Festival Klášterní hudební slavnosti konaný v srdci Jeseníků zahájil v neděli 14. června v Šumperku, v odsvěceném klášterním kostele Zvěstování Panny Marie, který již léta slouží jako koncertní síň. Pro slavnostní příležitost byl pozván Czech Ensemble Baroque Orchestra Romana Válka a Silentium! ensemble Terezy Válkové, aby přednesli kantáty Johanna Sebastiana Bacha. Odstartoval se tak maraton koncertů v krásných místech severní Moravy, který potrvá až do 28. září.

„Tématem letošního jubilejního ročníku jsou Mosty. Mosty, které spojují cesty, regiony, národy i hudební období a také osobnosti, které tu žily. Letos vzpomeneme na stavitelskou rodinu, rodinu Kleinů, která zde zanechala mnoho silnic, železnic i průmyslových podniků,“ připomněl ředitel festivalu Roman Janků. Téma Mosty si tedy klade za cíl také spojovat různá hudební období, umělce z různých zemí i regionů.

Pak už se rozezněly tóny barokního skladatele Johanna Sebastiana Bacha v podání Czech Ensemble Baroque Orchestra pod taktovkou jeho zakladatele Romana Válka za spolupráce se Silentium! ensemble, sboru pod vedením Terezy Válkové. Spolu s oběma tělesy spolupracovali i stálí sólisté. Společně přenesli publikum do doby baroka a jeho emočně silné a technicky propracované hudby. 

Zahájila Kantáta – Tönet, ihr Pauken! Erschallet, Trompeten, BMW 214 (Zvučte bubny! Rozléhejte se trubky!) Johanna Sebastiana Bacha pevnými fanfárami spolu s tympány a už se přidali zpěváci sboru ve svižném tempu s entuziasmem, ústícím do radostného forte. Vzápětí se postupně střídali zpěváci, tenor Kuby Kubína v recitativu Heut ist der Tag (Dnes je ten den) zněl jasně a nosně, soprán Lenky Cafourkové Ďuricové v árii Blast die wohlgegriffnen Flöten (Zahrajte, dobře sladěné flétny) měl překvapivý objem a barevnost, alt Lucie Karafiátové v árii Fromme Musen! Meine Glieder! (Věrné Múzy, moje souputnice) měl zase měkkost a široký volumen. Bas Štěpána Pokorného v recitativu So dringe in das weite Erdenrund zněl vznešeně a odhodlaně. Radostnost a pevnost nechyběla ani sboru, který zněl vyváženě a precizně až do závěrečného sboru Blühet, Ihr Linden in Sachsen, wie Cedern (Rozkveťte lípy v Sasku, jako cedry!) a oslavného fortissima Königin, lebe noch lang (Královna ať žije ještě dlouho).

Následovala Orchestrální suita č. 3 D dur, BWV 1068, ve které se rozehrál orchestr v ouvertuře do zvukové šíře, skupiny nástrojů se postupně střídaly ve vyvážené fuze, občas vykoukly kornety, v dynamické vlně forte podpořily tympány a ve finále zdůraznily závažnost v pomalém tempu. Air se odvíjelo v pomalém tempu do emočního zpomalení, Gavotte I/II zněly radostně a svižně, stejně jako Bourrée i závěrečný Gigue, kdy se nad masou orchestru vznášely pevné a jásavé trubky. 

Sborová Kantáta Gott fähret auf mich Jauchzen (Bůh vystupuje za jásotu) dala plně vyznít měkkému a plnému zvuku sboru, který zněl vyrovnaně. Melodii nejprve podpořily trubky spolu se všemi dechovými nástroji v polyfonní struktuře a poté nastoupil pěkně znějící tenor Kuby Kubína v árii Ja tausendmal tausend begleiten den Wagen. Sopránové sólo Lenky Cafourkové Ďuricové Mein Jesus hat nunmehr překvapilo hutností a znělostí. Vyrovnaný a pohyblivý bas Štěpána Pokorného v árii Er ists, der ganz allein doplnila sólová sopránová zobcová flétna v precizním podání Michaely Koudelkové. Sopránové sólo v recitativu Er will mir neben sich Lenky Cafourkové Ďuricové, které zpívala shora z kůru, znělo jistě a barevně a alt Lucie Karafiátové byl jemný a vyrovnaný. Spolu se závěrečným sborem a s orchestrem vytvořili působivou slavnostní atmosféru a zahájili důstojně dvacátý ročník Klášterních hudebních slavností, které budou pokračovat dalších dvaatřicet akcí – koncertů, přednášek i komentovaných prohlídek po celých Jesenících.

Foto: archiv KlasikaPlus.cz (ilustrační)

Facebook X E-mail WhatsApp