PORTÁL O KLASICKÉ HUDBĚ

Collegium Marianum ukazuje svým posluchačům kouzelná zákoutí barokní hudby a provází je přitom krásnými koncertními prostorami staré Prahy. Renesanční Císařský sál Lobkovického paláce na Pražském hradě hostil během čtvrtečního večera dvě výrazné pěvecké individuality a devět skvěle sehraných instrumentalistů. Přítomni byli také dva největší skladatelé anglické barokní hudby, Henry Purcell a Georg Friedrich Händel. Slavnému souboru se opět podařilo vytvořit unikátní zážitek. A všechny složky na tom měly svůj podstatný díl, i úchvatný výhled na jedno z nejkrásnějších světových měst.

Nedlouho před nástupem Velikonoc uvedl Václav Luks se svým vokálně-instrumentálním souborem Collegium 1704 příslušnou liturgickou hudbu od evropských barokních skladatelů. Koncert se konal v pondělí 23. března ve Dvořákově síni Rudolfina. V programu byl zastoupen Jan Dismas Zelenka Miserere d moll a Responsorii pro hebdomada sancta, dále zaznělo Miserere mei, Deus od Francesca Duranta a naposledy Stabat Mater od Antonia Caldary. Provedení mělo tradičně vysokou úroveň.

„Tvůrci koncertu nás provedli naleštěným a místy až bizarním světem kolem dvora Ludvíka XVI.“

„Členové komorní varianty Collegia Mariana znovu potvrdili, že patří ke špičkám ve svém oboru nejen v Čechách.“

„Jana Semerádová osvědčila svůj vytříbený vkus a koncertní večer povýšila na synestetický zážitek, ve kterém se hudba a slovo navzájem inspirují.“

V úterý večer se v Tereziánském sále Břevnovského kláštera sešli tři vynikající instrumentalisté a jedna herecká osobnost, aby přiblížili posluchačům v rámci barokních podvečerů Collegia Mariana hudbu a atmosféru francouzského královského dvora konce sedmnáctého století. V Louvru tehdy vládl nejzářivější král Ludvík XIV., král tance, lovu jelenů a slunce. Traversistka Jana Semerádová, gambistka Hana Fleková a theorbista Jan Krejča obstarali hudební část večera, herečka Barbora Munzarová četla z dopisů Marie de Rabutin-Chantal, která se nekonečných dvorských večírků osobně účastnila.

„Václav Luks je dobrý ‚händelista‘ a bezpečně vedl svůj báječně sehraný ansámbl pestrými hudebními peripetiemi Händelovy suity.“

„V Suitě č. 3 G dur z Vodní hudby, kterou Luks proložil Suitou č. 2 D dur, měla v Sarabandě půvabné sólo flétnistka Julie Braná.“

„Francouzský esprit a operní manýra úvodní části Symfonie, kterou Francœur převzal ze své opery Scanderberg, příznivě proměnily náladu v auditoriu od obřadnosti k bezstarostnosti.“

Collegium 1704, soubor vedený Václavem Luksem, veřejně uvedl Händelovou hudbu ze svého nového kompaktního disku Voda a oheň. Koncert se konal ve Dvořákově síni Rudolfina ve středu 12. února a k jeho osvěžení přidal dirigent pasticcio ze skladeb Françoise Francœura. Zdánlivě jednolitý běh hudby ozdobila sóla flétnistky Julie Brané, jakož i dalších hráčů orchestru.

„Své sólové vystoupení zakončil Teruhisa Maruo Ježkovou temperamentní kompozicí Bugatti step, kterou přednesl se zjevnou chutí a energií.“ 

„Je chvályhodné, že Marco Angioloni do svého programu zařadil skladbu ratibořského rodáka Alberika Mazáka; skladatele, jehož dílo teprve posluchačsky objevujeme.“

„Mladému italskému tenoristovi byl ve všech skladbách velkou oporou zkušený theorbista Jan Krejča.“

Pod názvem Hudba napříč světadíly připravil předseda sdružení Mikroregion Nepomucko a zároveň i místostarosta Nepomuku Pavel Motejzík se svým týmem tři komorní koncerty. První se uskutečnil 6. července v nepomuckém kostele sv. Jakuba Většího. Na programu byla hudba italského baroka a představili se v něm italský zpěvák Marco Angioloni a theorbista Jan Krejča…

„V římském hudebním životě na přelomu 17. a 18. století nedominovala opera.“

„Všechny zpěvní party přednesla sopranistka Hana Blažíková.“

„Nejrozsáhlejším číslem večera byla závěrečná kantáta L´Orfeo Alessandra Scarlattiho, v níž se střídají zpěvní pasáže s koncertantně pojatými sóly violoncella.“

V rámci 24. cyklu svých koncertů vystoupil 18. dubna v Císařském sále Lobkowiczkého paláce na Pražském hradě soubor Collegium Marianum s programem nazvaným Il Pianto Amoroso. Sopránová sóla patřila Haně Blažíkové.

 „S potěšením jsem vnímal zvuk theorby, který se mi při předchozích koncertních setkáních pravidelně ztrácel v orchestrálním zvuku.“

„Kolem sedmdesáti minut komorní hudby bylo zpestřeno dvěma sólovými varhanními exhibicemi.“

„Harmonie vokálního tria byla v závěru takřka hmatatelná.“

Barokní orchestr Collegium 1704 uvedl, jako koncertní pořadatel, ve středu 14. února soubor Drei Engel ve vršovické kulturní křižovatce Vzlet. Program souboru s názvem Temné hodinky, který představoval výběr ze zhudebnění Lamentace proroka Jeremiáše v Leçons de ténèbres od několika skladatelů, dostál svému názvu alespoň ve své scénické podobě. Sál tonul v tmách a osvětleny byly jen party souboru.

„Na koncertní podium vešla s flétnou v ruce Jana Semerádová vedouc hrstku svého souboru – seznam instrumentalistů se vejde do tuctu.“

„Ve své úloze se Cornelia představila jako pokorná tlumočnice Bachovy kantáty.“

„Collegium Marianum zinscenovalo Kuhnauovu kantátu jako koncertní, pódiově atraktivní a hudebně přívětivé dílo s výstižným duchem vánoc.“

Kostel svatých Šimona a Judy na pražském Starém Městě oblehli 30. prosince roku 2023 návštěvníci koncertu souboru Collegium Marianum. Večerní představení se konalo v rámci 23. cyklu Barokní podvečery s mottem Telemann a Evropa. Vydařené setkání souboru s jeho ctiteli, poslední v roce, mělo charakter vánočního posezení. Tak to bylo pojednáno programem s titulem Puer natus est.

„Nádherné prostředí barokní síně umocnilo znějící hudbu období baroka.“

„Perfektně sehraný barokní ‚tým‘ Michaely Koudelkové spoluvytvořili Libor Mašek, Jan Krejča a Monika Knoblochová.“

„Sopránová flétna v rukou Koudelkové doslova svítila.“

Koncert vynikající flétnistky Michaely Koudelkové věnovaný 105. výročí vzniku Československa uzavřel šestý ročník Mezinárodního festivalu staré hudby Musica ad confluentem – Hudby na soutoku v Českých Budějovicích. Sedm letošních koncertů uteklo jako voda, ale již nyní se intenzivně připravuje další ročník festivalu.

„Úvodní skladbou večera byla Cantata a flauto solo německo-italského skladatele Johanna Adolfa Hasseho, která hned prvními tóny navodila typickou barokní atmosféru.“

„Soubor Concerto Aventino svým autentickým provedením skladeb doslova oživil hudbu 15. až 18. století. Každý hudebník vynikl svým mistrovstvím hry na dobové nástroje.“

„Olomoucké barokní slavnosti nám přinášejí výjimečný kulturní zážitek, ale také otevírají dveře do světa hudby minulých staletí.“

V pořadí pátý koncert přinesl festival Olomoucké barokní slavnosti. Odehrál se v úterý 2. srpna v jedinečných prostorách nenápadné budovy olomoucké Základní školy Komenium, v překrásném Slavnostním freskovém sále, jehož stěny i strop jsou vyzdobeny ve stylu neorenesančního dekorativismu s prvky barokního iluzionismu. O autentický zážitek se postaral soubor Concerto Aventino, zaměřující se na provozování evropské hudby 15. až 18. století na dobové nástroje, ve složení Věra Kousalíková (violoncello), Lukáš Vendl (cembalo/varhanní pozitiv), Jan Krejča (theorba) a v záskoku za indisponovaného Jakuba Kydlíčka Michala Roubalová (flétny).

„Pro své vystoupení v bernartickém kostele si připravili ukázky z děl českých a světových skladatelů, jimiž zároveň představili nejoblíbenější formy komorní tvorby v období vrcholného a pozdního baroka.“

„Připomenutí Františka Ignáce Antonína Tůmy považuji za záslužné.“

„Náročný virtuózní part, jehož se Jana Semerádová zhostila s technickou bravurou, svědčí o tom, že Blochwitz patřil vedle Quantze a Pierra-Gabriela Buffardina k nejlepším flétnistům v celém Německu.“

Již do svého šestnáctého ročníku vstoupil letos festival oživující sakrální památky širšího okolí Boru u Tachova. Hudební léto Borska založil v první dekádě našeho století tamější duchovní správce Mons. Vladimír Born. Hlavním záměrem borského děkana, který by se letos byl dožil pětaosmdesáti let, bylo vnést duchovní hudbu do objektů, na nichž v poválečném vývoji zanechaly své devastující stopy jak výměna původního obyvatelstva, tak dlouhá léta komunistického režimu. 13. července festival navštívilo trio tvořené hráči souboru Collegium Marianum.

„Již v prvních tónech Ouvertury se hráčům podařilo sál velmi dobře naplnit zvukem, hravost prvních frází pak vytvářela prostor pro vynikající barevné kontrasty se střídajícími se pasážemi táhlejšími a zádumčivějšími.“

„Tanečnější a lidovější Telemann se pak ukázal v závěrečném Vivace, kde hráči citlivě a s umem využili určité zvukově „syrovější“ polohy svých nástrojů.“

„V rukou kontrabasisty se nástroj proměnil v jakýsi cajon, kterým perkusivně doprovázel Rameauovo Tambourin en Rondeau.“

Ve středu dne 21. června 2023 se v Letním refektáři Strahovského kláštera v Praze konal poslední koncert z cyklu Barokních podvečerů souboru Collegium Marianum této sezóny. Název programu, Omfalé & Hébé, odkazoval na pojítko mezi zahranými díly, na „vůni Francie“.

„Z až skleněně ostré barvy prvních akordů jsme mohli projít pestrou barevnou škálou až k zjemněnému konci, který nás připravil na Allegro assai, technicky náročnou pasáž zahranou se vší bravurou.“

„Konce jedné fráze diváka jako by zvaly ihned do další a celá věta tak dostala tvar obrovského klenutého celku, který byl však poskládán ze stále jasně čitelných dílů.“

„V Allegru sólistka divákům představila další excelentně zvládnutou obtížnou techniku, kdy v dvojhmatech úspěšně docílila polyfonního efektu a dojmu samostatných hlasů vycházejících z jediného nástroje.“

Ve čtvrtek 4. 5. 2023 se v Tereziánském sále Břevnovského kláštera konal koncert Corelliano (Italské inspirace) souboru Collegium Marianum a to v rámci letošní jarní řady Barokních podvečerů, které sjednocuje téma Telemann a Evropa. Dramaturgii inspirovala Itálie, díky čemuž jsme mohli slyšet skvělé provedení skladeb Telemanna a Corelliho.

„Vynikající souhra pak dala obzvláště vyniknout prolévání různých částí, kdy hráči jednak krásně vynášeli pasáže s několika různými melodickými linkami a pak sehranou artikulací zahráli náhlý přechod k jednotné části.“

„Již v prvním svém vstupu připraveném táhlými tóny houslí a traversa sopranistka ukázala svou perfektní kontrolu nad hlasem, kdy čistým a výborně posazeným tónem po jeho nasazení postupně rozsvítila prostor a skvěle se dokázala zvukově vyváženě propojit s ostatními.“

„Následná sarabanda pak dala vyniknout koncertní mistryni, která ve svých diminucích podporovaných teorbou pronesla posluchače skladbou nad stálými pulsacemi ostatních hráčů, které zde zvukově objímal zejména kontrabas.“

Ve čtvrtek 20. dubna proběhl v Císařském sále Lobkowiczkého paláce na Pražském hradě koncert Amore Divino z cyklu Barokních podvečerů s podtitulem Telemann a Evropa souboru Collegium Marianum. Hráči a zpěvačka podali vynikající výkon, který všechny přítomné nadchnul, zněl Graupner, Händel a samozřejmě Telemann.

„Poslední skladbou večera byla premiéra nového díla Slavomíra Hořínky s názvem Ze všech sil.“

„S názvem pořadu Hlásám milost, se představil soubor L´Armonia terrena, který založil jeho dirigent a umělecký šéf Zdeněk Klauda v roce 2014, zaměřující se především na hudbu 18. a 19. století.“

„Dřevěný Kristus. Dílo, které bylo původně instrumentováno pro velký orchestr, aranžoval Jaroslav Pelikán pro orchestr komorní. Tímto získalo intimitu a ponor do okouzlené a pokorné duše, přičemž život mu vdechla exkluzivní interpretace Jana Martiníka.“

Koncerty Velikonočního festivalu se v čase postním konaly tři dny po sobě. Po opulentním zahájení skladbou Františka Musila Stabat Mater v katedrále sv. Petra a Pavla zazněly v pondělí 3. dubna v kostele sv. Augustina vedle Postní meditace Marc-Antoine Charpentiera i skladby Henryho du Monte Allemande grais a Jesu dulceo cordium. Po skladbě O Jesu nomen dulce Heinricha Schütze se představil Slavomír Hořínka s premiérou skladby Ze všech sil. Interprety byli Cappella Mariana s pěvci Vojtěchem Semerádem, Ondřejem Holubem a Tomášem Králem. V úterý 4. dubna vystoupili v minoritském kostele sv. Janů L´Armoia Terrena s dirigentem Zdeňkem Klaudou a basistou Janem Martiníkem. Na programu byly skladby J. S. Bacha Ricercar a 6 z Hudební obětiny a Vor deinem Thron tret ich hiermit, dále cyklus písní Jana Hanuše Dřevěný Kristus pro nižší hlas a orchestr a Symfonie č. 2 pro trubku a smyčce Arthura Honeggera. Dva koncerty prodchnuté rozjímáním a niterným ponorem do rozjímání.

„Alcina byla zkomponována pro Händelovu první sezónu v Královském divadle Covent Garden v Londýně.“

„Árie je zasazena do mollové tóniny s disonantní harmonií a složitým rytmem, které odrážejí temnější a složitější povahu postavy.“

„Dovedné využití hudebních motivů, které odrážejí emocionální stavy postav, a nápadité kostýmy a scénografie, která se zdá být ideální rovnováhou mezi tradicí a modernou, dotvářejí pohlcující a fantastický svět opery.“

Barokní opera Alcina Georga Friedricha Händela, jej poslední představení v této sezóně, zaplnila v neděli 26. března do posledního místa vyprodaný sál brněnského Janáčkova divadla. Inscenace, která měla premiéru loni v únoru, vznikla v koprodukci Národního divadla Brno, Théâtre de Caen a Opéra Royal de Versailles, a to v režii Jiřího Heřmana a v hudebním nastudování Václava Lukse.