PORTÁL O KLASICKÉ HUDBĚ

Collegium Marianum ukazuje svým posluchačům kouzelná zákoutí barokní hudby a provází je přitom krásnými koncertními prostorami staré Prahy. Renesanční Císařský sál Lobkovického paláce na Pražském hradě hostil během čtvrtečního večera dvě výrazné pěvecké individuality a devět skvěle sehraných instrumentalistů. Přítomni byli také dva největší skladatelé anglické barokní hudby, Henry Purcell a Georg Friedrich Händel. Slavnému souboru se opět podařilo vytvořit unikátní zážitek. A všechny složky na tom měly svůj podstatný díl, i úchvatný výhled na jedno z nejkrásnějších světových měst.

Nedlouho před nástupem Velikonoc uvedl Václav Luks se svým vokálně-instrumentálním souborem Collegium 1704 příslušnou liturgickou hudbu od evropských barokních skladatelů. Koncert se konal v pondělí 23. března ve Dvořákově síni Rudolfina. V programu byl zastoupen Jan Dismas Zelenka Miserere d moll a Responsorii pro hebdomada sancta, dále zaznělo Miserere mei, Deus od Francesca Duranta a naposledy Stabat Mater od Antonia Caldary. Provedení mělo tradičně vysokou úroveň.

„Krásu renesanční polyfonie jsem objevil jako pětiletý.“

„Vrcholem státnického projevu ve středověku byla korunovace českých králů, při které zaznívaly skladby s tematikou legend.“

„Život umělce na volné noze se může zdát jako bohémský, ale pojí se s ním mnoho nelehkých životních situací.“

Zpěvák, houslista a umělecký vedoucí souboru Cappella Mariana Vojtěch Semerád je uznáván jako specialista na poučenou interpretaci staré hudby. Jako instrumentalista působí v ansámblu Collegium Marianum a spolupracuje i na autorských projektech napříč žánry. Jako sólový pěvec vystupuje s předními evropskými soubory, jakými jsou Les Arts Florissants, Vox Luminis či Huelgas Ensemble, s nimiž stanul v mnoha významných evropských sálech. 4. července Semerád vystoupí se svým souborem na Festivalu komorní hudby Český Krumlov a o den později na Smetanově Litomyšli.

„Setkání s Kiyou Tabassianem a nadšení pro myšlenku Vojtěcha Semeráda umožnilo realizaci hudebního doprovodu velkolepého cestopisu Kryštofa Haranta.“

„Vojtěch Semerád s Cappellou Marianou jsou mimořádně disponovaným souborem, který má poučenou interpretaci staré hudby ‚v krvi‘.“

„Kiya Tabassian zaměřil výběr skladeb na anonymní autory 16. století, ale také na dodnes uznávané skladatele a básníky Blízkého východu.“

Pilgrimage. Hudební pouť Kryštofa Haranta do Jeruzaléma. Tak zní celý název nahrávky, kterou společně pořídili český vokální soubor Cappella Mariana a kanadský instrumentální Constantinople. Unikátní projekt iniciovaný Vojtěchem Semerádem nabízí spojení mezi světem evropským a blízkovýchodním a je nepochybně dramaturgickým skvostem. Jak už ostatně dokládají získaná ocenění a vyprodané koncertní sály.

„Podobně jako Italové ctí Petrarcu, pro Francouze je Guillaume de Machaut největším básníkem vrcholného středověku.“

„Cappella Mariana dává přednost zpěvu v kombinaci s různými nástroji – gotickou harfou, fidulou a zobcovými flétnami.“

„Soubor se může těšit ze spolupráce s Jaromírem Medunou, který dal ve svém dokonalém projevu zaznít kráse mateřštiny.“ 

Téměř po celou dobu trvání Smetanovských dnů jsme byli svědky diskusí na téma, má-li se jeho programová náplň striktně držet pouze devatenáctého století, či zda může vybočit i do jiných stylových období. Zatímco multidisciplinární sympozium a výtvarná oblast v podobě výstav v Západočeské galerii a Západočeském muzeu původní záměr zachovává, hudební program se ubírá jinou cestou. Občas nám dramaturgie koncertů totiž nabídne exkurz buď do současných, anebo naopak časově vzdálenějších period hudebního vývoje. Bylo tomu tak i v úterý 1. dubna, kdy se v plzeňském Domě hudby v podání souboru Capella Mariana rozezněla hudba Guillauma de Machaut (cca 1300–1377).

„Na Kollárově filmu je příznačný anachronický pohled na nejznámějšího českého světce a patrona vlasti.“

„Nádherně se vyjímal vokál sopranistky Hany Blažíkové, jejíž gotická harfa spolu se zobcovými flétnami Jakuba Kydlíčka vytvořila okouzlující barevné souzvuky.“

„Správné načasování a ‚rozprostření‘ hudby na plochu celého filmu Cappella Mariana zvládla vynikajícím způsobem.“

První český historický velkofilm Svatý Václav vznikl na samém sklonku němé éry v roce 1929. Jeho uvedení se časově překrývalo s raketovým nástupem zvukového filmu: jen do konce roku 1929 se u nás objevilo dvacet zvukových snímků. Přesto zůstává Svatý Václav strhující filmovou freskou, která vybízí k novým multižánrovým výzvám. O jedno nevšední uvedení filmu s živou hudbou v podání souboru Cappella Mariana se postaral Svatováclavský hudební festival v Opavě. Projekce se uskutečnila 24. září v nejstarším opavském kostele sv. Václava. Podobně vyvážená harmonie prostoru, času a tématu se sejde jen zřídka.

„Měl jsem cíl propojení obou kultur, což se myslím podařilo. Výsledkem je organický celek.“

„Kiya Tabassian hraje na třístrunný setar, Didem Başar na kanun a Neva Özgen na kemenče.“

„Poselství projektu je při vědomí toho, co se zrovna děje na Blízkém východě, o to silnější.“

Jako o satisfakci hovoří Vojtěch Semerád o znovuuvedení projektu Kryštof Harant aneb Putování do Svaté země. Jeho premiéru v roce 2021 totiž zasáhla covidová opatření a související restrikce ohledně diváckých návštěv. Vokální soubor Cappella Mariana, který Vojtěch Semerád vede, až nyní zažije provedení před něčím více než jen před streamovacím aparátem. Projekt tentokrát uváděný v rámci festivalů Lípa Musica a Svatováclavského hudebního rozvíjí dialog mezi Východem a Západem, a to v inspiraci Harantovy životní cesty.

„Skrze trochu ironizované nadužívanie gest a mimiky v štýle barokového divadla odľahčuje miesta, ktoré by dnešnému obecenstvu mohli pripadať prázdne sentimentálne.“

„Semerádová je inšpiratívnou líderkou a svoje predstavy dokáže dobre komunikovať.“

„Helena Hozová pojímala Galateu ako kultivovanú, očarujúcu nymfu, ktorá si je svojho šarmu a vplyvu vlastne celkom vedomá.“

Tradičné pražské Letní slavnosti staré hudby zavŕšilo v utorok 6. augusta scénické uvedenie Händlovej opery Acis a Galatea na javisku Divadla ABC. Dielo zaznelo v naštudovaní Collegia Marianum vedeného Janou Semerádovou a bábkohereckého súboru Buchty a loutky v réžii Víta Bruknera. Inscenácia mala premiéru už v roku 2017 v rámci Lednicko-valtického hudebního festivalu. Poučená interpretácia, nápaditá koncepcia a pôvabný humor boli vyzdvihovanými atribútmi už vtedy – a kúzlu Händlovej hudby pomohli naplno vyznieť aj o sedem rokov neskôr. Nezabudnuteľnou hlavnou protagonistkou bola pritom v pôvodnom naštudovaní sopranistka Patrícia Burda Janečková, pamiatke ktorej bolo predstavenie venované.

„Funkcionalistický kostel sv. Augustina mívá svá úskalí a akustická specifika, Cappella Mariana je však dokázala využít s ohromující noblesou.“

„Čtveřice hlasů se rozprostřela do barevného spektra slunečních paprsků a mlžných oparů.“

„Originálním pokusem bylo napodobení zpěvu ptáků a jejich rozhovor v harmonickém pískání.“

Na koncerty brněnského jednatřicátého ročníku Velikonočního festivalu duchovní hudby, zaměřeného v rámci Roku české hudby na české, moravské a slezské autory, připravila Filharmonie Brno s dvojicí dramaturgů, Vladimírem Maňasem a Ondřejem Múčkou, celkem devět světových premiér. Každá jednotlivá tvorba soudobých autorů byla napsána přímo na objednávku pro tento ročník festivalu a měla zde svou světovou premiéru. Nejinak je tomu u díla Martina Smolky uvedeného 5. dubna v brněnském kostele sv. Augustina s Cappellou Mariana.

„Již v prvních tónech Ouvertury se hráčům podařilo sál velmi dobře naplnit zvukem, hravost prvních frází pak vytvářela prostor pro vynikající barevné kontrasty se střídajícími se pasážemi táhlejšími a zádumčivějšími.“

„Tanečnější a lidovější Telemann se pak ukázal v závěrečném Vivace, kde hráči citlivě a s umem využili určité zvukově „syrovější“ polohy svých nástrojů.“

„V rukou kontrabasisty se nástroj proměnil v jakýsi cajon, kterým perkusivně doprovázel Rameauovo Tambourin en Rondeau.“

Ve středu dne 21. června 2023 se v Letním refektáři Strahovského kláštera v Praze konal poslední koncert z cyklu Barokních podvečerů souboru Collegium Marianum této sezóny. Název programu, Omfalé & Hébé, odkazoval na pojítko mezi zahranými díly, na „vůni Francie“.

„Poslední skladbou večera byla premiéra nového díla Slavomíra Hořínky s názvem Ze všech sil.“

„S názvem pořadu Hlásám milost, se představil soubor L´Armonia terrena, který založil jeho dirigent a umělecký šéf Zdeněk Klauda v roce 2014, zaměřující se především na hudbu 18. a 19. století.“

„Dřevěný Kristus. Dílo, které bylo původně instrumentováno pro velký orchestr, aranžoval Jaroslav Pelikán pro orchestr komorní. Tímto získalo intimitu a ponor do okouzlené a pokorné duše, přičemž život mu vdechla exkluzivní interpretace Jana Martiníka.“

Koncerty Velikonočního festivalu se v čase postním konaly tři dny po sobě. Po opulentním zahájení skladbou Františka Musila Stabat Mater v katedrále sv. Petra a Pavla zazněly v pondělí 3. dubna v kostele sv. Augustina vedle Postní meditace Marc-Antoine Charpentiera i skladby Henryho du Monte Allemande grais a Jesu dulceo cordium. Po skladbě O Jesu nomen dulce Heinricha Schütze se představil Slavomír Hořínka s premiérou skladby Ze všech sil. Interprety byli Cappella Mariana s pěvci Vojtěchem Semerádem, Ondřejem Holubem a Tomášem Králem. V úterý 4. dubna vystoupili v minoritském kostele sv. Janů L´Armoia Terrena s dirigentem Zdeňkem Klaudou a basistou Janem Martiníkem. Na programu byly skladby J. S. Bacha Ricercar a 6 z Hudební obětiny a Vor deinem Thron tret ich hiermit, dále cyklus písní Jana Hanuše Dřevěný Kristus pro nižší hlas a orchestr a Symfonie č. 2 pro trubku a smyčce Arthura Honeggera. Dva koncerty prodchnuté rozjímáním a niterným ponorem do rozjímání.