„Smetanova skladba byla především aktuálně životnou hudbou, neokázale naplněnou emocemi, opravdu českou.“
„Popelka nechává hudbu dýchat, ale současně ji dokáže sunout kupředu; ví, jak minuciózně i ve větších měřítcích pracovat s tempem a dynamikou.“
„Rozhlasoví symfonikové zahajovacím koncertem festivalu nejenže přinesli velké umělecké potěšení, ale zapůsobili i politicky.“
Má vlast Symfonického orchestru Českého rozhlasu a jeho šéfdirigenta Petra Popelky byla na úvod Pražského jara nezapomenutelně vyprofilovaným uměleckým činem. Smetanova hudba zazněla mimořádně životně, poutavě a nevšedně, podnětně a muzikálně. Občanskou iniciativu ‚Nesahejte nám na veřejnoprávní média’ podpořil ten večer sám rozhlas účinným kalibrem. Ano, nejde o pouhé zpravodajské médium, kterému by momentálně vládnoucí politici rádi dali náhubek. Je ve společnosti významným kulturním hráčem, a to nepřehlédnutelně i svým orchestrem. Nejsme v psím útulku. Sem náhubky nepatří.
7 minut čtení Číst dál…