PORTÁL O KLASICKÉ HUDBĚ

Esence symfonického vývoje – i tak by dal nazvat koncert, který odehrála Filharmonie Bohuslava Martinů ve čtvrtek 16. dubna v Kongresovém sále ve Zlíně. Základní podobu symfonie, jak ji definoval Wolfgang Amadeus Mozart, reprezentovala jeho Symfonie č. 41 C dur, K. 551 „Jupiter“. Tu doplnila její vrcholná forma v podobě Symfonie č. 1 D dur „Titán“ Gustava Mahlera. Obě zazněly v podání orchestru pod taktovkou šéfdirigenta Roberta Kružíka.

Strahovský klášter je možné běžně navštívit v rámci pravidelných prohlídek. Rozšířenou nabídkou je ke vstupu do unikátních prostor objektu je Koncertní cyklus, jehož druhý ročník byl zahájen ve středu 15. dubna 2026. Účinkovali houslistka Lucie Sedláková Hůlová a klávesista Jaroslav Tůma. Na programu koncertu v Zimním refektáři byla díla Heinricha Ignáce Franze von Bibera, Adam Václava Michny z Otradovic, Jana Křtitele Kuchaře a také hudba Jaroslava Tůmy.

Collegium Marianum ukazuje svým posluchačům kouzelná zákoutí barokní hudby a provází je přitom krásnými koncertními prostorami staré Prahy. Renesanční Císařský sál Lobkovického paláce na Pražském hradě hostil během čtvrtečního večera dvě výrazné pěvecké individuality a devět skvěle sehraných instrumentalistů. Přítomni byli také dva největší skladatelé anglické barokní hudby, Henry Purcell a Georg Friedrich Händel. Slavnému souboru se opět podařilo vytvořit unikátní zážitek. A všechny složky na tom měly svůj podstatný díl, i úchvatný výhled na jedno z nejkrásnějších světových měst.

Nabídku prvního týdne festivalu Pardubické hudební jaro uzavřel ve čtvrtek 16. dubna komorní koncert v Gočárově galerii. Za protagonistu pořadatelé označili klavíristu Adama Skoumala, ve skvělé formě se ovšem představili také jeho dva hosté. Jestliže u houslisty Milana Al-Ashhaba se to dalo předpokládat, mladičký klarinetista Otakar Antonín Štefan se stal milým překvapením večera.

Další koncert Collegia 1704 z cyklu Hudební cesty Evropou, tentokrát s titulem Ve víru vášní, se konal ve středu 15. dubna ve vršovickém Vzletu. Vystoupil na něm Rýnský ensemble, soubor staré hudby. Toto mezinárodní interpretační uskupení vzniklo běhen společného studia mladých interpretů na Schola Cantorum Basiliensis ve Švýcarsku, tedy v místě, které se nachází nedaleko od pramenů řeky Rýn.

Symfonický orchestr Českého rozhlasu a jeho dosluhující šéfdirigent Petr Popelka uvedli ve dvou dnech po sobě všechny čtyři symfonie Johannesa Brahmse. Slavný německý romantik, který přispěl k mezinárodnímu renomé svého o něco mladšího souputníka Antonína Dvořáka, byl pražským rozhlasovým orchestrem přiblížen reprezentativně i inspirovaně. Diváci přítomní koncertu 14. dubna v Obecním domě nepokrytě aplaudovali.

Zahajovací koncert 48. ročníku Pardubického hudebního jara v pondělí 13. dubna nasadil laťku úrovně regionálního festivalu vskutku vysoko. Postaral se o to italský soubor Accademia Bizantina, jehož koncertním mistrem a uměleckým vedoucím je Alessandro Tampieri. Program večera v Sukově síni pardubického Domu hudby byl sestaven výhradně z děl Antonia Vivaldiho, přičemž vyvrcholil úchvatným pojetím Čtvera ročních dob.

V pondělí 13. dubna se v sále Vesmír představil v rámci recitálového cyklu Janáčkovy filharmonie Ostrava francouzský pianista Lucas Debargue. Koncert s hudbou Ravela, Skrjabina a Liszta, doplněný vlastní skladbou i improvizací, potvrdil jeho výraznou uměleckou osobnost. Zároveň připomněl, že jeho svěží sólová vystoupení by Prahu neměla minout.

Petr Popelka zahájil 13. dubna své loučení se SOČRem. Pro prezentaci svého již legendárního dirigentského umění si Popelka zvolil co do položek nevelké, zato však historicky nepřehlédnutelné symfonické dílo zářivého zjevu německého romantismu Johannesa Brahmse. Pondělní provedení prvních dvou Brahmsových symfonií bylo jednoznačným potvrzením dirigentova vhledu a umělecké agility. Koncert se nesl v duchu ambivalentního emočního mixu kličkujícího mezi neskrývaným nadšením ze skvělé interpretační práce a lehkým smutkem z odchodu předního českého dirigenta s koncem sezony.

V neděli 12. dubna vystoupil v rámci 131. sezony Českého spolku pro komorní hudbu italský barytonista Franco Vassallo za klavírního doprovodu Giovanniho Brolla. Na programu byly árie italských mistrů od Cacciniho po Pucciniho, které klavírista doplnil skladbami Domenica Scarlattiho a Fryderyka Chopina. Akce se konala v Dvořákově síni Rudolfina a účinkující si připsali jednoznačný sukces.

Již 15. ročník Festivalu Jarmily Novotné na zámku Liteň zahájil v sobotu 11. dubna skvělý Galakoncert hornistů České filharmonie, který v zámecké Čechovně představil repertoár lesního rohu v průběhu dvou uplynulých století. Přední hornisté České filharmonie letos pošesté připravili Jarní akademii, kde mladým hudebníkům předávají své zkušenosti a pro seznámení s vývojem techniky hry na tento noblesní nástroj přizvali renomovaného sólistu a profesora essenské univerzity Přemysla Vojtu.

Řekne-li se hudební festival, vybaví se nám zpravidla něco velkolepého, jako například Pražské jaro či Struny podzimu. Že je však možné akce této kategorie provozovat i v menším, komorním měřítku, už popáté potvrdil Štěpán Filípek, dramaturg dnes již pravidelné kulturní akce ve Zbraslavi nedaleko Prahy. Poslední koncert se uskutečnil v neděli 12. dubna.

Soubor Janáčkovy opery uvedl v sobotu 11. dubna premiéru další barokní opery. Agrippina Georga Fridricha Händela ožila na jevišti Janáčkova divadla v režii Martina Glasera a pod taktovkou dirigenta Václava Lukse hrál soubor Collegium 1704. S Pavlou Vykopalovou v titulní roli vzniklo úchvatné představení, které po právu zaznamenalo fenomenální úspěch.

Poslední koncert 33. ročníku Velikonočního festivalu duchovní hudby nesl název Za světlem. V brněnském kostele sv. Jakuba zazněly v neděli 12. dubna tři skladby: New Fire Davida Matthewse, Symfonie č. 5 „Prameny milosrdenství a světla v brněnském chrámu sv. Jakuba“ Pavla Zemka Nováka a Mše C dur Ludwiga van Beethovena. Majestátní obsazení večera tvořili Filharmonie Brno, Český filharmonický sbor Brno a sólisté, sopranistka Tereza Zimková, altistka Jarmila Vantuchová, tenorista Oleg Zalytskiy a basista Tomáš Šelc. Všichni vystoupili pod vedením dirigenta Jaca van Steena.

Diela románskej symfonickej proveniencie prevažne z prvej polovice 20. storočia boli na programe druhej aprílovej dvojice abonentných koncertov Slovenskej filharmónie v bratislavskej Redute v dňoch 9. a 10. apríla. Za dirigentským pultom orchestra sa po dvoch mesiacoch znova objavil švajčiarsky maestro Kaspar Zehnder, sólistkou večerov bola mladá americká klaviristka Claire Huangci.

Pěvecké hvězdy z prestižních světových pódií a jevišť, Kateřina Kněžíková a Adam Plachetka, přinesly 10. dubna do beznadějně vyprodaného brněnského Janáčkova divadla kus elegance, noblesy i vtipu z období nejlepších let vídeňské operety. V Operetě Gala byli spolu s Orchestrem Janáčkovy opery, pod taktovkou šéfdirigenta Roberta Kružíka, jejími nejzasvěcenějšími průvodci.

Komorní sbor Martinů Voices zazpíval v Mladé Boleslavi americké spirituály. Na vysoké úrovni tak pokračoval tamní cyklus Rok na 4 doby. Tentokrát pořadatelé pro koncert zvolili kostel svatého Bonaventury – objekt využívaný Vysokou školou Škoda Auto, barokní prostor bez varhan a bez jakéhokoli církevního mobiliáře s charakteristickou, nikoli ideální akustikou.

U příležitosti první oficiální návštěvy prezidenta Italské republiky Sergia Mattarelly v Praze se uskutečnil 10. dubna za přítomnosti prezidenta České republiky Petra Pavla ve Strahovském klášteře koncert projektu Armonia europea, jenž byl realizován ve spolupráci s mládežnickým orchestrem Orchestra Giovanile Italiana a Českou studentskou filharmonií. Komorní smyčcový orchestr řídil italský dirigent Amedeo Ara.

Daniel Matejča, Natálie Toperczerová, Bohumil Bondarenko a Jakub William Gráf. Pro jistotu ta jména začněme memorovat. Prvního ze zmíněných už nejspíše známe, spolu s ostatními však tvoří Sukovo kvarteto, které začíná nápadně vystrkovat růžky na české komorní scéně. Posledně vystoupilo v rámci Svatovavřinecké sezóny Pražského jara společně s váženým hostem, violoncellistou Raphaelem Wallfischem a že 9. dubna bylo co poslouchat, je slabé tvrzení.

Jen zřídkakdy uslyšíme v jeden večer dva velké romantické koncerty, ve středu 8. dubna však v Rudolfinu k takové vzácné konstelaci opravdu došlo. Česká filharmonie a její šéfdirigent Semjon Byčkov nabídli svému publiku Dvořákův Houslový koncert a moll, op. 53 a Brahmsův Klavírní koncert č. 1 d moll, op. 15, přičemž kombinace jmen skladatelů není náhodná – Dvořáka a Brahmse pojil hluboký přátelský vztah. K atraktivitě koncertu přispěli velkou měrou i sólisté: ve Dvořákovi vystoupil koncertní mistr České filharmonie Jan Mráček, v Brahmsovi jsme měli možnost slyšet žijící legendu, šestasedmdesátiletého amerického pianistu Emanuela Axe. O tom, že se jednalo o výjimečný večer, svědčila i skutečnost, že Rudolfinum bylo zaplněné do posledního místa, a to včetně varhanní empory.

Je tradicí, že festival Smetanovské dny uzavírá velký symfonický koncert. Letošní 46. ročník završilo provedení kantáty Carmina Burana Carla Orffa, kdy Plzeňskou filharmonii řídil její šéfdirigent Chuhei Iwasaki. Ke spolupráci byl přizván Český filharmonický sbor Brno, Kühnův dětský sbor a sólisté Jana Sibera, Tomáš Kořínek a Roman Janál. Závěrečný koncert 9. dubna ve Velkém sále Měšťanské Besedy v Plzni byl důstojnou tečkou festivalu.

Po čtyřech týdnech opět stanul před Filharmonií Hradec Králové dirigent Tomáš Brauner. Večer ve čtvrtek 9. dubna nesl název Francouzský Mozart, odkazující na Boieldieův Harfový koncert, jejž si posluchači užili v brilantním provedení Jany Bouškové. Hrály se však i skladby Debussyho a Stravinského napsané na přelomu 19. a 20. století – Faunovo odpoledne a Petruška. Při nich se ve velmi dobrém světle představili hráči orchestru, excelovaly zejména dámy z dechové sekce.

Významný světový pianista a dirigent Daniel Barenboim, v té době hudební ředitel Státní opery Pod lipami, založil v roce 1996 Slavnostní dny (Festtage), které se od té doby v období Velikonoc konají každoročně. Jejich součástí je premiéra nové operní inscenace, repríza staršího titulu, který má Státní opera ve svém bohatém repertoáru, a symfonický a písňový koncert. Letos v rámci těchto Slavnostních dnů měla premiéru nová inscenace Verdiho opery Maškarní ples, dále byl uveden Straussův Růžový kavalír, Matthias Goerne ve svém písňovém recitálu přednesl Spanilou mlynářku Franze Schuberta a na velkopátečním koncertě zaznělo Brahmsovo Německé rekviem pod taktovkou současného hudebního ředitele Christiana Thielemanna. Reflexe se věnuje oběma operním inscenacím.

Český spolek pro komorní hudbu uvedl ve své 131. sezóně kompletní provedení Dobře temperovaného klavíru Johanna Sebastiana Bacha ve dvou koncertech. Po říjnovém provedení prvního dílu hrál kurátor sezóny Mahan Esfahani celý druhý díl a grandiózní koncert ve Dvořákově síni Rudolfina v pondělí 6. dubna umělci přinesl jednoznačný úspěch.

V úterý 7. dubna se olomoucká Reduta proměnila v taneční salón. Jednoduchý titul koncertu Klavírní recitál Marka Kozáka v sobě skrýval obsáhlý program plný skladeb, jež pojí motiv tance. Mladý český klavírista, varhaník a skladatel, který slaví úspěchy na domácí i zahraniční půdě, si pro posluchače připravil rozmanitý program zahrnující skladby od 18. do 20. století. V jeho podání zazněla díla Johanna Sebastiana Bacha, Bedřicha Smetany, Maurice Ravela a Franze Liszta.

Na Zelený čtvrtek 2. dubna se olomoucké sídlo Moravské filharmonie, sál Reduta, rozeznělo dílem Gioacchina Rossiniho Stabat Mater. Ke spolupráci byl přizván bývalý šéfdirigent Jakub Klecker a sólisté Lada Bočková, Monika Jägerová, Daniel Matoušek a Ivan Lyvch. Prezentovaly se zde také dva olomoucké sbory, operní sbor Moravského divadla se sbormistrem Michaelem Dvořákem a Akademický sbor Žerotín, vedený sbormistrem Pavlem Koňárkem, který je základem kulturního a hudebního života Olomouce dodnes.

Zelený čtvrtek 2. dubna na Velikonočním festivalu duchovní hudby v Brně přinesl druhou část cyklu Tenebrae, tedy Temné hodinky, tentokrát pod názvem Via sancta: oběť. V kostele Nanebevzetí Panny Marie zazněly dvě světové premiéry, které se k starozákonním příběhům nepostavily jako k muzeálnímu materiálu. Tomáš Krejčí i Lukáš Hurník naopak ukázali, že Abrahám i exodus z Egypta mohou znít současně, naléhavě a velmi fyzicky. Jedna skladba byla temná, bolestná a sevřená, druhá barevná, dramatická a místy až strhující. To vše v podání Ensemble Nova cantio pod vedením Ondřeje Múčky.

Velikonoční festival v Brně se koná od 23. března do 12. dubna a zahrnuje koncerty, které se konají před Velikonocemi a po nich. Těsně před svátky se atmosféra zklidňuje a připravuje na ukřižování Krista, a proto festival reflektuje tradici Temných hodinek – Tenebrae. Jde o sugestivní atmosféru, která skrze tmu a hudbu připravuje věřící na velikonoční radost ze Vzkříšení. První ze tří připravených Temných hodinek se konala ve středu 1. dubna v kostele Nanebevzetí Panny Marie „U Jezuitů“ a nabídla netradičně pestrý program.

Datum 1. dubna skrývá nenápadné zrcadlo – převrácené číslice odkazují ke 4. lednu, dni prvního koncertu České filharmonie v roce 1896. Orchestr si tedy ve dvou dubnových dnech připomněl sto třicet let své existence, když na stupínku ve Dvořákově síni Rudolfina stanul šéfdirigent Semjon Byčkov. K narozeninové oslavě přizval skladatele, s nimiž je těleso neoddělitelně spjato: Antonína Dvořáka a Bedřicha Smetanu.