedla Komická opera Berlín obě dokončené opery Dmitrije Šostakoviče. Nos i Lady Macbeth Mcenského újezdu zazněly pod taktovkou Jamese Gaffigana a obě díla se hrají v kvalitní režii Barrieho Koskyho. V titulní roli druhé ze zmíněných oper se zaskvěla kanadská sopranistka Ambur Braid.

Koncert Janáčkovy filharmonie Ostrava, který se konal 20. března v sále Vesmír, nabídl posluchačům dramaturgicky zajímavý večer vystavěný na kontrastu mezi symfonickou básní Vltava z cyklu Má vlast Bedřicha Smetany a Klavírním koncertem č. 3 c moll, op. 37 Ludwiga van Beethovena. Díky legendárnímu dirigentovi Lawrenci Fosterovi a přednímu klavíristovi Lukáši Vondráčkovi se tento večer stal nejen prezentací interpretační kvality, ale i promyšlenou hudební cestou od poetického obrazu krajiny k dramatické výpovědi jednotlivce.

Zatímco filmová hudba „západní“ provenience – různí Potterové, Piráti a Páni – se těší přízni orchestrů již delší dobu, uvádění „východní“ (konkrétně japonské) produkce je stále spíše raritou, byť i to se začíná měnit. Dokladem takového posunu je koncert The Sound of Epic Anime Plzeňské filharmonie ze dne 19. března, kdy dirigoval její šéfdirigent Chuhei Iwasaki.

Předposlední koncert 33. ročníku festivalu Svátky hudby v Praze se konal úterý 17. března v koncertním sále Pražské konzervatoře. Hosty Václava Hudečka byli pianisté Miroslav Sekera a Egor Biriucov a také Júlia Sofia Nagyová a Josef Matěj Švec, dvě naděje hry na violoncello. Hrála se hudba od Mozarta, Brahmse, Barrièra, Schuberta a Martinů.

Výhradně z děl Wolfganga Amadea Mozarta byl sestaven program březnových abonentních koncertů Komorní filharmonie Pardubice. Potřetí v této sezoně stanul před orchestrem jeho šéfdirigent Vahan Mardirossian, pod jehož vedením zazněly všechny skladby v provedení ‚vymazleném‘ do sebemenšího detailu. Velký dojem zanechal v Sukově síni Domu hudby irský klavírista Finghin Collins, který se ujal Klavírního koncertu č. 21 C dur.

Tam, kde končí snaha hráčů o dokonalý zvukový výsledek, začíná posluchačův hudební prožitek. Česká filharmonie pod vedením Semjona Byčkova zaťala svůj interpretační um hluboko do múzických útrob 20. století, aby z něj vykřesala čirý akustický tvar zábavně spojující Elgarovu tajemnost se Stravinského bezprostředností. Po zásluze obrovitý aplaus si vyžádaly nadprůměrné výkony sólistů – za všechny jmenujme violoncellistku Sol Gabettu a basistu Jongmina Parka –, kteří oba hudebně rozdílné světy obdařili dechberoucí muzikálností.

Posledním králem, který skutečně působil na Pražském hradě, byl Karel I. Habsburský. Jeho vládu ukončila první světová válka a vznik Československé republiky. Nyní se však na Hrad král vrátil – alespoň symbolicky. Pokus o jeho dosazení na český trůn se odehrál 18. března, kdy Pražský filharmonický sbor uvedl ve Španělském sále v rámci svého Francouzského večera Honeggerovo oratorium Král David. Jeho vláda sice trvala pouhou hodinu a čtvrt, její přínos byl přesto nesmírně bohatý a hodnotný.

Pěvecká soutěž Operalia, spojená se jménem Plácida Dominga, se loni na podzim konala v bulharské Sofii. První cenu získala gruzínská sopranistka Ekaterine Buachidze, kterou si jen pár měsíců po triumfu, konkrétně 16. března, mohlo poslechnout i tuzemské publikum v pražské Novoměstské radnici zásluhou Spolku přátel hudebních talentů. To je samozřejmě skvělé. Ale jak čerstvá vítězka zapůsobila?