„Premiérovány byly skladby brněnských autorů, které byly obě napsány asi před třiceti léty.“

„Poslední zazněla skladba Františka Gregora Emmerta, která vznikla přímo pro sbor Kantiléna.“

„Sbor byl až nečekaně vyrovnaný a zvukově vycizelovaný, jistě i díky sbormistru Michalu Jančíkovi.“

Velikonoční festival v Brně ve čtvrtek 4. dubna nabídl dvě premiéry brněnských skladatelů. Sbor Kantiléna a sopranistky Anetu Podrackou Bendovou a Janu Vondrů doprovodil Petr Kolař na pozitiv a soubor Brno Contemporary Orchestra, který řídil Pavel Šnajdr. Milý, meditativní večer, naplněný neobvyklou, krásnou hudbou… 

Premiérovány byly skladby brněnských autorů, které byly obě napsány asi před třiceti léty – teprve nyní našly prostor a čas pro vyznění. Před oltář se posadil Brno Contemporary Orchestra, posílený o perkuse, jako je marimba, xylofon, zvony, a samozřejmě o varhanní pozitiv. Za orchestr se posadily flétny, hoboje, klarinety, trubky a trombon a uprostřed orchestru se vyjímala harfa. 

Pod vedením dirigenta Pavla Šnajdra všichni přednesli Zpěvy k Bílé sobotě Pavla Zemka Nováka pro dva soprány, varhany a komorní orchestr, které zazněly na úvod. Prvního sopránu se zhostila s průzračnou lehkostí mladá brněnská sopranistka Aneta Podracká Bendová a její partnerkou ve druhém sopránu se stala Jana Vondrů, která hravě zvládla i altové polohy. Již zpočátku zaujala jemná barevná kombinace zvonků, marimby a hoboje, pomalu a meditativně se přidala flétna i smyčce, se kterými barevně ladily oba soprány. První část Úvod navodila atmosféru, další část Před evangeliem uvedlo chvění smyčců s marimbou, následovala část K obětování, kde zaujaly soprány, a další část Viděl jsem pramen vody rostla v accelerandu až do závěrečného Aleluja. Proplétání hlasů spolu s orchestrem spělo do výšek až k náhlému, překvapivému závěru. Duchovní a meditativní skladba byla vřele přijata i pro svou čistou strukturu.

Premiéru měla i skladba Petera Grahama Aleluja pro dva soprány, dětský sbor, varhany a komorní orchestr. Brněnský autor použil ve své dvouvěté skladbě jen jedno slovo Aleluja, které se obměňuje v mnoha podobách, v rozličných rytmech a občas disonantním postupu, který skladbu ozvláštňuje, nikoli zatěžuje. V první části se dva andělské soprány proplétají ve výškách a lehce vznášejí za pomoci dechů. Attacca druhá část je rytmizovaná a úderná, oživují ji dvě flétny, trombon a marimba, které „vykukují“ z masy smyčců. Sborové soprány uchvacovaly intonační jistotou a sbor překvapil hutným zvukem. Sbor Kantiléna byl zastoupen v drtivé většině dívkami kolem osmnácti let věku a byl až nečekaně vyrovnaný a zvukově vycizelovaný, jistě i díky sbormistru Michalu Jančíkovi.

Poslední zazněla skladba Františka Gregora Emmerta Te Deum laudamus pro sóla, dětský sbor a komorní orchestr (2003). Ten byl slyšitelně obohacen o tři lesní rohy, pět trumpet (z toho jedna basová). Skladba vznikla přímo pro sbor Kantiléna, na objednávku tehdejšího sbormistra Ivana Sedláčka. Sopránové a kontraaltové sólo je unikátní a ještě více pozoruhodné je, že kontraalt s úspěchem zazpívala sopranistka Jana Vondrů. Skladba působí velmi komorně a introvertně, meditativní ráz má již první část Te Deum laudamus, kterou zahajují housle s harfou a se soprány. Postupné pomalé crescendo sboru i orchestru oživuje sólová flétna, sbor má plný a vyrovnaný zvuk, soprány působí jemně a alty zní měkce. Te gloriosus Apostolorum chorus zahajují jásavé žestě spolu se sborem, nad kterým se vítězně nese první soprán Anety Podracké Bendové. Pevný a úderný sbor spolu s lesními rohy a soprány přinášejí pozitivní duchovní poselství. Tu Rex gloriae je poslední částí s fanfárami žesťů, sbor zpívá jásavé Gloriae spolu s koloraturami prvního sopránu a se sametovou barvou sopránu druhého. Sborový zpěv a cappella střídá široká orchestrální plocha, vrcholící do mohutného forte. Následné pomalé Te Deum laudamus sboru přebírají zamyšlené housle s harfou a postupně celá hudební hmota mizí do ztracena. Hudba Františka Gregora Emmerta v podání Brno Contemporary orchestra, vedeného dirigentem Pavlem Šnajdrem jistě byla pro posluchače i účinkující velkým duchovním osvěžením. František Emmert je autor, oplývající invencí harmonickou i melodickou; jeho skladby dokážou hluboce zasáhnout. Byl to večer zajímavých setkání a velkých objevů…

Foto: Velikonoční festival duchovní hudby / Jakub Joch