12. červenec
Svátek má Bořek.
2025 – zemřel Charles Reinhart, americký zastánce moderního tance (narodil se 5. prosince 1930), v letech 1968-2011 ředitel American Dance Festival. Přispěl k popularizaci moderního a avantgardního tance a vytvářel příležitosti k vystoupení a vzdělávání pro nespočet amerických i mezinárodních tanečních umělců a souborů.
2023 – zemřel André Watts, americký klavírista (narodil se 20. června 1946). V sedmdesátých letech pořádal až 150 koncertů ročně, a to během osmi měsíců, kdy vystupoval… Narodil se v Německu okupovaném po válce západními spojenci. Matka byla maďarská klavíristka Maria Alexandra Gusmits, otec byl poddůstojníkem americké armády. Od osmi let žil s rodiči v USA. Studoval na Filadelfské hudební akademii. V šestnácti provedl Lisztův Klavírní koncert č. 1 na Young People’s Concert Newyorské filharmonie řízené Leonardem Bernsteinem. V Evropě debutoval s Londýnským symfonickým orchestrem v červnu 1966.
2016 – zemřel Gregg Smith, americký sbormistr a skladatel (narodil se 21. srpna 1931). Komponoval chrámovou, vokální i orchestrální hudbu, napsal několik dětských oper, v roce 1955 založil sbor The Gregg Smith Singers. Působil na různých vysokých školách a při několika kostelech, mimo jiné sv. Petra v New Yorku.
2014 – světovou premiéru The Great Animal Orchestra Symphony autorů Richarda Blackforda a Bernieho Krause, skladba kombinující nahrávky hlasu různých zvířat – od opic, přes ptáky a žáby až k velrybám – se zvukem klasického symfonického orchestru. Provedení s BBC National Orchestra of Wales řídil na Cheltenham Festivalu dirigent Martyn Brabbins.
1999 – zemřel Jan Panenka, klavírista (narodil se 8. července 1922). Koncertovat začal v roce 1944, kdy ho ještě jako studenta uvedl na pódium pražské Lucerny František Maxián st., u kterého studoval. V letech 1946 až 1947 ještě studoval v Leningradě, kde byl jeho učitelem Pavel Serebrjakov. Jako sólista, komorní hráč a klavírní pedagog působil více než 50 let. V roce 1951 získal druhou cenu v soutěži Pražského jara, v roce 1957 se stal členem Sukova tria, ve kterém s ním hráli Josef Suk a Josef Chuchro. Jako statutární sólista České filharmonie se s ní roku 1959 zúčastnil legendárního tříměsíčního zájezdu – nejdelšího turné, jaké kdy do té doby světový orchestr uskutečnil. Ve třech světadílech hrál pod taktovkou Karla Ančerla klavírní koncerty Roberta Schumanna, Petra Iljiče Čajkovského a Ludwiga van Beethovena. Jako sólista se věnoval široké oblasti české i světové klasické hudby, ale byl rovněž vyhledávaným interpretem soudobých českých skladatelů. V komorním repertoáru vystupoval vedle tria také se Smetanovým a Panochovým kvartetem a s Kvartetem hlavního města Prahy. V roce 1978 zanechal aktivní koncertní činnosti z důvodu onemocnění pravé ruky. V roce 1986 se ke klavíru znovu vrátil, ale už jen ke studiovému natáčení a ke komornímu vystupování. Zanechal rozsáhlý odkaz gramofonových nahrávek; dvakrát získal cenu Grand Prix du Disque v Paříži. Byl také pedagogem hudební fakulty AMU. V letech 1986–1997 rovněž vyučoval na letních kurzech Japonsku.
1996 – zemřel Gottfried von Einem, rakouský skladatel (narodil se 24. ledna 1918). Začínal jako korepetitor ve Státní opeře v Berlíně, od roku 1938 také pracoval jako asistent ředitele Hudebních slavností v Bayreuthu. Kompozici studoval u Borise Blachera. Právě od něj vyšel impuls ke složení opery Dantonova smrt, která později založila Einemovo mezinárodní uznání. Měla premiéru na festivalu v Salcburku 6. srpna 1947 za řízení dirigenta Ference Fricsaye. Značný úspěch měl už v roce 1944 v drážďanské Semperově opeře Einemův balet Princezna Turandot. Od roku 1953 žil ve Vídni, kde byl profesorem skladby na tamní hudební akademii. V letech 1948–1951 a 1954–1964 působil ve vedení Salcburského festivalu. Skandálem byla 18. května 1980 ve vídeňském divadle Theater an der Wien jeho opera Jesu Hochzeit (Ježíšova svatba).
1977 – zemřel František Suchý zvaný Brněnský, hobojista, skladatel a pedagog (narodil se 9. dubna 1902). Studoval na brněnské konzervatoři hoboj u Matěje Wagnera a skladbu u Jaroslava Kvapila a pak u Vítězslava Nováka. V letech 1927–1947 působil jako první hobojista Brněnského rozhlasového orchestru. Po roce 1947 byl profesorem teoretických předmětů a hry na hoboj na brněnské konzervatoři a od roku 1949 přednášel i na JAMU. Založil a vedl Moravské dechové kvinteto. Působil také jako předseda brněnské pobočky Svazu československých skladatelů. Psal duchovní, orchestrální i komorní skladby a složil operu Maryla podle Aloise Jiráska.
1967 – narodil se Lukáš Hurník, skladatel, sbormistr, rozhlasový manažer, hudební publicista a moderátor. Je známý jako kultivovaný popularizátor vážné hudby, a to především v Českém rozhlase, kde je od ukončení studií zaměstnán. Vedl tam hudební redakci, v letech 2001-2016 byl šéfredaktorem stanice Vltava a pak šéfredaktorem hudebních stanic D-dur a Jazz. Je spoluautorem učebnic hudební výchovy pro základní a střední školy a napsal popularizační knížku Klasická hudba zvenčí a zevnitř. Pravidelně přispívá i do tištěných a online hudebních médií. Typickým znakem jeho kompozic je stylová syntéza, v jejímž rámci se potkávají rock s barokní i moderní polyfonií, chromatika s klasickou melodikou, kantiléna s minimalistickými patterny. Jeho největšími díly jsou oratorium Křížová cesta, symfonie Globus pro bicí nástroje a symfonický orchestr, muzikálová opera The Angels, rodinná opera Porucha na lodi Nautilus… Ke 100. výročí veřejnoprávního rozhlasu napsal symfonickou skladbu Radio, pro Velikonoční festival Brno cyklus Responsorií na Zelený čtvrtek, pro znojemský festival Epopej, hudební reflexi Muchova monumentálního výtvarného díla. Otec Ilja Hurník byl skladatel, klavírista a literát, matka Jana Hurníková klavíristka a strýc Petr Eben skladatel a klavírista.
1947 – narodil se György Orbán, maďarský skladatel rumunského původu. Komponoval v avantgardním stylu, ale v polovině 80. let se přiklonil k neoromantické estetice. Napsal řadu sakrálních vokálních děl, ve které se mísí tradiční liturgický styl a barokní kontrapunkt s prvky jazzu. Působil v hudebním nakladatelství Editio Musica Budapest a roku 1982 se stal profesorem hudební teorie a kompozice na Hudební akademii Franze Liszta.
1946 – premiéru měla opera Rape of Lucretia (Zneuctění Lukrécie) Benjamina Brittena, a to na festivalu v Glyndebourne na jihu Anglie. Titulní roli zpívala Kathleen Ferrier.
1945 – narodil se Chuck Daellenbach, americko-kanadský hráč na tubu, v roce 1970 s trombonistou Genem Wattsem zakládající člen kvinteta Canadian Brass. Spoluvytvářel základ obsáhlého repertoáru sahajícího od baroka po jazz, přinášel fantazii a humor, a to ve všech průlomových projektech skupiny, na cestách po světě a na více než stovce nahrávek. Sám Chuck je pravděpodobně nejuznávanější tubista na světě; vystupoval s mnoha největšími hudebníky a dirigenty posledních desetiletí.
1937 – premiéru měl Klavírní koncert Des dur, op. 38 Arama Chačaturjana, první dílo, které mu přineslo uznání na Západě… Byl napsán pro Lva Oborina, který jej hrál premiérově v Moskvě s Moskevskou filharmonií pod taktovkou Lva Steinberga. Místem konání bylo pódium pod širým nebem v parku Sokolniki.
1934 – narodil se Van Cliburn, americký klavírista, celým jménem Harvey Lavan „Van“ Cliburn Jr. (zemřel 27. února 2013). V roce 1958 se stal vítězem prvního ročníku Čajkovského soutěže v Moskvě. Jako koncertní pianista procestoval celý svět, hrál pro královské rodiny a pro hlavy států, včetně amerických prezidentů od Harryho S. Trumana po Baracka Obamu. Získal Grammy Lifetime Achievement Award a obdržel nejvyšší civilní vyznamenání Spojených států a Ruska… Už ve dvanácti vyhrál celostátní klavírní soutěž, a tak debutoval s Houstonským symfonickým orchestrem. Po střední škole nastoupil v sedmnácti na Juilliard School v New Yorku; Rosina Lhévinne ho vychovala v tradici velkých ruských romantiků. V roce 1952 vyhrál Chopinovu klavírní soutěž pořádanou Kosciuszkovou nadací v New Yorku. Ve dvaceti vyhrál Leventrittovu soutěž a v následující sezóně debutoval v Carnegie Hall, kde provedl s Newyorskou filharmonií Čajkovského Klavírní koncert b moll.
1926 – narodil se Vojtech Adamec, slovenský skladatel, dirigent a sbormistr (zemřel 27. dubna 1973). Studoval mj. dirigování u Václava Talicha na VŠMU v Bratislavě. Působil jako pedagog a sbormistr sboru SLUK, Československého rozhlasu v Košicích, tamního sboru učitelů, Spišského učitelského zpěváckého sboru, byl profesorem dirigování na Státní konzervatoři v Košicích. Intenzivně se věnoval slovenskému sborovému zpěvu. Komponoval skladby pro rozhlasové, televizní a divadelní potřeby, byl organizátorem hudebního života.
1912 – narodil se Jan Lukeš, lékař a spisovatel sci-fi (zemřel 25. srpna 1977), který o sobě prohlašoval, že je autorem osmatřiceti oper a třinácti symfonií a mnoha drobnějších děl; žádná z nich se ovšem, až na několik operních libret, nedochovala. Část života strávil v psychiatrické léčebně.
1910 – narodil se Ludvík Pelíšek, skladatel (zemřel 30. července 1953), autor písní, sborů, vojenských pochodů a hudby k tanci.
1910 – zemřel Břetislav Lvovský, kontrabasista a skladatel (narodil se 10. září 1857). Působil jako učitel kontrabasu ve Lvově, v Berlíně a ve Vídni. Podílel se na vzniku kontrabasové školy (Die hohe Schule des Contrabassspiele, svého učitele Fr. Simandla. Přiaspíval také do pražského hudebního časopisu Dalibor.
1897 – zemřel Félix Godefroid, belgický harfista (narodil se 24. července 1818), komponující hlavně pro svůj nástroj a pro klavír. Byl přezdíván „Paganini harfy“ a jako velký virtuos koncertoval po celé Evropě. Jeho starší bratr Jules-Joseph Godefroid (1811-1840) byl také harfista a skladatel.
1895 – narodila se Kirsten Flagstad, norská operní zpěvačka (zemřela 7. prosince 1962), kerá se v roce 1935 téměř přes noc etablovala jako přední wagnerovská sopranistka své doby. Debutovala v roce 1913 na jevišti Národního divadla v Kristianii (Oslo) v opeře Tiefland (Nížina) Eugena d’Alberta. Později účinkovala v tamní Opeře Comique, ve švédském Göteborgu… V roce 1932 poprvé přijala roli Isoldy. Na festivalu v Bayreuthu zpívala v roce 1933 menší role, ale o rok později už Sieglindu ve Valkýře a Gutrune v Soumraku bohů. Senzaci způsobil její debut v Metropolitní opeře v roli Sieglinde ve Valkýře 2. února 1935, v představení vysílaném celostátně rozhlasem… Do USA a do londýnské Covent Garden se vrátila i po válce. Byla také na autorovo přání první interpretkou Čtyř posledních písní Richarda Strausse, který se premiéry 22. května 1950 v londýnské Royal Albert Hall nicméně nedožil. Už v roce 1951 měla poslední vystoupení v Met, a to ne ve wagnerovské roli, ale v titulní úloze Gluckovy Alcesty. V Oslo zpívala v opeře naposledy 5. června 1953 – roli Dido. V letech 1958 až 1960 byla první ředitelkou Norské národní opery… Její otec Michael Flagstad byl dirigent a matka Maja Flagstad klavíristka. Sourozenci byli také hudebníky: Ole Flagstad dirigentem, Lasse Flagstad klavíristou a Karen-Marie Flagstad sopranistkou.
1895 – zemřel Václav Novotný, učitel a skladatel (narodil se 20. září 1828). Vyučoval na obecných školách v jižních Čechách a na jižní Moravě, organizoval učitelské spolky a sjezdy, byl autorem čítanky a knih pro mládež a složil řadu písní určených pro sborový zpěv žáků. Nejznámější z nich je pochod Krásný hled je na ten Boží svět.
1895 – narodil se Oscar Hammerstein II, americký textař, producent a režisér (zemřel 23. srpna 1960). Proslulý je svou spoluprací se skladatelem Richardem Rodgersem. Mezi jejich muzikály patří Oklahoma!, Carousel, South Pacific, The King and I, Flower Drum Song a The Sound of Music. S Rudolfem Frimlem vytvořili Rose-Marie, s Jeromem Kernem napsal muzikál Show Boat z roku 1927, označovabý za první muzikálovou hru, nikoli komedii. I nadále stál za díly, která se zaměřovala na příběhy a postavy spíše než na bezstarostnou zábavu, kterou byl muzikál známý dříve. Jako zastánce práv spisovatelů v divadelním průmyslu byl aktivním členem a později prezidentem neziskové organizace Dramatists Guild of America.
1861 – narodil se Anton Arenskij, ruský skladatel, dirigent a klavírista(zemřel 25. února 1906), představitel romantismu pod silným vlivem Čajkovského. Vyrostl v hudební rodině. Skládal už od devíti. Na konzervatoři v Petrohradu ho vedl Nikolaj Rimskij-Korsakov. Po studiích začal učit na Moskevské státní konzervatoři. Jeho žáky tam byli například Alexandr Skrjabin nebo Sergej Rachmaninov. V letech 1895-1901 vedl petrohradský Carský sbor. K jeho nejznámějším dílům patří opera Rafael a balet Noc v Egyptě.
1773 – zemřel Johann Joachim Quantz, německý flétnista a skladatel, ale také hudební teoretik a spisovatel a výrobce fléten (narodil se 30. ledna 1697), tvůrce příčné flétny. Začínal jako hobojista v kapele saského kurfiřta a polského krále Augusta II., střídavě v Drážďanech a ve Varšavě, brzy však přesedlal na flétnu. Působil i v Berlíně, kde vyučoval mladého prince Fridricha hře na flétnu. Když se roku 1740 Fridrich stal pruským králem, přesídlil Quantz do Berlína: byl hlavní osobností večerních koncertů, pro krále komponoval a s králem muzicíroval. Jeho stěžejním teoretickým dílem je spis Versuch einer Anweisung die Flöte traversiere zu spielen (Pokus o návod, jak hrát na příčnou flétnu) z roku 1752, cenný zdroj poznání estetiky galantního stylu v hudbě.
1675 – narodil se Evaristo Felice Dall’Abaco, italský houslista, violoncellista a skladatel (zemřel 12. července 1742, v den svých narozenin). V roce 1704 se jako komorní hudebník připojil ke dvoru bavorského kurfiřta Maxmiliána II. Emanuela v Mnichově. Po jeho vojenské porážce uprchl s dvorem do Bruselu. Po Maxmiliánově návratu do Mnichova v roce 1715 byl jmenován koncertním mistrem. Pokračoval v komponování komorní hudby i u francouzského a nizozemského dvora.
*********
A VĚDĚLI JSTE, ŽE v tento den také…
1883 – Josef Barvič otevřel v Brně v Rudolfské, dnes České ulici knihkupectví, nejstarší české knihkupectví v tehdy převážně německojazyčném městě