Hluboký zážitek s Kantilénou a souborem Brno Contemporary Orchestra
„Premiérovány byly skladby brněnských autorů, které byly obě napsány asi před třiceti léty.“
„Poslední zazněla skladba Františka Gregora Emmerta, která vznikla přímo pro sbor Kantiléna.“
„Sbor byl až nečekaně vyrovnaný a zvukově vycizelovaný, jistě i díky sbormistru Michalu Jančíkovi.“

Velikonoční festival v Brně ve čtvrtek 4. dubna nabídl dvě premiéry brněnských skladatelů. Sbor Kantiléna a sopranistky Anetu Podrackou Bendovou a Janu Vondrů doprovodil Petr Kolař na pozitiv a soubor Brno Contemporary Orchestra, který řídil Pavel Šnajdr. Milý, meditativní večer, naplněný neobvyklou, krásnou hudbou…
Premiérovány byly skladby brněnských autorů, které byly obě napsány asi před třiceti léty – teprve nyní našly prostor a čas pro vyznění. Před oltář se posadil Brno Contemporary Orchestra, posílený o perkuse, jako je marimba, xylofon, zvony, a samozřejmě o varhanní pozitiv. Za orchestr se posadily flétny, hoboje, klarinety, trubky a trombon a uprostřed orchestru se vyjímala harfa.

Pod vedením dirigenta Pavla Šnajdra všichni přednesli Zpěvy k Bílé sobotě Pavla Zemka Nováka pro dva soprány, varhany a komorní orchestr, které zazněly na úvod. Prvního sopránu se zhostila s průzračnou lehkostí mladá brněnská sopranistka Aneta Podracká Bendová a její partnerkou ve druhém sopránu se stala Jana Vondrů, která hravě zvládla i altové polohy. Již zpočátku zaujala jemná barevná kombinace zvonků, marimby a hoboje, pomalu a meditativně se přidala flétna i smyčce, se kterými barevně ladily oba soprány. První část Úvod navodila atmosféru, další část Před evangeliem uvedlo chvění smyčců s marimbou, následovala část K obětování, kde zaujaly soprány, a další část Viděl jsem pramen vody rostla v accelerandu až do závěrečného Aleluja. Proplétání hlasů spolu s orchestrem spělo do výšek až k náhlému, překvapivému závěru. Duchovní a meditativní skladba byla vřele přijata i pro svou čistou strukturu.

Premiéru měla i skladba Petera Grahama Aleluja pro dva soprány, dětský sbor, varhany a komorní orchestr. Brněnský autor použil ve své dvouvěté skladbě jen jedno slovo Aleluja, které se obměňuje v mnoha podobách, v rozličných rytmech a občas disonantním postupu, který skladbu ozvláštňuje, nikoli zatěžuje. V první části se dva andělské soprány proplétají ve výškách a lehce vznášejí za pomoci dechů. Attacca druhá část je rytmizovaná a úderná, oživují ji dvě flétny, trombon a marimba, které „vykukují“ z masy smyčců. Sborové soprány uchvacovaly intonační jistotou a sbor překvapil hutným zvukem. Sbor Kantiléna byl zastoupen v drtivé většině dívkami kolem osmnácti let věku a byl až nečekaně vyrovnaný a zvukově vycizelovaný, jistě i díky sbormistru Michalu Jančíkovi.

Poslední zazněla skladba Františka Gregora Emmerta Te Deum laudamus pro sóla, dětský sbor a komorní orchestr (2003). Ten byl slyšitelně obohacen o tři lesní rohy, pět trumpet (z toho jedna basová). Skladba vznikla přímo pro sbor Kantiléna, na objednávku tehdejšího sbormistra Ivana Sedláčka. Sopránové a kontraaltové sólo je unikátní a ještě více pozoruhodné je, že kontraalt s úspěchem zazpívala sopranistka Jana Vondrů. Skladba působí velmi komorně a introvertně, meditativní ráz má již první část Te Deum laudamus, kterou zahajují housle s harfou a se soprány. Postupné pomalé crescendo sboru i orchestru oživuje sólová flétna, sbor má plný a vyrovnaný zvuk, soprány působí jemně a alty zní měkce. Te gloriosus Apostolorum chorus zahajují jásavé žestě spolu se sborem, nad kterým se vítězně nese první soprán Anety Podracké Bendové. Pevný a úderný sbor spolu s lesními rohy a soprány přinášejí pozitivní duchovní poselství. Tu Rex gloriae je poslední částí s fanfárami žesťů, sbor zpívá jásavé Gloriae spolu s koloraturami prvního sopránu a se sametovou barvou sopránu druhého. Sborový zpěv a cappella střídá široká orchestrální plocha, vrcholící do mohutného forte. Následné pomalé Te Deum laudamus sboru přebírají zamyšlené housle s harfou a postupně celá hudební hmota mizí do ztracena. Hudba Františka Gregora Emmerta v podání Brno Contemporary orchestra, vedeného dirigentem Pavlem Šnajdrem jistě byla pro posluchače i účinkující velkým duchovním osvěžením. František Emmert je autor, oplývající invencí harmonickou i melodickou; jeho skladby dokážou hluboce zasáhnout. Byl to večer zajímavých setkání a velkých objevů…

Foto: Velikonoční festival duchovní hudby / Jakub Joch
Příspěvky od Karla Hofmannová
- Haasovci v tenisové hale excelovali. Boris Giltburg spolu s nimi
- Býti kvartetem. Pavel Haas Quartet otevřel Concentus Moraviae ve velkém stylu
- Festival Mahler Jihlava vzdal poctu klasicistním autorům
- Hudební naděje ohromily na závěr zlínského Talentina
- Dvořákova Olomouc hostila Opolskou filharmonii
Více z této rubriky
- Haasovci v tenisové hale excelovali. Boris Giltburg spolu s nimi
- Cecilia Bartoli na cestě (nejen) do Remeše
- Bravo, Figaro!
- Býti kvartetem. Pavel Haas Quartet otevřel Concentus Moraviae ve velkém stylu
- Nad námi něco je! Levíčkova novinka měla v Betlémské kapli úspěch
- Ježíš očima Máří Magdaleny. Operní koncert Roberta Jindry
- Bez berliček přímo k podstatě. O ne zcela běžném večeru v Pardubicích
- Zámek Dobříš hostil britský Quartet for the Earth
- A Bůh viděl, že je to dobré…
Luksovo Stvoření jako další událost Pražského jara - Excelentní záskok. Markéta Klaudová v titulní roli Myslivečkova Tamerlána