PORTÁL O KLASICKÉ HUDBĚ

Závěrečné písňové matiné aktuálního ročníku koncertních setkání ve Stavovském divadle nabídlo v sobotu 7. března francouzské písně přelomu 19. a 20. století, klavírní perly ruského autora a na závěr světovou premiéru současného českého skladatele. Nápadité umístění dopoledních koncertů na jevišti divadla při zatažené oponě dodává hudbě rozměr intimnosti, kterou umělci i posluchači velmi ocení. Stejně tak ocenili výborné výkony účinkujících.

Od loňského dubna uplynulo jedenáct měsíců a v refektáři někdejší klatovské jezuitské koleje se v sobotním podvečeru opět představily dva smyčcové orchestry. Pod taktovkou šéfa Plzeňské filharmonie Chuheie Iwasakiho v nich zasedli žáci základních hudebních škol, konzervatoří a jako vydatná pomoc i členové plzeňského filharmonického tělesa…

Běžný abonentní koncert Symfonického orchestru Švédského rozhlasu nabídl první březnový pátek ve stockholmské koncertní síni Berwardhallen krásný a vznešený program. Sestavou skladeb i provedením. Beethovenův Houslový koncert s Veronikou Eberle a Dvořákovu Osmou. Robin Ticciati obě díla vedl s nevšední muzikalitou. O Anglické symfonii v jeho pojetí se dokonce dá říci, že se zřídka slýchanou mírou nápaditosti.

Preview festivalu Janáček Brno přineslo 3. března do vyprodaného Janáčkova divadla v rychlém sledu druhý návrat Carsenovy Káti Kabanové – inscenace téměř deset let staré, ale překvapivě živé. Voda tu není dekorací: stává se prostorem, svědomím i zrcadlem, v němž se postavy násobí a divák se nevyhne vlastnímu pohledu. Večer pod taktovkou Ondreje Olose držela pohromadě Káťa Kateřiny Kněžíkové – hlasem světové kvality a výrazem, který emoci nehraje, ale prožívá.

Abonentní koncert Symfonického orchestru Českého rozhlasu 2. března měl osobitý program a velmi sympatickou úroveň. Dirigoval ho čtyřiatřicetiletý Jiří Habart a vybral si program, na kterém se dají ukázat romantické emoce i precizní vedení hlasů. Program otevřela předehra k Fibichově opeře Šárka, následoval Glierův Koncert pro koloraturní soprán a v druhé polovině zazněla Symfonie č. 2 Sergeje Rachmaninova.

Pražské Národní divadlo uvedlo v neděli 1. března již tradiční matiné k narozeninám Bedřicha Smetany. Po umělecké stránce velice podařený koncert, na kterém vystoupilo kvarteto mladých pěvců spolu s klavíristy Martinem Levickým a Zdeňkem Klaudou, byl zároveň jakousi částečnou splátkou dluhu, který jako společnost vůči Bedřichovi Smetanovi máme.

Český spolek pro komorní hudbu zakončil svůj cyklus čtyř „předjarních“ koncertů programem odkazujícím na krásu českých tradic. Ten, kdo v pondělí 2. března navštívil Dvořákovou síň pražského Rudolfina, si mohl poslechnout nejenom dílo Pět českých madrigalů a kantátu Mikeš z hor Bohuslava Martinů, ale i kantátu současného skladatele Jiřího Gemrota (*1957) s názvem Pochovávání světla. Posluchači mohli ocenit nejenom znamenité výkony komorního sboru Martinů Voices, sólistů-pěvců Karolíny Levkové, Martina Šrejmy, Romana Hozy, klavíristy Matouše Zukala a Bennewitzova kvarteta s průvodním slovem Jana Šťastného, ale také prožít umělecké uchopení básní Miloslava Bureše dvěma skladatelskými generacemi. Koncert řídil Lukáš Vasilek.

Semperova opera v Drážďanech chystá pro své diváky v aktuální sezoně celkem osm nových inscenací a na repertoáru má v této sezoně celkem třicet dva titulů. 20. a 21. února se hrály nová inscenace Poulencových Dialogů karmelitek (5. představení), která měla premiéru 31. ledna v tomto roce, kdy opera zazněla v Drážďanech vůbec poprvé (světová premiéra v La Scale 26. ledna 1957), a obnovená inscenace Dona Giovanniho z roku 2016 (24. představení). Oba tituly se v této sezoně hrají v jednom obsazení a každý zazní celkem šestkrát, oba lze také označit za zdařilé.

V rámci koncertů z cyklu Svatovavřinecká sezóna, pořádaného pod hlavičkou festivalu Pražské jaro, proběhlo ve čtvrtek 26. února v pražském kostele svatého Vavřince vystoupení tria Trebbiano, tvořeného Martinou Bačovou (housle), Věrou Binarovou (viola) a Hanou Baborákovou (violoncello). Soubor představil publiku program z děl Ludwiga van Beethovena, Antonína Dvořáka, Gideona Kleina a Jeana Sibelia.

Pod názvem Mistři vídeňské symfonie zazněl ve čtvrtek 26. února ve Dvořákově síni pražského Rudolfina koncert souboru Collegium 1704, vedeného Václavem Luksem. Na programu byla symfonická díla dvou vídeňských skladatelů z konce 18. století, nechanického rodáka Jana Křtitele Vaňhala a salcburského mistra Wolfganga Amadea Mozarta.

Cyklus Svátky hudby v Praze založený a vedený Václavem Hudečkem pokračoval v úterý 24. února v sále Pražské konzervatoře koncertem vynikajících studentů pod názvem Sedm mladých doubků. Hudeček je nejen špičkový a inspirativní houslista, ale rovněž pedagog pořádající každoročně v Luhačovicích mistrovské letní kurzy pro mladé houslisty. Na únorový koncert vybral dvě hudební tělesa, smyčcové kvarteto Siebeneichener Quartett – které zčásti tvoří právě laureáti luhačovické Akademie – a Klavírní trio (prozatím bez názvu), tedy sedm mladých virtuosů, jak napovídá titul koncertu.

Na středu 25. února připravil orchestr Czech Virtuosi do brněnského konventu Milosrdných bratří večer plný muzikantského vtipu, naděje a radosti ve skladbách Johanna Nepomuka Hummela, Leopolda Koželuha a současného skladatele Johanna Karla Regbera. Pod taktovkou Heinze Prammera dostali – pomineme-li mnohé sólové party zaznívající z orchestru – příležitost skvělí sólisté, především klavíristka a cembalistka Daria Savvateeva, kontrabasista Ondřej Sejkora, trumpetista Jozef Zimka a mandolinistka Tatsiana Drobys.

Vídeňští filharmonikové s proslulým lotyšským dirigentem Andrisem Nelsonsem před odletem na své tradiční americké turné, které zahájí 27. února v newyorské Carnegie Hall programem s díly Bély Bartóka a Gustava Mahlera, uvedli ještě ve svém domovském sídle, ve Zlatém sále Hudebního spolku Společnosti přátel hudby ve Vídni, i další kompozice, které představí v USA. Z české tvorby vedle Mahlerovy První symfonie nastudovali i Šestou symfonii Antonína Dvořáka.

Ohlášený program některých koncertů může působit, než posluchači usednou v hledišti, nezvykle a odvážně. Tím větší je pak spokojenost, když se povedou. Večery Komorní filharmonie Pardubice pořádané v posledním únorovém týdnu pod taktovkou polského dirigenta Łukasze Borowicze patřily přesně do této kategorie; z prolnutí hudby různých stylů nakonec vznikl poutavý celek. Velmi dobrý výkon podal trumpetista Walter Hofbauer.

Německý houslista Christian Tetzlaff, jehož věhlasné a s vrcholnou virtuozitou realizované výkony na poli orchestrální a komorní hry udivují publikum po celém světě, zavítal 23. února do Prahy, aby rudolfinským návštěvníkům naservíroval mravně a emočně apelativní kompozici Ondřeje Adámka, a stimuloval tak nejen čistě múzické, ale zčásti i občanské vědomí posluchače. Její českou premiéru, jakož i zbylý program obsazený jmény Gustava Mahlera a Alexandra Zemlinského, si vzal pod dirigentská křídla Jonathan Nott. Jím nabídnutý výslovně architektonický postoj k provedeným dílům učaroval vyváženým mixem uvážlivosti a citlivosti.

V nedeľu 22. februára dirigoval Tomáš Netopil v Musikvereine druhý z trojice koncertov, ktorými predstavil viedenskému publiku dva české hudobné klenoty. Svetoznámy Dvořákov Koncert pre violoncello h mol znel pod sláčikom Juliana Steckela lyricky a podmanivo. V druhej polovici večera bola kontrastom Symfónia E dur Josefa Suka, kde orchester Tonkünstler-Orchestra so znateľne odlišným prístupom dokázal vystihnúť to najcharakteristickejšie zo Sukovho kompozičného jazyka. Aj keď je Sukova hudba vo Viedni menej známa, publikum ju prijalo veľkým potleskom a nadšením.

Podmračená a deštivá neděle 22. února se ve Dvoře Králové nad Labem prosvětlila až po setmění. A to zásluhou podmanivě barevných tónů hudby. V šest hodin večer začal v tamním Hankově domě slavnostní inaugurační pořad, na němž byl veřejnosti představen koncertní klavír Steinway & Sons D-274, pořízený za více než tři miliony korun z rozpočtu města. Jako úplně první si na něj před natěšeným publikem zahráli Ivan a Lukáš Klánští.

Ve Vídeňské státní opeře uvedli v tomto roce první operní premiéru. Je jí tragická opera Giuseppe Verdiho Luisa Miller, jejíž libreto vytvořil Salvatore Cammarano podle hry Friedricha Schillera Úklady a láska. Režie i scénografie se ujal ruský režisér Philipp Grigorian, orchestr Vídeňské státní opery dirigoval a hudebně dílo nastudoval italský dirigent Michele Mariotti. Výsledek je přinejmenším diskutabilní.

Ve čtvrtek 19. února nabídla zlínská Filharmonie Bohuslava Martinů svým abonentům koncert s názvem Ve víru tance. Orchestrální suitu z opery Růžový kavalír Richarda Strausse následovalo Divertimento Concertante pro kontrabas a orchestr od Nina Roty v podání kontrabasisty Romana Patkoló a na závěr zazněla jásavá Symfonie č. 7 Ludwiga van Beethovena. Večer řídil šéfdirigent filharmonie Robert Kružík.

Večer s datem 19. února otevřel ve třetím patře České národní budovy na Manhattanu celoroční program společnosti DAHA (Dvořák American Heritage Association) s názvem Emigranti českého původu spojeni hudbou. Za organizací stojí prezidentka DAHA Susan Lucak, která do debaty o Rudolfu Firkušném, jednom z největších klavíristů 20. století, pozvala muzikologa s mezinárodním renomé Michaela Beckermana a prezidenta Bard College a šéfdirigenta American Symphony Orchestra Leona Botsteina. Hlavní hvězdou večera byl klavírista Yefim Bronfman, žák Rudolfa Firkušného z newyorské Juilliard School.

Každé uvedení Německého rekviem je velkou událostí. Na nastudování vrcholného duchovního díla Johannesa Brahmse zhudebňujícího autorův vlastní výběr biblických textů, jehož byli ve čtvrtek 19. února svědky posluchači Filharmonie Hradec Králové pod taktovkou Kaspara Zehndera za účasti sólistů Simony Šaturové a Wolfganga Resche a Pražského filharmonického sboru, lze vyzdvihnout důsledné oproštění se od jakéhokoliv patosu a trpělivou snahu jít k jádru sdělení.

Na středeční večer v pražském Rudolfinu si Česká filharmonie nachystala skladby svaté trojice romantické hudební kultury německé a rakouské provenience, v jejímž středobodu se usídlil velikán hudebnědramatické literatury a zvěstovatel pokrokových skladatelských technik Richard Wagner. Sjednotitel hudební a dramatické říše během koncertu působil jako příkrý skalní masiv, u jehož úpatí stál raně romantický Mendelssohn a z něhož jako prorok hudební moderny a postmoderny sestupoval Gustav Mahler s pochmurnými Kindertotenlieder…

Slavnostní večer vzdávající hold Emě Destinnové se uskutečnil 17. února v Rudolfinu. Za dva roky si připomeneme 150. výročí jejího narození, k němuž je plánována nová, třídílná publikace o této legendární pěvkyni. Její autorkou je slovenská scenáristka, režisérka a herečka Lucia Klein Svoboda, která se svým týmem zároveň připravila i celý koncertní večer – a při této příležitosti pokřtila první díl mapující Destinnové cestu od dětství až po angažmá v Berlíně. Za doprovodu Prague Philharmonia pod taktovkou Františka Macka vystoupily sopranistky Zuzana Marková, Eliška Weissová a Vanda Šípová spolu s kontratenoristou Vojtěchem Pelkou. Večer měl nepochybně vysoké aspirace i řadu přesvědčivých okamžiků, přesto však nezůstal zcela bez otazníků.

Smetanova síň Obecního domu se 16. února stala dějištěm večera, který potvrdil, že romantický repertoár dokáže i dnes působit s nečekanou intenzitou. Dramaturgie Symfonický orchestr Českého rozhlasu postavila do centra pozornosti Koncert pro housle a orchestr D dur, op. 35 Petra Iljiče Čajkovského, dílo, které je pro houslisty nejen technickou výzvou, ale především emocionální zpovědí; roli sólisty zde přijal Timothy Chooi. Program však nabídl širší kontext – rámovaly jej skladby dvou autorů 20. století, jejichž hudební jazyk odlišným způsobem navazuje na romantickou tradici a zároveň ji překračuje. Dirigovala Alevtina Ioffe.

Americká hvězda operního nebe navštěvuje na svých turné po evropských operních domech také Prahu. Nadine Sierra přijela v roce 2018 a 2023 a opět neoslyšela pozvání agentury Nachtigall Artists a vystoupila na valentýnském galakoncertu v Obecním domě v Praze. V sobotu 14. února zpívala za doprovodu Prague Philharmonia pod vedením Rastistava Štúra světové operní a muzikálové hity.

Pátek 13. února byl pro komorní cyklus Hudba mezi obrazy uskutečňovaný ve staroměstské Galerii Lapidárium šťastným dnem. Starobylé klenby měšťanského mázhausu zdobí tzv. „historické graffiti“ a hostí výstavy současných malířů a sochařů a koncertní řada tentokrát přinesla vystoupení tria mladých umělců, německého fagotisty Emanuela Blumin-Sinta a klarinetistky Gabriely Matouškové s doprovodem klavíru Pavola Praženici. Posledně zmíněný student HAMU cyklus společně s čerstvou absolventkou stejné instituce Terézií Hledíkovou úspěšně pořádá už druhým rokem.

Již tradičně pořádá Divadlo Josefa Kajetána Tyla v Plzni (DJKT) na svátek sv. Valentýna velký symfonický koncert, na němž se v koncertním programu představuje orchestr opery. Na pódium se rovněž přistaví koncertní nástroj Steinway, model D z Hamburku, který letos rozehrál další z renomovaných českých pianistů, Karel Košárek. Na programu byla díla Griega, Šostakoviče a Gershwina, přičemž hlavním lákadlem pro posluchače bylo provedení Rapsodie v modrém. Orchestr opery DJKT řídil jeho šéfdirigent Jiří Štrunc. Večer zamilovaných na Nové scéně se letos mimořádně vydařil.

Návštěvníkům plzeňské koncertní řady Kruh přátel hudby byl 11. února zprostředkován mimořádný zážitek. Byl jím koncert pod názvem Se zvukem bicích a klavírů. Bicích nástrojů se ujali zástupci mladší generace, oba již úspěšní koncertní umělci a zároveň studenti ze třídy Martina Opršála na JAMU David Paša a Lenka Titzová, za klavíry pak ve druhé části koncertu usedli etablovaní profesionálové, zároveň i vysokoškolští pedagogové Dominik Gál a Maroš Klátik.

Populárny cyklus C Slovenskej filharmónie pokračoval v tejto sezóne ďalším abonentným koncertom. 12. februára 2026 sa za dirigentským pultom v bratislavskej Redute s odstupom času znova objavil častý a rešpektovaný hosť nášho prvého orchestra – švajčiarsky maestro Kaspar Zehnder.