PORTÁL O KLASICKÉ HUDBĚ

„Funkcionalistický kostel sv. Augustina mívá svá úskalí a akustická specifika, Cappella Mariana je však dokázala využít s ohromující noblesou.“

„Čtveřice hlasů se rozprostřela do barevného spektra slunečních paprsků a mlžných oparů.“

„Originálním pokusem bylo napodobení zpěvu ptáků a jejich rozhovor v harmonickém pískání.“

Na koncerty brněnského jednatřicátého ročníku Velikonočního festivalu duchovní hudby, zaměřeného v rámci Roku české hudby na české, moravské a slezské autory, připravila Filharmonie Brno s dvojicí dramaturgů, Vladimírem Maňasem a Ondřejem Múčkou, celkem devět světových premiér. Každá jednotlivá tvorba soudobých autorů byla napsána přímo na objednávku pro tento ročník festivalu a měla zde svou světovou premiéru. Nejinak je tomu u díla Martina Smolky uvedeného 5. dubna v brněnském kostele sv. Augustina s Cappellou Mariana.

„Premiérovány byly skladby brněnských autorů, které byly obě napsány asi před třiceti léty.“

„Poslední zazněla skladba Františka Gregora Emmerta, která vznikla přímo pro sbor Kantiléna.“

„Sbor byl až nečekaně vyrovnaný a zvukově vycizelovaný, jistě i díky sbormistru Michalu Jančíkovi.“

Velikonoční festival v Brně ve čtvrtek 4. dubna nabídl dvě premiéry brněnských skladatelů. Sbor Kantiléna a sopranistky Anetu Podrackou Bendovou a Janu Vondrů doprovodil Petr Kolař na pozitiv a soubor Brno Contemporary Orchestra, který řídil Pavel Šnajdr. Milý, meditativní večer, naplněný neobvyklou, krásnou hudbou…

„Jádrem a emotivním vyvrcholením festivalu je Svatý týden od středy do Velikonoční neděle.“

„V  lamentacích byl příběh i děj, napětí mělo svou dynamiku.“

„Tentokrát nebyly uhašeny všechny svíce. Jedna zůstala hořet, snad jako naděje ve Vzkříšení a v nový den.“

Do nejtemnější noci se již tradičně noří v pokání za své hříchy způsobené sobě i světu, celému lidstvu. V Brně uchovávají tradici nočního bdění v soucitu s nejtěžším lidským utrpením před očekávaným příchodem Spasitele v toužebné víře v Jeho vzkříšení. Pro svůj jednatřicátý ročník Velikonočního festivalu duchovní hudby, zaměřený v rámci Roku české hudby na české a moravské autory, připravila Filharmonie Brno s dvojicí dramaturgů Vladimírem Maňasem a Ondřejem Múčkou celkem devět světových premiér.

„Choralisté si dokázali si pohrát s prostorem i zvukem, kdy se kostel sám stal hudebním nástrojem, rozezvučeným ze všech stran.“

„Dílo Petra Ebena znělo, tak jak by chtěl: čisté a vroucí.“

„Obdivuhodná byla práce varhaníka Tomáše Thona.“

Druhým zastavením Velikonočního festivalu v Brně byl koncert v pondělí 25. března, který se odehrál v kostele sv. Tomáše. Schola Gregoriana Pragensis nabídla zpěvy Svatého týdne a skladby Petra Ebena, jehož vokálně-instrumentální díla na liturgické texty jsou prodchnuta přesvědčivým duchovním poselstvím. Vystoupilo osm pěvců s dirigentem Davidem Ebenem a Tomáš Thon přispěl hrou na varhany.

„V drážďanské zemské knihovně oratorium po téměř třech stoletích objevil a poté uvedl dirigent Adam Viktora se souborem Ensemble Inégal.“

„Postavy byly obsazeny pěvci, kteří mají sice odlišný typ hlasu i rozdílnou techniku, přesto vznikl podivuhodně koherentní celek.“

„Ovace byly účinkujícím zaslouženou odměnou.“

Brněnský velikonoční festival vstoupil do jednatřicátého ročníku. Devět koncertů láká do šesti brněnských chrámů a nabízí hudbu starou i tři premiéry na objednávku festivalu. Zahájení obstaral soubor Ensemble Inégal vedoucího Adama Viktory.

„Za postupným uvedením několika Janáčkových děl stojí v Amsterdamu Američanka Karina Canellakis, která je od roku 2019 šéfdirigentkou Filharmonického orchestru Nizozemského rozhlasu.“

„Příhody lišky Bystroušky ve městech San Francisco, Berkeley a Mountain View má v plánu Pocket Opera, profesionální společnost cíleně propagující uvádění oper v angličtině, spolu s objevováním méně známých děl.“

„Festival Janáček Brno začíná 1. listopadu premiérou Výletů páně Broučkových. Režisérem bude Robert Carsen, Matěje Broučka ztvární britský tenorista Nicky Spence.“

Janáčkovy opery zažívají další období úspěšného tažení Evropou i Amerikou. A v Roce české hudby 2024 je ještě výrazněji hrají i tuzemská divadla. Její pastorkyňa je na programech v Německu i v Praze, Příhody lišky Bystroušky v Ostravě i v Kanadě a v Kalifornii….

„Zejména sborové pasáže hýří dynamickými kontrasty i vstupy a cappella, stejně jako polyfonními postupy.“

„Orchestr Filharmonie Brno podal poctivý profesionální výkon pod vedením dirigenta Jaroslava Kyzlinka, který ho vedl jasnými, přesnými gesty.“

„Sladké sopránové Sanctus se neslo prostorem v podání Alžběty Poláčkové, jejíž kulatý a sladký soprán hladil v procítěném výrazu, podpořeném flétnou a anglickým rohem.“

Čtrnáctidenní maraton duchovní hudby provázel letošní Velikonoce. Pod názvem Přetváření zněly od 2. dubna koncerty, které přinesly duchovní hudbu jak historickou, tak i autentické premiéry. Šest koncertů, troje Temné hodinky, dvě světové premiéry, druhá dokonce na objednávku festivalu, to je letošní souhrn toho nejlepšího, co bylo možné na festivalu slyšet. V pěti brněnských chrámech vítali posluchače, kteří se rádi ponořili do krásné duchovní hudby. Poslední koncert se odehrál v minoritském kostele sv. Janů v neděli 16. dubna a zcela zaplněný prostor pomohl k dobré akustice. Orchestr Filharmonie Brno řídil Jaroslav Kyzlink, Český filharmonický sbor Brno připravil sbormistr Petr Fiala a obsazení sólových partů bylo rovněž velmi atraktivní. Dvě sopranistky, Američanka Becca Conviser, která zpívala první skladbu a Alžběta Poláčková pro skladbu druhou, mezzosoprán zastala islandská pěvkyně Arnheiður Eiríksdóttir, tenoristou byl Jaroslav Březina a basový part zpíval Peter Mikuláš.

„Po krátkém akordickém varhanním Introduzione následovalo deset částí na liturgický text.“

„Obsahově je oratorium zasazeno mezi dva velikonoční hymny. Nejprve je to sborové Exultet, který je na český text o velikonočním bdění a celek uzavírá hymnus Buoh všemohúci, který je na motivy středověké písně.“

„František Fiala se tu představil jako skladatel se smyslem pro niternou výpověď i pro efektní barevné hudební plochy.“

Dramaturgie brněnského Velikonočního festivalu objednala u skladatele Františka Fialy oratorium s názvem Mysterium paschale, které premiérově zaznělo v českobratrském evangelickém chrámu J. A. Komenského, hned po pondělí velikonočním. V úterý 11. dubna nastoupil koncertní sbor Kantiléna se sbormistrem a dirigentem Michalem Jančíkem, sólisty Lucií Laubovou (soprán), Petrou Vondrovou (mezzosoprán), Stanislavem Předotou (tenor) a Josefem Kovačičem (bas). Spolu s nimi zasedli před oltář instrumentalisté na housle, violu, violoncello, kontrabas, trubku i trombon. Vibrafon a veškeré ostatní perkuse měl na starosti Martin Opršál a k varhanám na kůr zasedl Marek Paľa.

„Poslední skladbou večera byla premiéra nového díla Slavomíra Hořínky s názvem Ze všech sil.“

„S názvem pořadu Hlásám milost, se představil soubor L´Armonia terrena, který založil jeho dirigent a umělecký šéf Zdeněk Klauda v roce 2014, zaměřující se především na hudbu 18. a 19. století.“

„Dřevěný Kristus. Dílo, které bylo původně instrumentováno pro velký orchestr, aranžoval Jaroslav Pelikán pro orchestr komorní. Tímto získalo intimitu a ponor do okouzlené a pokorné duše, přičemž život mu vdechla exkluzivní interpretace Jana Martiníka.“

Koncerty Velikonočního festivalu se v čase postním konaly tři dny po sobě. Po opulentním zahájení skladbou Františka Musila Stabat Mater v katedrále sv. Petra a Pavla zazněly v pondělí 3. dubna v kostele sv. Augustina vedle Postní meditace Marc-Antoine Charpentiera i skladby Henryho du Monte Allemande grais a Jesu dulceo cordium. Po skladbě O Jesu nomen dulce Heinricha Schütze se představil Slavomír Hořínka s premiérou skladby Ze všech sil. Interprety byli Cappella Mariana s pěvci Vojtěchem Semerádem, Ondřejem Holubem a Tomášem Králem. V úterý 4. dubna vystoupili v minoritském kostele sv. Janů L´Armoia Terrena s dirigentem Zdeňkem Klaudou a basistou Janem Martiníkem. Na programu byly skladby J. S. Bacha Ricercar a 6 z Hudební obětiny a Vor deinem Thron tret ich hiermit, dále cyklus písní Jana Hanuše Dřevěný Kristus pro nižší hlas a orchestr a Symfonie č. 2 pro trubku a smyčce Arthura Honeggera. Dva koncerty prodchnuté rozjímáním a niterným ponorem do rozjímání.

„František Musil působil jako dómský varhaník v katedrále sv. Petra a Pavla v době, kdy žil a působil v Brně Leoš Janáček. Jeho rozsáhlé dílo upadlo v zapomenutí, neprůbojný a introvertní skladatel se nedokázal prosadit.“

„Obrovský provozovací aparát se stěží vešel do prostoru před oltářem katedrály. Pět spojených amatérských sborů čítalo celkem 120 zpěváků a před nimi seděl kompletní symfonický orchestr Filharmonie Brno.“

„Společné části kvarteta jsou polyfonní a hlasy se prolínají spolu se sborem v náročných, efektních a neobvyklých postupech, které ozvláštňují dílo a dávají znát, že skladatelem byl hudebník velmi erudovaný.“

Pod heslem Přetváření se letos koná 30. ročník Velikonočního festivalu duchovní hudby v Brně. Zahájení se konalo v neděli 2. dubna v katedrále sv. Petra a Pavla a přineslo překvapení. Oratorium místního dómského varhaníka Františka Musila Stabat Mater, které interpretoval orchestr Filharmonie Brno s dirigentem Tomášem Kejčím, spolu s brněnskými amatérskými sbory Ars brunensis, Ensemble Versus, Gaudeamus Brno, Vox Iuvenalis a Pěveckým sborem Masarykovy univerzity, to vše pod vedením Jana Oceteka. Sólové pěvecké kvarteto tvořili sopranistka Lucie Kašpárková, altistka Jarmila Balážová, tenorista Martin Javorský a basista František Zahradníček.

„Rozhodně jim nelze upřít značnou míru odvahy a hledačství, když se odvážili do objemných prostor chrámové lodi přijít se subtilními sólovými zobcovými flétnami a s převážně neznámým repertoárem.“

„Doležalovo kvarteto předneslo v chrámu svatého Mořice čtyři soudobé kvartetní kompozice vzácně jednotného výrazu a jednotné volby kompozičních prostředků.“

Forfest, mezinárodní festival současného umění s duchovním zaměřením, se letos konal v Kroměříži už potřiatřicáté. Vděk za to si zaslouží pořadatelé, neúnavná kroměřížská dvojice manželů Zdeňky a Václava Vaculovičových, která už po léta tento projekt, tuto svoji originální ideu doslova hýčká a za všech příznivých i nepříznivých okolností udržuje v kondici.

„Zvláštnost slavnosti na Piazza Navona spočívala v tom, že se zároveň jednalo o prezentaci nesmírně bohatého Španělska.“

„Bylo najímáno velké množství hudebníků z mnoha dalších římských kostelů, kteří se pak ještě stihli včas vrátit do svých domovských chrámů.“

„Pojetí La Grande Chapelle představuje pozdně renesanční polyfonii ve výrazně barevné podobě.“

Velikonoční slavnosti v Římě na konci 16. století zpřítomní v úterý na brněnském koncertě komorní sbor a soubor historických nástrojů La Grande Chapelle. Španělé v české premiéře uvedou v kostele sv. Jakuba vlastní rekonstrukci hudebního repertoáru znějícího při procesích organizovaných u mariánského chrámu na Piazza Navona v Římě. Záměr a program koncertu, který publikum přenese do „věčného městě“ do doby sklonku renesance, přibližuje v rozhovoru pro portál KlasikaPlus muzikolog Vladimír Maňas, dramaturg Velikonočního festivalu duchovní hudby pořádaného Filharmonií Brno. Jak říká, taková procesí jsou dávno zapomenutou věcí – hudební provoz na Piazza Navona, stejně jako celého Říma, se od té doby samozřejmě zcela proměnil.