10. červenec
Svátek mají Libuše a Amálie.
2015 – zemřel Jon Vickers, kanadský operní pěvec – tenorista (narodil se 29. října 1926), vlastním jménem Jonathan Stewart Vickers. Od roku 1957 byl členem souboru londýnské Královské opery Covent Garden, kde debutoval jako Riccardo ve Verdiho Maškarním plese a účinkoval tam až do 80. let. Obsáhl úlohy v operách od Beethovena a Berlioze po Verdiho, Wagnera a Brittena. Od roku 1960 zpíval i v newyorské Metropolitní opeře, za 27 let tam účinkoval v 17 rolích v 280 představeních. První úlohou tam byl Canio v Leoncavallových Komediantech, ztvárnil tam však nejen Parsifala nebo Otella, ale i Lacu v Jenůfě nebo Vaška v Prodané nevěstě. Na přelomu 50 a 60. let exceloval v roli Jasona v představeních opery Medea od Luigiho Cherubiniho s Marií Callas v titulní roli, a to v Britábnii, Itálii i USA. Zpíval francouzské, italské a německé role, zejména však byl nejvýznamnějším wagnerovským tenoristou své doby. Na Bayreuthském festivalu debutoval v roce 1958 jako Siegmund ve Valkýře a v roce 1964 tam zpíval Parsifala. Kvůli neonacistickým názorům, se kterými se tam setkal, odmítl další spolupráci.
1983 – zemřel Werner Egk, německý skladatel, dirigent a pedagog (narodil se 17. května 1901). Psal zejména opery a balety. V Mnichově napřed pracoval jako divadelní skladatel, pak pro místní rozhlasovou stanici. Jeho kariéra nejvíc stoupala po premiéře rádiové opery Columbus (1933). Byl požádán o tvorbu oper na nacistická témata, ale nikdy je nesložil. Jeho hlavní kariéra začala po II. světové válce, byl převážně skladatelem a dirigentem, stal se mimo jiné profesorem kompozice na vysoké hudební škole v Západním Berlíně, prezidentem Svazu skladatelů NSR, dirigentem Bavorské státní opery. Jeho pozdější léta byla ve znamení premiér na významných evropských festivalech a pozdních prací, které byly výhradně instrumentální.
1982 – zemřela Maria Jeritza (Marie Jedličková) operní pěvkyně – dramatická sopranistka (narodila se 6. října 1887). V letech 1908–1910 působila v Mnichově ještě jako operetní umělkyně. V roce 1910 debutovala v opeře, a to v Městském divadle v Olomouci v roli Elsy ve Wagnerově Lohengrinovi. V roce 1911 byla angažována ve Volksoper ve Vídni a o rok později v tamní Dvorní opeře, kde z ní byla primadonna assoluta. Zpívala titulní roli v premiérách obou verzí opery Ariadna na Naxu Richarda Strausse, a to v roce 1912 ve Stuttgartu a v roce 1916 ve Vídni. V roce 1919 zpívala pak při světové premiéře roli Císařovny ve Straussově opeře Žena beze stínu. V Metropolitní opeře debutovala 19. listopadu 1921 v roli Mariety v opeře Mrtvé město od Ericha Wolfganga Korngolda. Osobně se tam zasloužila o uvedení Janáčkovy opery Její pastorkyňa. V Met vystoupila ve 20 rolích ve 290 představeních. Jejím synovcem byl hudební skladatel Alois Piňos.
1966 – zemřel Viktor Veselý, český právník, klavírista, hudební skladatel a pedagog (narodil se 2. prosince 1887).
1955 – narodil se Milan Langer, český klavírista a hudební pedagog.
1945 – zemřel Otakar Hřímalý, český skladatel a hudební pedagog (narodil se 20. prosince 1883).
1919 – zemřel Hugo Riemann, německý hudební teoretik a skladatel (narodil se 18. července 1849).
1904 – narodil se Iša Krejčí, skladatel a dirigent (zemřel 6. března 1968). V letech 1929 až 1932 působil jako korepetitor v opeře Slovenského národního divadla v Bratislavě, v letech 1934 až 1945 byl zvukovým režisérem v Československém rozhlase. Od roku 1945 do roku 1958 byl šéfem olomoucké opery a posledních deset let života dramaturgem opery pražského Národního divadla. S Františkem Bartošem, Pavlem Bořkovcem a Jaroslavem Ježkem vytvořil mezi válkami avantgardní skupinu, která do české hudby přinesla evropskou orientaci. Nazývali se skupinou Mánesa. Kompozici studoval u K. B. Jiráka a Vítězslava Nováka. Jeho tvorba bývá charakterizována jako originální neoklasicismus, vyznačující se střídmostí výrazu s jasným sklonem k optimistickým a radostným náladám, s charakteristickým smyslem pro humor a zároveň schopností vyjádřit cudnou a zbožnou lyriku.
1895 – narodil se Carl Orff, německý skladatel a pedagog (zemřel 29. března 1982). Jeho nejznámější skladbou jsou Carmina Burana. Měly premiéru v roce 1937 ve Frankfurtu nad Mohanem a okamžitě dosáhly obrovského úspěchu. Obsahem jsou zhudebněné texty potulných středověkých hudebníků a básníků, které byly nalezeny v klášteře Beurum. Forma nejvíc odpovídá kantátě… V šestnácti napsal své první jevištní dílo, studoval na Královské hudební akademii v Mnichově a věnoval se také hudební výchově. Stal se kapelníkem v Mnichově, Mannheimu a Darmstadtu, intenzivně se zabýval studiem děl starých mistrů 16. a 17. století. Skladbu studoval v Mnichově u Heinricha Kaminského. Během války se do politiky nezapojoval a jeho díla byla nacistickou propagandou využita. Po válce prošel denacifikací a podílel se na tvorbě rozhlasových hudebních pořadů pro děti. Kromě skladatelské práce zastával také vedoucí funkce v různých hudebních institucích. Byl pohřben v klášterním kostele v Andechs a jeho náhrobek nese nápis SUMMUS FINIS (Nejvyšší cíl).
1888 – zemřel Rafael Hernando, španělský skladatel (narodil se 31. května 1822).
1839 – zemřel Fernando Sor, španělský kytarista a skladatel (narodil se 14. února 1778), nazývaný ve své době „Beethovenem kytary“. Většina z šesti desítek jeho skladeb pro kytaru, zejména jeho 21 koncertních etud, je považována za základní literaturu, jejíž znalost je nezbytnou součást vzdělání a repertoáru každého špičkového interpreta.
1835 – narodil se Henryk Wieniawski, polský houslista a skladatel (zemřel 1880).
1831 – narodil se Kamilo Mašek, slovinský skladatel českého původu (zemřel 29. června 1859). V mládí komponoval revoluční pochody pro slovinskou Národní gardu. Napsal řadu písní a sborů na texty slovinské národní i umělé poezie. V pozdějších letech se věnoval převážně chrámové hudbě. Byl synem varhaníka a hudebního skladatele Kašpara Maška. Začal u hraběte Mořice Strachwitze na zámku v Šebetově. V roce 1854 se stal po svém otci učitelem na škole Filharmonické společnosti v Ljubljani.
1733 – premiéru měla Athalia, třetí oratorium v angličtině Georga Friedricha Händela. Napsáno bylo pro prestižní univerzitní oslavy, první provedení se uskutečnilo v Sheldonian Theatre v Oxfordu. Přítomno bylo podle dobových svědectví 3700 osob. V Londýně bylo dílo poprvé uvedeno 1. dubna 1735 v divadle Covent Garden. Libreto napsal Samuel Humphreys. Jako předlohu použil slavnou divadelní hru Athalie od francouzského dramatika Jeana Racina. Příběh vychází ze starozákonní Druhé knihy královské.
*********
A VĚDĚLI JSTE, ŽE v tento den také…
1091 – v Kosmově kronice se objevila první písemná zmínka o Brně.