PORTÁL O KLASICKÉ HUDBĚ

„Byčkov obrovský zvuk mahlerovského aparátu ukáznil do jakési klasicky střídmé, zřetelně artikulované, ale tím oslnivější a sdělnější hudební ‚podívané‘.“

„Ale zase – představit si na Mahlerovu hudbu poštmistra přijíždějícího do vesnice je tak nějak banální.“

„Byl to zkrátka velmi podařený večer. Nahrávku lze rozhodně očekávat se zvědavostí.“

Česká filharmonie uvedla se svým šéfdirigentem Semjonem Byčkovem Mahlerovu Třetí symfonii, kterou současně nahrává jako součást mahlerovského cyklu pro značku Pentatone. Soudě dle středečního koncertu v Rudolfinu, mohl by vzniknout netuctový přírůstek do bohaté mahlerovské diskografie.

„Vídeňská inscenace je oproti pražské především více noblesní.“

„Nositelem charakteristiky inscenace je postava Hofmistra, jediná postava v inscenaci, která mluví prózou.“

„Představitelkou Ariadny byla bulharská sopranistka Krassimira Stoyanova, která dala své Ariadně snivost i dramatickou hloubku.“

Ariadna na Naxu Richarda Strausse je vděčným, často uváděným titulem. Ve Vídeňské státní opeře ji nasadili v sobotu 27. ledna za neuskutečněnou Médeu Ariberta Reimanna, která se měla na jeviště vrátit v nové inscenaci po čtrnácti letech. Straussův titul pod hudebním vedením Michaela Bodera obecenstvo přijalo s nadšenými ovacemi.

„Robert Jindra Dvořákovu Polednici skutečně hýčkal.“

„Vodníkův pansky rozkazovačný tón byl v podání Myšičky excelentní.“

„V roce dvoustého výročí narození Bedřicha Smetany bylo uvedení jeho švédských symfonických básní velice vítaným holdem géniovi.“

V pondělí 29. ledna 2024 uvedl Symfonický orchestr Českého rozhlasu s dirigentem Robertem Jindrou na svém abonentním koncertě symfonické básně Dvořáka a Smetany. A neslýchaně přitažlivý melodram Zdeňka Fibicha s recitačním extempore Martina Myšičky. Dramaturgický svátek v Dvořákově síni Rudolfina…

„Při dalších návštěvách už Praha Mozarta vítala jako svého.“

„Dirigent Rubén Dubrovsky se v Praze představil poprvé.“

„Byl to zdařilý večer mimořádného umění, který neměl slabiny.“

Pod názvem Mozartovy narozeniny se 27. ledna uskutečnil na jevišti Stavovského divadla slavnostní koncert, pořádaný ve výroční den narození tohoto hudebního génia, jehož život a dílo je neodmyslitelně spjato s Prahou. Orchestr Národního divadla se představil spolu s předními sólisty a hosty Opery Národního divadla a Státní opery pod taktovkou argentinsko-rakouského dirigenta Rubéna Dubrovského. Tradice těchto koncertů, založená v roce 2009, zdůrazňuje…

„Pěvkyně responsorium Hildegard von Bingen interpretovaly s nadhledem a s akcentem na poetičnost vyznění církevního textu.“

„Kent Nagano řídil Sedmou Mahlerovu symfonii s vnitřním temperamentem, střídměji v okázalosti gest a s porozuměním hudbě skladatele.“

„Pátou větu zahrál orchestr velkolepě s krásou majestátnosti.“

Japonský maestro Kent Nagano, současný hudební ředitel a šéfdirigent Hamburské státní opery a Filharmonického státního orchestru Hamburg, se letos vrátil k Německému symfonickému orchestru Berlín, s nímž nastudoval a zpaměti provedl velkolepou Sedmou symfonii Gustava Mahlera. Koncert se uskutečnil 28. ledna ve Velkém sále Filharmonie, domovském sídle Berlínských filharmoniků. Kent Nagano sklidil před vyprodaným hledištěm velký úspěch.

„Souhrnně vzato, vskutku úctyhodná přehlídka rodiny klarinetů.“

„Interpretační stránka večera byla na odpovídající, tedy vysoké úrovni.“

„I tak lze Janáčka hrát a i tak je jeho hudba originální.“

Na koncert komorního cyklu PKF – Prague Philharmonia, uspořádaný v barokním refektáři Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy…

„Chuť věnovat se hudbě byla z výkonů mladých patrná celý večer – soustředění, bystrá mysl, nadšení, radost z hudby a společného tvoření, chuť objevovat, inspirovat se a inspirovat ostatní.“

„Jan Ostrý mohl být pro všechny přítomné stipendisty vzorem v přesnosti nasazení tónu, plnosti a intenzitě zvuku v těsné souvislosti s péčí o vedení frází a tvorbu různých zvukových barev.“

„Výkon Iva Kahánka se nesmazatelně vryl do paměti.“

V pátek 26. ledna v Atriu Žižkov začal druhý ročník koncertního cyklu Hudební Odyssea, který spojuje přední české hudebníky, mentory Akademie MenART s jejich studenty. Ti se kromě studia na základních uměleckých školách, konzervatořích nebo hudebních gymnáziích rozhodli hlouběji prozkoumat svůj obor právě v Akademii.

„V plzeňském provedení si největší pochvalu zaslouží orchestr.“

„Z výkonu Marka Žihly je patrný zodpovědný přístup mladého pěvce, který má svou kariéru před sebou.“

„Civilní kostýmovou verzi lze přijmout; snaha uchopit moc, jakož i problém státnické moudrosti a velkorysosti jsou nadčasové.“

Zřejmě poprvé ve své historii uvedlo plzeňské divadlo v sobotu 27. ledna Mozartovu předposlední operu La clementa di Tito. K hudebnímu nastudování byl jako host přizván německý dirigent Michael Hofstetter, plzeňskému publiku již známý svým nastudováním Gluckovy Alceste (2022), režie a scénografie se ujal renomovaný režisér Rocc, kostýmy vytvořila Belinda Radulovič.

„Nelze si nevšimnout, že sál je při vystoupeních Karlovarského symfonického orchestru zcela zaplněn pravidelně.“

„Autor, přizván při potlesku na pódium, projevil živou gestikulací před bouřícím hledištěm své nadšení.“

„Beethovenovu ‚Osudovou‘ šéfdirigent Ondřej Vrabec pečlivě očistil od sedimentů interpretačních zvyklostí.“

Atrium karlovarských Císařských lázní se znovu zaplnilo hudbymilovnými lidmi. A koncert Karlovarského symfonického orchestru 25. ledna opět oslovil skvělou dramaturgií. Dirigoval Ondřej Vrabec.

„Z tzv. terezínských autorů si orchestr vybral skladby dvou autorů, které spojují stejné roky narození a úmrtí – Pavla Haase a Hanse Krásy.“

„Citací svatováclavského chorálu ve třetí části Suity pro hoboj a klavír se Haas otevřeně hlásí k české národní tradici a její kontinuitě.“

„V sólovém partu zaujala mezzosopranistka Veronika Hajnová. Její ve všech polohách vyrovnaný a barevný hlas se dobře pojil s nástrojovým obsazením.“

Západočeský symfonický orchestr Mariánské Lázně (ZSO) se připojil k řadě institucí, které si v západních Čechách připomínají oběti holokaustu. V lednu uplynulo 82 let od konference ve Wahnsee…

„Schönbergova Komorní symfonie oslnila expresivitou a virtuozitou provedení.“

„V Jákobově oratoriu efektně vynikla velká šíře dynamického spektra.“

„Partituru extrémně náročného díla nastudoval Kirill Petrenko znamenitě.“

Šéfdirigent a umělecký ředitel Berlínských filharmoniků Kirill Petrenko se rozhodl do svých dlouhodobých plánů zahrnout nastudování klíčových děl rakouského představitele modernismu Arnolda Schönberga. V rámci abonentních koncertů je zařadil do dramaturgie programů Velkého sálu Filharmonie v Berlíně ve dnech 25. až 27. ledna 2024 u příležitosti letošního 150. výročí skladatelova narození.

„Dramaturgie sice staví na repertoáru jednoho období, ale je i přes svůj převládající variační formální prvek pestrá.“

„Velkou úlohu v zážitku z koncertu hrála také celková atmosféra, která se vlivem malého počtu posluchačů dostala až na rovinu jakéhosi domácího salónu.“

„Alena Hönigová je nejen velice sympatická osobnost, dokonale natěšená se o všechny svoje poznatky o hudbě (ať už hrou či slovem) zaníceně podělit s posluchači, ale hlavně profesionálka.“

„Pomozartovské“ či „předsmetanovské“ období v Praze. Byly to skutečně tak hudebně šedivé časy, kdy se nic zvláštního nedělo? Že tomu tak nebylo, dokládá koncertní cyklus Příběh kláves, umění a krásných nauk, jehož již třetí večer se odehrál 25. ledna v Kolowratském…

„Repertoár přijalo publikum s nadšením; nevadilo, že se hrály méně známé skladby.“

„Sólista prokázal pěveckou inteligenci i muzikalitu a dal do výkonu silný niterný výraz, kterým posluchače vtáhl do příběhu písně.“

„Poslední skladbou byla Symfonie D dur Vojtěcha Matyáše Jírovce, pocházejícího z Českých Budějovic a tvořícího v první polovině 19. století.“

V rámci cyklu Filharmonie doma, tedy v Besedním domě, se 25. a 26. ledna konal abonentní koncert, který nalákal publikum na vídeňský klasicismus i romantiku. A hlavně na písňový recitál z písní Franze Schuberta v podání Christopha Prégardiena spolu s Filharmonií Brno…

„Symfonická báseň pro velký orchestr je inspirovaná povídkou Edgara Allana Poea.“

„Petr Salajka při produkci prokázal, že je výborným muzikantem a že svůj nástroj ovládá bravurně.“

„Dirigent Robert Kružík dokázal skladbě vtisknout mladistvý elán a radostnost.“

Filharmonie Bohuslava Martinů ve Zlíně má nejen krásný koncertní sál, ale láká své posluchače i na chytrou a objevnou dramaturgii. Na koncert 25. ledna přilákaly hned dvě premiéry. Pod taktovkou Roberta Kružíka zazněly skladby Smrtihlav skladatele Lukáše Sommera a Koncert f moll pro tubu a orchestr anglického autora Ralpha Vaughana Williamse se sólistou Petrem Salajkou. Poté byla uvedena Dvořákova Symfonie…

„Zralé dílo devětadvacetiletého skladatele přednesla čtrnáctiletá klavíristka s půvabem, grácií a přirozenou muzikalitou.“

„Hrát klasicistního Mozarta není pro mladé hudebníky nic snadného – je třeba je vyzdvihnout.“

„Václav Hudeček umí vytvořit jemný líbezný vroucí tón, jeho hru doprovází zpěvnost a radost, rychlé pasáže třetí věty zahrál s nakažlivou energií.“

Koncertem na Pražské konzervatoři pokračoval 32. ročník Svátků hudby v Praze. Cyklus pořádaný houslistou Václavem Hudečkem pravidelně dává příležitost mladým začínajícím hudebníkům. O talentu hráčů, kteří v úterý 23. ledna usedli v Smyčcovém orchestru Pražské konzervatoře, i nadějné klavíristky Nory Lubbadové nelze pochybovat. Ve spolupráci s dirigentem Janem Talichem se výkon všech přiblížil profesionální úrovni…

„Jonathan Tetelman, dnes jeden z nejžádanějších operních tenoristů světových operních scén, vystoupil v pražském Rudolfinu.“

„Program byl sestaven výlučně z děl Giacoma Pucciniho.“

„Nadšené ovace nejen na konci koncertu, ale i po jednotlivých skladbách potvrdily, že očekávání publika se naplnilo.“

Vysoký, štíhlý, krásný, sympatický, skromný, s krásně barevným a perfektně ovládaným hlasem – to je Jonathan Tetelman, dnes jeden z nejžádanějších operních tenoristů světových operních scén. Díky agentuře Nachtigall Artists vystoupil spolu s americkou sopranistkou Sylvií D‘Eramo 23. ledna na koncertě v pražském Rudolfinu.

„Jan Jiraský je vynikající klavírista, který ale sebe a své umění nevystavuje na odiv. Důležitější je pro něho hudební sdělení a hluboký prožitek.“

„Klavírista si pohrával s mohutnými plochami a chvílemi měl posluchač pocit, že musí hrát nejméně dva klavíristé!“

„Rafael Kubelík skladbu s názvem Legenda napsal jako svatební dar pro své přátele. Skladba ale zůstala v šuplíku.“

Spolek přátel hudby v Brně pořádá pravidelné koncerty komorních skladeb v Besedním domě a vždy na nich představuje renomované interprety či zajímavou dramaturgii. V úterý 23. ledna se tyto atributy spojily a klavírista Jan Jiraský zahrál koncert k Roku české hudby ze skladeb českých skladatelů. Nechyběla díla Antonína Dvořáka a Bedřicha Smetany, na závěr zaznělo Concertino Leoše Janáčka v podání brněnských umělců. Program doplnila skladba s názvem Legenda od Rafaela Kubelíka. Ta zazněla ve světové premiéře.

„Mascetti oslnil brilantní technikou rychlých běhů, vyrovnanosti a průzračností trylků, propracovanou artikulací a lehkostí úhozu.“

„V interpretaci děl Cimarosy, Szymanowské a Chopina vystoupila do popředí pečlivá artikulační drobnokresba, vycházející z cembalové a fortepianové techniky.“

„Mascetti je typem interpreta, který neslouží svému egu, ale hudbě, a tím projevuje i své umělecké kvality.“

Zajímavý posluchačský zážitek nabídl italský klavírista Danilo Mascetti, který v pondělí 22. ledna vystoupil v barokních prostorách Italského kulturního institutu. Kaple nedaleko pražského Petřína je architektonickým skvostem, který však sólistům připravuje nejednu těžší akustickou chvilku. Danilo Mascetti se však s nástrahami sálu vyrovnal obdivuhodně.

„Navzdory jasnozřivému a mnohokrát ověřenému programovému plánu disponoval koncertní večer rovněž kontrastním prvkem.“

„Orchestr za pomoci výrazných dynamických a expresivních skoků zesiloval onu spíše primitivně a tektonicky přetržitě poskládanou fragmentární logiku díla.“

„Druhá věta přinesla silně rozpohybovaný, zběsilými smyčci tažený celek, jejž soustavně okořeňoval provokativní šelest dechové sekce.“

Parkety pražského Rudolfina se 22. ledna prohnuly pod tíhou dekadentní exprese a opulentně obsazeného Symfonického orchestru Českého rozhlasu, který publiku představil obsahově závažná díla tří neoklasiků Sergeje Prokofjeva, Viktora Kalabise a Benjamina Brittena. Hostující dirigent Ilan Volkov, světově uznávaný a řemeslně zdatný zástupce dirigentské střední generace, se ujal náročného repertoáru s profesionální poctivostí i odměřeností. Výsledkem byl silný posluchačský zážitek, kterému však občas chyběl individuální interpretační vhled a promyšlenější konstrukční práce s hudební formou.

„Nejpůsobivějším prvkem pro mě byla přirozeně plynoucí hybnost v obou variačních větách, obzvlášť v tak obtížné Ariettě poslední sonáty.“

„Klavír samotný byl v prostřední poloze po celou dobu koncertu ohromně neznělý, rozhodně spíš svazující než osvobozující.“

„A tak jsem včera také tleskal vestoje a svoje názory na koncert si nejspíš budu ještě nějakou dobu přehodnocovat.“

Není divu, že se uvádění posledních třech klavírních sonát Ludwiga van Beethovena stalo tradicí – jednotlivé skladby k sobě hudebně navzájem patří, dramaturgie má myšlenku a dá se snadno nabízet posluchačům, délkou vychází na jeden nevelký recitál. V neděli 21. ledna je v pražském Rudolfinu provedla Mitsuko Uchida v rámci recitálového cyklu Českého spolku pro komorní hudbu. Její vystoupení se vyznačovalo vysokým porozuměním a kulturou, Dvořákovu síň právem téměř vyprodala. Ve zvukovém ohledu se jí ale ne vše podařilo.

„Figarova svatba nabízí jedinečné pěvecko-výrazové možnosti.“

„Pěvecký výkon manželského tandemu byl podle očekávání skvostný.“

„Během slavnostního galakoncertu došlo i na křest nového pětistrunného kontrabasu.“

Šaldovo divadlo v Liberci 20. ledna rozezvučel mohutný basbaryton Adama Plachetky a do výšin se nesl soprán Kateřiny Kněžíkové. Večer byl věnován výběru z Mozartových oper, které skladatel složil na vrcholu tvůrčích sil.

„Programová dramaturgie volila skladby výhradně českých autorů, stylově navíc značně různorodé až kontrastní.“

„Jestliže termín ‚antiklimax‘ postihuje postupné vyhasínání intenzity, pak Štochlova skladba na této tendenci akusticky a výrazově staví a hudebními prostředky ji povyšuje do roviny duchovní.“

„Publiku podmanivý drajv provedení prvního Smyčcového kvartetu Vítězslava Nováka konvenoval natolik, že výkon po zásluze vřele aplaudovalo.“

Komorní hudba má zvláštní kouzlo i moc – všude se takzvaně „vejde“, dokáže potěšit v jakémkoli prostředí a v jakýkoliv roční čas. Míří hlouběji do niterných pocitů lidí a má nepochybnou integrující sílu. Realizuje se všemi existujícími stylovými proudy a málokdo jí odolá. Tyto a spřízněné myšlenky mohly napadnout návštěvníky koncertu Doležalova kvarteta pořádaného v rámci právě probíhající sezony Českého spolku pro komorní hudbu 16. ledna v Sukově síni Rudolfina.

„Trio Wanderer citlivě formovalo náladovou polohu díla s vědomím podnětu ke kompozici Tria g moll, kterým se Smetana vyrovnával z odchodu své nadané dcerušky Bedřišky.“

„Skladba 20. století kosmopolitnější povahy byla pro francouzské trio nepochybně obsahově schůdnější.“

„Vedle osobitého sólistického vkladu jednotlivých členů se soubor prezentoval precizní ansámblovou hrou a neochvějnou souhrou v duetech.“

Pondělí 15. ledna 2024 patřilo Rudolfinum renomovanému francouzskému komornímu ansámblu Trio Wanderer, které do Prahy přicestovalo výhradně s českou hudbou. Soubor vystoupil v rámci 129. sezóny Českého spolku pro komorní hudbu v roce dvoustého výročí narození Bedřicha Smetany. A jak je obvyklé, i tento rok se čtyřkou na konci letopočtu, je Rokem české hudby. Hudba Smetany, Martinů a Dvořáka je součástí repertoáru světově známému souboru a současně s jeho nahrávkami vstoupila také do katalogu gramofonové společnosti Harmonia mundi. Trio Wanderer je vlastně reální ambasador české hudby. Dvořákova síň byla, až na pár míst, zcela zaplněná.

„Hvězdou nového projektu Národního divadla je mladá islandská mezzosopranistka Arnheiður Eiríksdóttir, už čtvrtou sezónu milá a skvělá posila operního souboru.“

„Sláva Daubnerová tohle všechno bezpečně a neotřele v režii vystihla.“

„Robert Jindra má hudební nastudování v orchestřišti i na jevišti vypracované do ochotně sdíleného entusiasmu a do velké intenzity.“

Pražské Národní divadlo se konečně zase obrátilo – těžko pochopitelně, že až po více než čtyřiceti letech – k Ariadně na Naxu, mistrovskému opernímu kousku Richarda Strausse a jeho libretisty Huga von Hofmannsthala. Nová inscenace, která měla v pátek premiéru v komorním prostředí Stavovského divadla, je neméně zdařilým kouskem režisérky Slávy Daubnerové, dirigenta Roberta Jindry a sedmnácti sólistů. Stala se pravým hudebním divadlem, zábavným i podnětným, a to na pohled i na poslech.

„Přizvání vynikajícího mladého klavíristy polské národnosti Szymona Nehringa bylo v podání managementu orchestru ‚trefou do černého‘.“

„Orchestr symfonii zahrál vynikajícím způsobem.“

„Protože se jednalo o zahájení Roku české hudby v Plzni, na programu nesmělo chybět provedení díla autora české národnosti.“

Slavnostním přípitkem pro každého posluchače prvního abonentního koncertu v novém roce a českou státní hymnou zahájil orchestr Plzeňské filharmonie Rok české hudby 2024 v Plzni. K provedení slavnostního programu večera byli přizváni dva vynikající umělci z Polska, klavírista Szymon Nehring a dirigent Paweł Przytocki.

„Na horizontu jeviště je promítací plátno, na kterém se v průběhu akce objevují archivní dobové fotografie Brna, Janáčkovy rodiny i Janáčka samotného.“

„Klavíristka Helena Fialová musela zvukově obsáhnout celý symfonický orchestr a uhlídat nástupy a sezpívání sólistů.“

„V roli Leoše Janáčka exceloval mim Miroslav Sýkora, jeho výkon dával představení noblesu i dramatickou životnost, syrový humor byl dávkován s citem a smyslem pro uměřenost.“

Leoš Janáček je brněnským i světovým fenoménem. Tak ho ve čtvrtek 18. ledna představila nová produkce v prostředí brněnského Cabaretu des Péchés. V režii a podle scénáře Hany Mikoláškové na jednoaktovém projektu spolupracovali mladí umělci. A nápad neotřelým způsobem přibližující osobu skladatele realizovali výborně.

„Krátký úsek hudby, obvykle trvající něco málo přes pět minut, vystavěl Villaume brilantní taktovkou.“

„Pichlovu klasicky uměřenou kompozici hrál orchestr s podivuhodnou elegancí.“

„Dirigent Emmanuel Villaume, zde vášnivý Merlin francouzské hudby, nedal publiku ani vydechnout.“

V neděli 14. ledna dirigoval Emmanuel Villaume večerní koncert PKF – Prague Philharmonia v pražském Rudolfinu. Originálně vystavěná dramaturgie motivicky sjednotila program. A jeho téma se pak nečekaně prolnulo s realitou, kterou poznamenala neslýchaná předvánoční tragédie na univerzitní půdě. Ludwig van Beethoven, Václav Pichl, Hector Berlioz a Luigi Cherubini, jejichž díla byla na programu, komponovali svou hudbu na téma antické či alžbětinské tragédie. Posledně jmenovaný Cherubini psal requiem za jednoho člověka. A téma programu, vydaného na počátku sezóny, se náhle stalo nečekaně aktuální.

„Stanislav Vavřínek předstoupil před šedesátičlenné obsazení. Pohled z hlediště působil ve srovnání s obvyklými koncerty v Pardubicích impozantně.“

„Pravá moravská upřímnost a především energičnost, jíž dirigent oplývá, se jeho pojetím promítly i do vyznění pardubického nastudování.“

„Šlo o Mou vlast přece jen komornější, méně akusticky vytíženou, přesně v dimenzích toho, co zdejší koncertní síň umožňuje a lidé v ní snesou.“

K dvoustému výročí narození Bedřicha Smetany a k oslavě Roku české hudby nastudovala Komorní filharmonie Pardubice Mou vlast. Posluchačům v krajské metropoli se dostalo příležitosti vyslechnout si toto dílo v „domácím“ provedení při jednom ze tří večerů v Sukově síni Domu hudby, v neděli 21. ledna zazní Smetanův cyklus ještě v sousední Chrudimi na mimořádném koncertě ve Fibichově sálu tamního muzea.

„Sarkastické Polyfonické tango Alfreda Schnittkeho je ironickým komentárom hudobného schematizmu sovietskej hudby v päťdesiatych rokoch.“

„Lukáš Vondráček zaujal výsostne kultivovaným pianizmom a hlbokým interpretačným ponorom do Mozartovho diela.“

„Daniel Raiskin s filharmonikmi prezentovali v Griegovej symfónii ukážkový model ako s raným symfonizmom daného typu naložiť.“

Zaplnená bratislavská Reduta v dňoch 11. a 12. januára 2024 privítala Slovenskú filharmóniu na prvej dvojici jej abonentných koncertov v novom roku. Náš reprezentačný orchester sa uviedol pod taktovkou svojho šéfdirigenta Daniela Raiskina s dielami Alfreda Schnittkeho, W. A. Mozarta a Edvarda Hagerupa Griega. Ako sólista v Mozartovom koncerte spoluúčinkoval dnes už prominentný a medzinárodne vyhľadávaný český klavirista Lukáš Vondráček. Bolo to umelcovo druhé vystúpenie v Bratislave; na tom predchádzajúcom v októbri 2021 uzatváral 56. ročník Bratislavských hudobných slávností, keď takisto pod Raiskinovou taktovkou predniesol sólový part Koncert pre klavír a orchester g mol Antonína Dvořáka. Nie každodenná a rozhodne zaujímavá dramaturgická zostava, ktorá musela uspokojiť i toho najnáročnejšieho poslucháča.

„Vždy je ku prospěchu věci seznámit se s evropskými interprety mladšího a středního věku.“

„Rozhodně je tentokrát třeba zmínit se i o přídavku, jejž si interpreti pro hradecké publikum vybrali.“

„Fascinovalo, jak hluboce se Filharmonie Hradec Králové do Sukova mistrovského kusu dokázala zahledět. A jak bravurně se s ním vyrovnala.“

Pro první koncert uskutečněný v Roce české hudby 2024 nastudovala Filharmonie Hradec Králové Symfonii c moll, op. 27 „Asrael“ Josefa Suka. Pod vedením šéfdirigenta Kaspara Zehndera tak byl uveden v koncertním sále na Eliščině nábřeží další hudební kolos, jehož prostřednictvím lze zkoumat kapacity a limity tamního orchestru a porovnávat jejich naplnění či dokonce překonávání s jinými obdobně koncipovanými tělesy. Královéhradečtí díky vyrovnanému úsilí naprosto všech složek v této zkoušce opět obstáli. Před Sukovou hudbou ovšem zazněl nejprve Mozart a posluchači se díky zařazení jeho skladby mohli seznámit s dvojicí pozoruhodných zahraničních sólistů.