Název zní FOKus. Jedná se o významnou a tradiční akci v životě Gymnázia a Hudební školy hl. m. Prahy a také velkou příležitost pro studenty tuto instituci navštěvující. Ve Smetanově síni Obecního domu mají možnost – za podmínky úspěchu v konkurzu – vystoupit v doprovodu významného tuzemského tělesa, a to dokonce sólově. Letos vybranou osmičku mladých umělců spolupracující Symfonický orchestr hl. m. Prahy FOK doprovodí 12. března a koncert a záležitosti s ním spojené v rozhovoru pro portál KlasikaPlus.cz přibližuje zástupce ředitele zmíněné školy Tomáš Krejča.

Myšlenka spolupráce Gymnázia a Hudební školy hl. m. Prahy a Symfonického orchestru hl. m. Prahy FOK je z pohledu vaší školy jistě velice cenná. (Věřme, že i z pohledu orchestru.) Můžeme se chviličku pobavit o jejím zrodu? Ztraťme pár slov nad tím, jak vznikla a kdo ji inicioval.

Spolupráce s Pražskými symfoniky začala v roce 2015 – v loňském roce jsme tedy slavili malé jubileum. Vznikla na základě toho, že Gymnázium oslovilo Pražské symfoniky, nešlo ale o nějak náhodné oslovení. Celá řada pedagogů naší školy totiž hráčsky působí v FOK a stejně tak někteří naši absolventi jsou členy FOK. Propojení je tedy organické. Navíc obě instituce mají stejného zřizovatele, obě mají v názvu „hlavního města Prahy“. Spolupráce zkrátka dává smysl, nabízí se.

Samotný koncert je ale starší než zmíněná spolupráce s Pražskými symfoniky. Jakou podobu koncert míval v začátcích konání? Kdo byl doprovodným tělesem tehdy?

Máte pravdu. Koncert se v letošním roce uskuteční už popětatřicáté – dokonce ani covid tu linii nepřerušil, byť tehdy šlo o koncert streamovaný…

Zpočátku byla doprovodným tělesem Česká filharmonie. Koncerty se odehrávaly v Rudolfinu, tehdy byla jiná doba, filharmonie fungovala jinak… Ale klíčovým partnerem pro nás byl mistr Josef Suk, který spolupráci inicioval. On studenty na pódiu provázel, hrál s nimi, proto původní název Mladé talenty Josefu Sukovi… Josef Suk už tu s námi nějaký čas není, akce se tedy přirozeně transformovala do trochu jiné podoby, než byla ta původní.

Obecně můžeme říct, že koncert FOKus je „vlajkovou lodí“ naší školy. Studentům chceme zprostředkovat profesionální pódiovou zkušenost. Naplňujeme tak naše moto: „Od kolébky po světová pódia“.

Koncert byl, jak říkáte, dlouhou dobu spjat s osobností Josefa Suka mladšího, legendárního houslisty, vnuka skladatele Josefa Suka, pravnuka samotného Antonína Dvořáka. Můžeme i v dnešní době, patnáct let po smrti Suka mladšího, při koncertu nějak cítit jeho ducha, vnímat jeho odkaz?

Určitě ano, už jen skrze samotnou kontinuitu koncertu. Pevně věřím, že na nás „Pepula“, jak se mu důvěrně přezdívalo, dohlíží z hudebního nebe…

Nějakým způsobem jsme nicméně dospěli k tomu, že není nezbytně nutné žít jenom z minulosti; že bychom se měli pokusit o nějakou emancipaci a zaměřit se na gró projektu, kterým jsou mladí a talentovaní lidé – postavit projekt spíš tímto způsobem.

Když tedy pěkně navážeme na myšlenku o mladých umělcích, tak letošními sólisty FOKusu jsou Luna Hovorková (klavír), Micha Weiss (klarinet), Viola Lukášová (housle), Matthew Hockaday (klarinet), Veronika Hýková (klavír), Seoyeon Lim (violoncello), Kristian Strkula (housle) a Semjon Yakimov (klavír). Můžete přiblížit, co to z pohledu studenta obnáší stát se sólistou probíraného reprezentativního koncertu, který tedy dokonce nazýváte „vlajkovou lodí“?

„Vlajková loď“ je možná drobná nadsázka, ale vlastně to tak opravdu vnímáme – jde bezesporu o hudebně nejdůležitější událost našeho školního roku, naší „hudební sezóny“.

Ale abych odpověděl na otázku: Pominu-li atributy, které jsou pro každého interpreta nezbytné, tedy schopnost koncentrace a přípravy, seberozvoj a samozřejmě talent, tak čistě prakticky věc obnáší povinnost projít dvěma konkurzy. První je uspořádán jednotlivými odděleními, tedy strunným, klavírním, dechovým a pěveckým, a tady se každý rok uchází asi patnáct studentů. Ti úspěšní se pak dostanou do hlavního konkurzu, který je napříč odděleními, a je v něm porota složená z dvaceti lidí včetně dirigenta. Bodovacím systémem se pak rozhoduje o vítězích.

Zní to, že vaše školní síto je skutečně přísné! Dalo by se vyjádřit číselným poměrem, jaký je počet všech uchazečů a kolik je těch studentů, co ve výsledku skutečně vystoupí?

Celkově je uchazečů určitě přes šedesát a výsledný počet studentů, kteří vystoupí v Obecním domě, je letos osm. Je potřeba si ale říct, že ke konkurzům nejdou všichni – jednak na základě vlastní vůle a zadruhé po konzultaci s pedagogy. Už samotné vědomí náročnosti výběru do značné míry stanoví nějaké základní předpoklady alespoň hypotetického úspěchu v konkurzu. Tedy i ti, co se hlásí ke konkurzu prošli jakýmsi malým „předvýběrem“.

Ještě mě napadlo: Máme tu nějaké instrumentální složení… Z čeho vychází, že klavír máme tentokrát třikrát, housle dvakrát a tak dále?

Možná odpovím trochu zeširoka. Konkurz je rozdělený na dvě kategorie podle věku – první od dvanácti do šestnácti let a druhou pro starší studenty. Formát koncertu z tohoto vychází. Cílem koncertu je dát příležitost relativně většímu množství talentovaných lidí – samozřejmě jsme omezeni časovým rámcem –, a to tak, aby měli možnost si profesionální pódium vyzkoušet, prožít si jakýsi odrazový můstek pro pozdější třeba i profesionální kariéru.

Kritérium, které rozhoduje o úspěchu uchazeče, je skutečně bodové. K tomu bychom měli podotknout, že hodnotit i jen v rámci jednotlivých nástrojů – obtížnost skladeb se různí –, ale hlavně napříč obory je značně složité; literatura pro žesťové nástroje často není tak efektní jako například romantická pro klavír či violoncello… Na koncertě si výsledně zahrají v ideálním případě zkrátka ti nejlepší.

Naznačil jste otázku věku. Můžu to chápat tak, že polovina sólistů je mladší šestnácti let a druhá půlka starší šestnácti?

Není tomu tak, protože v mladší kategorii zaprvé není tolik uchazečů, zadruhé málokdo splní základní kriteriální podmínku zisku dvaceti bodů v konkurzu. Letos je jediným zástupcem této kategorie klarinetista Micha Weiss.

Mladí sólisté představí díla Mozarta, Stamitze, Wieniawského, Crusella – ten mě jako nepříliš známé jméno zaujal –, Chopina, Čajkovského, Sibelia a Rachmaninova. Můžete poskytnout informaci o konkrétních zvolených kusech?

Od Mozarta to bude první věta Klavírního koncertu G dur, K. 453, od Stamitze je to první věta Klarinetového koncertu č. 3, u Wienawského jde o Houslový koncert č. 2 d moll, op. 22, z Čajkovského odkazu to jsou Variace na rokokové téma, od Chopina uslyšíme pomalou větu Klavírního koncertu č. 2. Crusell je zajímavý autor, dobře koresponduje například se zmíněným Stamitzem, od něj to bude méně hraný koncert; jedna jeho pasáž je opravdu virtuózní – tento kus zahraje Matthew Hockaday, který je absolutním vítězem konkurzu. Určitě se máme na co těšit…

Skvělé… Ještě nám chybí Sibelius a Rachmaninov.

V rámci večera zazní první věta ze Sibeliova Houslového koncertu d moll a od Rachmaninova to bude první věta z Třetího klavírního koncertu. Mně osobně se moc líbí, jak ji Semjon Yakimov umí výrazově vyklenout…

Volba jednotlivých hraných skladeb vychází čistě ze strany školy, nebo má určitou rozhodovací pravomoc i orchestr?

Orchestr je tak laskav, že nám nechává takřka volnou ruku, my ale samozřejmě ctíme to, že nejsme dramaturgičtí guruové. Koncert je každopádně velmi složitý, jak přestavbami, tak množstvím čísel, a určitým arbitrem je při výběru skladeb dirigent, který má v dramaturgii právo veta.

Tedy navážeme, že koncert ve Smetanově síni Obecního domu řídí – stejně jako loni při Debutu Pražského jara – Jan Sedláček. Je záměrem zvýraznit mladistvý ráz akce přítomnou mladou dirigentskou osobností?

Říkáte to přesně, je to tak. Na koncertu historicky spolupracovaly významné osobnosti jako třeba Jiří Bělohlávek, Zdeněk Mácal či Jakub Hrůša, ale já nechci snižovat přínos ostatních dirigentů; spolupráce byla vždycky velice příjemná. Jsme rádi, když můžeme náš koncert spojit s osobností, která není v branži až tak dlouho; přesto už má hmatatelné výsledky. 

12. března, kdy se váš koncert koná, v roce 1937 zemřel slavný varhaník a skladatel Charles-Marie Widor. Skoro by se nabízelo využít varhany Obecního domu k nějaké jeho připomínce, ale zeptám se obecněji. Repertoár i nástrojové obsazení – už jsme to naznačili – budou, patrně jako obvykle, velmi pestré. Tím sice jistě přitažlivé pro leckterého laika, „fajnšmekr“ by se však mohl bát přílišné nesourodosti večera. Dá se zmínit nějaká jednotící myšlenka, nějaká zlatá nit, která se vine koncertním pořadem? 

Tady se přiznám, že jednotící linie nejsme plně schopni dosáhnout, protože to, co preferujeme a co je pro nás klíčové, je příležitost daná studentům. Je pravda, že tentokrát nejdeme do baroka ani výrazněji do 20. století – pohybujeme se v klasicko-romantickém repertoáru. Žádný podstatnější propojovací moment bych mezi skladbami nehledal.

… což je při daném konceptu večera samozřejmě pochopitelné… Ještě se zeptám: Název FOKus evidentně souvisí se zkratkou Film – Opera – Koncert (FOK) v názvu doprovázejícího orchestru. Dá se v názvu vidět ještě nějaký druhý význam?

Dá a my jich tam vidíme dokonce několik. Když název rozdělíme, tak čteme FOK a „us“, tedy FOK a „my“. To důležitější je ale opravdu snaha „zaměřit“ pozornost, jaksi umístit „fokus“, na mladé talenty. Věřím, že se na ně zaměří i naši posluchači. 

Akce FOKus je už značně tradiční – letos se uskuteční popětatřicáté. Dlouhá tradice jakékoli činnosti je obvykle důsledkem její nosné myšlenky. Dát příležitost mladým sólistům je vždycky chvályhodné, mohl byste ale ještě zkusit formulovat nějakou další přidanou hodnotu této spolupráce s Pražskými symfoniky, která případně ještě nezazněla?

Stavíme i na tom, že obě instituce, které spojily síly, se věnují koncertní i edukační činnosti, byť FOK má těžiště samozřejmě spíše v té koncertní, kdežto Gymnázium spíš v té edukační. Instituce se minimálně v pražském prostoru snaží prezentovat jako přední kulturní a vzdělávací organizace. Vzájemná podpora, synergie a zpráva, že existuje návaznost mezi prostředím začínajících umělců a prostředím etablovaných profesionálů, je myslím nosná i sympatická.

Koncert FOKus jsme myslím probrali zevrubně… Chtěl byste povědět ještě něco k dalším plánům Gymnázia a Hudební školy hl. m. Prahy, které zejména stojí za pozornost? Nikoho se samozřejmě nechceme dotknout při případném opomenutí…

Děkuju za tu příležitost. Určitě bych čtenáře pozval na další naše koncerty, které stojí za pozornost; do značné míry jsou také tradiční. 16. června se v Betlémské kapli představí Symfonický orchestr Gymnázia a Hudební školy hl. m. Prahy, další koncert pak bude v říjnu, většinou bývá ve spojitosti se státním svátkem. V listopadu se pak uskuteční společný koncert naší školy a Štýrského orchestru mladých. Jde o spolupráci s konzervatoří v Grazu – tady se bavíme o určité reciprocitě, kdy se vzájemně navštěvujeme… Tolik stručně výhled do budoucna.

Děkuju. Nejprve ale tedy zaměřme pozornost na „vlajkovou loď“ FOKus 12. března ve Smetanově síni Obecního domu…

Ano, tento koncert je teď určitě nejvíce aktuální a já na něj všechny srdečně zvu.

***

Jiný článek o koncertu vyšel v rubrice VýhledPlus. Čtěte ZDE.

Foto: archiv Tomáše Krejči, archiv KlasikaPlus.cz, Petra Hajská, GMHS / Matyáš Cach 2026

Facebook X E-mail WhatsApp