„Devatenáct částí znamená téměř dvě hodiny náročné hudební produkce. Mše byla rozdělena přestávkou.“

„Projev sólistek byl technicky i zvukově bezchybný.“

„Závěrečná sborová fuga ukončila večer plný majestátu.“

Abonentní cyklus Českého filharmonického sboru Brno se pomalu chýlí ke konci. V Besedním domě nabídl v neděli 17. března dílo, které se v tuzemsku příliš nehraje, totiž Mši h moll Johanna Sebastiana Bacha. Sbor k produkci přizval komorní orchestr Czech Virtuosi a sólisty; dirigoval Jakub Klecker, sbormistrem byl Joel Hána.

Besední dům má pro tyto typy koncertů příliš malý sál, který nevyhovuje ani akusticky, ani provozně v případě tak velkého provozovacího aparátu. Nevyhovuje ani divákům, neboť pro velký zájem byl problém s usazením. Jiný sál však Brno nemá, a tak se milovníci krásné hudby musí poskládat jak na pódiu, tak v hledišti.

Mše h moll Johanna Sebastiana Bacha je velkoryse pojaté mešní ordinarium. Devatenáct částí znamená téměř dvě hodiny náročné hudební produkce, obsahující sólová vystoupení, duety a sborové části, podložené orchestrem. Mše byla rozdělena přestávkou. 

Kyrie eleison zahájil hutný zvuk sboru s plnokrevnými soprány a barevnými basy a zaujal hned zpočátku ucho posluchače. Christe eleison je pro soprán a alt, tentokrát v podání sopranistky Terezy Zimkové a altistky Jarmily Vantuchové. Jejich projev byl technicky i zvukově bezchybný, jen škoda, že jejich barvy hlasů spolu příliš neladí. Gloria in excelsis je sborová záležitost, sbor se valil jako mohutná řeka, kterou občas jasným paprskem protnula svěží trubka Víta Otáhala. Laudamus te je napsána pro altové sólo. Příjemně s ním ladil měkký a nosný zvuk prvních houslí Jiřího Pospíchala. Domine Deus zaznělo v podání sopránu Terezy Zimkové a tenoru, kterého se zhostil Matúš Šimko. Zatím co soprán byl zářivě průrazný, tenor se spokojil s menším, zato nosným a spolehlivě technicky vedeným, uklidňujícím projevem. Qui tollis peccata mundi nastoupil sbor téměř attacca, v pomalém, houpavém rytmu, s měkkým a vyváženým zvukem. Quoniam tu solus sanctus využil basista Tomáš Šelc k technicky dokonalému a barevně plnému výkonu s přesnými a vylehčenými koloraturami. Spolu s ním znělo jisté sólo lesního rohu, ve kterém se spolehlivým výkonem představil Milan Mrazík. Cum Sancto Spiritu je sborové číslo, ve svižném tempu fugy, ve které si spolehlivě odpovídaly jednotlivé hlasové skupiny, vzájemně se proplétaly a tvořily košatou hudební strukturu, nad níž svítila trubka Víta Otáhala. Credo in unum Deum zahájilo druhou polovinu mše sborem s poklidně běžící fugou a poněkud ostřeji se prosazujícími soprány. Et incarnatus est provedl sbor v jímavém pianu a skvěle plném zvuku. Crucifixus bylo podáno expresivně. S dynamickými vlnami, které se posléze v diminuendu vpluly do pianissima. Et resurrexit překvapilo fortissimo attacca, polyfonně vedené hlasy sboru se bezvadně doplňovaly s orchestrem. Et in Spiritum Sanctum je sólová příležitost pro bas, v podání Tomáše Šelce. Zdravé legato v mezzopianu, pohodové, znělé, doplňovalo se s trubkou, s violoncellem Karoliny Zívalíkové Hurayové a s dřevěnými dechy. Výsledkem byla neobyčejně příjemná hudba vhodná rozjímání. Confiteor zahájil orchestr ve fortissimu a nastoupila sborová fuga s trubkou a tympány spějící do efektního závěru. Sanctus se rozeznělo sonorním sborovým forte, tentokrát zaujaly lahodné soprány s alty. Benedictus zahájila flétna Ivety Krulové spolu s tenorem Matúše Šimka, který nešetřil ozdobami a svůj hlas nechal běžet lehce a ve spolehlivé intonaci. Souzvuk tenoru a stříbrné flétny doplnilo pocitem zasněné violoncello. Poté zářivá Osanna. Pocit veselí a radosti v závěru ještě zdůraznil trubkový žesť. Agnus Dei přineslo altové sólo Jarmily Vantuchové, klidné a procítěné, podané barevným volumenem a v hladkém legatu. Dona nobis pacem, závěrečná sborová fuga, ukončila večer plný majestátu.

Dirigent Jakub Klecker večeru přispěl pohodovým a klidným vedením, přesnými a jasnými gesty vedl účinkující k povznášející interpretaci. Publikum samo sebou poděkovalo potleskem a vřelými ovacemi a domů si odneslo povzbuzující pocit a zase o něco pevnější duševní rovnováhu a jistotu. Hodnoty které produkuje na vysoké profesionální úrovni Český filharmonický sbor Brno a komorní orchestr Czech Virtuosi. Dvě tělesa, která jsou zárukou nadstandardního posluchačského zážitku.

Foto: ČFSB / Štěpán Plucar