20. červen
Svátek má Květa.
1998 – narodil se Matyáš Novák, klavírista koncertující v Česku i po světě. V roce 2017 vydal debutové CD s Lisztovým cyklem Léta putování – Rok první – Švýcarsko. V roce 2021 vyšlo ve spolupráci s Wihanovým kvartetem jeho CD s koncerty W. A. Mozarta, ke kterým složil vlastní kadence. V roce 2023 natočil písňový cyklus Labutí zpěv Franze Schuberta v klavírní transkripci Franze Liszta. Je držitelem několika laureátských titulů, včetně 2. ceny a Steinway Prize na Mezinárodní soutěži Edvarda Griega v norském Bergenu z roku 2018 a titulu absolutního vítěze Mezinárodní soutěže Concertino Praga v kategorii duo v roce 2015. Je absolventem akademie Incontri col Maestro v italské Imole ve třídě Borise Petrušanského a Akademie múzických umění v Praze ve třídě Ivana Klánského.
1991 – narodila se Kateřina Javůrková, hráčka na lesní roh, sólistka, členka České filharmonie a komorního souboru Belfiato Quintet, držitelka Ceny Jiřího Bělohlávka za rok 2019. Od 17 let byla členkou orchestru PKF – Prague Philharmonia, v hornové skupině ČF působí od třiadvaceti. S orchestrem NOSPR Katowice a dirigentem Alexandrem Liebreichem v roce 2014 v Praze premiérovala Koncert pro lesní roh Krzysztofa Pendereckeho nazvaný Winterreise. Studovala na Pražské konzervatoři a u Zdeňka Divokého a Radka Baboráka na Akademii múzických umění v Praze, absolvovala také stáž na konzervatoři v Paříži. Je držitelkou 1. ceny z Mezinárodní interpretační soutěže Pražské jaro 2013 a 2. ceny z Mezinárodní soutěže ARD v Mnichově 2016. S Belfiatem získali 3. cenu na 6. Mezinárodní soutěži dechových kvintet Henri Tomasi v Marseille.
1991 – zemřel Malcolm Frager, americký klavírista (narodil se 15. ledna 1935). Společně s Ronaldem Turinim v roce 1960 získali druhou cenu v soutěži královny Alžběty. Ve stejném roce debutoval v Carnegie Hall, a to mimo jiné provedením Prokofjevovy Klavírní sonáty č. 6. Jeho debutovou nahrávkou nominovanou na cenu Grammy byl Prokofjevův Klavírní koncert č. 2 a Haydnova Sonáta č. 35. Vedle Prokofjeva nahrával také sólovou tvorbu od Mozarta, Haydna, Chopina, Schumanna, Beethovena a Brahmse, často hrál i díla a Carla Marii von Webera a Carla Philippa Emanuela Bacha. Mezi jeho objevy rukopisů patří Fantasie a moll, která se později stala první větou Schumannova Klavírního koncertu. Objevil a provedl také původní verzi Čajkovského Klavírního koncertu č. 1. V roce 1978 se v Jagellonské knihovně v Krakově zasloužil o zpřístupnění tisícovky rukopisů, které se pohřešovaly – mělo se za to, že jsou ztraceny. Sbírka obsahovala i Bachovy, Beethovenovy, Schumannovy a Mozartovy skladby.
1981 – zemřel Prokop Hugo Toman, právník, umělecký kritik, vydavatel bibliofilií a koncertní a operní pěvec (narodil se 31. srpna 1902), autor publikace Bohuslav Martinů očima výtvarníků.
1975 – zemřel Daniel Ayala Pérez, mexický houslista, dirigent a skladatel (narodil se 21. července 1906). Byl houslistou v Orquesta Sinfonica de México, dirigoval sbor v Morelii a policejní kapelu v Méridě, založil Orquesta Típica Yukalpetén hrající skladby yucatánských autorů minulosti i současnosti. V roce 1944 se stal dirigentem nově reorganizovaného Mérida Symphony Orchestra a ředitelem Yucatánské konzervatoře a nakonec vedl hudební školu ve Veracruzu. V roce 1934 vytvořil spolu s dalšími skladateli Salvadorem Contrerasem, Blasem Galindem a Josém Pablo Moncayo Skupinu čtyř – Grupo de los cuatro.
1947 – premiéru měla opera Albert Herring, komorní komické operní dílo Benjamina Brittena zkomponované na libreto Erica Croziera podle Maupassantovy novely z roku 1888. První provedení se uskutečnilo v Glyndebourne.
1946 – narodil se André Watts, americký klavírista (zemřel 12. července 2023). V sedmdesátých letech pořádal až 150 koncertů ročně, a to během osmi měsíců, kdy vystupoval… Narodil se v Německu okupovaném po válce západními spojenci. Matka byla maďarská klavíristka Maria Alexandra Gusmits, otec byl poddůstojníkem americké armády. Od osmi let žil s rodiči v USA. Studoval na Filadelfské hudební akademii. V šestnácti provedl Lisztův Klavírní koncert č. 1 na Young People’s Concert Newyorské filharmonie řízené Leonardem Bernsteinem. V Evropě debutoval s Londýnským symfonickým orchestrem v červnu 1966.
1940 – jako válečný hrdina zahynul Jehan Alain, francouzský skladatel a varhaník (narodil se 3. února 1911). Jeho otec Albert (1880–1971) byl skladatel, varhaník a stavitel varhan, jeho mladšími sourozenci byli skladatel Olivier Alain (1918–1994) a varhanice Marie-Claire Alain (1926–2013). Studoval na pařížské konzervatoři, k jeho učitelům patřili André Bloch, Georges Caussade, Marcel Dupré, Paul Dukas a Jean Roger-Ducasse. Komponovat začal v roce 1929 a zanechal přes 140 děl, nejčastěji se hrají jeho skladby pro varhany, zejména Litanie. Ovlivil ho zejména hudební jazyk Clauda Debussyho a také jeho současníka Oliviera Messiaena, vedle toho však i zájem o hudbu, tanec a filozofii Dálného východu. Skladatel Henri Dutilleux ve svých Les citations použil citaci z jeho hudby. Maurice Duruflé složil poctu Jehanu Alainovi svým Preludiem a fugou na jméno: A.L.A.I.N op. 7 pro varhany… Za války sloužil ve francouzské armádě. Padl během bitvy u Saumuru, když sám čelil celému oddílu německé armády. Posmrtně mu bylo uděleno vyznamenání Croix de guerre.
1934 – narodil se Alain Bancquart, francouzský skladatel (zemřel 27. ledna 2022). Do roku 1973 působil jako violista v Orchestre National de France. Pak byl jeho ředitelem a později inspektorem hudby na Ministerstvu kultury. Ve svých kompozicích, často založených na mystických textech, se věnoval v neoseriálním přístupu využití čtvrttónů a dalších mikrointervalů. Studoval také hudební potenciál nových elektronických technologií. Podílel se na založení Centra pro dokumentaci současné hudby a na založení sdružení Musique française d’aujourd’hui, které si vytklo za cíl produkovat zvukové a obrazové nahrávky současné francouzské klasické hudby.
1931 – narodil se Arne Nordheim, norský dirigent a skladatel (zemřel 5. června 2010). Zaměřoval se na témata samoty, smrti, lásky a krajiny. Výrazně se však věnoval především konkrétní a elektronické hudbě. Navštěvoval Studio Eksperymentalne Polského rozhlasu. Elektronické kompozice psal i pro rozhlasové hry pro Norskou vysílací společnost. Jeho nejslavnějším dílem je Epitaffio pro orchestr a magnetofonový pás z roku 1963. Elektronika a orchestrální zvuk se mísí i v baletu Bouře podle Shakespeara. Se zvukovým inženýrem Eugeniuszem Rudnikem vytvořil zvukovou instalaci či skladbu s názvem Poly-Poly, určenou pro skandinávský pavilon na Expo ’70 v Ósace. Od roku 1982 žil v čestném sídle norské vlády Grotten vedle Královského paláce v Oslo. V roce 1997 byl zvolen čestným členem Mezinárodní společnosti pro soudobou hudbu, v roce 2006 získal na Norské hudební akademii titul doktor honoris causa. Když zemřel, byl mu uspořádán státní pohřeb.
1929 – narodila se Ingrid Haebler, rakouská klavíristka (zemřela 14. května 2023). Její repertoár sahal od Bacha po Stravinského. Výrazně se však věnovala zejména Haydnovi, Mozartovi a Schubertovi. Její komplet Mozartových klavírních sonát je vysoce oceňován. Nahrála také všechny Mozartovy klavírní koncerty, často s vlastními kadencemi, a všechny Schubertovy sonáty. Byla navíc jednou z těch, kdo experimentoval s dobovými nástroji. Natočila například na fortepiano se souborem Capella Academica Wien pod vedením Eduarda Melkuse koncerty Johanna Christiana Bacha. Vídeňská rodačka trávila dětství v Polsku a po vypuknutí války v Salcburku, kde pak studovala na Mozarteu.
1928 – narodil se Miloš Vacek, skladatel, dirigent, varhaník a sbormistr (zemřel 29. února 2012). Komponoval skladby nejrůznějších žánrů, nejzávažnější jsou však hudebně dramatická díla. Nevyhnul se ani tvorbě masových písní, budovatelských pochodů a hudbě ke spartakiádním cvičením. Významnou součástí jeho díla je hudba pro film. Dobová režimní ocenění obdržel za symfonickou Poému o padlých hrdinech, za sborový hymnus Země má a za cyklus písní Hledám tě kráso. V mládí byl sbormistrem a dirigentem Armádního uměleckého souboru Víta Nejedlého, se kterým absolvoval v roce 1952 půlroční zájezd do Číny. Od roku 1954 se věnoval skladbě jako povolání. NA AMU byl žákem Jaroslava Řídkého.
1922 – zemřel Vittorio Monti, italský skladatel, houslista, hráč na mandolinu a dirigent orchestru Orchestre Lamoureux v Paříži (narodil se 6. ledna 1868). Napsal několik baletů a operet, úspěšná byla jeho Škola hry na mandolinu, Petite Méthode pour Mandoline. Jeho nejznámějším dílem je rapsodická koncertní skladba Czardas z roku 1904, dnes známá jako Montiho čardáš.
1899 – narodil se Anthon van der Horst, nizozemský varhaník, dirigent, hudební pedagog a skladatel (zemřel 7. března 1965). Jeho kompoziční odkaz čítá přes sto skladeb, převážně pro varhany, klavír a sbor, ale také písně, tři symfonie, houslový koncert a dva varhanní koncerty. Byl rezidenčním varhaníkem v kostele v Naardenu, dirigoval Královskou oratorní společnost v Amsterdamu, sbor Excelsior v Haagu, sbor Sursum Corda v Leidenu a Křesťanskou oratorní společnost v Utrechtu. V roce 1935 se stal hlavním učitelem hry na varhany na Amsterdamské konzervatoři. V letech 1931 až 1965 byl předsedou Nizozemské Bachovy společnosti.
1869 – zemřel Joseph Ascher, nizozemský skladatel a klavírista (narodil se 4. června 1829). Většinu života prožil v Paříži a Londýně. Složil asi 170 děl pro klavír a pro klavír na čtyři a na osm rukou a dále balady a scénické skladby pro sólové zpěváky s klavírním doprovodem. Jeho hudba byla vnímána jako brilantní a účinná. Zemřel na následky toho, co některé zdroje z 19. století nazývají „zhýralým životem“.
1842 – zemřel Michael Umlauf, rakouský houslista, skladatel a dirigent (narodil se 9. srpna 1781). Hrál ve vídeňském dvorním orchestru, v divadelním almanachu z roku 1809 je uveden jako zástupce kapelníka Vojtěcha Jírovce. Jeho nejstarší známé skladby jsou série baletních partitur pro dvorní divadla z roku 1804. Jeho jméno zůstává známé díky kontaktům s Ludwigem van Beethovenem, jehož díla často dirigoval. V roce 1814 dirigoval ve Vídni premiéru finální verze jeho opery Fidelio a v roce 1824 premiéru jeho Deváté symfonie.
1837 – narodil se Alois Neruda, violoncellista (zemřel 25. ledna 1899), jedno z deseti dětí skladatele Josefa Nerudy. Zvítězil v náročném konkursu na sólovioloncellistu Prozatímního a poté Národního divadla, kde pak pracoval 26 let a důvěrně se spřátelil s Bedřichem Smetanou, který mu jako jednomu z nejlepších instrumentalistů v Praze svěřoval své skladby. V roce 1879 se tak podílel i na prvním provedení Smetanova kvartetu Z mého života. Často také vystupoval i s Antonínem Dvořákem v jeho komorních skladbách. Není spřízněn s rodinou brněnského varhaníka Josefa Nerudy. Pohřben byl Olšanských hřbitovech v Praze.
1819 – narodil se Jacques Offenbach, německo-francouzský skladatel (zemřel 5. října 1880), autor stovky operet z 50. až 70. let 19. století a opery Hoffmannovy povídky. Zemřel čtyři měsíce ped její premiérou. Humor, sexuálně motivované intriky a jemné satirické narážky spolu s Offenbachovým talentem pro melodii učinily jeho operety mezinárodně známými; přeložené verze byly úspěšné ve Vídni, Londýně i jinde v Evropě a také v USA. V Paříži je uváděl ve svém divadle, v Salle Lacaze na Champs-Élysées. Jeho první celovečerní opereta Orfeus v podsvětí byla uvedena v říjnu 1858. Nejúspěšnějším desetiletím pro něj byla šedesátá léta. Pařížany chytil v roce 1864 za srdce premiérou Krásné Heleny, komedie plné cynismu, dvojsmyslů a politicko-kulturní satiry. Roku 1876 absolvoval úspěšné turné po USA. V Paříži žil od 14 let. V letech 1835 až 1855 se tam živil jako violoncellista a dirigent. Byl synem synagogálního kantora v Kolíně nad Rýnem, původně se jmenoval Jacob.
1787 – zemřel Carl Friedrich Abel, německý skladatel a violista (narodil se 22. prosince 1723). Ve své komorní a symfonické tvorbě stylově navazoval na mannheimskou školu. Byl synem Christiana Ferdinanda Abela, hlavního hráče na violu da gamba ve dvorním orchestru v Köthenu v době tamního působení Johanna Sebastiana Bacha. Působil u dvorního orchestru vedeného Johannem Adolfem Hassem v Drážďanech, od roku žil v Anglii, kde se stal komorním hudebníkem královny Charlotty. S Bachovým synem Johannem Christianem v Londýně založil v polovině 60. let tradici veřejných abonentních koncertů.
1756 – narodil se Joseph Martin Kraus, německý skladatel a dirigent působící na dvoře švédského krále Gustava III. (zemřel 15. prosince 1792), známý jako Švédský Mozart. Měl pověst inovativního dirigenta, progresivního pedagoga a všestranně talentovaného skladatele. Komponoval v široké škále forem a největší estetický vliv čerpal od Haydna a Mozarta. Proslul zejména jako skladatel duchovní hudby.
1615 – narodil se Salvator Rosa, kontroverzní italský malíř (zemřel 15. března 1673), kultovní postava pro pozdější romantiky. Věnoval se široké škále umění od poezie, psaní satir, lept a herectví po hudbu.