PORTÁL O KLASICKÉ HUDBĚ

Hudební fakulta Janáčkovy akademie múzických umění představila umělce, jejichž jména se jistě brzy budou objevovat na plakátech hudebních akcí. Publikum v Kongresovém centru Zlín se s nimi jako první mohlo seznámit ve čtvrtek 26. března a Filharmonie Bohuslava Martinů byla jejich zatěžkávací zkouškou. Dirigenti Dominik Pernica a Roman Hájek a klavírista Matej Šabík v ní uspěli na výbornou.

Český filharmonický sbor Brno je na další prestižní štaci. Mezi 28. březnem a 6. dubnem se v německém lázeňském Baden-Baden koná Velikonoční festival a brněnský sbor se kromě dvojice koncertů podílí také na operní produkci obřích rozměrů, v místním Festspielhausu totiž bude natřikrát k zhlédnutí mistrovské dílo Richarda Wagnera Lohengrin. Účinkují světoví sólisté v čele s Piotrem Beczałou, režii má na starosti slovutný Johannes Erath, renomovaný Mahler Chamber Orchestra hudebně vede Joana Mallwitz… a jejich kolegou je mimo jiné Eduard Kostelník, asistent hlavního sbormistra Českého filharmonického sboru Brno. KlasikaPlus.cz s ním u naznačené příležitosti přináší rozhovor.

Ve čtvrtek 19. února nabídla zlínská Filharmonie Bohuslava Martinů svým abonentům koncert s názvem Ve víru tance. Orchestrální suitu z opery Růžový kavalír Richarda Strausse následovalo Divertimento Concertante pro kontrabas a orchestr od Nina Roty v podání kontrabasisty Romana Patkoló a na závěr zazněla jásavá Symfonie č. 7 Ludwiga van Beethovena. Večer řídil šéfdirigent filharmonie Robert Kružík.

Filharmonie Bohuslava Martinů uvedla 12. února v Kongresovém centru Zlín večer vystavěný na působivých kontrastech. Vedle folklórně zabarvených Lašských obrázků svého někdejšího kolegy Aleše Pavlorka zazněl mimořádně náročný Koncert č. 3 d moll pro klavír a orchestr, op. 30 Sergeje Rachmaninova, patřící k vrcholům romantického repertoáru. Po přestávce program vyvrcholil Symfonií č. 5 d moll, op. 47 Dmitrije Šostakoviče, dílem balancujícím mezi osobní výpovědí a respektem k tradici. Jak se zlínský orchestr s touto dramaturgicky výraznou trojicí skladeb vypořádal, napoví následující reflexe.

Klavírní Mount Everest tento týden zdolá americký klavírista Joel Fan v Kongresovém centru ve Zlíně, kde ve spolupráci s Filharmonií Bohuslava Martinů provede Klavírní koncert č. 3 d moll od Sergeje Rachmaninova. Fan patří mezi největší hvězdy hudebního nebe. Jeho cesta začala studiem na americkém Julliardu a Harvardu a pokračovala cenou na mezinárodní soutěži Ferruccia Busoniho v italském Bolzanu. Rozhovor se však neohlížel pouze za pianistovými dosavadními úspěchy. Dotkli jsme se také jeho dalších koncertních plánů, zbrusu nového projektu Heartbeats, který propojuje hudbu z celého světa, i témat, jako jsou tréma na pódiu, studia v USA či aktuální dění v jeho rodné zemi.

Lednový koncert Filharmonie Bohuslava Martinů ve Zlíně nabídl program, který na první pohled spojovala slovanská tematika. Ve skutečnosti však šlo o promyšlenou dramaturgii, vykazující kontinuitu i cit pro kontrast. Pod taktovkou Leoše Svárovského 22. ledna zazněla hudba Vítězslava Nováka, Zdeňka Křížka a Antonína Dvořáka jako tři podoby vztahu člověka k přírodě, emocím i národnímu cítění. Výraznou roli sehrál trumpetista Stanislav Masaryk, jehož interpretace Křížkova Koncertu pro trubku potvrdila, že i méně hrané skladby mohou v přesvědčivém provedení zazářit s mimořádnou silou.

Vojtěch Spurný je český cembalista a dirigent působící v tuzemských operních divadlech i symfonických orchestrech. Publikum ho zná zejména díky provozování hudby baroka a klasicismu. Jedním z jeho současných úkolů je opera Il gran Tamerlano českého skladatele 18. století Josefa Myslivečka. Bude mít premiéru koncem ledna v Plzni a je hlavní motivací k rozhovoru s dirigentem.

„Olga Arribas Quintana je rodačka z Prahy pocházející z hudebnické rodiny. Dnes žije s manželem v Mexiku a hraje po celém světě.“ 

„Technické zvládnutí obtížných pasáží i lehkost, s jakou je zvládala, byly umocněny ještě muzikantským prožitkem a výrazem.“

„Velkolepý byl závěr večera…“

Promenáda bez hudby je smutná. Ale hudba s Promenádou, to jsou přece Obrázky z výstavy Modesta Petroviče Musorgského. A spolu s Houslovým č. 2 d moll Henryka Wienawského v podání Olgy Arribas Quintany a se Symfonickými variacemi Witolda Lutoslawského pod taktovkou Roberta Kružíka, to je ta pravá promenádní hudba. Alespoň „staletími“, jak sliboval název koncertu, který se konal v Kongresovém sále ve Zlíně ve čtvrtek 4. prosince. 

„Skladba slovenského autora Jána Cikkera Slovenská suita pro velký orchestr, op. 22, je velmi svěží dílo, s nádechem impresionismu a s velkým hudebním potenciálem.“

„Sál Kongresového centra bohužel není přátelský ke zpěvu.“

„Skladba Sergeje Rachmaninova Capriccio na cikánská témata, op. 12, (Capriccio bohemien) byla dramaturgicky vybrána stylově.“

Čarovná jiskra, to byl název koncertu Filharmonie Bohuslava Martinů, který se rozezněl ve čtvrtek 27. listopadu v Kongresovém sále ve Zlíně. Dirigentem byl Tomáš Brauner a jako host vystoupila slovenská sopranistka Eva Hornyáková. Na programu byly tři skladby, které filharmonie hrála poprvé: Slovenská suita Jána Cikera, Kouzelné noci Bohuslava Martinů a Cikánské melodie Antonína Dvořáka. Na závěr zaznělo ještě Capriccio na cikánská témata Sergeje Rachmaninova. 

„V chrámu Panny Marie Sněžné zaznělo dílo ovšem bez vizuálního doprovodu, tak jak ho skladatel napsal, tedy pro sbor, harfu, varhany a sólový tenor.“

„Nedalo se nevzpomenout životního údělu našeho největšího myslitele, jehož život se rozplynul v klidu v exilu.“

„Sopránové sólo zpívala Jana Šrejma Kačírková, jejíž sladký, jindy však pevný a ve výškách zářivý a plný soprán, se nesl prostorem.“

Poslední koncert Festivalu duchovní hudby v Olomouci měl 18. října lákavý program. Otčenáš Leoše Janáčka, Stabat Mater Francise Poulenca a soudobou skladbu Labyrint Luboše Fišera. K návštěvě lákali i interpreti, zejména sopranistka Jana Šrejma Kačírková, tenorista Tomáš Černý, dirigent Jakub Klecker s Filharmonií Bohuslava Martinů a sólisty Pavlou Kopeckou na harfu a Martinem Jakubíčkem na varhany. Spoluúčinkoval Český akademický sbor Brno sbormistra Michala Vajdy.

„Tomáš Brauner, dnes renomovaný a vyhledávaný dirigent, se vrátil na skok jako domů, a bylo to setkání inspirativní.“

„Horké chvilky managementu filharmonie vyřešil mladičký, sotva patnáctiletý bulharský violoncellista, Darin Lambrev, který dokonce hrál zpaměti.“

„Vznikla tak sugestivní výpověď, spojená s perfekcionismem a profesionalitou, podpořená ryzí muzikalitou jednotlivých hráčů.“

Festival Harmonia Moraviae pokračoval 9. října v sále Kongresového centra koncertem, který byl pomyslným výletem do Francie. Konkrétně do Francie 19. století, reprezentované Claudem Debussym a jeho Preludiem k Faunovu odpoledni, Édouardem Lalo a Koncertem d moll pro violoncello a orchestr v podání mladičkého Darina Lambreva a na závěr zazněla Fantastická symfonie Hectora Berlioze. Filharmonii Bohuslava Martinů řídil dirigent Tomáš Brauner.

„Dunění motoru vystřídaly glissy a šelest houslí, připomínající svist stíhačky… a stroj se najednou vznášel ve výškách.“

„Baiba Skride se představila jako houslistka vytříbeného výrazu, se schopností obrovského hudebního tahu a emoční výpovědi, s krásným nosným tónem.“

„Nastoupili také příslušníci Vojenské hudby Olomouc v uniformách, aby vypomohli orchestru filharmonie s interpretací ikonické skladby Leoše Janáčka, kterou je Sinfonietta.“

Filharmonie Bohuslava Martinů za sebou má dvojí start. Večer 18. září načala svou jubilejní sezónu i festival Harmonia Moraviae, a to s vynikající lotyšskou houslistkou Baibou Skride a šéfdirigentem Robertem Kružíkem. Umělkyně přednesla Koncert č. 2 cis moll pro housle a orchestr Dmitrije Šostakoviče, ale efektní zahájení patřilo „patronu“ filharmonie Bohuslavu Martinů a jeho oslavě stíhače Thunderbolt P-47. Také interpretovanou Janáčkovu Sinfoniettu pak obohatila Vojenská hudba Olomouc.

„Po Rudolfu Kvasnicovi zde působili ve funkci šéfdirigenta například Richard Týnský, Eduard Fischer, Zdeněk Bílek, Rostislav Hališka, Tomáš Koutník, Jakub Hrůša, Stanislav Vavřínek, Vojtěch Spurný nebo Tomáš Brauner.“

„Dle mých informací Martinů nikdy ve Zlíně nebyl. Ale zlínští hudbymilovní obyvatelé měli vztah k němu.“

„Pracuju ve filharmonii už od roku 2008 a myslím, že ji dobře znám. Přesto si nemyslím, že ta práce je jednoduchá, umělci jsou emotivní lidé a posluchači jsou nároční.“

Tomáš Gregůrek, nový ředitel Filharmonie Bohuslava Martinů, je hrdý na to, že jeho první sezóna v této funkci je právě sezónou pro zlínský orchestr tak výjimečnou. Filharmonie hraje už osmdesátým rokem. Nejen o dramaturgii sezony a o plánech do budoucna jsme vedli rozhovor pro portál KlasikaPlus.cz.