PORTÁL O KLASICKÉ HUDBĚ

Poslední koncert 33. ročníku Velikonočního festivalu duchovní hudby nesl název Za světlem. V brněnském kostele sv. Jakuba zazněly v neděli 12. dubna tři skladby: New Fire Davida Matthewse, Symfonie č. 5 „Prameny milosrdenství a světla v brněnském chrámu sv. Jakuba“ Pavla Zemka Nováka a Mše C dur Ludwiga van Beethovena. Majestátní obsazení večera tvořili Filharmonie Brno, Český filharmonický sbor Brno a sólisté, sopranistka Tereza Zimková, altistka Jarmila Vantuchová, tenorista Oleg Zalytskiy a basista Tomáš Šelc. Všichni vystoupili pod vedením dirigenta Jaca van Steena.

Zelený čtvrtek 2. dubna na Velikonočním festivalu duchovní hudby v Brně přinesl druhou část cyklu Tenebrae, tedy Temné hodinky, tentokrát pod názvem Via sancta: oběť. V kostele Nanebevzetí Panny Marie zazněly dvě světové premiéry, které se k starozákonním příběhům nepostavily jako k muzeálnímu materiálu. Tomáš Krejčí i Lukáš Hurník naopak ukázali, že Abrahám i exodus z Egypta mohou znít současně, naléhavě a velmi fyzicky. Jedna skladba byla temná, bolestná a sevřená, druhá barevná, dramatická a místy až strhující. To vše v podání Ensemble Nova cantio pod vedením Ondřeje Múčky.

Velikonoční festival v Brně se koná od 23. března do 12. dubna a zahrnuje koncerty, které se konají před Velikonocemi a po nich. Těsně před svátky se atmosféra zklidňuje a připravuje na ukřižování Krista, a proto festival reflektuje tradici Temných hodinek – Tenebrae. Jde o sugestivní atmosféru, která skrze tmu a hudbu připravuje věřící na velikonoční radost ze Vzkříšení. První ze tří připravených Temných hodinek se konala ve středu 1. dubna v kostele Nanebevzetí Panny Marie „U Jezuitů“ a nabídla netradičně pestrý program.

Jsou koncerty, z nichž si člověk odnáší obdiv k interpretůma, a pak jsou večery, které posluchače nepatrně promění uvnitř. Česká premiéra Kančeliho Exilu v kostele blahoslavené Marie Restituty patřila k těm druhým. Sopranistka Jana Vondrů, Ensemble Opera Diversa a dirigentka Gabriela Tardonová navodili na Velikonočním festivalu duchovní hudby přesně ten typ hlubokého rozjímání, který nepotřebuje velká gesta, aby se dotkl duše.

Třiatřicátý ročník Velikonočního festivalu duchovní hudby připravil tým Filharmonie Brno ve znamení stálosti a radosti. Na Květnou neděli 29. března v kostele sv. Janů v Minoritské ulici festival zahájil koncertem s názvem Do tmy. Na programu byly skladby Fanfares Liturgiques pro soprán, sbor a žestě Henriho Tomasiho, Larghetto pro orchestr Jamese Macmillana a Stabat Mater Francise Poulanca. Zpívali Simona Šaturová a Pražský filharmonický sbor (sbormistr Lukáš Kozubík) a hrál orchestr Filharmonie Brno pod vedením Jaroslava Kyzlinka.

Ondřej Múčka je mimo jiné regenschori, varhaník, skladatel a spoludramaturg Velikonočního festivalu duchovní hudby, jehož 33. ročník se v Brně uskuteční mezi 29. březnem a 12. dubnem. Zazní na něm skladby širokého stylového rozpětí od renesance až po premiéry kompozic, které byly vytvořeny na objednávku festivalu. V rozhovoru pro portál KlasikaPlus.cz Múčka nabízí pohled pod pokličku festivalových koncertů, ale hovoří i o oratoriu Emmaus, které zkomponoval pro letošní ročník.

„Od 13. dubna bylo realizováno devět koncertů, z nichž nejromantičtější byly nesporně tři temné hodinky ve vodojemech na Žlutém kopci.“

„Josef Špaček má zářivý, něžný, pevný a nosný tón a dokáže jím rozechvívat nejhlubší záhyby lidské duše.“

„Krásnou skladbu dovedli pod cizelérským a nekompromisním, přesto citlivým vedením dirigentky Anny-Marii Helsing k dokonalosti.“

Velikonoční festival duchovní hudby skončil v neděli 27. dubna v brněnském kostele sv. Janů u minoritů. V podání domácí Filharmonie Brno a houslisty Josefa Špačka zazněla skladba anglického skladatele Ralpha Vaughana Williamse Vzlet skřivana a v druhé části Symfonie č. 7 „Angel of Light“ finského skladatele Einojuhaniho Rautavaary, obojí pod taktovkou finsko-švédské dirigentky Anny-Marii Helsing.

„Tři obrovské vodojemy vznikly v Brně na Žlutém kopci v létech 1874, 1894 a 1917. Dva jsou cihlové a třetí betonový a všechny mají atmosféru obrovských chrámů.“

„Osm mužů v bílých pláštích přicházelo se světly za zpěvu žalmu od vstupního pavilonu už za tmy.“

„Před očima návštěvníků se rozevřel sugestivní prostor, rozlohou odpovídající několika obrovským chrámům za sebou, s mohutnými pilíři. Prostor byl osvětlován jen malými světýlky v podlaze.“

Brněnský prostor vodojemů hostil na Velký pátek 18. dubna třetí díl scénických Tenebrae. Dva programy Temných hodinek provedl v tajuplném prostoru Vladimír Maňas spolu s Ensemble Versus, tentokrát jen v mužském podání. V režii Kateřiny Křivánkové, s projekcí Anny Laborové, ve scénografii a kostýmech Terezy Jančové vznikl sugestivní program, který připomínal utrpení Krista na Golgotě.

„Niterná a precizní práce Vladimíra Maňase na hudební složce přinesla kýžené výsledky.“

„Nabízí se chorál, jejž akustické podmínky dovedou pozdvihnout k mysterióznímu zvukovému dojmu.“

„V antifoně ‚Dum fabricator mundi‘ si slovo předávají ženský sbor se sólistou, interpretace tak nabývá na intenzitě a získává spád.“

Tři scénická provedení Temných hodinek ve třech dnech od 16. do 18. dubna a ve třech brněnských vodojemech si pro své příznivce přichystal brněnský sbor Ensemble Versus v nastudování Vladimíra Maňase; funkční režií dílo doplnila režisérka Kateřina Křivánková. Společně vtáhli diváky během prvního dne na cestu utrpení Ježíše Krista. Hudební průvod koncertu Chorál ve vodojemech I: Via zajistily pašijové zpěvy z Jistebnického kancionálu.

„Dojem z večera byl silný, ještě den nato se mi Pärtova hudba vrací se svou trýznivou neodbytností.“

„Interpretace všech zpěváků byla citlivá a nestrhávala přílišnou pozornost k jejich výkonům.“

„Závěrečné ‚amen‘ vyletělo vzhůru, dotklo se klenby a posluchači začali tleskat možná až příliš brzy.“

Letošní ročník Velikonočního festivalu duchovní hudby, který pořádá Filharmonie Brno, byl zahájen na Květnou neděli provedením Janových pašijí estonského skladatele Arvo Pärta. Brněnská premiéra slavného díla s plným názvem Passio Domini nostri Jesu Christi secundum Joannem jednoho z nejhranějších současných skladatelů vůbec se odehrála v kostele sv. Jakuba na Jakubském náměstí v centru Brna. Sólové pěvecké party, sbor Martinů Voices a komorní uskupení hudebních nástrojů řídil Lukáš Vasilek.

„Funkcionalistický kostel sv. Augustina mívá svá úskalí a akustická specifika, Cappella Mariana je však dokázala využít s ohromující noblesou.“

„Čtveřice hlasů se rozprostřela do barevného spektra slunečních paprsků a mlžných oparů.“

„Originálním pokusem bylo napodobení zpěvu ptáků a jejich rozhovor v harmonickém pískání.“

Na koncerty brněnského jednatřicátého ročníku Velikonočního festivalu duchovní hudby, zaměřeného v rámci Roku české hudby na české, moravské a slezské autory, připravila Filharmonie Brno s dvojicí dramaturgů, Vladimírem Maňasem a Ondřejem Múčkou, celkem devět světových premiér. Každá jednotlivá tvorba soudobých autorů byla napsána přímo na objednávku pro tento ročník festivalu a měla zde svou světovou premiéru. Nejinak je tomu u díla Martina Smolky uvedeného 5. dubna v brněnském kostele sv. Augustina s Cappellou Mariana.

„Premiérovány byly skladby brněnských autorů, které byly obě napsány asi před třiceti léty.“

„Poslední zazněla skladba Františka Gregora Emmerta, která vznikla přímo pro sbor Kantiléna.“

„Sbor byl až nečekaně vyrovnaný a zvukově vycizelovaný, jistě i díky sbormistru Michalu Jančíkovi.“

Velikonoční festival v Brně ve čtvrtek 4. dubna nabídl dvě premiéry brněnských skladatelů. Sbor Kantiléna a sopranistky Anetu Podrackou Bendovou a Janu Vondrů doprovodil Petr Kolař na pozitiv a soubor Brno Contemporary Orchestra, který řídil Pavel Šnajdr. Milý, meditativní večer, naplněný neobvyklou, krásnou hudbou…

„Jádrem a emotivním vyvrcholením festivalu je Svatý týden od středy do Velikonoční neděle.“

„V  lamentacích byl příběh i děj, napětí mělo svou dynamiku.“

„Tentokrát nebyly uhašeny všechny svíce. Jedna zůstala hořet, snad jako naděje ve Vzkříšení a v nový den.“

Do nejtemnější noci se již tradičně noří v pokání za své hříchy způsobené sobě i světu, celému lidstvu. V Brně uchovávají tradici nočního bdění v soucitu s nejtěžším lidským utrpením před očekávaným příchodem Spasitele v toužebné víře v Jeho vzkříšení. Pro svůj jednatřicátý ročník Velikonočního festivalu duchovní hudby, zaměřený v rámci Roku české hudby na české a moravské autory, připravila Filharmonie Brno s dvojicí dramaturgů Vladimírem Maňasem a Ondřejem Múčkou celkem devět světových premiér.

„Choralisté si dokázali si pohrát s prostorem i zvukem, kdy se kostel sám stal hudebním nástrojem, rozezvučeným ze všech stran.“

„Dílo Petra Ebena znělo, tak jak by chtěl: čisté a vroucí.“

„Obdivuhodná byla práce varhaníka Tomáše Thona.“

Druhým zastavením Velikonočního festivalu v Brně byl koncert v pondělí 25. března, který se odehrál v kostele sv. Tomáše. Schola Gregoriana Pragensis nabídla zpěvy Svatého týdne a skladby Petra Ebena, jehož vokálně-instrumentální díla na liturgické texty jsou prodchnuta přesvědčivým duchovním poselstvím. Vystoupilo osm pěvců s dirigentem Davidem Ebenem a Tomáš Thon přispěl hrou na varhany.

„V drážďanské zemské knihovně oratorium po téměř třech stoletích objevil a poté uvedl dirigent Adam Viktora se souborem Ensemble Inégal.“

„Postavy byly obsazeny pěvci, kteří mají sice odlišný typ hlasu i rozdílnou techniku, přesto vznikl podivuhodně koherentní celek.“

„Ovace byly účinkujícím zaslouženou odměnou.“

Brněnský velikonoční festival vstoupil do jednatřicátého ročníku. Devět koncertů láká do šesti brněnských chrámů a nabízí hudbu starou i tři premiéry na objednávku festivalu. Zahájení obstaral soubor Ensemble Inégal vedoucího Adama Viktory.

„Za postupným uvedením několika Janáčkových děl stojí v Amsterdamu Američanka Karina Canellakis, která je od roku 2019 šéfdirigentkou Filharmonického orchestru Nizozemského rozhlasu.“

„Příhody lišky Bystroušky ve městech San Francisco, Berkeley a Mountain View má v plánu Pocket Opera, profesionální společnost cíleně propagující uvádění oper v angličtině, spolu s objevováním méně známých děl.“

„Festival Janáček Brno začíná 1. listopadu premiérou Výletů páně Broučkových. Režisérem bude Robert Carsen, Matěje Broučka ztvární britský tenorista Nicky Spence.“

Janáčkovy opery zažívají další období úspěšného tažení Evropou i Amerikou. A v Roce české hudby 2024 je ještě výrazněji hrají i tuzemská divadla. Její pastorkyňa je na programech v Německu i v Praze, Příhody lišky Bystroušky v Ostravě i v Kanadě a v Kalifornii….

„Zejména sborové pasáže hýří dynamickými kontrasty i vstupy a cappella, stejně jako polyfonními postupy.“

„Orchestr Filharmonie Brno podal poctivý profesionální výkon pod vedením dirigenta Jaroslava Kyzlinka, který ho vedl jasnými, přesnými gesty.“

„Sladké sopránové Sanctus se neslo prostorem v podání Alžběty Poláčkové, jejíž kulatý a sladký soprán hladil v procítěném výrazu, podpořeném flétnou a anglickým rohem.“

Čtrnáctidenní maraton duchovní hudby provázel letošní Velikonoce. Pod názvem Přetváření zněly od 2. dubna koncerty, které přinesly duchovní hudbu jak historickou, tak i autentické premiéry. Šest koncertů, troje Temné hodinky, dvě světové premiéry, druhá dokonce na objednávku festivalu, to je letošní souhrn toho nejlepšího, co bylo možné na festivalu slyšet. V pěti brněnských chrámech vítali posluchače, kteří se rádi ponořili do krásné duchovní hudby. Poslední koncert se odehrál v minoritském kostele sv. Janů v neděli 16. dubna a zcela zaplněný prostor pomohl k dobré akustice. Orchestr Filharmonie Brno řídil Jaroslav Kyzlink, Český filharmonický sbor Brno připravil sbormistr Petr Fiala a obsazení sólových partů bylo rovněž velmi atraktivní. Dvě sopranistky, Američanka Becca Conviser, která zpívala první skladbu a Alžběta Poláčková pro skladbu druhou, mezzosoprán zastala islandská pěvkyně Arnheiður Eiríksdóttir, tenoristou byl Jaroslav Březina a basový part zpíval Peter Mikuláš.

„Po krátkém akordickém varhanním Introduzione následovalo deset částí na liturgický text.“

„Obsahově je oratorium zasazeno mezi dva velikonoční hymny. Nejprve je to sborové Exultet, který je na český text o velikonočním bdění a celek uzavírá hymnus Buoh všemohúci, který je na motivy středověké písně.“

„František Fiala se tu představil jako skladatel se smyslem pro niternou výpověď i pro efektní barevné hudební plochy.“

Dramaturgie brněnského Velikonočního festivalu objednala u skladatele Františka Fialy oratorium s názvem Mysterium paschale, které premiérově zaznělo v českobratrském evangelickém chrámu J. A. Komenského, hned po pondělí velikonočním. V úterý 11. dubna nastoupil koncertní sbor Kantiléna se sbormistrem a dirigentem Michalem Jančíkem, sólisty Lucií Laubovou (soprán), Petrou Vondrovou (mezzosoprán), Stanislavem Předotou (tenor) a Josefem Kovačičem (bas). Spolu s nimi zasedli před oltář instrumentalisté na housle, violu, violoncello, kontrabas, trubku i trombon. Vibrafon a veškeré ostatní perkuse měl na starosti Martin Opršál a k varhanám na kůr zasedl Marek Paľa.

„Poslední skladbou večera byla premiéra nového díla Slavomíra Hořínky s názvem Ze všech sil.“

„S názvem pořadu Hlásám milost, se představil soubor L´Armonia terrena, který založil jeho dirigent a umělecký šéf Zdeněk Klauda v roce 2014, zaměřující se především na hudbu 18. a 19. století.“

„Dřevěný Kristus. Dílo, které bylo původně instrumentováno pro velký orchestr, aranžoval Jaroslav Pelikán pro orchestr komorní. Tímto získalo intimitu a ponor do okouzlené a pokorné duše, přičemž život mu vdechla exkluzivní interpretace Jana Martiníka.“

Koncerty Velikonočního festivalu se v čase postním konaly tři dny po sobě. Po opulentním zahájení skladbou Františka Musila Stabat Mater v katedrále sv. Petra a Pavla zazněly v pondělí 3. dubna v kostele sv. Augustina vedle Postní meditace Marc-Antoine Charpentiera i skladby Henryho du Monte Allemande grais a Jesu dulceo cordium. Po skladbě O Jesu nomen dulce Heinricha Schütze se představil Slavomír Hořínka s premiérou skladby Ze všech sil. Interprety byli Cappella Mariana s pěvci Vojtěchem Semerádem, Ondřejem Holubem a Tomášem Králem. V úterý 4. dubna vystoupili v minoritském kostele sv. Janů L´Armoia Terrena s dirigentem Zdeňkem Klaudou a basistou Janem Martiníkem. Na programu byly skladby J. S. Bacha Ricercar a 6 z Hudební obětiny a Vor deinem Thron tret ich hiermit, dále cyklus písní Jana Hanuše Dřevěný Kristus pro nižší hlas a orchestr a Symfonie č. 2 pro trubku a smyčce Arthura Honeggera. Dva koncerty prodchnuté rozjímáním a niterným ponorem do rozjímání.

„František Musil působil jako dómský varhaník v katedrále sv. Petra a Pavla v době, kdy žil a působil v Brně Leoš Janáček. Jeho rozsáhlé dílo upadlo v zapomenutí, neprůbojný a introvertní skladatel se nedokázal prosadit.“

„Obrovský provozovací aparát se stěží vešel do prostoru před oltářem katedrály. Pět spojených amatérských sborů čítalo celkem 120 zpěváků a před nimi seděl kompletní symfonický orchestr Filharmonie Brno.“

„Společné části kvarteta jsou polyfonní a hlasy se prolínají spolu se sborem v náročných, efektních a neobvyklých postupech, které ozvláštňují dílo a dávají znát, že skladatelem byl hudebník velmi erudovaný.“

Pod heslem Přetváření se letos koná 30. ročník Velikonočního festivalu duchovní hudby v Brně. Zahájení se konalo v neděli 2. dubna v katedrále sv. Petra a Pavla a přineslo překvapení. Oratorium místního dómského varhaníka Františka Musila Stabat Mater, které interpretoval orchestr Filharmonie Brno s dirigentem Tomášem Kejčím, spolu s brněnskými amatérskými sbory Ars brunensis, Ensemble Versus, Gaudeamus Brno, Vox Iuvenalis a Pěveckým sborem Masarykovy univerzity, to vše pod vedením Jana Oceteka. Sólové pěvecké kvarteto tvořili sopranistka Lucie Kašpárková, altistka Jarmila Balážová, tenorista Martin Javorský a basista František Zahradníček.