PORTÁL O KLASICKÉ HUDBĚ

Legendární indický maestro Zubin Mehta se rozhodl své nadcházející devadesáté narozeniny oslavit různorodými programy s renomovanými orchestry. V rakouské metropoli se ve druhé polovině března uskutečnila série koncertů s Vídeňskými filharmoniky, na kterých zazněla díla Ludwiga van Beethovena, Carla Marii von Webera a Maxe Brucha. V Mnichově, kde byl Mehta generálním hudebním ředitelem, se slavnostní koncert k jeho jubileu uskuteční až na sklonku května.

Běžný abonentní koncert Symfonického orchestru Švédského rozhlasu nabídl první březnový pátek ve stockholmské koncertní síni Berwardhallen krásný a vznešený program. Sestavou skladeb i provedením. Beethovenův Houslový koncert s Veronikou Eberle a Dvořákovu Osmou. Robin Ticciati obě díla vedl s nevšední muzikalitou. O Anglické symfonii v jeho pojetí se dokonce dá říci, že se zřídka slýchanou mírou nápaditosti.

V rámci koncertů z cyklu Svatovavřinecká sezóna, pořádaného pod hlavičkou festivalu Pražské jaro, proběhlo ve čtvrtek 26. února v pražském kostele svatého Vavřince vystoupení tria Trebbiano, tvořeného Martinou Bačovou (housle), Věrou Binarovou (viola) a Hanou Baborákovou (violoncello). Soubor představil publiku program z děl Ludwiga van Beethovena, Antonína Dvořáka, Gideona Kleina a Jeana Sibelia.

Beethoven a Dvořákova Osmá. Tak zněl název koncertního programu, který v prostory pražského Obecního domu 26. ledna vnesl Symfonický orchestr Českého rozhlasu s dirigentem a akordeonistou Omerem Meir Wellberem. Až kontroverzní první půli ve Smetanově síni vystavěnou na beethovenském půdorysu vystřídala druhá, o poznání standardnější s naším mistrem.

Před orchestr České filharmonie opět předstoupil koryfej barokní hudby Giovanni Antonini. Spolu s ním tak ve Dvořákově síni Rudolfina učinila trojice famózních sólistů, houslista Jan Fišer, violoncellista Václav Petr a pianistka Karolina Pancernaite, kteří hráli sólové party v Beethovenově Trojkoncertu pro housle, violu a klavír. Na programu abonentního koncertu byl ve středu 14. ledna dále Vivaldiho Flétnový koncert č. 3 „Il Gardelino“ a Haydnova Symfonie č. 54. Diváci byli svědky inspirovaného provedení.

Dne 15. ledna se v plzeňské Měšťanské besedě pod taktovkou Chuheie Iwasakiho uskutečnil v pořadí čtvrtý z abonentních koncertů řady Platina, jež je zavedenou součástí nabídky Plzeňské filharmonie. Koncert mohli posluchači sledovat v přímém přenosu na stanici D-dur v rámci nového pořadu Putujeme za orchestry – a začínáme v Plzni. Se stejným programem, ale v menším obsazení ve smyčcových sekcích, vystoupil orchestr o den později (16. ledna) v Klatovech. Na programu zazněl Koncert pro smyčce polské skladatelky Grażyny Bacewicz, Hobojový koncert Jiřího Gemrota a Beethovenova Symfonie č. 7 A dur.

Sólový recitál Jevgenije Kissina 11. ledna znamenal vyústění jeho sezónní rezidence u České filharmonie. V Rudolfinu nešlo jen o estetickou pózu, ale o zápas, svou povahou fyzicky i existenciálně vypjatý hudební projev klavíristy, který bere hudbu na sebe. Právě tato krajní intenzita mohla být pro jedny zdrojem obdivu, pro jiné spíš překvapením, pokud od večera čekali konvenčnější zážitek a Kissina z dřívějších období.

Opera Fidelio Ludwiga van Beethovena je dílem ikonickým a patří do zlatého pokladu kulturního dědictví. Vídeňská státní opera přistoupila k inovaci a pověřila režií mladého loutkoherce a režiséra Nicolause Habjana, scénografem byl Julius Theodor Semmelmann. Hudebního nastudování i provedení se zhostil Franz Welser-Möst, který řídil Orchestr Vídeňské státní opery. Premiéra se konala 16. prosince a reflexe je psána ze třetí reprízy, konané 27. prosince roku 2025.

Carmen, Don Juan a Figaro. To jsou tři nejznámější postavy, s nimiž se den za dnem po celém světě znovu a znovu připomíná a zpřítomňuje Sevilla. Jméno ikonického kulturního centra španělského jihu zaznívá v operních divadlech v souvislosti se čtyřmi díly, patřícími mezi ta nejhranější. Stojí za nimi skladatelé Mozart, Rossini a Bizet. Ano, andaluská metropole ´hraje´ nejen v Lazebníku sevillském, ale i ve Figarově svatbě, Donu Giovannim a v Carmen. Figuruje však také v Beethovenově Fideliovi, v Donizettiho Favoritce a Marii de Padilla, ve Verdiho Síle osudu a v řadě dalších oper, z nichž mnohé už jsou dnes neznámé a některé naopak velmi moderní. Prý jich je na sto padesát. Které jiné město by se jako dějiště oper mohlo pochlubit obdobným počtem?!

Klavíristu Jana Bartoše znám od jeho dětských let, od dob, kdy byl žákem prof. Martina Ballýho na legendární LŠU Voršilská v Praze. Se zájmem a s obdivem sleduji jeho uměleckou cestu, v jejímž průběhu se brzy etabloval mezi naše nejpřednější pianisty a posléze – když se jeho zastupování ujala prestižní koncertní agentura IMG Artists – vstoupil mezi světovou pianistickou elitu. Od roku 2017 spolupracuje se Supraphonem, u něhož vydal během šesti let pět vysoce ceněných nahrávek. V listopadu letošního roku obohatil umělec diskografii novým CD, na němž nabízí Klavírní koncert Es dur Antonína Rejchy a Klavírní koncert č. 5 Es dur zvaný Císařský od Ludwiga van Beethovena.

„Národnostně rozmanitá sestava díky vysoké hráčské uvědomělosti, zodpovědnosti a technické připravenosti okořenila slavnostní večerní setkání chytlavě vygradovaným hudebním programem.“

„První věta posluchače zasáhla bezprostředně působícími a formálně nekomplikovanými horizontálními tvary, pro něž komorní soubor našel správnou kombinaci agogické modelace a dynamické rozvahy.“

„Veškeré interpretační klady Beethovenovy skladby šlo vystopovat již během první věty.“

Španělský sál na Pražském hradě přivítal během nedělního předávání Ceny Antonína Dvořáka dva klenoty současného hudebního umění: mezzosopranistku Magdalenu Koženou a dirigenta Sira Simona Rattla. Slavnostní večer, jehož se zúčastnil prezident České republiky Petr Pavel, byl ohraničen dvěma komorními kusy od Antonína Dvořáka a Ludwiga van Beethovena, jejichž provedení se zhostili významní čeští i zahraniční instrumentalisté. Z hlediska tuzemské hudební produkce se tak nejednalo pouze o rutinní předání ceny, ale o svátek hudby, kultury a všech ctitelů klasické hudby. 

„Středeční večer je opět vyhrazen rozhlasovým nahrávkám z nabídky Evropské vysílací unie – hudební skladatel Jörg Widmann bude dirigovat Filharmonii Severoněmeckého rozhlasu v mozartovském programu.“

„Využijte příležitosti slyšet oratorium Judas Maccabeus Georga Friedricha Händela ze starší nahrávky se sirem Charlesem Mackerrasem.“

„Nedělní operní čas od 16:00 je věnován francouzské barokní opeře, zazní lyrická tragédie Jeana-Philippa Rameaua Zoroaste.“

Stanice D-dur Českého rozhlasu vysílá výhradně klasiku, a to nepřetržitě. Ve všední dny „od čtyř do osmi“ je v projektu Klasika na dosah prostor dokonce pro nenápadné vzdělávání. Stanice s hudebním názvem je synonymem pro „samou hudbu“, pravidelně proto nahlížíme do jejího vysílání. Co tedy D-dur nabízí v týdnu od 15. do 21. prosince?

„Simon Rattle se projevil jako neochvějný, citlivý a noblesní popularizátor avantgardní hudby.“

„Berliozovské číslo díky bezchybné souhře České studentské filharmonie dotáhlo první půli večera do ohlušujícím aplausem zdobeného závěru.“

„Rattle pracoval s Beethovenovou Eroicou analyticky, racionálně, aniž by však potlačil její procesuální a emočně vitální charakter.“

Předvánoční atmosféru pražského Rudolfina během středečního koncertního večera pohltila pregnantní a sebejistá gestika Simona Rattla, jež proměnila zbytnělé a neživé partitury Beethovenových, Berliozových a Lutosławského skladeb v pulzující organismus plastických forem, kontrastních emočních barev a prodýchaných dynamických proměn. Britský dirigent, jehož věhlas pronikl i do těch nejzapadlejších koutů světové hudební kultury, si 10. prosince během abonentního koncertu vzal pod svá křídla hned dvě symfonická tělesa, z jejichž zvukových specifik vytěžil technické i umělecké maximum. Česká filharmonie a Česká studentská filharmonie tak získaly povolaného uměleckého vedoucího, s nímž si sáhly na samu hranu svých možností. 

„Rajterovo dílo je občas upozaděno za jeho dirigentskou činností.“

„Dramaturgicky byl večer logicky uspořádán.“

„Orchestr po celou dobu visel pohledem na dirigentovi a bylo patrné, že jsou od roku 2022 již velmi sehraní.“

Jak lépe zahnat strastiplné životní období než hudbou? Čtvrteční večer v olomoucké Redutě patřil skladbám tří skladatelů, kteří se potýkali s tísní způsobenou světovou válkou nebo osobní krizí. Koncert Moravské filharmonie s šéfdirigentem Zsoltem Hamarem a sólistou Vilémem Vlčkem tak 27. listopadu nesl příznačný název Válečná léta – Klasika v černém.

„Dallapiccola pracuje ve Vězni s dodekafonní technikou, a to velice osobitě a s obdivuhodnou melodickou invencí. Sama partitura díla je mimořádně opulentní.“

„Vedle sólistů je nutné připomenout výborně připravený sbor (sbormistrem byl Simon Halsey), který dodával celé opeře dimenze antické tragédie.“

„Antonio Pappano celý ten obrovitý provozní kolos – orchestr, sólisty a sbor – zvládal nejen s jistotou a s nadhledem, ale zároveň ještě dokázal udržet posluchače od prvních tónů až po závěrečnou vězňovu otázku v neustálém napětí.“

Na program druhého koncertu abonentní řady „B“ ve Dvořákově síni Rudolfina 26. listopadu 2025 zařadila Česká filharmonie dvě od pohledu značně nesourodá díla: operu Vězeň Luigiho Dallapiccoly a Beethovenův Klavírní koncert č. 5 Es dur, op. 73, zvaný „Císařský“. Filharmonii vedl proslulý italský dirigent Antonio Pappano a v průběhu večera se představila řada významných zahraničních sólistů.

„Předehra „Egmont“, Ludwiga van Beethovena na báseň Johanna Wolfganga Goetha zazářila sílou, která obrací tragické temnoty v jas“

„Nenápadný, chlapecky působící rodák z Jeruzaléma, sklidil upřímný aplaus při pouhém vstupu.“

„V Andante Adagio se vemlouvavě vracela tklivá a krásná melodie hoboje v podání Katherine Zatloukalové, anglické členky brněnské filharmonie, která měla neutuchající aplaus v závěru koncertu.“

V pátek 24. října potvrdili Czech Virtuosi své trvalé kvality na zámku ve Slavkově. Hostem byl mladý česko-palestinský houslový virtuos Milan Al-Ashhab, dirigentem Eric Lederhandler. Na programu měli Předehru „Egmont“ Ludwiga van Beethovena, slavný Koncert a moll pro housle a orchestr op. 53 Antonína Dvořáka a Symfonii C dur George Bizeta.

„Dát dohromady náročný part pro čtyři lesní rohy nebylo jednoduché. Jejich souhra byla obdivuhodná.“

„Hudba Josefa Suka je efektní a plná dramatického citu.“

„Díky sugestivním gestům Tomáše Netopila klenuté plochy hýřily barevností.“

Bratislavské hudební slavnosti jsou v plném proudu a Koncertní síň Slovenské filharmonie je každý večer plná hudbymilovných návštěvníků. V pátek 3. října zde hostili Symfonický orchestr hl. m. Prahy FOK v čele s dirigentem Tomášem Netopilem. Lákadlem byl Koncertní kus pro čtyři lesní rohy a orchestr Roberta Schumanna a závěrem zazněla Symfonie E dur Josefa Suka. Program neobvyklý, přesto posluchačsky atraktivní.

„Šéfdirigentem skotského orchestru je mladý, poněkud excentrický dirigent a klavírista Maxim Emelyanychev.“

„Sám sedl jako sólista ke klavíru, od kterého orchestr řídil, a po odehrání svého partu vždy odbíhal před orchestr, aby se zase vrátil k nástroji.“

„Další skladbou byla prskavka s názvem An Orkney Wedding, with Sunrise pro orchestr s dudáckým sólem.“

Festival Moravský podzim se rychle blíží a připomínkou a pozváním bylo netradiční vystoupení. 23. září se představil v brněnském Besedním domě Skotský komorní orchestr pod vedením dirigenta Maxima Emelyanycheva, který účinkoval i jako sólový klavírista. Magnetem koncertu byla sólová prezentace skotského dudáka Roberta Jordana v tradičním kroji. Zcela vyprodaný koncert byl přímo přenášen Českým rozhlasem. Večeru předcházel o den dříve Skotský večer na nádvoří Besedního domu, na kterém se návštěvníci mohli seznámit jak se skotskou hudbou a lidovými tanci, tak třeba s tradičními nápoji.

„Theodora Remundová natočila o souboru Belfiato Quintet dokument pro Českou televizi.“

„Soubor právem získal první cenu v soutěži Antonína Rejchy na festivalu v rakouském Semmeringu.“

„Mezi dvě skvěle a inspirativně hraná díla zařadila dramaturgie mladé dílo modernisty 20. století Luciana Beria.“

V programu Mezinárodního hudebního festivalu Dvořákova Praha patřil nedělní dopolední koncert dne 20. září souboru Belfiato Quintet. Soubor oslavuje dvacetiletí své činnosti a v Anežském klášteře koncertoval za přítomnosti kamer České televize. Na programu měl soubor ověřené skladby svého repertoáru – kvintety Rejchy, Beria, Beethovena a Françaixe. Každý prostor určený k provedení hudby je vhodný, tentokráte promlouval ke koncertu genius loci se slavnou historií českých králů a duchovním odkazem sv. Anežky České.