PORTÁL O KLASICKÉ HUDBĚ

Dramaturg a spiritus agens Mezinárodního varhanního festivalu u sv. Jakuba Irena Chřibková již po jednatřicet let vytváří za minimální pomoci dalších spolupracovníků každoroční svátek varhanní hudby, pro který vybírá přední zahraniční a domácí interprety. V době komplikací, různých komisí a složitého schvalování obdivuhodný výkon! Sama přispívá vždy vlastním koncertem v rámci festivalu s neotřelou dramaturgií. Tentokrát zvolila zřídka slýchanou kombinací trombon a varhany, kterou doplnila dvěma skladbami soudobých českých autorů. Pravidelně uvádí francouzskou varhanní hudbu, které se věnuje již od studií ve Francii. Tentokrát se zaměřila na Alexandra Guilmanta a Josepha Bonneta. Koncert se konal 3. září.

Ve dnech 26. července až 26. srpna se na jevišti Velkého festivalového domu opakovaně objevila jedna z nejočekávanějších operních produkcí letošních Salzburger Festspiele. Po dlouhých čtrnácti letech se sem opět vrátila Bizetova Carmen, a to s Asmik Grigorian, Jonathanem Tetelmanem, Davidem Lucianem a Kristinou Mkhitaryan v hlavních rolích. Ve výrazné režijní podobě renomované choreografky Gabriely Carrizo dílo hudebně nastudoval Teodor Currentzis.

Česká filharmonie otevřela 131. koncertní sezónu programem, který už hrála o několik dní dříve ve Skandinávii. S šéfdirigentem Semjonem Byčkovem vystoupila v pražském Rudolfinu jako překvapivý umělecký trumf houslistka Karen Gomyo. První houslový koncert Dmitrije Šostakoviče vyzněl v jejím podání strhujícím způsobem. Dvořákova Sedmá symfonie byla pak důvěrně známou klasikou.

Slavnostním koncertním provedením Smetanovy Prodané nevěsty vyvrcholil v sobotu 29. srpna jubilejní patnáctý ročník Festivalu Jarmily Novotné na zcela zaplněném nádvoří liteňského zámku s více než sedmnácti sty diváky. Open air koncert s hvězdným obsazením připomínal 160. výročí premiéry Prodané nevěsty v Prozatímním divadle roku 1866 a stal se unikátní oslavou patnáctého výročí založení neziskové organizace Zámek Liteň i Festivalu Jarmily Novotné, jejichž společným cílem je obnova odkazu světově proslulé české operní pěvkyně a záchrana kulturních památek bývalého sídla této umělkyně.

Mezi 11. a 23. srpnem se konal 47. ročník Rossiniho operního festivalu, jedné z nejvýznamnějších světových přehlídek věnovaných jedinému skladateli – Gioachinu Rossinimu. Letošní ročník nabídl nové inscenace i návraty osvědčených produkcí, pěvecké recitály a tradiční přehlídku mladých talentů.

Malebné městečko poblíž Tábora ožilo již čtvrtým rokem na sklonku léta malým hudebním festivalem. Neusiluje o okázalost a velká gesta, přitahuje něčím křehčím a vzácnějším – blízkostí. Slova hlavní organizátorky Chýnovského hudebního festivalu vystihují přesně podstatu jeho hudebních setkávání… Prvotní inspirací festivalu i četných aktivit, které festivalu předcházely, je hluboké přátelství a vzájemná inspirace dvou velkých uměleckých osobností: chýnovského rodáka, malíře a sochaře Františka Bílka a skladatele Josefa Bohuslava Foerstera a v pořadí třetí koncert přehlídky se uskutečnil 30. srpna, kdy své zralé umění předvedl ansámbl Praga Camerata Quintet.

Týden před návratem do škol se skončil čtvrtý ročník Lied Academy – písňové akademie a hudebního festivalu. Závěrečný koncert účastníků se konal opět v Barokním refektáři profesního domu na pražském Malostranském náměstí. Inaugurační pražský ročník představil devět pěveckých nadějí s klavírním doprovodem a uvedl nositele mimořádné Ceny festivalu Mahler Jihlava. Spolu s nimi se z výsledků akademie a festivalu těšil lektorský tým: sopranistka Birgid Steinberger, klavírista a pedagog Ralf Heiber a Giuseppe Ravì, zakladatel metody Respiro e Movimento, a rovněž Johanna Haniková, hlavní organizátorka celé akce.

Další operní produkcí, uvedenou na letošních Salzburger Festspiele, bylo obnovené nastudování inscenace Mozartovy Così fan tutte. V režii Christofa Loye a hudebním nastudování Joany Mallwitz se objevila téměř stejná pěvecká sestava, jako při premiéře v roce 2020. Jakkoliv se jednalo o ročník festivalu, připomínající sté výročí svého založení, jeho koncerty a představení se konaly v napjaté atmosféře tehdejších přísných protiepidemických opatření.

Mezi 11. a 23. srpnem se konal 47. ročník Rossiniho operního festivalu, jedné z nejvýznamnějších světových přehlídek věnovaných jedinému skladateli – Gioachinu Rossinimu. Letošní ročník nabídl nové inscenace i návraty osvědčených produkcí, pěvecké recitály a tradiční přehlídku mladých talentů.

Na Mnichovských operních slavnostech, které se těší pozornosti milovníků opery doslova z celého světa, se vždy v měsíci červenci uvádí nové inscenace uplynulé sezóny, z nichž dvě mají vždy premiéru právě na festivalu, a některé další inscenace z bohatého repertoáru Bavorské státní opery. Většina rolí je atraktivně obsazena, takže návštěvníci mají možnost slyšet ty nejlepší pěvce současného operního nebe. Závěr letošního festivalu patřil dvěma novým inscenacím populárních oper – Gounodovu Faustu (premiéra 8. února 2026) a Verdiho Rigolettovi (premiéra 7. března).

S poslední prázdninovou sobotou se naplnil i program 21. ročníku mezinárodního hudebního festivalu Za poklady Broumovska. Závěrečný koncert v broumovském klášterním kostele sv. Vojtěcha řídil z dirigentského stupínku Jan Valta, jemuž se ve spolupráci s Filharmonií Hradec Králové a Kühnovým smíšeným sborem obdivuhodným způsobem podařilo propojit poselství Mozartova Requiem s vlastní tvorbou.

Na letošním Salcburském festivalu, konaném ve dnech 17. července až 30. srpna, bylo na programu pět operních inscenací. Tři zcela nové (Bizetova Carmen, Straussova Ariadna na Naxu a Messiaenův Svatý František z Assisi), jedna převzatá ze Svatodušního festivalu (Rossiniho Cesta do Remeše) a jedna, která se na festival vrátila v obnoveném nastudování (Mozartova Così fan tutte). V polokoncertní podobě byl uveden Mozartův Lucio Silla, zatímco v čistě koncertní verzi se publikum dočkalo Massenetova Werthera, Henzeho Prince Homburského a Dusapinovy soudobé komorní opery Vášeň. V první části naší festivalové reflexe se vracíme k produkcím Werthera, Lucia Silly a k premiéře Ariadny na Naxu.

Není neobvyklé, že symfonické orchestry pořádají koncerty pod širým nebem s cílem přátelského setkání se svými posluchači – jednu z takových hudebních událostí připravil ve dnech 26. a 27. srpna Symfonický orchestr hl. m. Prahy FOK vedený dirigentem Janem Kučerou. Z jeho tradičně sestaveného programu vyčníval především výběr z Musorgského suity Obrázky z výstavy ve zřídka hrané úpravě Václava Smetáčka; právě 120. výročí od narození tohoto „domácího“ dirigenta FOK si v následující sezoně orchestr připomíná. Kromě Smetáčkovy úpravy „Kartinek“ byl na program zařazen i jeho slavnostní pochod Vivat Olympia, který se společně s povídkou Bohumila Hrabala s názvem Prokopnutý buben postaral o dramaturgické ozvláštnění koncertu.

Čtvrtý ročník Lied Academy (Písňové akademie) a hudebního festivalu otevřel koncert v Barokním refektáři profesního domu na pražském Malostranském náměstí. Vzdělávací projekt pořádaný International Performing Arts Suppost Association se po předchozích ročnících přesunul ze Žďáru nad Sázavou do Prahy a jeho zahájení se událo 24. srpna. Koncert byl věnován písňovému odkazu Roberta Schumanna, Johannesa Brahmse a Gustava Mahlera s vloženou klavírní skladbou od Bedřicha Smetany. Zpívala sopranistka Birgid Steinberger, sólistka vídeňské Volksoper, která je jednou z lektorek akademie, na klavír hrála Johanna Haniková, hlavní organizátorka celé akce.

Festival Silberbauerovo hudební Podyjí vstoupil do sedmého ročníku své existence v sobotu 22. srpna velkolepě. První koncert se konal v kostele Nanebevzetí Panny Marie ve Vranově nad Dyjí a rakouského varhaníka Johannesa Zeinlera přivítal zcela vyprodaný kostel. Naopak na rakouské straně festival zahájil v neděli 23. srpna koncert českého souboru Hof-Musici. V bazilice v premonstrátském opatství Geras (Jeruš), jen pár kilometrů od hranic s Českou republikou, se potkali jak posluchači z Rakouska, tak z České republiky, aby společně vyslechli hudbu italského baroka. Byl to večer plný pohody a porozumění.

Předposlední z letošních koncertů festivalu Za poklady Broumovska se konal v sobotu 22. srpna v kostele sv. Máří Magdaleny v Božanově. Na programu koncertu bylo Stabat Mater z pera současného skladatele Marca Rosana. Provedení se zhostilo duo Kchun v prověřeném spojení s violoncellistou Eduardem Šístkem a zážitek byl umocněn videoartovou projekcí živých obrazů, které vytvořil Rudolf Živec. Posluchači tak byli pozvání do světa obrazů tvořených jak pomocí světla, tak hudbou samou.

Vranov nad Dyjí si většinu návštěvníků podmaní jedinečným panoramatem barokního zámku, postaveného na vysokém skalnatém ostrohu nad řekou Dyjí. V sobotu 22. srpna však zvláštní pozornost poutalo i podzámčí: vranovský farní kostel Nanebevzetí Panny Marie po roce opět hostil zahajovací koncert Silberbauerova hudebního Podyjí, široce zaměřeného festivalu, který klade důraz na propagaci historických barokních varhan v regionu. Za vranovský nástroj usedl uznávaný mladý interpret Johannes Zeinler působící v klášteře Klosterneuburg nedaleko Vídně, kde se dochovaly jedny z nejvýznamnějších historických varhan ve střední Evropě.

Moře, černá loď s krvavě rudými plachtami, přízračná posádka ani romantická monumentalita živlů. Z tradiční ikonografie Bludného Holanďana nezůstává v inscenaci Dmitrije Tcherniakova téměř nic. Přesto je toto radikální odhmotnění legendy jedním z důvodů, proč inscenace uvedená poprvé v Bayreuthu roku 2021 ani po pěti letech neztratila svou provokativnost. Wagnerův mýtus zde není ilustrován, ale podroben téměř psychoanalytické dekonstrukci: prokletí mění v trauma, věčné bloudění v kompulzivní návrat a vykoupení v problematický pokus uniknout z kruhu destrukce. Moře zmizelo z jeviště, nikoli však z partitury. Jeho živelná energie zůstává přítomná v orchestru a nachází odezvu v napětí mezi postavami.

Jsou operní představení, k nimž člověk přichází s nepopsaným listem papíru, a pak taková, která v sobě nesou kus jeho vlastního života. Wagnerova opera Rienzi pro mě patří nepochybně k těm druhým. S Josefem Aloisem Ticháčkem, prvním představitelem titulní role, jsem totiž svého času strávil bezmála tři roky života. Samozřejmě obrazně – na cestách po německých archivech a knihovnách, nad dobovou korespondencí a při někdy až detektivním luštění rukopisů. Výsledkem byla monografie První wagnerovský tenor Josef Ticháček. Usednout proto v jubilejním roce bayreuthských slavností do Festspielhausu právě k Rienzimu pro mě znamenalo něco podstatně osobnějšího než návštěvu dalšího festivalového představení.

Letošní Academy Kroměříž trvala od 13. do 20. srpna, za pouhý týden však dokázali mladí účastníci nastartovat zdokonalení svých dovedností. Téměř osmdesát zapálených studentů a studentek ze dvanácti zemí světa se inspirovalo u špičkových lektorů a lektorek, kteří je dokázali motivovat k výjimečným výkonům. Ti nejlepší získali ocenění a představili své umění na závěrečném koncertu i společnou hrou v Akademickém komorním orchestru, pod vedením uměleckého ředitele Academy Tomáše Netopila.

Německo-americký varhaník Jens Korndörfer studoval na konzervatoři v Oberlinu v americkém Ohiu, na Vysoké hudební škole v Bayreuthu a na McGill University v kanadském Montrealu. Bohatou koncertní činnost rozvíjí po celém světě. Pedagogicky působil na Agnes-Scott-College a Georgia State University. Od roku 2023 je vedoucím varhanního oddělení na Baylor University v Texasu. Jeho koncert v Praze je součástí rozsáhlého evropského turné, při kterém vystoupí v Anglii, Francii, Německu, Itálii a Skandinávii. Sólista se uvedl jako excelentní technický hráč, kterému nejkrkolomnější požadavky varhanních partů nečiní žádné obtíže a přechází je s naprostým nadhledem a s neuvěřitelnou lehkostí.

​Zámecký sál v Mikulově se v úterý 18. srpna stal dějištěm mimořádného klavírního večera. V rámci 27. ročníku Klavírních kurzů Mikulov vystoupila Eliška Tkadlčíková – a pro mikulovské publikum to byl návrat v tom nejlepším smyslu rčení o dobrých holubech.

Ve Sněmovním sále Arcibiskupského zámku v Kroměříži se v neděli 16. srpna konal Slavnostní koncert. Spolu s orchestrem Moravské filharmonie Olomouc, který vedl Tomáš Netopil, se představili dva mladí umělci loni ocenění na Academy Kroměříž: David Pěruška hrál Koncert pro violoncello a orchestr č. 2 Josefa Haydna a poté ještě nezletilý Filip Fehér okouzlil přednesem Cikánských melodií op. 20 Pabla de Sarasateho v úpravě Miroslava Kolacii.

Sedmnáctý ročník mezinárodního festivalu Hudební léto Kuks uzavřel v sobotu 15. srpna v kostele Nejsvětější Trojice Alinde Quintet. V programu sestaveném z děl českých autorů prokázal, proč dnes patří k nejvýraznějším domácím dechovým uskupením. Mezi strhujícím provedením Rejchova kvintetu a transkripcí Dvořákova Amerického kvartetu zazněl ve světové premiéře Volný pád Miloše Orsona Štědroně.

Od 14. do 21. srpna probíhají v Mikulově prestižní klavírní kurzy určené pro široké spektrum účastníků. Úvodní koncert sedmadvacátého ročníku přinesl dramaturgicky promyšlený a interpretačně pozoruhodný komorní zážitek. Kalliopé Trio Prague se v zámeckém sále představilo v pozměněné sestavě. S houslistkou Markétou Vokáčovou a violoncellistou Janem Zemenem aktuálně působí Martin Levický, který u nástroje vystřídal Miroslava Sekeru. Tento koncert se stal pomyslnou branou nejen do světa klavíru, ale také komorní hudby, která je založena na spolupráci, symbióze a přátelství.

Už podeváté žije Kroměříž celý týden krásnou hudbou. Součástí setkávání lektorů a studentů jsou i koncerty, které se odehrávají v exkluzivním prostředí sněmovního sálu arcibiskupského zámku. Slavnostní zahajovací koncert s názvem Ad astra patřil ve čtvrtek 13. srpna baroknímu souboru Collegium Colloredo s vedoucím Tomášem Netopilem, zároveň uměleckým ředitelem Academy Kroměříž, a s Barbarou Marií Willi u cembala. Sólisty večera byli sopranistka Simona Šaturová a barytonista Pavel Divín.

Arkadij Volodos vystoupil 9. srpna v Salcburku s repertoárem, který je pro něj velmi nezvyklý: podstatnou část svého festivalového recitálu totiž věnoval Chopinovi. Jeho obecně sugestivní koncepce Sonáty b moll měla i místa, která byla posluchačsky méně naplňující. V těch nejsilnějších momentech ale předvedl mimořádnou zvukovou představivost a známé dílo nakonec proměnil v téměř vizionářský zážitek.

Program závěrečného koncertu 35. ročníku Festivalu Krumlov, který se uskutečnil v sobotu 8. srpna již tradičně v českokrumlovské pivovarské zahradě, byl věnován dvěma velikánům italské opery. Árie, duety, intermezza a předehry z děl Pucciniho a Verdiho si početné publikum vyslechlo v podání australsko-americké sopranistky Danielle de Niese, mezzosopranistky Ester Pavlů a tenoristy Pavla Černocha. Pod taktovkou Tomáše Netopila se rozezněl jeden z našich předních orchestrů – Symfonický orchestr hl. m. Prahy FOK.

Klášterní hudební slavnosti letos slaví dvacetiny a v neděli 9. srpna pokračovaly koncertem v klášterním kostele Zvěstování Panny Marie, Mozart Gala však připomnělo jiné výročí – kulatiny slavného salcburského rodáka u příležitosti 270 let od jeho narození. Jeho hudba stále přináší radost, což prokázali sopranistka Olga Jelínková, barytonista Daniel Klánský, kontratenorista Vojtěch Pelka a u klavíru Marcel Javorček. Zněly árie z Mozartových oper a nechyběla ani koncertní árie psaná pro slavného kastráta Francesca Ceccarelliho, skladatelova přítele.

Může tvořit hudba, komponovaná původně jako herní, důstojnou náplň koncertu? A lze ji bez uzardění hrát v prostoru barokního kostela? Sobotní podvečer 8. srpna v Otovicích, součást 21. ročníku mezinárodního festivalu Za poklady Broumovska, na obě otázky odpověděl jednoznačně kladně. Vedle Suity z Kingdom Come: Deliverance Jana Valty zaznělo v podání autora, jeho manželky Daniely Valtové Kosinové a také Jarmily Vopatové i několik dalších skladeb.