„S potěšením jsem vnímal zvuk theorby, který se mi při předchozích koncertních setkáních pravidelně ztrácel v orchestrálním zvuku.“

„Kolem sedmdesáti minut komorní hudby bylo zpestřeno dvěma sólovými varhanními exhibicemi.“

„Harmonie vokálního tria byla v závěru takřka hmatatelná.“

Barokní orchestr Collegium 1704 uvedl, jako koncertní pořadatel, ve středu 14. února soubor Drei Engel ve vršovické kulturní křižovatce Vzlet. Program souboru s názvem Temné hodinky, který představoval výběr ze zhudebnění Lamentace proroka Jeremiáše v Leçons de ténèbres od několika skladatelů, dostál svému názvu alespoň ve své scénické podobě. Sál tonul v tmách a osvětleny byly jen party souboru.

Zmíněná vršovická kulturní křižovatka, která zdědila budovu ve stylu art deco prvorepublikového sokolského kina, představuje dnes multifunkční kulturní centrum a kavárnu. Jedním ze tří zakladatelů této nové instituce je barokní orchestr Collegium 1704, který v sále budovy realizuje cykly komorních koncertů. Letošní šestý ročník s názvem Hudební cesty Evropou zahájil koncert souboru Drei Engel. Je to sdružení tří dámských hlasů a hráče na varhanní pozitiv. Hraje na něj Jiří Havrlant. Zpívají Markéta Klaudová (soprán), Pavla Radostová (soprán) a Lucie Karafiátová (alt). Jmenovaná Lucie otevírala koncert velmi příjemným hlasem, který mnohde v průběhu hudebního dění zvroucněl. Jinde nabíral na výraznosti a v harmonii se soprány mírnil jejich expresivitu lahodným témbrem.

Pro koncert Temné hodinky přizval soubor pro posílení continua Jana Krejču, hráče na theorbu, a Michala Raitmajera, který hrál na sedmistrunnou violu da gamba. S potěšením jsem vnímal zvuk theorby, který se mi při předchozích koncertních setkáních pravidelně ztrácel v orchestrálním zvuku. Kolem sedmdesáti minut komorní hudby, neměnné ve své slohové čistotě, ale dramaturgicky pestře složené využitím jednohlasu, duet a trií, bylo zpestřeno dvěma sólovými varhanními exhibicemi. Dobrou sledovanost zajišťovaly i pauzy mezi jednotlivými oddíly, které byly sestaveny z výběru hudby pro poslední tři dny Svatého týdne.

Ze středečních temných hodinek si soubor na úvod vybral Incipit Lamentatio Jeremiae Prophetae Michela Lamberta a doprovodil ho dvěma odpověďmi In monte Oliveti H. 111 a Tristis est anima mea H. 126 Marca-Antoina Charpentiera. Následoval verš Jerusalem convertere ad Dominum z hodinek opět Michela Lamberta, který se opakoval po výběru ze středeční třetí lekce Leçons de ténèbres Francoise Couperina a odpovědi Una Hora H. 116 Marca-Antoina Charpentiera. Pro ilustraci originálního výběru je možné konstatovat, že tato odpověď – répons – je šestá po třetí lekci druhého nokturna. Pro Bílou středu jich napsal devět a kompletní oddíl temných hodinek a responsorií, včetně hebrejských písmen či ritornelů, čítá 65 položek. Tento oddíl uzavřela Fuga grave pour l´orgue, kterou zkomponoval Jean Henri D´Angelbert. Fugu hrál Jiří Havrlant v libém zvuku ztichlého intermezza kontrastujícího s nosností zvučných sopránů i altu. Z temných hodinek pro Zelený čtvrtek uvedl soubor do programu třetí lekci Leçons de ténèbres du Jeudi saint H. 109 Marca-Antoina Charpentiera. Pak zvučela sálem opět varhanní hudba Fugue sur même Sujet Jeana Henriho D´Angelberta. A koncert uzavřely temné hodinky Leçons de ténèbres du Vendredi saint H. 110 Marca-Antoina Charpentiera. 

Nosnost vokálního tria byla vystavěna na soudržnosti sopránů, z nichž jeden či druhý střídavě dominoval v expresivitě a sonoritě vyjádření emotivního náboje veršů. V souzvuku obou vysokých hlasů nebylo lze nic jiného, než najít zalíbení. A harmonie vokálního tria byla v závěru takřka hmatatelná. 

Chtěl jsem se dotknout zřejmé expresivity a mocnosti zvuku, ale při vědomí sledování koncertu z první řady jsem nejspíše nebyl kompetentní ve zvažování dynamiky. S tím souvisí také úvaha o přednesu liturgické hudby jako koncertního programu, který nutně rezignuje na univerzální nivelizovaný projev s atributy pokory a absence sólových ambicí. Nicméně koncert nabídl, také díky scénické rafinovanosti s pohroužením publika do tmy, příležitost k soustředění mysli a zjitření vnímavosti hudebního průběhu; zejména konejšivých charakteristik nástrojů continua, které nikdy neznějí ve forte. Programová brožura koncertu nabídla potřebné informace včetně latinských textů skladeb s českým překladem. Rád jsem si v ní po koncertě listoval.

Foto: Petra Hajská

Facebook X E-mail WhatsApp