PORTÁL O KLASICKÉ HUDBĚ

Třiatřicátý ročník Velikonočního festivalu duchovní hudby připravil tým Filharmonie Brno ve znamení stálosti a radosti. Na Květnou neděli 29. března v kostele sv. Janů v Minoritské ulici festival zahájil koncertem s názvem Do tmy. Na programu byly skladby Fanfares Liturgiques pro soprán, sbor a žestě Henriho Tomasiho, Larghetto pro orchestr Jamese Macmillana a Stabat Mater Francise Poulanca. Zpívali Simona Šaturová a Pražský filharmonický sbor (sbormistr Lukáš Kozubík) a hrál orchestr Filharmonie Brno pod vedením Jaroslava Kyzlinka.

Každoroční a ostře sledovanou akcí festivalu Pražské jaro je tzv. „Debut“. Jedná se o platformu pro dirigenty na začátku kariéry, kteří mají příležitost předvést svůj um s profesionálním orchestrem. Letos se Debut Pražského jara uskuteční přesně za dva měsíce 18. května ve společnosti tělesa Prague Philharmonia a sopranistky Simony Šaturové, z podstaty věci však bude příslovečná zář reflektorů upřena zejména na dirigenta a tím je pro letošek Ondřej Soukup, mladý umělec s rozsáhlými zkušenostmi ze zahraničí. KlasikaPlus.cz s ním přináší rozhovor.

Marek Kozák, mladý český klavírista, dosáhl mnohých úspěchů v tuzemsku i v zahraničí. Letos je mimo jiné jedním z interpretů vystupujících na Smetanovských dnech v Plzni, kde v úterý 10. března v rámci koncertu Když hudba umlkne představí díla autorů, kteří tragicky zahynuli v důsledku událostí spjatých s nacismem a druhou světovou válkou. Kromě své klavírní kariéry se věnuje pedagogické činnosti na Gymnáziu a Hudební škole hl. m. Prahy, v minulosti se také intenzivně zabýval hrou na varhany a skladbou. V rozhovoru pro portál KlasikaPlus.cz jsme se dotkli jeho pedagogického působení na interpretačních kurzech, zákulisí velkých soutěží i spolupráce se Simonou Šaturovou.

Každé uvedení Německého rekviem je velkou událostí. Na nastudování vrcholného duchovního díla Johannesa Brahmse zhudebňujícího autorův vlastní výběr biblických textů, jehož byli ve čtvrtek 19. února svědky posluchači Filharmonie Hradec Králové pod taktovkou Kaspara Zehndera za účasti sólistů Simony Šaturové a Wolfganga Resche a Pražského filharmonického sboru, lze vyzdvihnout důsledné oproštění se od jakéhokoliv patosu a trpělivou snahu jít k jádru sdělení.

„Robert Kružík neponechal nic náhodě a ujal se svého úkolu s příznačnou, navenek až s mahlerovsky vypjatou náročností.“  

„Hlas Simony Šaturové je čarovně podmanivý, emocionálně zabarvený a pevný, jeho působivost jako by vycházela nikoli z prvoplánově vnějších efektů, nýbrž z vnitřního srozumění se záměrem autora.“

„Flétnistka Klára Mach Jasenčáková opět prokázala, že hranice její virtuozity snad ani neexistují.“

Program Komorní filharmonie Pardubice letos nepočítá s uvedením Rybovy České mše vánoční. Přesto se alespoň malý kousek z odkazu přeštického rodáka a rožmitálského kantora  do prosincového večera v Domě hudby dostal. Jeho vánoční pastorelu zazpívala sopranistka Simona Šaturová, když předtím skvostně provedla Mozartovo moteto Exsultate, jubilate. Pod taktovkou Roberta Kružíka byl proveden i Bach a Haydn.  

„Šaturová zpívala nádherně sdílenou inspiraci Martinů ve své mateřštině, která se může, jak já to cítím, poslouchat věčně.“

„Marek Kozák zaujal precizními rytmickými a tempovými proměnami skladby, zatímco zpěv Šaturové se nad instrumentálním děním povzneseně nesl v klidu ukolébavky.“

„Recitál uzavřela Slavického finální žalobná píseň Byla sem ešče malá, kterou Šaturová obdařila výčitkou v dynamickém zdvihu, jež by pohnula i kamenem.“

Rezidence primátora na Mariánském náměstí v Praze hostila druhý koncert letošního 31. ročníku festivalu Dny Bohuslava Martinů. Večer naplnila hudba v provedení hvězdné sopranistky Simony Šaturové a skvělého pianisty Marka Kozáka. Písňový program ze skladeb Martinů, Suchoně, Slavického a Janáčka ozdobila klavírní díla Vítězslava Nováka a Vítězslavy Kaprálové. Hosty koncertu přivítal ve svém sídle primátor hlavního městy Bohuslav Svoboda.

„Oratórium Kniha so siedmimi pečaťami patrí bezpochyby medzi najnáročnejšie diela svetovej symfonicko-vokálnej literatúry.“

„Dirigent Daniel Raiskin si za suverénny umelecký a organizačný výkon zaslúži slová najvyššieho uznania.“

„Skončil sa festival, ktorý nám môžu závidieť vrcholné európske hudobné metropoly.“

Záverečným koncertom, na ktorom pod taktovkou Daniela Raiskina Slovenská filharmónia, Slovenský filharmonický zbor (zbormajster Jan Rozehnal) a medzinárodná šestica renomovaných vokálnych sólistov uviedla veľkolepé oratórium Kniha so siedmimi pečaťami Franza Schmidta, vyvrcholil 5. októbra v Redute tohoročný, viac ako dvojtýždňový festivalový maratón Bratislavských hudobných slávností, plný impozantných hudobných zážitkov. Sólové party ztvárnili Brenden Gunnel (Johannes), David Steffens (Hlas Pána), Simona Šaturová (soprán), Stefanie Irányi (mezzosoprán), Jan Petryka (tenor)  a Simon Robinson (barytón). Mimoriadne náročný a technicky exponovaný organový part diela predniesol Michael Schönheit.

„Pomalé sláčiky na hranici naliehavosti a smútku vyplnili studený priestor chrámu.“

„Simona Šaturová úspešne skombinovala pocit hnevu z odmietnutej lásky s lyrikou smútku, ktorý postava Elettra zažíva.“

„Akustika chrámu a zároveň jej citlivé podanie spolu vytvárali zvukový závoj, ktorý zjemnil aj tie najostrejšie tóny.“

Hudobný festival Znojmo má za sebou 21. ročník. Záverečný koncert festivalu, ktorý sa konal 27.7. 2025 v kostole sv. Mikuláša bol venovaný hudbe Josepha Haydna a Wolfganga Amadea Mozarta, s krátkym inštrumentálnym predelom od Františka Xavera Richtera. Hráči Silentium! Ensemble, dirigovaní Tomášom Netopilom, svojím sebavedomým prejavom potvrdili svoje miesto medzi špičkami súborov starej hudby. Slovenská sopranistka Simona Šaturová bola skutočným šperkom tohoto  festivalového zakončenia. Jej hlas a prirodzené vystupovanie boli ideálnym zlúčením elegantnej profesionality s decentným a úprimným precítením.

„Taneční kreace v choreografii Idy Victorie Nowakovské spojily současný výrazový projev s prvky barokních tanců.“

„Křišťálově čistý projev Simony Šaturové provázený vkusnou ornamentikou byl jedním z největších zážitků večera.“

„Výkon venezuelského trumpetisty Pacho Florese byl fenomenální.“

Emoce, elegance i odvaha spojovat hranice – to je krédo, které si do svého erbu vepsal letošní ročník jednoho z našich nejprestižnějších hudebních festivalů. Nabídne pětačtyřicet koncertů, na jejichž programu zazní nejedna česká i mezinárodní premiéra, představí se v nich zvučná jména světového renomé. Svou letošní kapitolu Festival Krumlov zahájil 11. července v barokní zámecké zahradě, kdy hudební příspěvek přinesla sopranistka Simona Šaturová spolu s venezuelským trumpetistou Pacho Floresem za doprovodu souboru Barocco sempre giovane. Hudebně-taneční open air představení dirigoval Vojtěch Spurný.

„Naprostá většina studentů nemá ponětí o tom, jak správně pracovat s bránicí.“

„Často se stane, že problém s interpretací nás oklikou nakonec dovede opět k dechu.“

„Radost z toho že to funguje, když někomu pomůžu a jemu se rozzáří oči, je nepopsatelná.“

Sopranistka Simona Šaturová pomalu uzavírá další úspěšnou sezonu, která jí přinesla milé příležitosti. Nedávno třeba písňový recitál v Bratislavě nebo roli hraběnky ve Figarově svatbě, kterou v Národním divadle Brno nastudoval v režii Jiřího Heřmana dirigent Václav Luks a jeho soubor Collegium 1704. Jak se svěřila už v jarním rozhovoru a v nedávném videorozhovoru, tato inscenace pro ni byla esencí Mozarta v té nejryzejší podobě. A tak i vyzněla na festivalu Smetanova Litomyšl. Tento RozhovorPlus vznikl už v prvních dnech prázdnin, ty ale Simoně ještě nezačaly, i když se v létě snaží mít vždy aspoň tři týdny nepřerušeného volna. Tento RozhovorPlus vznikl v prvních dnech prázdnin, ty ale Simoně ještě nezačaly, i když se v létě snaží mít vždy aspoň tři týdny nepřerušeného volna. Už brzy totiž zahájí v Bratislavě své mistrovské kurzy BelcantoLab.

„Jiří Heřman v tvůrčí jednotě s Václavem Luksem a s výtvarníky připomíná původní podtitul předlohy k Mozartově opeře – Bláznivý den.“

„Spontánní povstání celého auditoria bylo zcela namístě, a to i když se při děkovačce na scéně nakonec objevilo i celé Collegium 1704.“

„Režisér Štěpán Pácl, ve srovnání s bezcitně působící pražskou inscenací Manon Lescaut, zvolil příjemně ´normální´ přístup k melodramatickému veristickému příběhu.“

Soubor Janáčkovy opery Národního divadla Brno byl historicky prvním hostem, kdo po prvních koncertech vyzkoušel nyní na festivalu Smetanova Litomyšl na zámeckém nádvoří nový letní sál v jeho divadelní verzi. Výborná inscenace Pucciniho opery Manon Lescaut a skvělá produkce Mozartovy Figarovy svatby ve čtvrtek a v pátek potvrdily nejen použitelnost a vhodnost vydařeného nového jeviště s technickým vybavením a orchestřištěm, ale i skutečnost, že v Brně se teď dělá opera v tuzemsku opravdu nejlépe.

„Hudba zde byla vyjádřením toho, co slovy nelze říci.“

„Šaturová ukázala, že i tiše vyslovené může znít jako hymnus naděje.“

„Kozák hraje jako někdo, kdo hudbě naslouchá ještě dřív, než ji nechá zaznít.“

V pondělí 5. května uzavřela Janáčkova filharmonie Ostrava svůj letošní Komorní cyklus. Ohlédneme-li se za čtveřicí koncertů, je třeba ocenit jak dramaturgickou rozmanitost, tak promyšlený výběr interpretů. Ačkoliv komorní koncerty nebývají vždy vyprodané, nacházejí si stabilní publikum – možná že oslovují posluchače, kterým je blízká intimita hudebního výrazu, soustředěnost na detail a autenticita sdělení. Poslední večer této řady patřil sopranistce Simoně Šaturové a pianistovi Marku Kozákovi, kteří nabídli písňový recitál v ostravském sále Kina Vesmír.

„Základem kvality nové inscenace je pěvecké obsazení. A tak tomu ostatně v opeře má být!“

„Barokní orchestr zněl v prostoru Janáčkova divadla poněkud dutě, lze konstatovat, že jeho výkon nebyl nijak oslňující.“

„Tvůrci nové brněnské inscenace předem avizovali, že se budou snažit operu inscenovat v duchu, v jakém ji autoři zamýšleli: Figarova svatba je komedie pevně zakotvená v době svého vzniku.“

Brněnští milovníci opery mají možná v paměti nešťastnou inscenaci Mozartovy Figarovy svatby v Mahenově divadle v roce 2011. Po čtrnácti letech se tato opera do Brna vrátila a je radostné konstatovat, že debakl minulého představení může být zapomenut. Premiéra se uskutečnila 22. března v Janáčkově divadle.