Jan Novák: Jdu prostě zahrát tak, jak umím
„Měl jsem při hře takovou radost.“
„Všichni soutěžící byli úžasní lidé a skvělí houslisté.“
„Václav Hudeček mě inspiruje bytím na pódiu a komunikací s publikem.“
Letošní pětasedmdesátý ročník soutěže Pražského jara přinesl v oboru housle velkou českou radost. Mladý talent Jan Novák se v nabité konkurenci dokázal prosadit a obsadil nejen celkové druhé místo, ale získal i řadu dalších cen, které byly v rámci soutěže udělovány. A jak sám mladoboleslavský talent ověnčený i loňským prvenstvím na luhačovické Akademii Václava Hudečka říká, i pro něj to byla radost… i když to bylo „obrovsky těžké“.
Jste čerstvým úspěšným laureátem soutěže Pražského jara, kde jste obsadil skvělé druhé místo a současně získal i Cenu Nadace Českého hudebního fondu, Cenu Olega Podgorného pro nejúspěšnějšího nejmladšího českého účastníka, Cenu Českých center, Cenu Gideona Kleina, Cenu společnosti Mercedes Benz a také Diváckou cenu… Blahopřejeme! Jaké pocity ve vás soutěž zanechala?
Soutěž jsem si užíval už od úplného začátku. Emocí a pocitů bylo během celého týdne hodně, ale nejsilnější byly vždycky na pódiu a po vystoupení. Měl jsem při hře takovou radost. Myslím, že se to do ní promítlo.
Jak těžké bylo prosadit se mezi více než čtyřmi desítkami účastníků? Jak jste vnímal konkurenci a její zdatnost?
Bylo to obrovsky těžké. Na soutěž přijelo mnoho houslistů a skvělých muzikantů z celého světa, kteří hráli naprosto úžasně. Pro mě to byla obří čest být jedním z účastníků tak prestižní soutěže.
Jak dlouho jste se na tuto soutěž připravoval a co všechno to obnášelo?
Osobně zastávám názor, že je nejlepší si program připravit co nejdříve. Začít na něm pracovat od jeho uveřejnění a několikrát se k němu vracet.
Kdo vám s přípravami pedagogicky pomáhal?
Nejvíce mi pomáhal profesor Jiří Fišer, u kterého studuji na Pražské konzervatoři, a paní profesorka Martina Hájková, se kterou jsem celý program několikrát veřejně provedl.
Jaká byla atmosféra soutěže? Panovala spíše rivalita, nebo přátelské prostředí s možností navázání nových kontaktů? Lze v tomto ohledu soutěž Pražského jara porovnat třeba s luhačovickou Akademií Václava Hudečka, kde jste uspěl loni?
Určitě přátelské prostředí! Všichni soutěžící byli úžasní lidé a skvělí houslisté. Byl jsem moc rád, že se celá soutěž nesla v přátelském duchu. Akademii Václava Hudečka to v mnoha pohledech lze připodobnit. Samozřejmě v Luhačovicích spolu trávíme mnohem více času a známe se i z koncertování mimo akademii, ale ten zápal a nadšení pro tvoření krásné hudby je něco, co spojuje všechna hudební klání.
Co vaše rodná Mladá Boleslav? Fandila vám?
Fandila! Moc mi pomohla jejich obrovská podpora!
Na svém kontě máte už řadu soutěžních úspěchů. Jste soutěživý typ, nebo je soutěž nutné zlo a bojujete s trémou a nervozitou?
Myslím, že obecně třeba ve sportu jsem hrozně soutěživý, ale do houslí se mi přenáší jen to nadšení, a to je, myslím, správné. Na druhou stranu nemám nějaký velký problém s trémou a netvořím na sebe přílišný tlak. Jdu prostě zahrát tak, jak umím.
Co jste si z Pražského jara odnesl co do zkušeností? Měl jste možnost být v tomto ohledu v kontaktu se členy poroty?
Ano, porota se nám věnovala během celé soutěže a já měl tu možnost si vyslechnout jejich postřehy po finále v Rudolfinu. Byl to obrovský zážitek se setkat s takovými osobnostmi, úžasnými pedagogy, sólisty a konzultovat s nimi svou hru.
Znamená laureátství v soutěži Pražského jara pro vás nějaké konkrétní koncertní příležitosti do budoucna?
V říjnu budu hrát ve Dvořákově síni s orchestrem na festivalu Mladé Prahy právě díky laureátství na soutěži. A dál se uvidí…
Jaké další soutěžní mety máte před sebou?
Momentálně jsem začal nový program a teď mám v planu akorát koncertování. Samozřejmě bych se v budoucnu rád účastnil dalších soutěží, ale hlavně se teď soustředím na rozšíření převážně českého repertoáru.
Vnímáte, že soutěže jsou tím, co vám otevírá dveře k dalším koncertním příležitostem?
Určitě! Je to veliká příležitost, na kterou se mohou dále nabalit koncerty a jiné podobné akce.
Máte nějaké houslové vzory? A mentory?
Mam tři velké vzory. Václava Hudečka, který mě inspiruje bytím na pódiu a komunikací s publikem. Dále Josefa Suka a Pinchase Zukermana, kteří jsou mými vzory, co se týče tvorby tónu.
Jaké plány máte před sebou z hlediska dalšího studia?
Rád bych dokončil Pražskou konzervatoř a dál se uvidí…
Jaké zajímavé koncerty vás čekají v nejbližší době a o čem sníte do budoucna?
V létě budu hrát v Luhačovicích Bachův a Vivaldiho dvojkoncert s Václavem Hudečkem na jeho akademii, a poté v září s Martinou Hájkovou recitál v Libáni, kde budeme hrát převážně český program, a zmíněný koncert ve Dvořákově síni na festivalu Mladé Prahy. A mým snem je už odmala Česká filharmonie. Za hraní v takovém orchestru bych byl nesmírně rád.
A když zrovna nehrajete na housle, jste vášnivým cyklistou, že?
Ano, kolo je takový můj ventil a zároveň výzva dojet pokaždé o trochu dál, nebo rychleji. Baví mě i tenis a sport obecně. Je v mém životě důležitý.
……………..
Jan Novák se hře na housle začal věnovat v šesti letech v mladoboleslavské základní umělecké škole pod vedením Marie Švejdové. V současné době je studentem Pražské konzervatoře ve třídě prof. Jiřího Fišera. V roce 2017 se zúčastnil Mezinárodní houslové soutěže Mistra Josefa Muziky pro děti a mládež, kde získal druhou cenu a ocenění za nejlépe provedenou povinnou skladbu. V témže roce se stal vítězem celostátního kola národní soutěže Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy v Liberci. O rok později zvítězil v Mezinárodní houslové soutěži PhDr. Josefa Micky, které předsedal Václav Hudeček, a získal pozvání na jeho mistrovské kurzy do Luhačovic a stipendium Nadace Dagmar a Václava Havlových Vize 97. Prvenství si Novák odvezl i z šedesátého ročníku Kocianovy houslové soutěže. V roce 2019 vystoupil na Talent Stage Mezinárodního hudebního festivalu Dvořákova Praha, se Západočeským symfonickým orchestrem a o rok později účinkoval v Jihlavě se Severočeskou filharmonií Teplice, kde sólově provedl Cikánské melodie Pabla de Sarasateho. Na podium Dvořákovy Prahy se vrátil i v roce 2021, kdy uvedl Dvořákův Mazurek. Před dvěma lety se Novák stal absolutním vítězem ve hře na housle Soutěžní přehlídky konzervatoří a hudebních gymnázií České republiky ve hře na smyčcové nástroje 2022. V loňském roce přidal vítězství ve 27. ročníku Akademie Václava Hudečka v Luhačovicích, které portál KlasikaPlus.cz reflektoval ZDE. Koncertní finále soutěže Pražské jaro KlasikaPlus.cz zachytila ZDE.
Foto: Pražské jaro, z archivu J. Nováka
Příspěvky od Lucie Johanovská
- Pavol Praženica: Baví mě pestrost
- Fabio Biondi: Zelenka patří k nejméně konvenčním skladatelům osmnáctého století
- Chen Reiss: Pro Mahlera mám slabost
- Barbare Tataradze: Zajímavý hudebník se vzdělává i v mimohudebních oborech
- Dorothy Khadem-Missagh: Máloco mě dojímá víc než hudba Dvořáka a Smetany
Více z této rubriky
- Pavol Praženica: Baví mě pestrost
- Reprezentanti klavírního mládí vystoupí na Pražské konzervatoři
- Do prvního kola soutěže Pražského jara míří tři Češi
- Stipendisté opět hrají se svými mentory v Atriu Žižkov
- Filharmonie Brno vystoupí se čtyřmi laureáty českých soutěží
- Filharmoniště v lednu aneb Klasika pro nejmenší opět na dece, s hračkami i svačinou
- Milan Kostelenec vítězem soutěže Hudebního festivalu Mimas
- Mladí laureáti vážených soutěží stanou na rudolfinském pódiu
- Elitní fagotista předá své zkušenosti studentům HAMU
- Dva klavíry na Smetaně. Edukace s Mou vlastí