Už podeváté žije Kroměříž celý týden krásnou hudbou. Součástí setkávání lektorů a studentů jsou i koncerty, které se odehrávají v exkluzivním prostředí sněmovního sálu arcibiskupského zámku. Slavnostní zahajovací koncert s názvem Ad astra patřil ve čtvrtek 13. srpna baroknímu souboru Collegium Colloredo s vedoucím Tomášem Netopilem, zároveň uměleckým ředitelem Academy Kroměříž, a s Barbarou Marií Willi u cembala. Sólisty večera byli sopranistka Simona Šaturová a barytonista Pavel Divín.

Academy Kroměříž – to je především mezinárodní letní setkávání mladých studentů konzervatoří nebo vysokých hudebních škol a mladých hudebníků, kde vládne radostná atmosféra. Nabízí sólové obory, výuku komorní hry, účast v akademickém smyčcovém orchestru a manažérské vzdělávání pod vedením zkušených lektorů. Převaha mladých lidí ve vyprodaném sále prozrazovala, že zde vládne nadšení a očekávání výjimečných zážitků.

Soubor Collegium Colloredo je složený z nadšených interpretů, jejichž erudice zaručuje virtuozitu a vycizelovaný zvuk. Vedoucím souboru je dirigent Tomáš Netopil, který se takto občas vrací ke svému mateřskému nástroji, houslím. A dává najevo, že ho práce se souborem baví a dává do ní veškerou energii. Houslové duo s ním vytvořil Vojtěch Zajíc, na místo v programu ohlášené Jany Anýžové. Jejich nástroje spolu korespondovaly barvou zvuku i výrazem. Na violu se představil Václav Křivánek, který, když bylo potřeba, neváhal vypomoci i hrou na buben. Petra Machková se výborně zhostila partu violoncella a zaujala i Kateřina Maňáková s obrovskou loutnou, přitom postavou nejmenší ze všech interpretů. Přestože po celou dobu koncertu bůhvíproč stála s velkým nástrojem v náručí, hrála s virtuozitou a zaujetím. Na cembalo se představila Barbara Maria Willi, která zvládala s vtipem a zasvěceností i průvodní slovo.

Soubor zahájil ihned s vervou svojí znělkou, taneční částí Berga maska ze Sonaty g moll Heinricha Ignaze Franze Bibera. Když Tomáš Netopil přivítal publikum, spustil se připravený program, nejprve opět Heinrich Ignaz Franz Biber a jeho Sonata IX G dur ze sbírky Fidicinium Sacro Profanum. Byla nabitá emocemi, kontrastními částmi, nejprve úderná a svižná, pak tklivá a na závěr opět úderná. Následovala árie Why do the nations so furiously rage togetherz oratoria Mesiáš od Georga Friedricha Händela, kterou přednesl barytonista Pavel Divín. Jeho hlas má menší nosnost i rezonanci, ale měl příjemnou barvu a dával do výrazu emoční náboj. Další skladbou byla Sonata VII Pietra Andrei Zianiho, která byla bez violy. Nejprve zahájily dvoje housle kánonem, na který navázaly postupně ostatní nástroje a po střídání kontrastních částí skladba postupně usínala v pomalém rytmu. Poslední skladba před přestávkou patřila sopranistce. Před publikum vešla Simona Šaturová a upoutala už svým okouzlujícím zjevem. Přednesla moteto In Furore iustissimae irae Antonia Vivaldiho, které se skládá ze tří částí. 1. Allegro zahájily perlivé běžící koloratury, pohybující se nahoru a dolů v bězích, které zurčily jako potok a zpěvačka je zvládala s obdivuhodnou lehkostí s mírně zatmavenou barvou hlasu. 2. Largo mělo charakter vyprávění, hladilo měkkým a hutným legatem kulatého sopránu, který se linul na pevném dechu v pevném soustředění. 3. Allegro – Alleluja se opět rozběhlo v perlivých koloraturách v lehounkém pianu, které neočekávaně zakončila pevná a jásavá výška. Obecenstvo ani nedýchalo a odměnilo výkon zpěvačky nadšeným potleskem.

Po přestávce se ujala slova Barbara Marie Willi a se šarmem a vtipem uvedla výběr dvou částí ze Sonate, correnti et arie Marca Uccelliniho. Věta sonáty je postavena na lidové písničce Caporal Simon a dokonce obsahuje v rámci interpretace krátkou, ale opakující se citaci textu. Willi vybudila publikum k součinnosti s hudebníky, kteří tento text ve druhé části parlandují. Vystoupil i violista Václav Křivánek tentokrát v roli táborového bubeníka. Caporal Simon, tedy kaprál Simon, znělo spolu s hudebníky i z publika s chutí, podle jednoduché rytmické figury.

Následoval Johann Sebastian Bach a árie z oratoria Matoušovy pašije Mache dich, mein Herze, rein v podání barytonisty Pavla Divína, se kterým portál Klasika Plus vedl nedávno rozhovor. Tentokrát zněl jeho hlas o něco méně příjemně, i výraz postrádal zaujetí a potřebnou energii, což byla škoda.

Heinrich Ignaz Franz Biber se vrátil se skladbou Balletti lamentabili à 4 a soubor Collegium Colloredo ho provedl ve všech částech s bravurou, lehkostí, barevností nástrojů i s patřičným tanečním espritem.

Následovala slavná árie Lascia ch´io pianga z opery Rinaldo HWV 7 Georga Fiedricha Händela, kterou zpívala Simona Šaturová. Zpívala krásným kulatým sopránem, přesně na dechu propracované legato a procítěný výraz, který strhl publikum k silnému prožitku a k následným ovacím. Sopranistka přesvědčila, že je zpěvačkou par excellence a vysloužila si neutuchající obdiv publika. A Händelova hudba pokračovala ještě duetem A teneri affetti z opery Ottone, který zazpívali společně Simona Šaturová a Pavel Divín. Tady se ukázal kontrast projevu excelentní umělkyně a ještě nepříliš technicky zdatného pěvce, přesto dokázali spolu vytvořit příjemnou atmosféru, v neposlední řadě i díky citlivému doprovodu souboru Collegium Colloredo.

Zahajovací koncert Academy Kroměříž odstartoval týden naplněný prací a studijními úkoly, které budou proložené dalšími zajímavými koncerty ze sněmovního sálu arcibiskupského zámku v Kroměříži.

Foto: Vítek Šmahel (Facebook Academy Kroměříž)

Facebook X E-mail WhatsApp