„Árii hlavní hrdinky pěvkyně uvedla s úchvatnou noblesou, překrásné výšky dostaly v jejím plném a pohyblivém hlasu úžasný náboj radosti i ve ztišení.“

„Mladistvou Romanci Ludwiga van Beethovena přednesla houslistka Terézia Hledíková s minuciózním půvabem.“

„Lenka Navrátilová se představila i jako sólistka ve známém Schumannově Snění – klavír zaujal plnou zvukovostí a ponorem do poetické malebnosti čistého romantismu.“

Adventní koncert v sále Čechovny liteňského zámku v neděli 10. prosince patřil vynikající sopranistce Simoně Houda Šaturové, která se spojila se zámkem Liteň již dříve také jako lektorka Interpretačních kurzů. Renomovaná operní pěvkyně absolvovala konzervatoř v Bratislavě a studovala i v zahraničí, mimo jiné u světově uznávané Margreet Honig v Amsterodamu, kterou již dvakrát pozvala na liteňské kurzy ke společnému vedení mladých pěvců.

Zásluhou Zámku Liteň vyšla v překladu Markéty Cukrové kniha Margreet Honig: Skutečný zpěv, v níž pěvecká pedagogická legenda shrnula své celoživotní zkušenosti a praktické pokyny k technice a výrazu zpěvního projevu; původně odborná publikace zaznamenala v české verzi velký úspěch nejen u hudebníků, ale také u laické veřejnosti, a proto záhy bylo připraveno její další vydání.

Jako výbornou sopranistku známe Simonu Houda Šaturovou nejen z pražského Národního divadla a tuzemských operních divadel, ve světě je často zvána na nejprestižnější scény Semperoper Drážďany, Theater an der Wien, Teatro Colón Buenos Aires či Théâtre du Châtelet v Paříži; koncertně vystoupila s Vídeňskou filharmonií, Tokyo Symphony Orchestra i Bostonskými symfoniky, s Jakubem Hrůšou a jeho Bamberskými symfoniky zazářila v Mozartově trilogii Mozart–Da Ponte. Výčet sólistů, orchestrů, dirigentů a ocenění této pěvkyně je skutečně bohatý, patří mezi ně rovněž cena Thálie. Její nahrávací aktivita je neméně bohatá a ceněná doma i v zahraničí, např. Preis der deutschen Schallplatten Kritik. Soprán Simony Houda Šaturové je navíc skutečnou ozdobou velkolepého životopisného filmu Il Boemo, v němž propůjčila svůj mimořádný hlas Myslivečkově primadoně Caterine Gabrielli.

Jako vynikající, neokázalá a usměvavá sólistka se Simona Houda Šaturová ujala Adventního koncertu v Litni v milé předvánoční atmosféře, přinášející radostné očekávání Vánoc. V kvalitně vystavěné dramaturgii zahájila koncert árií Oh had I Jubal´s Lyre z oratoria Georga Friedricha Händela Joshua, premiérovaného v roce 1748 v londýnském Covent Garden Theatre. Árii hlavní hrdinky Achsach ze závěru oratoria pěvkyně uvedla s úchvatnou noblesou, překrásné výšky dostaly v jejím plném a nádherně pohyblivém hlasu v koloraturách vyzpívaných do nejjemnějších detailů úžasný náboj radosti i ve ztišení. Technikou a bohatou barevností je sopranistka skutečnou divou, jež právem zaujímá přední pozice ve světových operních i koncertních domech.

Spolehlivý klavírní doprovod zkušené Lenky Navrátilové, vyučující na Pražské konzervatoři a HAMU, vyhledávané operní korepetitorce oceněné vícekrát na Mezinárodní pěvecké soutěži Antonína Dvořáka v Karlových Varech a vystupující také v zahraničí s dirigenty věhlasných jmen sirem Charlesem Mackerasem, Liborem Peškem, Claudiem Abbadem, sirem Simonem Rattlem či kdysi Jiřím Bělohlávkem, provázel Simonu Houda Šaturovou také v dalším Händelově díle, písni Süsse Stille ze sbírky Neun deutschen Arien, datované léty 1724–1726. V písni prodchnuté duchovním rozměrem se ke klavíru připojila mladá slovenská houslistka Terézia Hledíková, studentka HAMU s koncertními úspěchy doma i v zahraničí, absolventka masterclass mj. Vadima Gluzmana a Josefa Špačka. Sympaticky skromná dívka zaujala výtečným úvodem Händelovy písně s výrazovou charakteristikou klidu pěkně rozezpívaných houslí, něžný a procítěný hlas zpěvačky pak vykreslil obraz touhy po zklidnění duše a rozjímání o věčnosti. Nádherně posazený hlas v působivě volné melodické barokní lince zanechal v posluchačích hluboký dojem.

Třetí skladbu barokního mistra, árii Rejoice (Radujte se) z jeho nejznámějšího oratoria Mesiáš (1741) bylo v podání sopranistky a klavíru vyvrcholením krásného barokního úvodu Adventního koncertu. Simona Houda Šaturová s doprovodem Lenky Navrátilové představily Händelovo veledílo v plné nádheře od svižného začátku s energickým pěveckým projevem plným precizně vyzpívaných trylkových pasáží s podporou bravurního klavíru až k velkolepému závěru náročné árie ve vrcholném tempu. Nemohlo následovat nic jiného než nadšené ovace, které provázely pěvkyni s díky za mistrovský výkon.

Mladistvou Romanci Ludwiga van Beethovena (1798) přednesla houslistka Terézia Hledíková s minuciózním půvabem, čistotou zpěvného svítivého tónu a výrazem plným barev, který klavír Lenky Navrátilové citlivě doprovázel. Tak výborné podání Beethovenovy oblíbené skladby je slyšet opravdu málokdy. Lenka Navrátilová se poté představila také jako sólistka ve známém Schumannově Snění, známé skladbě z cyklu Dětské scény (1838), v níž klavír zaujal plnou zvukovostí a ponorem do poetické malebnosti čistého romantismu.

Simona Houda Šaturová obrátila pozornost publika k adventu pastorelou Jakuba Jana Ryby Rozmilý slavíčku (1804) projevem plným něhy a líbeznosti, k němuž přispěl náležitě procítěný doprovod houslí a klavíru. Rybova píseň vynikala jemností vyznívající jako ukolébavka pro narozeného Ježíška v hluboce oddaném souznění, nad nímž soprán doslova kraloval. Následující skladbu Luboše Fišera Amoroso (1971) s podtitulem Mé ženě přednesly housle s klavírem s melancholickou vznešeností a romantická melodie i rozevlátý střed s návratem k poetickému závěru byly v rukou Terézie Hledíkové plné citu a niterného prožitku. Ave Maria Césara Francka (1865) poté pěkně uvedly housle s doprovodem klavíru, k nim se přidal vycizelovaný soprán a v nádherné, nepříliš často uváděné melodii vykouzlil cituplnou modlitbu, vybízející k adventnímu spočinutí. Ve ztišeném sále se proto zvedl nadšený potlesk teprve po krátké pauze.

Lenka Navrátilová hezky plnokrevně uvedla Intermezzo z opery Sedlák kavalír Pietra Mascagniho (1890). Sólový klavír energicky a s výborně diferencovanou dynamikou tvořil fráze, úhozová technika Lenky Navrátilové se blýskla v sytém, až orchestrálním zvuku oblíbené skladby a sympaticky proložila pěvecká čísla programu. Posledním autorem byl Jules Massenet a jeho nádherná Thaïs – tolik známou melodii jako Meditaci v podání Terézie Hledíkové a Lenky Navrátilová si posluchači užívali jako půvabnou a zpěvnou hudbu plnou lásky a dojetí až k závratnému zjemnění závěrečného vysokého tónu v pianissimu.

K adventnímu koncertu patří neodmyslitelně koledy, Simona Houda Šaturová tedy s úsměvem na závěr vyzvala celé auditorium ke společnému zpěvu a skutečně uspěla. Hudbymilovné publikum prokázalo své nadání velmi pěkným sborovým zpěvem spolu se sopranistkou za doprovodu klavíru i houslí. Čechovna zněla báječným zpěvem a vánoční přání provázelo umělce i posluchače na cestě domů.

Foto: Jaromír Tužil, Jan Žirovnický