Poslední tisková konference před 81. Pražským jarem se konala 4. května na adrese Vinohradská 12, v kavárně Radiocafé, tedy přímo v sídle Českého rozhlasu. Za tam sídlící symfonický orchestr promluvil jeho šéfdirigent Petr Popelka a ředitel Jakub Čížek, důležitým hostem byla ředitelka Českých center Jitka Pánek Jurková, dále zavítali dokumentarista Martin Suchánek a skladatel Michal Nejtek. Ministerstvo kultury reprezentoval ředitel sekce živého umění Milan Němeček a Pražské jeho ředitel Robert Hanč i umělecký ředitel Josef Třeštík. Novinek a zajímavostí se objevilo mnoho, i když v tom hlavním naštěstí žádné změny nenastaly.

Nejprve promluvil ředitel SOČRu Jakub Čížek a zdůraznil, že zahajovacím koncertem Pražského jara fakticky začínají oslavy 100. výročí vzniku pražského rozhlasového orchestru a vrcholí čtyřletá spolupráce s Petrem Popelkou v roli šéfdirigenta. U této příležitosti vychází též vinylové album Popelkovy nahrávky Mé vlasti doplněné publikací mapující stoletou historii orchestru.

Navázal ředitel Robert Hanč, který připomněl několik zajímavých údajů: Symfonický orchestr nejprve Pražského, pak Československého a později Českého rozhlasu odehrál na Pražském jaru celkem 226 koncertů, poprvé na ročníku 1948 se svým tehdejším šéfem Karlem Ančerlem. Jádrem jejich repertoáru byla hudba 20. století s akcentem na české skladatele, mezi kterými opravdu nechybí nikdo důležitý (ani nikdo méně důležitý) od Bohuslava Martinů přes Miloslava Kabeláče, Luboše Fišera či Ilju Hurníka až po Sylvii Bodorovou nebo Adama Skoumala. Rozhlasový orchestr v historii festivalu dirigoval např. Franz Konwitschny, Claudio Abbado nebo Krzysztof Penderecki. Mezi sólisty byl Arthur Rubinstein, Krystian Zimerman nebo Henryk Szeryng. Dodejme, že samotný zahajovací koncert hrají rozhlasoví symfonikové posedmé ve své historii.    

Pak dostal slovo Petr Popelka, který si rád vzpomněl na půlroční působení v rozhlasovém orchestru, v devatenácti jako kontrabasista. Pak hovořil o svém velkém vztahu k rozhlasové nahrávce Mé vlasti s Václavem Talichem z roku 1939 i o svém velmi osobním vztahu ke Smetanovu dílu – není srovnatelné dílo tohoto typu, uvedl mimo jiné.

Pak došlo na ohlášený podpis smlouvy mezi Pražským jarem a Českými centry. Jejich ředitelka Jitka Pánek Jurková uvedla, že to je nová kapitola vzájemných vztahů a Pražské jaro je jednou z nejlepších českých kulturních značek. Přímý přenos zahajovacího koncertu se letos dostane díky Českým centrům do kin ve Vídni, Londýně, Bělehradu a Bratislavě a ze záznamu v Tokiu. A k tomu připočítejme stream do dalších třiadvaceti zemí světa i záznam na Facebooku. Pak došlo na samotný podpis smlouvy.

Josef Třeštík pak promluvil o řadě Prague Offspring, která je věnována soudobé hudbě a hostí Ensemble Modern s dirigentem Ilanem Volkovem. Rezidenční skladatelkou je Unsuk Chin a kromě toho zazní ve světových premiérách díla pěti českých a slovenských skladatelů, jmenovitě Michala Nejtka, Jiřího Kadeřábka, Michaely Antalové, Tomáše Horvátha a Patrika Kaka. „Výběr reflektuje různorodost tvůrců od nejmladší po střední generaci,“ zdůraznil v tiskové zprávě Třeštík. Několik skladeb z loňského ročníku Prague Offspring zazní i v rámci letošního Frankfurtského knižního veletrhu v podání Ensemble Modern. „Je samozřejmě dobře, že některá díla objednaná pro loňský ročník jsou hrána opakovaně, a ne jen v premiéře,“ dodal umělecký ředitel. 

Přítomný skladatel Michal Nejtek pak hovořil o své skladbě Skryté myšlenky (Die Hintergedanken) na texty Franze Kafky. „To, co nás napadá jakoby bokem, je často důležitější než to původně hlavní,“ zdůraznil Nejtek. A dodal, že v mládí mu jeho učitel Svatopluk Havelka dílo Franze Kafky rozmlouval, protože „(…) Kafku teď zhudebňuje každej“ – odhodlával se tedy dlouho. „Pouhý fakt, že specializované ansámbly dovedou zahrát prakticky všechno, ještě sám o sobě nic neznamená,“ řekl na adresu Ensemble Modern, „hlavně si za tím musíte stát,“ podtrhl Nejtek.

Od moderátorky a tiskové mluvčí Ivy Nevoralové zaznělo pár aktualit ohledně soutěže. V oboru flétna má přijet 48 soutěžících ze čtrnácti zemí, v oboru klavír 42 soutěžících z šesti zemí. Nahrávky laureáta loňské soutěže v oboru hoboj a držitele druhé ceny v oboru violoncello vycházejí zároveň na labelu Supraphon, jsou k dispozici online i ke stažení. Stanice Vltava jinak nabídne šest přímých přenosů, kromě zahajovacího koncertu také Jakuba Hrůšu s Českou filharmonií 19. května, Helsinki Baroque Orchestra 21. května, Faustovo prokletí s Tomášem Netopilem 25. května, Tomáše Hanuse s Deutsches Symphonie-Orchester 31. května a Barbaru Hannigan s Českou filharmonií 2. června. Rozhlas natočí také Nejtkovu skladbu a ještě jeden koncert Prague Offspring 30. května. 

Posledním z pozvaných řečníků byl dokumentarista Martin Suchánek. Jeho dokument k 80. výročí festivalu uvede ČT art ve středu 6. května ve 20:15. Autor dokumentu považuje za důležité, aby oslovil i publikum „mimo branži“. Řekl, že zadání prostě zmapovat osmdesátiletou historii je samo o sobě děsivé; velmi dlouho hledal klíč a našel ho v prolínání zajímavých hudebních okamžiků loňského ročníku a archivních záznamů. Za pozoruhodné označil natáčení se Semjonem Byčkovem – a sledování hudby, která jakoby přichází shůry, mu bylo hlavní inspirací.

***

Více o 81. ročníku Pražského jara ZDE.

Foto: Hana Görlichová

Facebook X E-mail WhatsApp