PORTÁL O KLASICKÉ HUDBĚ

„Program zahájila Šaturová výběrem čtyř písní z odkazu Franze Schuberta, které dramaturgicky uspořádala do čtyř kontrastních nálad.“

„Kozák hrál úvodní část Scherzo z hudby k dramatu Sen noci svatojánské, op. 61 Felixe Mendelssohna-Bartholdyho v rychlém tempu, podobném motu perpetuu, vitálně a s bravurou.“

„Šaturová byla báječná ve tvorbě a rozvíjení tónu, v jeho pučící dynamice a následném útlumu.“

V nedělní večer 15. října se v památné síni Novoměstské radnice v Praze konal písňový koncert první umělecké kategorie. Protagonistkou této mimořádné události byla sopranistka klasického koloraturního repertoáru, famózní Simona Šaturová. Operní a koncertní pěvkyně sklízí ovace na prestižních festivalech v Evropě – v Salcburku, Lucernu, Římě, za kanálem v Edinburghu i v zámoří v Oregonu či Tanglewoodu. A samozřejmě i doma, ve svém rodišti na Bratislavských hudebních slavnostech a na Pražském jaru. Klavírní doprovod zajišťoval Marek Kozák. Absolvent HAMU ze třídy profesora Ivana Klánského sklízí už pár let úspěchy na domácích koncertních pódiích, vesměs kvitovaných laickým publikem i odbornou kritikou.

„Paul Lewis je typem klavíristy spíše introvertním, v gestech i mimice rezervovanějším, nicméně ve zvukovém i technickém provedení naprosto brilantním.“

„Od první chvíle dokázal dirigent Petr Popelka držet neskutečné napětí v dramaticky tísnivé atmosféře.“

„Úlevně pozitivní a radostná hudba po nádherném, avšak depresivním Novákovi účinkovala jak pravý balzám na duši. Český filharmonický sbor Brno renomovaného sbormistra Petra Fialy jednoznačně potvrdil svou pověst jednoho z nejlepších světových sborových těles.“

Závěrečný koncert Dvořákovy Prahy se letos nesl v duchu dvojího kulatého jubilea. Johannes Brahms „slaví“ v tomto roce 190 let od svého narození, Český (Československý) rozhlas zase sto let své existence. Samozřejmě tedy poslední festivalový večer nemohl patřit nikomu jinému než právě Symfonickému orchestru Českého rozhlasu v čele s jeho šéfdirigentem Petrem Popelkou. Koncert, který se konal 25. září od dvaceti hodin ve zcela zaplněné Dvořákově síni Rudolfina, přenášel živě Český rozhlas Vltava, vysílán bude následně i v zahraničních rozhlasových stanicích partnerské sítě Eurorádia. Večerem provázela moderátorka Jana Trojanová a publikum si mohlo vychutnat mimořádný hudební zážitek.

„Manžel tehdy jen kroutil hlavou: ‚Tobě se tohle vážně líbí?‘ Odpověděla jsem přesvědčivě: ‚Zatím ne, ale bude!‘ A skutečně jsem si Janáčka oblíbila.“

„Samozřejmě to není dramaturgicky jen o Janáčkovi, máte pravdu, to bychom posluchače z řad lázeňských hostů odradili.“

„Snažíme se, aby lázně Luhačovice žily festivalem i přes den, nejen večerními koncerty.“

Leoš Janáček lázně Luhačovice pravidelně navštěvoval od roku 1903. K jeho poctě založil v roce 1992 skladatel Jaromír Dlouhý hudební festival, který v letošním roce 2023, po dvouleté odmlce zapříčiněné omezením v době covidu, vstupuje do svého jubilejního třicátého ročníku. Od počáteční komorní podoby se jeho dramaturgie rozšiřuje a vedle komorních večerů si troufá i na opery a symfonické koncerty. Dramaturgickou i realizační práci má na starosti manažerka a duše festivalu Milena Hrbáčová.

„Dokonale vymodelované, věcnější, přesto působivé a sváteční provedení v tuzemsku milovaného díla, které je v rámci desítek či stovek zhudebnění stejného textu jedinečné a nádherné.“

„Pěvci byli v sólech každý výrazně ´svůj´, přesto působili a zněli dohromady vyrovnaně a krásně.“

„´Festival s geniem loci´, aby byl sám sebou, potřebuje auditorium na zámku jako nenahraditelnou podmínku.“

K festivalu Smetanova Litomyšl tradičně patří hudba českých klasiků a velká vokálně-instrumentální koncertní díla. Tedy i Dvořákova kantáta Stabat Mater, vzácný příklad duchovní tvorby. Váže se textem k velikonočním svátkům, ale zaznít může i kdykoli jindy, zvláště pokud je provedena tak, jak ji připravil dirigent Tomáš Netopil – nikoli jako primárně smuteční skladbu, ale jako kultivovanou, důstojnou, k rozjasněnému konci směřující sváteční a krásnou hudbu.

„Bachova hudba, to je nekonečné objevování jeho geniality, které mně pomáhá také v jiných stylových obdobích.“

„Zavedení dobře temperovaného ladění je přelomový moment v historii. Vlastně bychom neměli mluvit o ladění, ale o rovnoměrném rozladění.“

„Až nastane vhodná příležitost, určitě se nebudu bránit dalšímu úlovku do sbírky zapomenutých klavírních koncertů.“

Nejen našemu národnímu skladateli, ale také tvorbě Johanna Sebastiana Bacha se systematicky věnuje festival Smetanova Litomyšl. Letos se o pořádnou porci jeho hudby postará klavírista Marek Kozák. Provede kompletní první díl Dobře temperovaného klavíru, který Bach zkomponoval před třemi sty lety v Köthenu. Koncert se koná v sobotu 17. června od půl třetí odpoledne. Druhý díl pak představí Kozák divákům festivalu v jeho příštím ročníku, v roce 2024. V RozhovoruPlus prozradil nejen své postřehy k Bachově tvorbě a k ladění, ale také se rozpovídal třeba o hudbě Bedřicha Smetany.

„‚Tvorivosť a fantázia sú pre vývoj osobnosti kľúčové,‘ uviedla Kožená vo svojom príhovore.“

„Hoci si Kožená na pódiu evidentne rozumela so všetkými protagonistami, najpôsobivejšie bolo jej spojenie so Simonou Šaturovou.“

„Žiakov sa Magdalene Koženej podarilo do programu začleniť veľmi prirodzene a nenútene tým upozornila aj na nevyhnutnosť inklúzie v umeleckom vzdelávaní.“

V súvislosti s menom Magdaleny Kožené sa v posledných rokoch už neskloňujú len výnimočné umelecké počiny, ale aj aktivity v oblasti podpory umeleckého vzdelávania. Túto rovinu svojej činnosti sa Magdalena Kožená rozhodla začleniť aj do osláv svojho nedávneho životného jubilea. 8. júna tak vo Vladislavskom sále Pražského hradu usporiadala Benefičný koncert pre budúcnosť,…

„Od té doby dokázala mnoho, vlastně jakoby už dávno téměř vše.“

„Do tuzemského koncertního dění dostává hudbu, kterou nikdo ze staré gardy kdysi slavných pěvců nikdy nezpíval. A nebo ji nezpíval tak, jak dnešní pohled a vkus umožňuje a žádá.“

„V roli Carmen a také v Mahlerových písních s orchestrem a pak i v několika soudobých kompozicích dospěla nejdál v rámci možností svého hlasu.“

Magdalena Kožená, mezzosopranistka světového renomé, má za sebou osmadvacet let na světových pódiích a před sebou jako nejbližší úkol Monteverdiho operu L’incoronazione di Poppea v Barceloně. Je však také zakladatelkou nadačního fondu cíleně podporujícího tuzemské základní umělecké školy a systematicky přispívajícího k dalšímu rozvíjení nadání a růstu uměleckých talentů, včetně dětí se zdravotním či sociálním znevýhodněním…

„Hudebně jsme se rázem ocitli v atmosféře první poloviny 18. století.“

„Poslech efektní, avšak nikoli samoúčelně vyumělkované melodiky, byl skutečným požitkem.“

„Interpretačním a dramaturgickým vrcholem večera se stalo uvedení proslulého hymnu Stabat Mater.“

Collegium Marianum, jeden z našich předních souborů soustavně se věnujících stylově autentické interpretaci hudby 17. a 18. století, přichystal pro pražské milovníky hudby milé a opravdu vzácné překvapení. Uprostřed velikonočního týdne v nádherné barokní lodi kostela sv. Šimona a Judy uspořádal 4. dubna koncert z děl skladatelů přináležejících k tzv. neapolskému stylu. Hudebně jsme se rázem ocitli v atmosféře první poloviny 18. století. Neapolský styl jako další vývojový článek hlavního proudu dějin evropské hudby doplnil a posléze i vystřídal hudbu vrcholného baroka. Zároveň položil základy galantního stylu, někdy též nazývaného hudebním rokokem. Znamenal určité prosvětlení a hlavně nové pojetí melodického výraziva v charakteristickém sepětí melodické linie a jejího rytmického formování, včetně nových výrazových afektů.

„Film se soustřeďuje na nedlouhé období patnácti let života. Ale co všechno se za tu dobu událo, jak velké osobní drama ta léta ukrývají!“

„Příběh můžeme vnímat i obecněji – jako podobenství o neodbytné touze talentovaného jedince po seberealizaci a o nebezpečných nástrahách na cestě za kariérou.“

„Volba Vojtěcha Dyka byla pro titulní roli Josefa Myslivečka mimořádně šťastná.“

Příští týden jde do kin film Il Boemo, hraný příběh o úspěšné italské etapě života skladatele Josefa Myslivečka. Filmové dílo režiséra Petra Václava v titulní roli s Vojtěchem Dykem a s velkým hudebním podílem Collegia 1704, Václava Lukse a významných pěvců. Má už dobré ohlasy z filmového festivalu v San Sebastianu. Přinášíme jeho první reflexi.