Pražský koncertní cyklus Barokní podvečery, který pořádá soubor Collegium Marianum, se v letošním roce uskuteční počtyřiadvacáté a svým příznivcům nabídne šest koncertů, jejichž tematickým pojítkem je hudební pozvánka do barokního Říma, významného uměleckého centra své doby. Collegium Marianum a jeho hosté představí díla skladatelů spojených s Římem jako byli Arcangelo Corelli, Alessandro Scarlatti, Antonio Caldara či Georg Friedrich Händel. Jarní trojice koncertů se uskuteční 18. dubna, 21. května a 20. června v Lobkowiczkém paláci, resp. Břevnovském a Strahovském klášteru.

Věčné město Řím zažívalo na konci 17. století a počátkem 18. století výjimečný umělecký rozkvět. Bylo místem setkání významných hudebních osobností své doby, vznikala tam nadčasová hudební díla i nové hudební žánry, inspiraci v bohaté historii Říma nacházeli tvůrci barokních oper, oratorií a kantát. „Barokní Řím nepřestával fascinovat největší umělce své doby. Patřil k nim i Händel, který v Římě několik let žil a dokázal mistrně ovládnout italský styl. Podobně Jean-Philippe Rameau, hlavní představitel francouzské opery, byl hluboce ovlivněn italskou hudbou,“ doplnila hráčka na barokní příčnou flétnu a muzikoložka Jana Semerádová, která je zároveň uměleckou vedoucí souboru Collegium Marianum a dramaturgyní Barokních podvečerů.

Jarní řadu zahájí 18. dubna v prostorách Lobkowiczkého paláce na Pražském hradě koncert s titulem Il Pianto Amoroso, na němž zazní árie z oratorií Antonia Caldary a Alessandra Stradelly psaných pro Řím či v Římě provedených a kantáta L’Orfeo Alessandra Scarlattiho. Collegium Marianum tak připomene, že v Římě byl hudební život soustředěn do prostředí paláců významných šlechticů a církevních hodnostářů a formálně zde kralovaly kantáty, serenaty a oratoria, neboť opera byla v Římě zakázaná. Sólistkou prvního letošního Barokního podvečera bude sopranistka Hana Blažíková.

Veřejné koncerty, které římští šlechtici pořádali jednou za týden ve svých sídlech, byly nazývány akademie a na programu byla nová díla v Římě působících skladatelů. Akademie pořádala královna Kristina I. Švédská, kardinálové Benedetto Pamphili nebo Pietro Ottoboni či polská královna vdova v exilu Marie Kazimíra a kníže Francesco Maria Ruspoli. Tradici akademií připomene druhý koncert Barokních podvečerů, který je zasazen do Tereziánského sálu Břevnovského kláštera. 21. května zde Collegium Marianum uvede sólové a triové sonáty a virtuózní flétnový koncert a připomene odkaz skladatelů Georga Friedricha Händela, Arcangella Corelliho, Francesca Geminianiho a Alessandra Scarlattiho.

Barokní Řím byl velkou inspirací i pro Georga Friedricha Händela, který se v Římě na své studijní cestě začal věnovat kompozici italské vokální hudby. Své italské zkušenosti zúročil posléze i ve své pozdější tvorbě pro londýnská divadla. Árie a duety z jeho oper na třetím jarním koncertě cyklu, jenž se uskuteční 20. června ve Strahovském klášteru, doplní tvorba úspěšného operního skladatele z francouzského prostředí Jeana-Philippa Rameaua, který v mládí v Itálii krátce pobýval. Barvitý italsko-francouzský program přednesou sopranistka Chantal Santon Jeffery, která na sebe před třemi lety upozornila na festivalu Letní slavnosti staré hudby, a tenorista Vojtěch Semerád za doprovodu souboru Collegium Marianum, který bude ve všech třech případech řídit Jana Semerádová.

Foto: Petra Hajská, Petr Dyrc