17. červenec
Svátek má Martina.
2003 – zemřela Rosalyn Tureck, americká klavíristka, cembalistka a muzikoložka (narodila se 14. prosince 1913). Je známá hlavně jako interpretka díla Johanna Sebastiana Bacha. Uveřejnila také třídílné pojednání o interpretaci Bachova díla, které vyšlo v nakladatelství Oxford University Press. Studovala m.j. na Juilliard School v New Yorku, kde byl jedním z jejích učitelů Leon Theremin a debutovala v Carnegie Hall hrou na elektronický nástroj, který vynalezl. Později nastoupila na Juilliard School jako pedagožka. Spisovatel William F. Buckley ji ve svém časopise National Review často nazýval „zástupkyní J. S. Bacha na Zemi“. 18. března 1986 hrála během státní večeře pořádané prezidentem Ronaldem Reaganem.
1948 – narodil se Miroslav Petráš, violoncellista, skladatel a pedagog Pražské konzervatoře a HAMU. Od roku 1989 byl členem Klavírního kvarteta Bohuslava Martinů a od roku 1999 členem Českého tria, ve kterém s ním hrají Milan Langer (klavír) a Dana Vlachová (housle). Provedl mnoho koncertů s různými orchestry nebo vystupoval jako sólista jen s klavírem, varhanami, harfou nebo kytarou. Působil jako koncertní mistr a sólista v Symfonickém orchestru hlavního města Prahy FOK, se kterým sólově provedl řadu děl u nás i v zahraničí.
1937 – zemřel Gabriel Pierné, francouzský skladatel, dirigent, klavírista a varhaník (narodil se 16. srpna 1863). Mezi jeho učitele patřili César Franck a Jules Massenet. V letech 1890 až 1898 působil po Franckovi jako varhaník v pařížské bazilice Sainte-Clotilde. Od roku 1903 do roku 1933 byl spojen s proslulou koncertní řadou Édouarda Colonna nesoucí název Concerts Colonne, od roku 1910 jako šéfdirigent. S pařížským souborem Balets Russes dirigoval 25. června 1910 světovou premiéru baletu Pták Ohnivák Igora Stravinského. Sám napsal několik oper, sborových a symfonických skladeb a mnoho komorní hudby. Známé bylo jeho oratorium La Croisade des enfants podle knihy Marcela Schwoba. Oblíbený byl jako přídavek Pochod malých olověných vojáčků a Pochod malých faunů z jeho baletu Cydalise et le Hèvre-pied.
1932 – narodil se Wojciech Kilar, polský skladatel (zemřel 29. prosince 2013). Proslul převážně jako autor filmové hudby. Napsal hudbu k více než sto čtyřiceti filmům a k nim vytvořil i řadu orchestrálních suit. Od počátku šedesátých let pokládal, spolu s Krzysztofem Pendereckim a Henrykem Góreckim, základy nové polské avantgardy. Využíval prvky serialismu a dodekafonie. Později začal výrazněji navazovat na tradici, v jeho hudbě se objevily lidové a náboženské inspirace. Jako pianista debutoval v roce 1947 v Soutěži mladých talentů, kde hrál své vlastní skladby. Byl místopředsedou Svazu polských skladatelů, zakládajícím členem Společnosti Karola Szymanowského v Zakopaném a po dvě funkční období i jejím viceprezidentem. Byl členem Bratrstva paulínů.
1930 – narodil se Oldřich Blaha, skladatel a klavírista (zemřel 10. července 2016). Už jako chlapec hrál na varhany a na klavír. První skladby zkomponoval v devatenácti letech. Jeho dílo je zcela ovlivněno jazzem. Napsal mnoho jazzových kompozic a písniček a i v jeho vážné tvorbě se výrazně uplatňují jazzové prvky nebo stojí na pomezí symfonické a jazzové hudby. Stal se kmenovým autorem orchestru Gustava Broma spolu s Jaromírem Hniličkou a Pavlem Blatným. Jako hudební režizér Československého rozhlasu řídil nahrávky nejen jazzové a populární, ale i klasické symfonické hudby. Spolupracoval s významnými dirigenty jako byli František Jílek, Otakar Trhlík, Libor Pešek, ale i jeho vrstevníci, kteří se později stali velmi známými, Jiří Bělohlávek nebo Petr Altrichter. V roce 1971 spolupracoval s operou Janáčkova divadla v Brně na světové premiéře opery Bohuslava Martinů Trojí přání. Po odchodu do důchodu se zcela věnoval jazzu a s různými kapelami koncertoval v mnoha zemích Evropy, Ameriky, dokonce i v Antarktidě.
1876 – narodil se Jaroslav Bradáč, učitel a skladatel (zemřel 29. května 1938). Vystudoval učitelský ústav v Jičíně. V roce 1896 se stal učitelem na obecné škole v Přešticích a soukromě studoval hudbu. Jeho učiteli byli Vítězslav Novák a Zdeněk Fibich. V letech 1904–1910 učil zpěv na reálce v Plzni. Byl nadšeným sběratelem lidových písní západočeského regionu, zanechal na osm tisíc notových zápisů. Řadu písní opatřil klavírním doprovodem a vydal tiskem. Z tradic lidové písně vycházela i jeho vlastní tvorba, která zahrnuje hlavně komorní a klavírní skladby. Také byl autorem pedagogických publikací. Oba jeho bratři, Ladislav Bradáč a Otakar Bradáč, byli také hudební skladatelé.
1870 – narodil se Ludvík Čelanský, dirigent a skladatel (zemřel 27. října 1931). V říjnu 1901 vytvořil stálý soubor České filharmonie. První koncert se sice konal už 4. ledna 1896 v pražském Rudolfinu za řízení Antonína Dvořáka, ale těleso bylo podle potřeby sestavováno z hudebníků různých pražských orchestrů. Čelanský využil stávky orchestru Národního divadla, sestavil stálý profesionální symfonický orchestr a stal se jeho prvním šéfdirigentem. Po roce odstoupil a předal vedení Oskaru Nedbalovi. Stal se také dirigentem opery v Plzni, řídil orchestr opery v Záhřebu, byl dirigentem Národního divadla v Praze, založil polskou operu a symfonický orchestr ve Lvově, byl ředitelem operních scén v Krakově a v Lodži, ředitelem filharmonie v Kyjevě a ve Varšavě, založil operní scénu v nově otevřeném Městském divadle Královských Vinohradů, v Paříži se stal ředitelem operního divadla Apollo a kromě toho řídil symfonický orchestr. Za vynikající nastudování Offenbachových děl byl jmenován důstojníkem Francouzské akademie. Po první světové válce dostal nabídku na řízení komické opery v New Yorku, kterou však odmítl. Jako skladatel vycházel z tradic romantické hudby 19. století a byl silně ovlivněn francouzským impresionismem. Napsal operu Kamilla, šest melodramů, chrámové i orchestrální skladby, písně a sbory a s rozvojem filmu komponoval i hudbu k filmům. Studoval skladbu na Pražské konzervatoři u Karla Steckera, vedle toho navštěvoval Pivodovu operní školu a činoherní školu Národního divadla.
1853 – narodil se Martin Krause, německý klavírista, pedagog a spisovatel (zemřel 2. srpna 1918). V roce 1882 se setkal s Franzem Lisztem a stal se žákem jeho mistrovské školy. Jako nadšený Lisztův žák založil v Lipsku první Společnost Franze Liszta a publikoval v časopisech. Od roku 1882 byl profesorem Královské hudební akademie v Mnichově, odkud přešel na Sternovu konzervatoř v Berlíně. Mezi jeho slavné žáky patří m.j. Claudio Arrau (1903–1991), Edwin Fischer (1886–1960), Antonin Foerster (1867–1915) nebo Manuel María Ponce (1882–1948).
1717 – premiéru měla Vodní hudba (Water Music) Georga Friderica Handela (Georga Friedricha Händela), sbírka orchestrálních vět prezentovaná většinou jako tři suity. První uvedení se odehrálo na žádost krále Jiřího I. jako koncert na řece Temži. Král s družinou se plavil proti proudu do Chelsea na jedné lodi, skladatel se zhruba padesáti hudebníky na druhé.
1709 – zemřel Pascal Collasse, francouzský skladatel (narodil se 22. ledna 1649). Komponoval opery, balety i duchovní hudbu. Od roku 1677 byl asistentem skladatele Jean-Baptisty Lullyho. Dokončil jeho operu Achilles a Polyxena, která měla premiéru 7. listopadu 1687 v Théâtre du Palais-Royal v Paříži.
1701 – zemřel Giulio Cesare Arresti, italský varhaník a skladatel (narodil se 26. února 1619). Působil jako varhaník v Boloni, napsal oratoria Licenza di Giesù da Maria, L’orto di Getsemani glorioso ne‘ sudori di Cristo a Lo sposalizio di Rebecca. Proslul vlekoucími se polemikami s Mauriziem Cazzatim: jako soupeři vzájemně poukazovali v tištěných materiálech na kompoziční chyby v dílech toho druhého.
*********
A VĚDĚLI JSTE, ŽE v tento den také…
1955 – v kalifornském Anaheimu byl otevřen zábavní park Disneyland
1918 – bolševici popravili cara Mikuláše II. s rodinou
1794 – v Compiègne bylo za francouzské revoluce zabito šestnáct karmelitek; událost se stala inspirací slavné opery Dialogy Karmelitek Francise Poulenca (premiéra 26. ledna 1957 v milánské La Scale)