PORTÁL O KLASICKÉ HUDBĚ

„Smetanov cyklus Má vlast má pre oba naše národy podobu ikonického hudobného symbolu.“

„Základy interpretačnej tradície Mej vlasti položil Václav Talich.“

„Kreácie Petra Altrichtera, doyena českej dirigentskej scény, majú už tradične vysokú interpretačnú úroveň.“

Jubilejná 75. koncertná sezóna Slovenskej filharmónie pomaly dospieva k svojmu vrcholu. V dvoch ostatných májových dňoch odznel v bratislavskej Redute symfonický klenot národnej hudby nášho západného suseda, veľkolepý cyklus Má vlast Bedřicha Smetanu. Dramaturgia dielo zaradila do programu v rámci osláv Roku českej hudby a jeho naštudovanie zverila skúsenému dirigentovi Petrovi Altrichterovi.

„Oválný freskový sál v prelatuře na zámku je reprezentativní a bohatě zdobený a hosty koncertu vítala dokonce i majitelka zámku Marie Kinsky.“

„Původně dechový sextet převedl Kryštof Mařatka do partů smyčcového kvartetu a ten je možno tedy nyní hrát jako ‚třetí Janáčkův smyčcový kvartet‘.“

„Árie Ariadny byla tím nejlepším, co pěvkyně publiku toho večera podala. Krásná piana, postupně dynamicky vystavěné fráze, plné napětí a niterného výrazu…“

Ve Žďáru nad Sázavou na tamním zámku pokračoval festival Concentus Moraviae v sobotu 1. června. Sopranistka Simona Šaturová vystoupila společně se Zemlinského kvartetem, aby publiku představili výběr z písní Bedřicha Smetany, Antonína Dvořáka, Leoše Janáčka a Bohuslava Martinů. A došlo i na stěžejní árie z oper. Doprovod samozřejmě musel být přizpůsoben obsazení kvarteta; úpravy obstarali Martin Wiesner a Aleš Březina.

„Zahajovací koncert festivalu je vždy příležitostí pro vybrané město, stát se kulturním hegemonem festivalu v daném roce.“

 „Zazněla světová premiéra skladby dirigenta večera, finského skladatele a klavíristy Olli Mustonena, který je letos současně i rezidenčním umělcem festivalu.“

„Skutečnost, že Spolek pro pěstování komorní hudby nejprve Smetanův kvartet odmítl jako ‚příliš symfonický‘ nahrála myšlence k jeho orchestraci.“

Concentus Moraviae naplňuje svými koncerty krásné klasické hudby moravská města a jejich památky již dvacet devět let. Letošní ročník má podtitul Metamorfózy: Czech Smetana a odkazuje nejen na Rok české hudby a dvě stě let narození velkého skladatele, ale i na hravost a variabilitu, s jakou je možné k jeho hudbě přistupovat. Zahajovací koncert se konal 31. května v sále Městského kulturního střediska v Kyjově.

„Houslista disponující výbornou hudební pamětí a absolutním sluchem si uvedené Adagio zapamatoval, posléze zapsal do not a nyní jej sám interpretuje.“

„Umělci předvedli různé polohy; při veselejších nápěvech probouzeli svou interpretací v posluchačích chuť tančit, v tklivých melodiích ukázali citovou stránku.“

„Koncerty Svatováclavského hudebního festivalu obvykle přináší bohatý program, přední umělce, skvostné interpretace, a to vše v nádherných prostorách.“

Večer plný energie a radosti zaplnil nádherné prostory evangelického kostela v Orlové. Posluchači se sešli na koncertě Stopy folklóru v barokní hudbě, který byl součástí Svatováclavského hudebního festivalu. V hlavní roli se představily housle a cembalo, které svým zvukem okamžitě evokují atmosféru 17. a 18. století…

„Od prvních tónů klavíru vynikl virtuózně, nikoli však samoúčelně znějící part, podpořený měkkým zvukem repasovaného křídla značky Petrof.“

„Hráči se navzájem upřednostňovali při vyznění nosných myšlenek.“

„Interpreti se vzdali lákavé možnosti hrát forzírovaně.“

Je skvělé, že managementu Hudebního festivalu Antonína Dvořáka, který právě probíhá již po pětapadesáté v Příbrami, se podařilo získat pro vystoupení renomovaný soubor Wiener Klavierquartett, který má na svém kontě celou řadu mezinárodních úspěchů. Spojení s kontrabasistou Petrem Popelkou dovolilo interpretovat i dva klavírní kvintety. Vystoupení bylo pro téměř zaplněnou síň Galerie Františka Drtikola zážitkem.

„Jestli je pro nějakou skladbu zapotřebí, aby se orchestr doslova ‚odvázal‘, pro Rumunskou rapsodii č.1 to platí bezezbytku.“

„Sólistův výkon přesvědčil, jak relativní je ustálené tvrzení, že druhý Lisztův klavírní koncert je méně virtuózní než jeho první.“

„Podstatný byl v tomto případě dokonale sehraný celek a jeho vzájemná komunikace s dirigentem Kasparem Zehnderem.“

Stalo se již pravidlem, že dramaturgický plán každého koncertu obou symfonických cyklů Filharmonie Hradec Králové obsahuje i jistý mimohudební koncept, vyjádřený vystihujícím motem. Nejinak tomu bylo na závěrečném koncertě 46. sezóny tohoto tělesa 30. května pod taktovkou jeho šéfdirigenta Kaspara Zehndera, tentokrát s motem „Koncert pro orchestr“, které by bylo možné doplnit podtitulem „Cesta na jihovýchod“.

„Je dobře, že dramaturgové a manažeři českých orchestrů nezapomínají na polské dirigenty a zvou je k hostování.“ 

„Corsaresca Adama Skoumala se opírá o tradiční formu a tonalitu, posluchačsky vstřícná skladba střídá pasáže meditativní a výbojnější.“

„Tempo Orawy Wojciecha Kilara je zvláště v její druhé polovině opravdu ohnivé a vyžaduje přesné uchopení založené na kázni celku.“ 

Název abonentních koncertů Komorní filharmonie Pardubice v závěru května byl poněkud matoucí. Zněl Roztančený klavír, což mohlo vyvolávat představu, že právě tento nástroj se pod rukama sólisty Adama Skoumala postará o atmosféru vyzývající k pohybu. Při troše fantazie možná, leč tanečních vírů se vrchovatě dostalo publiku až po přestávce. První polovina večera měla přece jen „klasičtější“ charakter. 

„Beethovenovská inspirace a krédo jsou už z názvu Filasovy kompozice jasně patrné.“

„Nehledě na to pak podstatnou měrou překvapila dramaturgická změna programu, letákem sice ohlášená, avšak bez sebemenšího vysvětlení.“

„Symfonie D dur Jana Václava Huga Voříška, původně plánovaná před přestávkou, se stala reálným vrcholem večera.“

Příznivce koncertů vážné hudby vítá kostel sv. Šimona a Judy na Starém Městě skvělou akustikou, přející zvláště středně velkým komorním souborům. Znovu jsme se o tom přesvědčili 28. května na koncertě Pražského komorního orchestru, jenž je zároveň prvním z koncertů tohoto tělesa věnovaných oslavám letošního Roku české hudby.

„Ústředním bodem jeho tvůrčích a interpretačních aktivit se stala lidová hudba.“

„Vzpomínkový večer, který na Krčkovu počest uspořádala přesně měsíc po jubilantových narozeninách Společnost českých skladatelů, byl sestaven z jeho komorní tvorby.“

„Večer se neobešel bez osobního vystoupení samotného jubilanta, který skromnými poznámkami přiblížil svoji poetiku.“

22. května 2024 oslavil hudební skladatel, dirigent, zpěvák a instrumentalista Jaroslav Krček své pětaosmdesáté narozeniny. Koncert na jeho počest se konal v Čapkově síni Komunitního centra Unitaria v Anenské ulici v Praze.

„S rytmickou dikcí velmi náruživě pomáhala posílená bicí sekce, která stabilně a energicky zajišťovala onu tak charakteristickou pulsaci.“

„Výkon Carolin Widmann byl zcela suverénní a ničím ani na okamžik nenarušený.“ 

„Snad až na závěr večera si hráči s dirigentem šetřili své síly, neboť teprve nyní se zdálo, že dali divákům poznat celý svůj dynamický rozsah, zejména směrem k hlasitější části spektra.“

V rámci festivalu Pražské jaro se 29. května v Rudolfinu uskutečnil koncert Rytmus a temperament v podání Symfonického orchestru hl. m. Prahy FOK. Pod vedením Tomáše Braunera a se sólistkou Carolin Widmann pražskému publiku nabídl u nás nepříliš hrané skladby autorů 20. století, konkrétně George Gershwina, Ericha Wolfganga Korngolda a Leonarda Bernsteina. Koncertní výkon byl svěží a všestranně přesvědčivý.

„Tvrzení, že hudba je univerzálním komunikačním prostředkem, se plně potvrdilo.“

„Nad hlavami posluchačů v plně obsazeném sále se vznášela obrovská kamera Maďarské televize M5, která koncert snímala a pořizovala z něho záznam, a rozhlasová stanice Bartók koncert živě přenášela.“

„Hudebníci dokázali dát do projevu emocionalitu a sladkost Dvořákovy hudby i technickou zdatnost erudovaných profesionálů. Byl to vrcholný výkon.“

Konec sezóny pro hudebníky Moravské filharmonie znamenal zahraniční výjezdy a reprezentaci české hudby a město Olomouc v Maďarsku a v Chorvatsku. Příležitost k tomu poskytl jak Rok české hudby, tak dvacáté výročí vstupu států do Evropské unie. Nutno podotknout, že členství v EU dokázala Maďarská republika využít lépe, alespoň pokud jde o koncertní sály. Hrálo se v nich krásně a poslouchalo nádherně. A tak nezbývalo než tiše závidět.

„Od počátku se odvázaně hrálo na ‚zpěvnou českou notu‘.“

„Violoncello soustředěného Petra Malíška energicky probublávalo v nižších polohách, nad ním preludovala houslistka Petra Brabcová a trio pečlivě a pozorně doprovázel klavírní poklus Stanislava Gallina.“

„Poslední prestová věta v podání soustředěného Orbis Tria byla brilantní, hráči postupně odkrývali hlavní téma, pohrávali si s variacemi a stupňovali napětí.“

Dvacátý třetí ročník festivalu Mahler Jihlava – Hudba tisíců byl zahájen 18. května slavnostním koncertem, tradičně v den výročí úmrtí Gustava Mahlera. V pátek 24. května festival pokračoval úvodním koncertem komorní řady. V gotické síni jihlavské radnice vystoupilo skvělé Orbis Trio, které tvoří uznávaní interpreti Petra Brabcová (housle), Petr Malíšek (violoncello) a Stanislav Gallin (klavír). Koncert nazvaný České tance akcentoval letošní podtitul Gustav Mahler a česká hudba. Zazněla klavírní tria Františka Škroupa a Bedřicha Smetany.

„Filharmonici pod vlivem Hrůšovy invence a vedení vytvořili nádherně strukturovaný a dýchající hudební organismus.“

„Vroucnost v hlase Kateřiny Kněžíkové – a obdobná vroucnost nacházená dirigentem v orchestru – je znakem, který Smetanu od Wagnera odlišuje nejvíc.“

„Jeho sváteční opera vznešeně korunuje dobu národního obrození, ale úplně stejně důležité je to, že jeho hudba je i sama o sobě hodnotná a nádherná.“

Koncertní provedení Smetanovy opery Libuše se na Pražském jaru ukázalo být pravým festivalovým projektem. Jedinečným a ojedinělým, dokonce asi bezprecedentním, k tomu navíc umělecky skvostným. Jakub Hrůša s Českou filharmonií, Pražským filharmonickým sborem a tuctem sólistů, v čele s Kateřinou Kněžíkovou v titulní roli, připravil v úterý publiku v Rudolfinu mimořádně silný zážitek. Koncert byl nabit muzikalitou, hudební krásou a obrovskou energií. Právě takové interpretační činy dávají odkazu klasiků zásadní impulsy k novému oživení.

„Dotýkat se čistými tóny tak hluboké historie je ohromující.“

„Do následující varhanní improvizace se ozvala kolem chrámu svištící, houkající sanitka. Nerušila. Jako by sem patřila.“

„Ve zcela zaplněném chrámu, ponořeném do tajemného přítmí, zaburácel jásot i nadšená zvolání bravo.“

Komorní sbor studentů Filozofické fakulty v pondělí 27. května v bazilice Nanebevzetí Panny Marie na Mendlově náměstí Starého Brna uvedl Letniční koncert ze skladeb Františka Fialy, Terezy Opálkové, Petra Ebena, Ondřeje Kukala a Markéty Brothánkové. Soubor Ensemble Versus působí pod záštitou Ústavu hudební vědy Filozofické fakulty Masarykovy univerzity a založil jej roku 20O3 Vladimír Maňas; od roku 2023 jej řídí spolu s Patrikem Buchtou, který toto koncertní provedení také dirigoval.

„Orchestr pod vedením Mikka Francka citlivě usmiřoval tematické a motivické kontrasty skladby.“

„Výsledkem byl výtrysk zvukově přetržitých a sonorně tvrdých gejzírů dravých rytmů, nečekaných dynamických zvratů a intonačně volně korigovaných výkřiků.“

„Těleso prostřednictvím dynamických změn a přesné rytmizace rovněž zdůrazňovalo ostřejší expresivní momenty Ravelovy skladby.“

Dvořákova síň pražského Rudolfina přivítala 27. května v rámci Pražského jara symfonické těleso Orchestre philharmonique de Radio France. Taktovky se ujal finský dirigent Mikko Franck, jako hlavní sólista se představil houslový virtuos Amaury Coeytaux. Kromě dramaturgického přeletu nad stylově rozptýlenými skladbami dvou francouzských tvůrců koncert nabídl světovou premiéru houslového koncertu Svatyně českého skladatele Kryštofa Mařatky…

„Události sobotního dne Festivalu Jarmily Novotné zahájilo mimořádné zpřístupnění památné hrobky rodiny Daubků, která leží jižně od městyse Liteň.“

„Výše psaná podoba jména Daubek má historické pozadí a je dokladem rytířské tradice rodu, který sídlil sto let na svých državách v Litni.“

„Kühnův smíšený sbor pod vedením sbormistra Jakuba Pikly nastoupil v síle dvaatřiceti osob.“

Letošní třináctý ročník Festivalu Jarmily Novotné na zámku Liteň byl otevřen 14. dubna a uzavře ho Adventní koncert 1. prosince. Čtvrtá akce festivalu se konala 25. května od osmnácti hodin jako koncert k poctě Jarmile Novotné ve Stodole zámeckého areálu…

„Po delší době Pražské jaro uspořádalo varhanní koncert.“

„Sólistkou byla titulární varhanice Labské filharmonie v Hamburku Iveta Apkalna.“

„Téměř dvouhodinový program s přestávkou nadšeně přijala vyprodaná Smetanova síň.“

Monumentální varhany z dílny Heinrich Voit und Söhne z Durlachu u Karlsruhe s doplňujícími velkými píšťalami varhanáře Jana Tučka z Kutné Hory a tehdejší novinkou, totiž posuvným hracím stolem, byly postaveny ve Smetanově síni Obecního domu v Praze roku 1912. Nástroj se k naší škodě sólově příliš nevyužívá, s výjimkou tří matiné v sezoně, pořádaných orchestrem FOK. Letos jej po delší době využil Mezinárodní hudební festival Pražské jaro a uspořádal varhanní koncert, když k recitálu pozval renomovanou sólistku Ivetu Apkalnu, v současné době titulární varhanici Labské filharmonie v Hamburku.

„Vilém Vlček ukázal velikou jemnost, možná až hebkost. Publikum se po první skladbě neodvážilo tleskat a setrvalo v soustředěném tichu.“

„Poprvé se festivalový koncert konal ve Velké aule Karolina. Byl věnován památce muzikoložky Lenky Hlávkové.“

„Alinde Quintet hraje vlastně velmi klidně. Hráči nestavějí na odiv virtuositu, zato jejich souhra je úžasná.“

Jedním z cenných povahových rysů Pražského jara je, že už léta dává prostor mladým umělcům. V sobotu 25. května poprvé vystoupil na festivalovém matiné violoncellista Vilém Vlček a v podvečerním koncertu soubor Alinde Quintet. V obou případech šlo o prvotřídní zážitek.

„Z tichého zpěvu s nástinem vášně a úpěnlivosti gradoval svou zpověď až do velkého zvukově proklamativního finále s mistrným ztišením k poslednímu tónu.“

„Hedarova hra procítěně vedla tempovými proměnami, nepostrádala poetiku a zvláště poutavě pracovala s dynamikou.“

„Hakobyan přidal dvě písně od Sergeje Rachmaninova.“

Arménský pěvec Navasard Hakobyan, laureát pěvecké soutěže Operalia Plácida Dominga, vystoupil ve středu 22. května ve Velkém sále pražské Novoměstské radnice s operními áriemi od Belliniho, Donizettiho, Čajkovského, Korngolda, Tostiho, Gastaldona, Otera a Verta a Morena Torroby. Doprovázející pianista Ahmad Hedar přidal Chopinovu Baladu č. 1 a Smetanova Hulána z Českých tanců. Vystoupení pěvce oznámila Hudební agentura Nachtigall Artists a Spolek přátel hudebních talentů. Pěvec energického hlasu a zkušený kolega u klavíru publikum rozhodně potěšili. 

„S postupujícím večerem narůstala míra hudebního humoru vklíněného do jednotlivých skladeb.“

„Interpreti se dokázali se udržet na velice vysoké úrovni intonační čistoty; o to lépe pak mohly vyznít Rejchovy zvukové experimenty s kombinacemi nástrojových rejstříků.“

„Vůdcem nadšení byl Kossenko, jenž intepretaci pozvedal svým entuziasmem.“ 

Jméno Antonína Rejchy bývá spojováno především s jeho dechovými kvintety. Francouzský dirigent a flétnista Alexis Kossenko však na Pražské jaro přivezl jeho méně hranou komorní hudbu pro smyčcové uskupení, jemuž vévodí flétna. Ještě více než tato Rejchova díla však v nedělní podvečer v Anežském klášteře překvapila kompozice Rejchova žáka Eugèna Walckierse.

„Vystudoval sice Pařížskou konzervatoř, kořeny však má v jihokorejském Soulu.“

„Ravelovská série pianistova programu měla jak kompozičně, tak i interpretačně logický gradační průběh.“

„Sedmidílný Lisztův cyklus ‚Léta putování, rok druhý: Itálie‘ je dílem náročným nejen technicky, ale i přednesově.“

Třicetiletý jihokorejský pianista Seong-Jin Cho není na Pražském jaru poprvé. České publikum jej zná již od roku 2016, kdy zde přednesl recitál z děl Fryderyka Chopina, Wolfganga Amadea Mozarta a Franze Schuberta. Letos jsme jej tedy přivítali podruhé. Provází jej pověst instrumentalisty první třídy, který nespoléhá jen na svoji virtuozitu, ale oslovuje publikum i vřelým a jemným přednesem, navíc je lidsky neokázalý a skromný.

„Režisér inscenuje akúsi paródiu na divadlo 19. storočia, a ako vraví, ponecháva dielu naivitu.“

„Kalinu stvárnil na prvej premiére Adam Plachetka, ktorý so svojim povestným herectvom a prirodzenou komikou nemal problém celú rolu (a nielen tú) utiahnuť.“

„Robert Jindra našiel v partitúre viac romantiky, než sme videli na pódiu.“

Jedným z hlavných príspevkov k Roku české hudby sa v pražskom Národním divadle stala premiéra predposlednej opery Bedřicha Smetany Tajemství, s prvou premiérou 24. mája. Komická opera, hudobne považovaná za skladateľovu najlepšiu, dostala tentokrát v réžii Ondřeje Havelky charakter dobovej grotesky, až frašky… Tajemství ako komédia. Alebo Tajomstvo komédie…?…

„Alena Hron patří k dirigentům, kteří dokáží vnutit orchestru svoji hudební představu tím, že hudebníky pro ni nadchnou.“

„Perkusionista David Paša se mezi tou spoustou nástrojů pohyboval jako tanečník, třímal v každé ruce i čtyři paličky a hbitě přebíhal od jednoho nástroje ke druhému.“

„Sólové violoncello mělo sice poněkud drsnější zvuk, přesto přednášelo nostalgickou naléhavou melodii spolu s orchestrem nosným tónem.“

Mezinárodní hudební festival Talentinum měl letos ve Zlíně 27. ročník. Jeho cílem je podpora a rozvoj mladých talentů a Filharmonie Bohuslava Martinů je přitom jejich partnerem při realizaci uměleckých projektů. V období od 18. dubna do závěrečného koncertu 23. května se uskutečnily čtyři projekty, ve kterých se představili publiku čtyři nadějní dirigenti a patnáct mladých sólistů. Tři poslední hráli ve čtvrtek pod taktovkou Aleny Hron.

„Bravurní a svůdně koncertantní tóny flauty traverso Jany Semerádové, to byl slunce svit, pod nímž city roztály.“

„Příčná flétna nalezla ideálně barevný souzvuk v houslemi Magdaleny Malé a jeho kouzlo násobil stylově rovný tón obou barokních nástrojů.“

„Hana Fleková vládne energií, výtečným frázováním a zjevným prožitkem, ostatně v souladu s celým ansámblem.“

V Tereziánském sále Břevnovského kláštera se 21. května konal další koncert hudebních představení souboru Collegium Marianum, prezentovaných již čtyřiadvacátým rokem jako Barokní podvečery. Na programu byly skladby od Händela, Geminianiho, Corelliho a Quentina. A publikum, ve smyslu citátu Claudia Monteverdiho s povzneseným duchem po vyslechnutí dobré hudby, přijalo nepochybně vlídněji i deštivý závěr večera.

„Bez ohledu na to, že je Mozart v Salcburku všudypřítomný, jeho hudby nemáte nikdy dost!“

„Na tuto stránku věci se Robert Carsen soustředil o něco méně, než by bylo záhodno.“

„Bylo by skvělé, kdyby se jménem Bartoli zůstalo nadále spojeno vrcholné umění, a ne jen kreace, které si zaslouží uznání především kvůli slavné minulosti interpretky.“

Cecilia Bartoli a Salcburský svatodušní festival, to je spojení, které po organizační, dramaturgické i umělecké stránce od roku 2012 přináší každoročně potěšení, a to samo o sobě, ale i jako návnada směřující k velkému letnímu festivalu Salzburger Festspiele. Letošní téma Tutto Mozart zahrnulo nejen koncerty, ale také inscenaci opery Titus v režii Roberta Carsena. Jaká byla? A jaká v ní byla umělecká ředitelka víkendové akce a legendární pěvkyně?

„V kantátě Česká píseň se Smetana poprvé prezentuje jako umělec naplňující moderní národní ideu.“

„Sólový výkon Daniela Matejči byl podle očekávání brilantní, mimořádně energický, zároveň působil zcela přirozeným dojmem.“

„Vrcholem Dvořákovy Šesté symfonie a znamenitým závěrem koncertu bylo grandiózní Finale.“

Liberečtí diváci byli 18. května účastni v pořadí již druhého symfonického koncertu Šaldova divadla k oslavě národních skladatelů v rámci Roku české hudby. Orchestr hrál s houslovým talentem Danielem Matejčou a pod taktovkou dirigenta Jaroslav Kyzlinka.

„Zbor Poľského rozhlasu – Lusławice spieva v komornej zostave, na Pražskú križovatku bol ale ich zvuk absolútne postačujúcim, niesol sa dobre a stále zreteľne.“

„K najväčším devízam patrili nižšie dynamiky, farebnosť v harmonicky pôsobivých súzvukoch, takisto potom plastickosť fráz.“

„Myslím si, že v druhej časti koncertu bol zbor ešte presvedčivejší, sebaistejší, uvoľnenejší.“

Zborový spev dostal na tohtoročnom Pražskom jare najväčší priestor v rámci koncertu s podtitulom Totus tuus, ktorý sa konal 22. mája. A capella zborové kompozície prevažne poľských autorov predviedol Zbor Poľského rozhlasu – Lusławice pod vedením zbormajsterky Marie Piotrowskej-Bogaleckej. Priestor Pražskej križovatky naplnili jednak skladbami s duchovným rozmerom, jednak potom štylizáciami folklórnych inšpirácií.

„Ve stylově široce pojatém koncertu byla provedena zajímavá vítězná kompozice skladatelské soutěže – Anima Christi skladatele Adama Hájossy Dediče.“ 

„Dresdner Philharmonischer Chor zařadil do programu dvě skladby a capella z české tvorby – od Dvořáka a od Janáčka.“ 

„Zásadně výrazově závažná byla kompozice Rudolfa Mauersbergera o kruté devastaci města Drážďany na samém konci války – Wie liegt die Stadt so wüst.“

Pětapadesátý ročník příbramského Hudebního festivalu Antonína Dvořáka představil v kostele svatého Jakuba vzácného hosta – Drážďanský filharmonický sbor. Ve večerním programu prezentoval veliký historický oblouk převážně a capella skladeb od Johanna Sebastiana Bacha a Orlanda di Lassa až po zajímavé soudobé kompozice. V programu se nezapomnělo na Rok české hudby dvěma skladbami z díla Antonína Dvořáka a Leoše Janáčka…

„Partituru perfektně ovládal i se všemi jejími nuancemi a rytmickými nástrahami.“

„Korunou jeho debutu se staly Tance z Galanty Zoltána Kodályho.“

„Sólista přišel na pódium ležérně a jen v černobílém svetru.“

Poprvé v Rudolfinu a hned s Prague Philharmonia. Takový byl úspěšný debut dvaatřicetiletého dirigenta Jiřího Habarta na Pražském jaru. Je zajímavé, že tento rodák z Frýdku-Místku vyrůstal v Litomyšli a tam také prošel hudební průpravou na Základní umělecké škole Bedřicha Smetany. A další už profesionální školení absolvoval výhradně na Moravě: na Vejvanovského konzervatoři v Kroměříži a na brněnské Janáčkově akademii múzických umění.

„Je pozoruhodné, jak je Chailly střízlivý a uměřený.“

„Malofejev akcentoval spíš melancholii, zatímco suverénní úder ve forte jako kdyby mu byl cizí.“

„Třetí symfonie není hudba právě laskavá, naopak. Dirigent ale vyzdvihl všechna místa, ve kterých je Prokofjev spíš pozdně romantický.“

Pražské jaro nazvalo koncert v pondělí 20. května „Návrat legendy“. Slovem „legendární“ dnes bývá častován kde kdo, nicméně v případě dirigenta Riccarda Chaillyho připusťme, že nejde jen o marketinkové přízvisko. V Praze znovu potvrdil, že patří k pozoruhodným osobnostem.