Festival Talentinum v Kongresovém sále ve Zlíně vyvrcholil koncertem, který byl současně i závěrem sezóny tam sídlícího orchestru. Spolu s Filharmonií Bohuslava Martinů se představili tři mladí sólisté, kteří shodně překvapili svojí vyzrálostí. Pod taktovkou Davida Švece se představila nejprve violoncellistka Karolína Žáková, poté hornistka Marie Horáková a na závěr svůj um osvědčil houslista Jan Novák.

Celý projekt festivalu Talentinum byl čtrnáct dní před termínem ohrožen, neboť plánovanému dirigentovi koncertu Janu Sedláčkovi znemožnila vystoupit závažná skutečnost. Managementu filharmonie vyšel ochotně vstříc dirigent David Švec, který se koncertu ujal. „Měl jsem na přípravu necelých čtrnáct dní, samozřejmě vedle svých stálých pracovních povinností, ale díky vstřícnosti a profesionalitě všech tří sólistů i členů orchestru jsme dokázali program nazkoušet, za což všem velmi děkuji,“ s úlevou konstatoval dirigent po koncertě.  

Polonéza Es dur Antonína Dvořáka je titul radostný a orchestr, vedený koncertní mistryní Ivanou Kovalčíkovou, ho zahájil s euforií, s širokým legatem a při využití kontrastních nálad.

Poté už nastoupila na pódium dívka v efektních rudých šatech, aby přednesla Koncert č. 1 pro violoncello a orchestr, H 196 Bohuslava Martinů. Skladba je nesmírně obtížná a překvapuje technicky obtížnými efekty a kontrasty naznačovaných melodických částí s dravými, drsnými tématy. 1. Allegro moderato přineslo kontrastní téma v orchestru se zasněnou melodií violoncella, kterému občas orchestr ponechal prostor k sólovým, obtížným vstupům, jichž se sólistka zhostila s lehkostí a samozřejmostí profesionála. Expresivní orchestr přinesl napětí, které vyústilo do rytmického, až rozpustilého tématu. 2. Andante moderato zahájily dřevěné nástroje spolu s trubkou, široká melodie přijala ještě pro efekt trombony a poté teprve nastoupilo violoncello. Zamyšlené sólo provázel orchestr až se zbožným nádechem, crescendo do fortissima dalo prostor pro violoncello, které předvedlo technické finesy. Společné sólo s violou Pavla Březíka vyústilo do projasnění zvuku. 3. Allegro je velmi expresivní, rychlé tempo prozradilo výsostnou technickou úroveň sólistky, následovalo crescendo orchestru, fanfáry trubek s tympány, střídající se s violoncellem. Dialogy violoncella a orchestru byly melodické a rytmické, načež následný sólový vstup byla ukázka virtuozity, po které následovala sladkost melodie a zjasnění. Další sólový vstup violoncella byl zvukomalebný a emocionální, rychlou pasáž naplnily trylky a běhy, na které navázal orchestr ve vysoké dynamice, aby podpořený tympány dovedl skladbu do efektního závěru. Vystoupení violoncellistky Karolíny Žákové, která studuje na konzervatoři ve francouzském Lyonu v magisterském programu, bylo exkluzivní, efektní a plně profesionální. Zasloužené ovace si užívala dlouho, spolu s orchestrem.

Koncert pro lesní roh a orchestr Jiřího Pauera zahájil druhou polovinu koncertu. Dívka své světlounce zelené šaty se stříbrnou výšivkou doplnila stylově efektním šperkem, stříbrným lesním rohem. Marie Horáková právě absolvovala Konzervatoř v Brně, ale současně studuje již ve druhém ročníku na Hudební fakultě JAMU. Zaujala pevným a plným tónem, svěží barevností a smyslem pro efekt. 1. Allegro patetico nastoupilo fanfárou, se zvučným tónem, který převzal orchestr. Následovala přehlídka technických schopností sólistky v rozložených akordech, s akcenty, kterými se sólová horna prosazovala nad orchestrem. 2. Andante zahájily dřevěné nástroje táhlou melodií, kterou sólistka převzala. Snad by melodii slušel při přednesu měkčí tón, přesto zněla procítěně. Následovalo naléhavé sólo prvních houslí, které horna převzala s lehkými ozdobami, aby přešla spolu s orchestrem do impresivního závěru. 3. Allegro giocoso zahájila fanfára horny a následoval orchestr v rychlém tempu. Horna vpadla se svižnými intervalovými skoky a s ozdobami, vzájemná interakce s orchestrem odhalovala technickou připravenost sólistky a po závěrečné kadenci vrcholila skladba orchestrem suverénně do závěru. Publikum bylo ohromené jak schopnostmi umělkyně, tak i rozpoznáním, co vše je možné na tento královský nástroj zahrát, a odměnilo sólistku ovacemi.

Závěrečnou skladbou večera byla Fantazie g moll pro housle a orchestr, op. 24 Josefa Suka. Přestavil se v ní mladý houslista Jan Novák, student 5. ročníku Pražské konzervatoře. Už informace, že je držitelem druhého místa v soutěži Pražského jara napovídá, že se jedná o výjimečný talent. A houslista se představil nejen jako talent, ale také jako technicky vyspělý hráč, schopný ponoru do skladby a souhry s orchestrem. Hned úvod v expresivním fortissimu, které přešlo ihned do teskné melodie, aby následoval opět kontrast síly, byl efektní a ukazoval na spolehlivou spolupráci. Housle sólisty mají ve spodním rejstříku poněkud drsnější a zastřený témbr, který působí dramaticky, do výšek však začaly housle zářit a melodická kantiléna hladila i ve velké dynamice. Rozvernou pasáž si houslista spolu s orchestrem muzikantsky užívali, barevné sólo klarinetu Mateje Veselky přineslo zklidnění a pak již orchestr barvil a pomáhal houslím v jejich virtuózním projevu. Postupný nárůst exprese vyústil do fortissima, accelerando podpořilo housle v rychlých bězích do výšek a orchestr se zvedl do vítězného pléna. Žesťové fanfáry vrátily housle k původnímu tématu ve spodní poloze, aby se opět téma zvedlo do výšek spolu s hornou Jiřího Hammera. Accelerando přineslo v houslích lehké běhy a gradaci, poté melodické sólo a dynamické vlny. Návrat původní melodie se zklidnil v diminuendu, aby následně celý orchestr ukončil skladbu ve fortissimu. 

Jan Novák, ač ještě mladý student, předvedl výkon hodný zralého profesionála. Technická zdatnost, krásný vytříbený tón, smysl pro výraz a souhru s orchestrem, to jsou devízy, které jistě ještě bude dál rozvíjet, i když již teď přesvědčil publikum o své výjimečnosti. To ho odměnilo dlouhými, nadšenými ovacemi. Završil se tak večer, naplněný obdivuhodnými výkony, slibujícími do budoucna všem sólistům zářnou kariéru. Současně se tak uzavřela jubilejní osmdesátá sezóna Filharmonie Bohuslava Martinů. Publikum se může těšit na sezónu nadcházející.

Foto: Facebook Filharmonie Bohuslava Martinů

Facebook X E-mail WhatsApp