KlasikaPlus.cz© - portál o klasické hudbě

PORTÁL O KLASICKÉ HUDBĚ

...váš vyladěný partner

english

Dvě premiéry ve Zlíně. Lukáš Sommer na objednávku a poprvé koncertní tuba english

„Symfonická báseň pro velký orchestr je inspirovaná povídkou Edgara Allana Poea.“

„Petr Salajka při produkci prokázal, že je výborným muzikantem a že svůj nástroj ovládá bravurně.“

„Dirigent Robert Kružík dokázal skladbě vtisknout mladistvý elán a radostnost.“

Filharmonie Bohuslava Martinů ve Zlíně má nejen krásný koncertní sál, ale láká své posluchače i na chytrou a objevnou dramaturgii. Na koncert 25. ledna přilákaly hned dvě premiéry. Pod taktovkou Roberta Kružíka zazněly skladby Smrtihlav skladatele Lukáše Sommera a Koncert f moll pro tubu a orchestr anglického autora Ralpha Vaughana Williamse se sólistou Petrem Salajkou. Poté byla uvedena Dvořákova Symfonie č. 8 G dur „Anglická“. I proto večer nesl název Anglickými listy.

Dnešní koncert je setkání české kultury s anglickou. Skladba Smrtihlav Lukáše Sommera vznikla na objednávku Filharmonie Bohuslava Martinů už v roce 2020, ale kvůli covidu ji hrajeme až nyní,“ vysvětlil dirigent Robert Kružík. Symfonická báseň pro velký orchestr je inspirovaná povídkou Edgara Allana Poea a je jednovětá. Zahajují ji lehké tympány a pizzicato v kontrabasech, které v ostinátním rytmu prostupuje celou skladbou. Na ně se nabalují další zvukové vrstvy různých nástrojů, uplatňujících se v krátkých sólech, nad kterými na dynamických vrcholech září trubky. Vzniká tak jakási obdoba Ravelova Bolera, podle skladatele jde o „Bolero na černo“. Skladba se nástrojově obměňuje a končí celým plénem, vrcholí fortissimem s dominujícími žesti a tympány. Je to energické, plastické, živočišné a dobře se to poslouchá, aniž by skladba sklouzla do otravné vtíravosti.

Druhou skladbou byl Koncert f moll pro tubu a orchestr anglického skladatele první poloviny 20. století Ralpha Vaughana Williamse. I to lze označit za premiéru, určitě zlínskou, neboť koncert pro tubu se ve Zlíně ještě nikdy nehrál. Pro publikum to byla primárně zajímavá podívaná – mohutný atraktivní nástroj ovládal mladý, dobře stavěný, sympatický a pohledný muž. Petr Salajka, který je členem pražského orchestru FOK, při produkci prokázal, že je rovněž výborným muzikantem a že svůj nástroj ovládá bravurně. Příležitost mu k tomu dala hned první věta Prelude. Allegro moderato. Do rytmizovaného orchestrálního vstupu nastupuje tuba melodickou částí, ve které předvádí pevný a hutný, přesto měkký zvuk s nosnými výškami. Druhá věta Romanza. Andante sostenuto je romantická, s barevnými smyčci, na které navazuje tuba líbezným tónem, rozšiřujícím se do forte klenutou frází, ve velkém dynamickém rozpětí, jež končí jemným pianissimem. Třetí věta Finale – Rondo alla Tedesca. Allegro se rozbíhá do výšek a do taneční houpavé melodie. Poté zde dostává tuba prostor pro virtuózní prezentaci běhů, staccat a trylků, což se u tohoto nástroje samozřejmě běžně nevyužívá. Fortissimo a následné echo v pianu přešlo do acceleranda a do mohutného závěru. Sólista zde měl možnost prokázat technickou zručnost i muzikantskou erudici, čehož bezezbytku využil.

Obecenstvo nešetřilo potleskem a tubista na závěr přidal drobnou skladbičku, bez udání názvu. Na dotaz prozradil, oč vlastně šlo. „Je to jen popěvek z komiksu, který jsem viděl běžet v obchodním domě v Japonsku. Vtíravá melodie se mi zalíbila a trochu jsem si ji upravil,“ přiznal Petr Salajka.

Po přestávce se obecenstvo dočkalo Symfonie č. 8 G dur „Anglické“ od Antonína Dvořáka. „Anglická“ proto, že byla vydána v Londýně. Klasické čtyřvěté uspořádání, melodika a taneční rytmus, vyjadřující optimismus a radost ze života, to je základní charakteristika skladby. Robert Kružík ji podal s nadhledem, vylehčeně, s dynamickou variabilitou a pestrou barevností. Na hudebnících a jejich výkonech bylo znát, že hrají s radostí a přitom dokázali precizně plnit pokyny dirigenta. Přesnost houslové skupiny s dokonale sladěným zvukem korunovalo sólo primária Pavla Mikesky, pokračovalo se jasným a perlivým tónem flétny Vladimíra Vodičky i s barevnými tóny klarinetů Mateje VeselkyJiřího Porubiaka. Kompaktně a intonačně čistě zněla skupina lesních rohů pod vedením Juraje Zahradníčka a nad vším jásaly trubky Pavla Skopala ml. a Miroslava Bureše. A zdá se, že si přitom vzali k srdci slova Rafaela Kubelíka, který rád vysvětloval zahraničním orchestrům, že to „není signál k bitvě, ale k tanci“. První větu Allegro con brio sice zahajuje nostalgie violoncell a kontrabasů, s následným vstupem lesního rohu, ale postupně se orchestr dostává v plénu na vrchol melodie. Druhá věta Adagio zahajuje dynamickými vlnami v tajuplném pianu, přináší napětí, které akcentují lesní rohy a klarinet. Houslové sólo zpívá melodii a následují žestě a spolu s celým orchestrem vyklenou frázi, do které vpadnou v silné dynamice lesní rohy. Vše uklidní návrat původní melodie. Třetí věta Allegretto grazioso – Molto vivace je snad nejznámější z Dvořákových symfonických vět. Vroucné housle zní lehce a něžně a do toho vpadá fanfára trubek, uvozující taneční část. Čtvrtá věta Allegro ma non troppo má pochodovou razanci, nostalgická část po odsazení přechází do náhlého fortissima a žene skladbu accelerandem k jásavému závěru. Dirigent Robert Kružík dokázal skladbě vtisknout mladistvý elán a radostnost, která se linula od hudebníků k publiku; to ji s vděčností přijímalo. Koncert s anglickým názvem určitě neměl nic společného s anglickými mlhami a deštěm, naopak přinesl do zimního večera slunce a radost.

Foto: Filharmonie Bohuslava Martinů

Karla Hofmannová

Hudební a divadelní publicistka, novinářka, kulturoložka

Pochází z Brna, kde žije a pracuje. Vystudovala pěveckou konzervatoř v Brně a kulturologii v Praze. Pracovala na různých pozicích v kultuře, jako zpěvačka, pedagožka, působila v marketingu a managementu kulturních institucí, což ji přivedlo ke kulturní politice a k žurnalistice. V současné době je v důchodu a působí jako nezávislý novinář, píše recenze především na opery a koncerty klasické hudby a realizuje rozhovory se zajímavými lidmi, kteří se profilují v oblasti kultury. Zajímá se o historii a cestování a jejím velkým koníčkem a relaxací jsou malá vnoučata.



Příspěvky od Karla Hofmannová



Více z této rubriky