PORTÁL O KLASICKÉ HUDBĚ

Collegium Marianum ukazuje svým posluchačům kouzelná zákoutí barokní hudby a provází je přitom krásnými koncertními prostorami staré Prahy. Renesanční Císařský sál Lobkovického paláce na Pražském hradě hostil během čtvrtečního večera dvě výrazné pěvecké individuality a devět skvěle sehraných instrumentalistů. Přítomni byli také dva největší skladatelé anglické barokní hudby, Henry Purcell a Georg Friedrich Händel. Slavnému souboru se opět podařilo vytvořit unikátní zážitek. A všechny složky na tom měly svůj podstatný díl, i úchvatný výhled na jedno z nejkrásnějších světových měst.

Soubor Janáčkovy opery uvedl v sobotu 11. dubna premiéru další barokní opery. Agrippina Georga Fridricha Händela ožila na jevišti Janáčkova divadla v režii Martina Glasera a pod taktovkou dirigenta Václava Lukse hrál soubor Collegium 1704. S Pavlou Vykopalovou v titulní roli vzniklo úchvatné představení, které po právu zaznamenalo fenomenální úspěch.

Další premiérou, kterou chystá soubor Janáčkovy opery na scéně Janáčkova divadla, je Agrippina Georga Friedricha Händela. Režijně ji připravuje Martin Glaser, který ji vidí jako nadčasové politické divadlo, naplněné dramatickými obrazy. Premiéra se uskuteční 11. dubna a režisér i v době hektických předpremiérových příprav poskytl rozhovor portálu KlasikaPlus.cz.

K závěru vánočního rozjímání, v pondělí 29. prosince, se v brněnském kostele sv. Augustina na Kraví hoře rozeznělo oratorium Mesiáš Georga Friedricha Händela. Bylo připraveno orchestrem Czech Virtuosi pod vedením violisty Miloslava Vávry a Českým filharmonickým sborem Brno, za jehož založením, dlouholetým vedením i světovým věhlasem stojí sbormistr Petr Fiala. Dirigentem byl Jakub Klecker a jako klenoty v chrámu zazářily sólové hlasy Terezy Zimkové, Jarmily Vantuchové, Matúše Šimka a Tomáše Šelce.

„Zpívání opery na mikroporty přináší překvapivě velkou svobodu a možnost vyjádřit třeba niterné emoce i velmi ztišeným hlasem.“

„Dnes už barokní zpěváci většinou nejsou intenzivními čtenáři starých traktátů a theorbisté nemusí natahovat na svůj nástroj chirurgické nitě.“ 

„Na divadle mě nepřestává fascinovat, že vytváří jakousi paralelní realitu, další komplexní svět.“

Jaromír Nosek patři mezi naše přední basisty v oblasti staré hudby. Zpívá brilantně v renesančních ansámblech u nás i v zahraničí, je často poptáván do sólových rolí v koncertní hudbě doby baroka a stále častěji jej můžeme potkat i v opeře, zejména v mozartovských rolích, ale i v dílech soudobých. Známe se spolu již od studií a potkáváme se dodnes na koncertních pódiích. Při rozhovoru jsme se jako obvykle o některé věci přeli – tak už to u dlouholetých kolegů bývá… Nosek se umělecky podílí na posledním letošním koncertu řady Barokních podvečerů, který se v pořadatelství Collegia Marianum uskuteční předposlední den roku v kostele sv. Šimona a Judy.

„Posluchači měli šanci slyšet patrně poprvé tento nedávno objevený zajímavý kus, který má potenciál stát se oblíbenou součástí altového repertoáru.“

„Zpěvačka zaujala od prvního tónu svou neobvyklou barvou hlasu, na kterou je potřeba si navyknout a pochopit její nuance.“

„Altistka udělala přednost zejména ze své neokázalosti. Nezpívá na efekt velkých tónů, ale odlišuje drobné detaily, má příjemná měkká pianka a přirozený hlasový i mimický projev a výraz.“

Letošní sezónu koncertní řady Collegia 1704 v kulturním prostoru Vzlet v pražských Vršovicích v rámci projektu Hudební cesty Evropou zakončil 10. prosince Ensemble Locatelli. Jako sólistka vystoupila altistka s velmi specifickým hlasem Margherita Maria Sala. V programu s názvem Vášně srdce a duše zazněly méně známé nebo dokonce čerstvě objevené skladby barokních autorů, a zpříjemnily tak posluchačům předvánoční čas.

„Středeční večer je opět vyhrazen rozhlasovým nahrávkám z nabídky Evropské vysílací unie – hudební skladatel Jörg Widmann bude dirigovat Filharmonii Severoněmeckého rozhlasu v mozartovském programu.“

„Využijte příležitosti slyšet oratorium Judas Maccabeus Georga Friedricha Händela ze starší nahrávky se sirem Charlesem Mackerrasem.“

„Nedělní operní čas od 16:00 je věnován francouzské barokní opeře, zazní lyrická tragédie Jeana-Philippa Rameaua Zoroaste.“

Stanice D-dur Českého rozhlasu vysílá výhradně klasiku, a to nepřetržitě. Ve všední dny „od čtyř do osmi“ je v projektu Klasika na dosah prostor dokonce pro nenápadné vzdělávání. Stanice s hudebním názvem je synonymem pro „samou hudbu“, pravidelně proto nahlížíme do jejího vysílání. Co tedy D-dur nabízí v týdnu od 15. do 21. prosince?

„Nejznámější z Purcellových děl věnovaných jejímu svátku je Hail! Bright Cecilia, provedená roku 1692.“

„Název díla odkazuje na patronku hudebníků, libreto má nicméně jako hlavní téma teorii ‚harmonia mundi‘, podle které hudba byla ústřední silou při stvoření Země.“

„Britten měl k takové kompozici přinejmenším ještě jeden nemalý důvod. Narodil se totiž v roce 1913 na její svátek…“ 

Cecilie, podle katolické i pravoslavné církevní tradice pro svou mučednickou smrt prohlášená za svatou, je patronkou hudebníků, duchovní hudby a chrámového zpěvu i patronkou zpěváků a řemeslníků zhotovujících hudební nástroje. Proto jsou mezi jejími obvyklými atributy ve výtvarném umění hudební nástroje, zejména varhany a housle. Pokud žila, narodila se v Římě možná roku 200 a byla pro svou víru popravena možná 22. listopadu roku 230. Ale ať tak, nebo jinak, mnohokrát se každopádně potom objevila v umění.

„Úlohu sice jevištně ztvárnila poprvé, ale koncertně i v nahrávacím studiu ji už zpívala, takže mohla do kreace vložit mnoho odstínů… Ani trochu se nesnížila k exhibici. Hrála týmově.“

„Heřmanově manýristicky výpravné inscenaci nechybí poetické obrazy, barvitost a nápaditost, ale naštěstí ani humor.“

„Václav Luks, jako obvykle fyzicky angažovaný a naléhavý, kroužící všechny obloučky, ozdoby a pointy Händelovy hudby s labužnickým potěšením.“

Krásný pohádkový příběh s krásnou hudbou, dechberoucí spektákl. Tak se hovořilo o brněnské inscenaci Händelovy opery Alcina, když měla zjara v roce 2022 premiéru. Stojí za ní režisér Jiří Heřman a dirigent Václav Luks. Alcina se ještě stále vrací na repertoár, letos na podzim pro čtyři poslední představení, a to s Magdalenou Koženou jako s mimořádným hostem v titulní roli. Středeční večer, s diváky do jednoho aplaudujícími v závěru vestoje, byl triumfálním potvrzením zdařilosti projektu i mistrovství mezzosopranistky, už třetí desetiletí mezinárodně zářící pěvecké hvězdy pocházející z Brna.

„Jakmile barokní hudba přestala mít strach z odborných soudů a pedantské kritiky, jako by se znovu nadechla k životu.“

„Když postava prožívá úzkost nebo hněv, přidám ozdobu, která nezní krásně – ne všechny pocity jsou hezké a hudba by to měla reflektovat.“

„Mahler dokázal napsat pasáže naplněné extrémním klidem i děsivým chaosem.“

Britská sopranistka Lucy Crowe je nositelkou Řádu britského impéria a proslulá interpretka händelovských hrdinek, která okouzluje publikum na předních světových scénách od Londýna po New York. Byla nominována na cenu Grammy i BBC Music Magazine Award a její umělecký záběr sahá od Händela až po Strausse a Mahlera. 16. a 17. listopadu se vrací k pražskému publiku – s Českou filharmonií na koncertě Za svobodu a demokracii zazpívá Mahlerovo Vzkříšení pod taktovkou Sakariho Orama.

„Ženské role jsou svěřeny, tak jako v době Händelově, jedné sopranistce, která zpívá jak part Královny ze Sáby, tak Královny i První ženy.“

„Podkladem pro libreto, které je dílem anonyma, nebo snad i Händela samotného, jsou starozákonní texty.“

„Ústřední postavu zvládala Nardus Williams sopránem s tmavou barvou, nad kterou se třpytily zářivé koloratury jako kapky zářící rosy.“

Letošní ročník festivalu Moravský podzim se odehrává ve znamení koprodukce se špičkovými britskými soubory. Jedním z nich je Orchestra and Choir of the Age of Enlightenment řízený dirigentem Johnem Buttem a se sólisty Nardus Williams, Helen Charlston, Hugem Hymasem a Florianem Störzem. V neděli 19. října v Janáčkově divadle provedli koncertně oratorium Šalomoun, HWV 67 skladatele Georga Friedricha Händela.

„To je na barokní hudbě to nejzábavnější – je to dialog.“

„Osobnosti se silnou uměleckou vizí ve mě dokážou otevřít nové, překvapivé pohledy na roli, o které jsem si myslela, že ji znám důvěrně.“

„Vždycky se nejdřív dívám do partitury a snažím se něco ukrást z partu houslí nebo jiného nástroje a nechat se tím inspirovat.“

Jeden z ostře sledovaných koncertů Moravského podzimu je na programu tuto neděli 19. října v Janáčkově divadle. Do Brna zavítá Orchestra & Choir of the Age of Enlightenment s dirigentem Johnem Buttem a čtveřicí skvělých sólistů, aby předvedli oratorium Šalomoun Georga Friedrich Händela. Jednou ze sólistek bude britská mezzosopranistka Helen Charlston. KlasikaPlus.cz přináší rozhovor.

„Zelenkova Missa Circumcisionis je hudba svěží, stylově plná a zároveň dostatečně osobitá, na některých místech skutečně charakteristicky jedinečná.“

„Zhudebnění Žalmu 110 Dixit Dominus poskytlo Händelovi možnost vyzkoušet si kompoziční dovednost, schopnost postihnout a úderně vyjádřit dramatismus a naléhavost, propašovat operní estetiku do duchovní oblasti.“

„Komplexní dojem z vybuzení toho největšího možného účinku obou děl zařazuje koncert do pomyslné kroniky zásadních tuzemských hudebních událostí.“

Úvodní koncert abonentní sezóny v pražském Rudolfinu byl pro barokní orchestr Collegium 1704 a jeho sbor Collegium Vocale 1704 oslavou dvaceti let umělecké práce. Výročí svých souborů Václav Luks posvětil ve čtvrtek skvělým, podmanivým a elektrizujícím provedením dvou duchovních děl s latinskými texty a strhující hudbou – Zelenkovy Missy Circumcisionis a Händelova žalmu Dixit Dominus. Dojem, že jde v mezinárodním srovnání o špičkových sto minut, byl samozřejmostí.

„Předehra k opeře Cosi fan tutte, W. A. Mozarta byla svěřena do rukou toho nejpovolanějšího dirigenta, Jiřího Štrunce“.

 „Obě sopranistky, Eva Blažková a Petra Musilová, se ukázaly v nejlepším světle, spolupráci s orchestrem si očividně užívaly“.

„Bezstarostně, naprosto zřetelně a v bezvadné souhře vyzněla závěrečná část Rondo Serenády W. A. Mozarta“.

Druhým koncertem z cyklu Chrám byl pořad spojený s oslavou výročí uvaření první várky piva v Měšťanském pivovaru v Plzni 5. října 1842 bavorským sládkem Josefem Grollem. Na programu se vedle Serenády W. A. Mozarta objevila v podání orchestru Plzeňské filharmonie ještě jeho předehra k opeře Cosi fan tutte a výběr ze sopránových árií Georga Friedricha Händela. U dirigentského pultu stál Jiří Štrunc.

„Veronika Vojířová mě nadchla svým doslova špičkovým, ‚špendlíkovým‘ nasazováním a precizní intonací rovného, Hanu Blažíkovou připomínajícího tónu.“

„Těžko si představím klidně zkušeného posluchače, či dokonce aktivního hudebníka, který by při slepém poslechu rozeznal, které z provedených děl patří komu – co napsal Habermann, co Händel…“

„Habermann a Händel patří k sobě.“

Opisoval! Skandál! Skandál? Ne. Bylo to v době, kdy podobná věc byla projevem úcty, nikoli záškodnictví. Sám slavný Georg Friedrich Händel si, řekněme, „vypůjčil“ některé hudební myšlenky. Od koho? Dnes příliš málo známého českého tvůrce Františka Václava Habermanna, jemuž se pro vazbu na slavného kolegu začalo říkat „český Händel“. Zda to bylo označení oprávněné, se mohli přesvědčit mnozí příchozí do pražského kostela U Salvátora, kteří díla obou komponistů měli k dispozici k bezprostřednímu srovnání. 15. září hrála Musica Florea, zpívalo Collegium Floreum a čtyři sólisté, dirigoval Marek Štryncl.

„František Václav Habermann, nazývaný ‚český Händel‘, se proslavil v 18. století jak u francouzského dvora, tak i u italských vládců. Poté působil v Praze.“

„Marek Štryncl je také zakladatelem i sbormistrem sboru Collegium Floreum, což souboru umožňuje realizovat velké barokní projekty.“

„Jako poslední zaznělo opět dílo G. F. Händela, anthem Zadock The Priest.“

19. ročník festivalu Klášterní hudební slavnosti skončil. Maraton jednadvaceti koncertů v různých zajímavých lokalitách Olomouckého kraje ukončil závěrečný slavnostní koncert 14. září v Šumperku v klášterním kostele Zvěstování Panny Marie. Finále patřilo souboru Musica Florea spolu se sborem Collegium Floreum pod vedením Marka Štryncla. Zazněly skladby Georga Friedricha Händela a také Františka Václava Habermanna, nazývaného „českým Händelem“.

„Pokud Zelenka nabídnul obraz víry jako řádu a jistoty, Händelův Dixit Dominus působil jako ohnivá erupce.“

„Výkon Collegia 1704 a Collegia Vocale 1704 potvrdil jejich vysokou úroveň.“

„To, co by mohlo působit jako kompromis, se proměnilo v přednost – právě křehkost a nevyzpytatelnost historických nástrojů dodala celému Zelenkovu dílu autenticitu, dramatičnost a živoucí napětí.“

Ostravský večer v podání Collegia 1704 a Collegia Vocale 1704 se stal jedním z vrcholů letošního ročníku Svatováclavského hudebního festivalu. Dirigent Václav Luks přivezl v úterý 9. září do Evangelického Kristova kostela dvě mimořádná díla barokního repertoáru – Missu Circumcisionis Jana Dismase Zelenky a Dixit Dominus Georga Friedricha Händela. Obě skladby spojuje silný duchovní náboj a oslava křesťanské víry, ale každá z nich je předkládá zcela odlišným způsobem: Zelenka jako hluboké a zároveň dramatické zakotvení v liturgickém řádu, Händel jako extrovertní výbuch chvály a triumfu.

„Zahájení festivalu se ujala mladá varhanice Dariia Lytvishko, letos třicetiletá umělkyně pocházející z Lucku ve Volyňské oblasti na Ukrajině.“

„Posluchači měli možnost sledovat na projekčním plátně hru rukama i nohama. Samo o sobě sugestivní…“

„Spolu s varhanami hrál i komorní smyčcový orchestr s cembalem, od kterého dirigoval Marek Čermák.“

Varhanní festival v Olomouci zahájil svůj 57. ročník tradičně v chrámu sv. Mořice na varhanách Michaela Englera. Letošní ročník připomíná 340. výročí barokních skladatelů Johanna Sebastiana Bacha a Georga Friedricha Händela, ale nevyhýbá se ani skladatelům historicky mladším. Jako každoročně v Olomouci přivítají věhlasné varhaníky a nabídnou zajímavý program. Zahájila varhanice Dariia Lytvishko spolu s komorním orchestrem Moravské filharmonie Olomouc vedeným cembalistou a dirigentem Markem Čermákem.

„Až do poslední chvíle bylo nutné nástroje dolaďovat, a tak Vojtěcha Spurného mohli návštěvníci při práci vyžadující plnou koncentraci zahlédnout již v okamžiku, kdy usedali do kostelních lavic.“ 

„Krebsova skladba rafinovaně propojuje styl vrcholného baroka s rokokovou jemností.“ 

„Na Spurného ničím nespoutanou obsahovou i formální autorskou vynalézavost zareagoval Ondřej Bernovský u druhého nástroje s viditelnou chutí.“

Do programu letošního ročníku festivalu Za poklady Broumovska, který již dvacet let oživuje letní hudební nabídku ve svatostáncích kdysi opomíjeného a přitom krásného koutu Čech, zařadili pořadatelé v sobotu 23. srpna koncert cembalistů Vojtěcha Spurného a Ondřeje Bernovského. Uskutečnil se v Bezděkově nad Metují v kostele sv. Prokopa a už dvacet minut před začátkem hledali návštěvníci jen s obtížemi místo k sezení.

„Duo Musique Galante si připravilo repertoár, který dokonale korespondoval s geniem loci kostelíka sv. Michaela.“

„Cembalo vynikalo zvonivým témbrem a precizací běhů a ozdob, viola da gamba zase měkkostí tónu i expresivním výrazem v melodiích.“

„Spojením těchto dvou nástrojů vznikal vyvážený a sametový zvuk, který se v menším prostoru dobře nesl.“

V sobotu 16. srpna se v rámci Klášterních hudebních slavností odehrál půvabný a stylový večer v dřevěném kostelíku sv. Michaela v Jeseníkách. Hrálo Duo Musique Galante, tedy Edita Keglerová na cembalo a Hana Fleková na violu da gamba. Umělkyně nabídly repertoár z děl skladatelů 17. století, což se časově ideálně snoubilo se stářím kostela. Vznikla tak dokonalá iluze přenosu do časů galantní hudby na dvoře Ludvíka XIV.

„Dnešním jazykem bychom mohli říct, že Antonio Vivaldi nebyl natolik marketingově schopný jako jeho německý současník Händel.“

„Upřímně řečeno, dlouho jsem neslyšel sopranistku, jejíž hlas by takto seděl k italské barokní opeře.“

„Letní slavnosti staré hudby zůstávají událostí nesporné umělecké hodnoty.“

Závěrečný koncert Letních slavností staré hudby se v podvečer 5. srpna v kostele sv. Šimona a Judy nesl ve znamení lásky a vrcholné italské barokní opery. Program s díly Georga Friedricha Händela a Antonia Vivaldiho nazvaného Passione d’amore přednesl barokní orchestr Collegium Marianum se sólisty Katerynou Kasper s Romanem Hozou.

„Pětice hudebníků zaujala především schopností navázat bezprostřední kontakt s publikem i díky a přirozenému uvádění jednotlivých skladeb.“

„Bachův Contrapunctus I nabyl v podání žesťů slavnostní charakter a opět odhalil přednosti nástrojově homogenního obsazení.“ 

 „Partita alla fanfare Zdeňka Lukáše je kompozicí plnou pozitivní energie, která nezapře skladatelův rukopis.“

Nedělní matiné 27. července v krumlovské synagoze patřilo mladé generaci českých žesťařů. Kvinteto PBtet (Prague Brass Quintet), založené v roce 2016 studenty HAMU se zde představilo v nové formaci s trumpetistou Stanislavem Masarykem. Soubor představil program, který spojoval osvědčené skladby barokních mistrů s kompozicemi českých autorů 20. a 21. století. Nechyběla ani světová premiéra skladby Jiřího Trtíka, komponovaná přímo pro krumlovský festival.

„Pro Vojtěcha Pelku je titulní postava Händelova pasticcia dalším úspěchem jeho slibně se rozvíjející umělecké kariéry.“

„Hana Blažíková a Sylva Čmugrová působivě vyjádřily antagonismus obou ženských postav.“

„Pasticcio Alessandro Severo náleží k posledním Händelovým aktivitám na poli italské opery.“

Podobně jako v loňském roce ani letos nemohla v divadle krumlovského zámku chybět barokní opera. Ve dnech 24. a 25. června zde Collegium Marianum pod vedením Jany Semerádové uvedlo v režii Moniky Hosmanové Händelovu operu Alessandro Severo. V české premiéře, k níž kostýmy vytvořila Linda Holubová, vystoupili převážně domácí pěvci zabývající se autentickou interpretací barokní hudby.