O odtajněné sezóně 2026/27 Janáčkovy filharmonie Ostrava se s jejím ředitelem Janem Žemlou diskutovalo s nadšením. 73. sezóna je naplněná různorodým programem a špičkovými sólisty a na své si přijdou jak milovníci klasické hudby, tak i mladí i nároční posluchači.

První letmé seznámení s příští sezónou avizuje, že je dramaturgie Janáčkovy filharmonie Ostrava široce rozkročená do různých žánrů. Mám pravdu?

Za dvaasedmdesát let existence si filharmonie vybudovala renomé špičkového orchestru a vychovala si náročné publikum, hrdé na svoji identitu. Právě proto si dnes můžeme dovolit koncipovat sezonu v takové šíři. V nadcházející sezoně nabídneme třináct koncertních řad, z nichž je téměř polovina určena publiku otevřenému různým formátům a novým způsobům setkávání s hudbou. Mezi ně patří například cyklus G/Gong, který probíhá v industriálním prostředí Dolních Vítkovic nebo moderované koncerty z cyklu C/Co máme rádi.

Do nové sezóny jdete pod heslem „fundament“. Co si pod tím máme představit?

Fundament znamená „základ“. Pro nás ale znamená také kontinuitu a návrat k pravé podstatě hudby, tedy ke komunikaci s posluchači. To by nešlo bez návaznosti na vybudovanou stabilitu a důvěru, ale současně to znamená také neustrnout a dále se vyvíjet. Do budoucna musíme stále hledat nové cesty a dramaturgické směry, abychom naše publikum uspokojili.

Nicméně, co tohle heslo znamená pro orchestr?

Základem práce našeho orchestru je kvalita. Samozřejmostí je kvalita technická, která je záležitostí každého hráče, který si svou techniku musí každý den cizelovat. A pak je to kvalita interpretační, a ta je především v rukou šéfdirigenta, který pracuje s orchestrem na tvorbě jeho svébytného zvuku. To je samozřejmě dlouhodobá záležitost, a proto mají naši šéfdirigenti angažmá vždy minimálně na pět let. Od nové sezóny začíná s naším orchestrem pracovat jako šéfdirigent Daniel Raiskin, na kterého se už velmi těšíme.

Orchestr a dirigent Raiskin se vzájemně znají, nejdete do neznáma…

Jistě, jeho angažmá u našeho orchestru je výsledkem předchozí spolupráce, která začala někdy před osmi lety. Od té doby se k našemu orchestru Daniel periodicky vrací. Je to tedy propojení na základě důkladně promyšlené strategie a cílem je vybudovat svébytný a špičkový zvuk orchestru. Naše publikum je velmi kultivované a pozná to, stejně jako to pozná publikum v zahraničí, kam chceme více směřovat. Souvisí to také i s mezinárodním složením orchestru. Přicházejí k nám mladí hudebníci například z Polska, Velké Británie, Irska či z Itálie a spolu s českými hudebníky musí pod vedením šéfdirigenta vytvořit zvukově kompaktní těleso.

Inaugurační koncert se koná 17. září. Co je na programu?

Především se představí rezidenční sólistka sezóny, houslistka Alena Baeva, která přednese Houslový koncert D dur Johannesa Brahmse, a poté zahraje orchestr Symfonii č.15 Dmitrije Šostakoviče. Šostakovič je pro Raiskina srdeční záležitostí a pro ostravské publikum si přichystal provedení všech jeho symfonií. A nejen to, je hotové také nové album, které vyšlo 1. května u vydavatelství Challenge Classics. Je to nahrávka Šostakovičovy Šesté a Deváté symfonie, která vznikla v průběhu roku 2025 a navazuje na náš dlouhodobý společný projekt. Předprodej mimořádného CD filharmonie již na svém e-shopu zahájila. Pro Daniela Raiskina má tento titul i osobní rozměr – průvodní texty do bookletu napsal jeho otec Iosif Raiskin, který se Šostakovičovým dílem celoživotně zabýval.

V průběhu celé sezóny se bude dirigent věnovat i jiným autorům. Můžete přiblížit kterým?

Samozřejmě, že připomeneme především dvousté výročí úmrtí Ludwiga van Beethovena a jak lépe než jeho Pátou symfonií, zvanou „Osudová“, a to v dubnu 2027 na dvou koncertech za sebou. A já se osobně moc těším na Symfonické tance Sergeje Rachmaninova, které zahrajeme v prosinci a zejména na Pátý klavírní koncert Sergeje Prokofjeva, který uvedeme v lednu 2027. Nebude chybět ani tvorba Antonína Dvořáka, Leoše Janáčka či Johannesa Brahmse, takže jsem přesvědčen, že si každý posluchač přijde na své.

Ostrava je známá soudobou hudební tvorbou. Bude se jí věnovat i Janáčkova filharmonie?

Ostrava má mimořádnou energii a soudobá hudební tvorba k její kulturní identitě bezpochyby patří. Janáčkova filharmonie se proto nechce uzavírat pouze do tradičního repertoáru, ale chce být platformou, která dává prostor i mladým interpretům, skladatelům a soudobé hudbě tam, kde to dramaturgicky dává smysl. Výrazně se tomu věnujeme například v cyklu Elán mladých, který propojuje orchestr s nastupující generací hudebníků.

V 73. sezoně se zaměřujeme na dechové nástroje a zpěv, zazní také nová skladba Adama Závodského a garantkou cyklu je zpěvačka Bella Adamova. Současná tvorba se ale objeví i v dalších programech – například na Vánočním koncertě 17. prosince uvedeme světovou premiéru skladby Jana Vičara Slunovrat.

Důležitá je pro nás i práce s nejmladším publikem. Pokračovat bude oblíbený Cyklus D/Dětem, tedy nedělní koncerty pro rodiny s dětmi, i Dětské komorní koncerty určené posluchačům od tří let. Vedle toho podporujeme také současné skladatele prostřednictvím soutěže Generace v rámci Mezinárodního hudebního festivalu Leoše Janáčka.

A co koncerty v Gongu? Tam přece nelze hrát symfonickou hudbu…

V Gongu s klasickým symfonickým repertoárem pracujeme jinak než v tradičním koncertním sále. Je to prostor s velmi specifickou atmosférou, industriálním zázemím i akustikou, která má své limity a vyžaduje ozvučení. Právě proto je pro nás důležité volit sem projekty, které s charakterem prostoru nebojují, ale naopak z něj dokážou těžit. A v tomto smyslu Gong funguje skvěle pro crossoverové a scénicky výrazné projekty, které v 73. sezoně uvedeme hned tři. V prosinci to bude projekt Epopey: BoCirk & JFO, kde jsme se inspirovali monumentálními obrazy Slovanské epopeje Alfonse Muchy. Orchestr pod vedením šéfdirigenta Daniela Raiskina doprovodí akrobaté ze souboru pouličního divadla a nového cirkusu BoCirk. Věřím, že půjde o velmi silný zážitek a ze srdce jej doporučuji. Dalším projektem bude Michael Jackson Symphony, tedy spojení symfonického zvuku s energií popové hudby. Třetím pak vzpomínka na Věru Špinarovou, od jejíhož úmrtí uplyne deset let. Symfonické aranže Jana Lstibůrka připomenou její nejslavnější hity v podání Markéty Matulové, Terezy Maškové a Evy Burešové.

Součástí koncertní nabídky a vašeho pracovního úsilí se stal i Mezinárodní hudební festival Leoše Janáčka. I zde bude prostor pro účinkování Janáčkovy filharmonie?

Festival se po třiceti letech, kdy byl samostatnou institucí, vrací do náruče Janáčkovy filharmonie, a tedy její angažmá bude do budoucna samozřejmostí. Ale festival nebude samozřejmě jen o Janáčkově filharmonii a Ostravě. Koncerty budou probíhat i na jiných krásných místech Moravskoslezského kraje. Unikátní lokací je pro nás kostel sv. Václava v Opavě, kde je úžasná atmosféra a skvělá akustika. A v neposlední řadě jsou to také koncerty na Hukvaldech, kde letos otevíráme i novou festivalovou scénu na zrekonstruovaném Hukvaldském dvoře.

Prostory ke koncertování jsou v Ostravě poněkud problém. Jak se vyvíjí situace s novým koncertním sálem?

V současnosti máme domovský prostor v bývalém kině Vesmír, které jsme upravili pro potřeby našeho provozu a které má překvapivě dobrou akustiku. Je to ale sál přibližně pro čtyři sta padesát posluchačů, což přirozeně limituje kapacitu. Proto u některých programů přidáváme druhý koncert a hrajeme ve čtvrtek i v pátek. Omezená kapacita nás někdy přivádí k tvůrčím řešením. Zároveň ale platí, že symfonická hudba má své dané parametry – prostorové, akustické i provozní – a ty nelze donekonečna ohýbat. Velmi silně jsme si to znovu uvědomili právě na nedávném turné po Velké Británii, kde jsme hráli v sálech s mimořádnou tradicí i akustickou kvalitou, například v Birminghamu nebo Bristolu. V takových prostorech člověk okamžitě slyší, jak zásadní roli koncertní sál pro orchestr i posluchače hraje. Nový koncertní sál proto pro nás není jen otázkou komfortu nebo reprezentace. Je to základní infrastruktura pro špičkový symfonický orchestr a zároveň investice do budoucnosti kulturní Ostravy.

Na nový koncertní sál Vox se tedy těšíte… Už víte, kdy se budete stěhovat a která sezóna tam bude ta historicky první?

Těším se velmi. Nový koncertní sál nám přinese úplně jiné možnosti působení! Fundament v názvu této sezóny v sobě skrývá i naději, neboť základy koncertního sálu se právě staví a nic by snad nemělo plánovaný harmonogram narušit. V plánování jsme opatrní a první ostrý provoz plánujeme až v sezóně 2029/30.

V České republice se současně plánují postavit další dva koncertní sály. Máte ambice, aby v Ostravě byl sál otevřen jako první?

Z mého pohledu není kultura polem konkurenčním, ale motivačním. Každá dobrá věc, která se v kultuře podaří, motivuje ty ostatní. Jestli bude hotový jako první koncertní sál v Ostravě, nebo bude dřív v Brně, to mě netrápí. Podstatné je, aby tyto stavby vznikly v nejvyšší možné kvalitě a podle parametrů, které odpovídají 21. století. V českém prostředí jde skutečně o stavby mimořádného významu. Uvědomme si, že jedním z posledních velkých sálů, který dodnes slouží koncertnímu provozu, je pražský Obecní dům z počátku 20. století…

Osobně bych si velmi přál, aby byl excelentně postaven koncertní sál v Ostravě, stejně jako Vltavská filharmonie v Praze nebo Janáčkovo kulturní centrum v Brně. A pokud Janáčkova filharmonie Ostrava jednou dostane příležitost v těchto sálech vystoupit, bude to pro nás čest. Jde přece o krásnou hudbu v prostředí, jaké si zaslouží. Nejsou to závody.

Foto: archiv KlasikaPlus.cz

Facebook X E-mail WhatsApp