PORTÁL O KLASICKÉ HUDBĚ

Opera Fidelio Ludwiga van Beethovena je dílem ikonickým a patří do zlatého pokladu kulturního dědictví. Vídeňská státní opera přistoupila k inovaci a pověřila režií mladého loutkoherce a režiséra Nicolause Habjana, scénografem byl Julius Theodor Semmelmann. Hudebního nastudování i provedení se zhostil Franz Welser-Möst, který řídil Orchestr Vídeňské státní opery. Premiéra se konala 16. prosince a reflexe je psána ze třetí reprízy, konané 27. prosince roku 2025.

Carmen, Don Juan a Figaro. To jsou tři nejznámější postavy, s nimiž se den za dnem po celém světě znovu a znovu připomíná a zpřítomňuje Sevilla. Jméno ikonického kulturního centra španělského jihu zaznívá v operních divadlech v souvislosti se čtyřmi díly, patřícími mezi ta nejhranější. Stojí za nimi skladatelé Mozart, Rossini a Bizet. Ano, andaluská metropole ´hraje´ nejen v Lazebníku sevillském, ale i ve Figarově svatbě, Donu Giovannim a v Carmen. Figuruje však také v Beethovenově Fideliovi, v Donizettiho Favoritce a Marii de Padilla, ve Verdiho Síle osudu a v řadě dalších oper, z nichž mnohé už jsou dnes neznámé a některé naopak velmi moderní. Prý jich je na sto padesát. Které jiné město by se jako dějiště oper mohlo pochlubit obdobným počtem?!

Klavíristu Jana Bartoše znám od jeho dětských let, od dob, kdy byl žákem prof. Martina Ballýho na legendární LŠU Voršilská v Praze. Se zájmem a s obdivem sleduji jeho uměleckou cestu, v jejímž průběhu se brzy etabloval mezi naše nejpřednější pianisty a posléze – když se jeho zastupování ujala prestižní koncertní agentura IMG Artists – vstoupil mezi světovou pianistickou elitu. Od roku 2017 spolupracuje se Supraphonem, u něhož vydal během šesti let pět vysoce ceněných nahrávek. V listopadu letošního roku obohatil umělec diskografii novým CD, na němž nabízí Klavírní koncert Es dur Antonína Rejchy a Klavírní koncert č. 5 Es dur zvaný Císařský od Ludwiga van Beethovena.

„Národnostně rozmanitá sestava díky vysoké hráčské uvědomělosti, zodpovědnosti a technické připravenosti okořenila slavnostní večerní setkání chytlavě vygradovaným hudebním programem.“

„První věta posluchače zasáhla bezprostředně působícími a formálně nekomplikovanými horizontálními tvary, pro něž komorní soubor našel správnou kombinaci agogické modelace a dynamické rozvahy.“

„Veškeré interpretační klady Beethovenovy skladby šlo vystopovat již během první věty.“

Španělský sál na Pražském hradě přivítal během nedělního předávání Ceny Antonína Dvořáka dva klenoty současného hudebního umění: mezzosopranistku Magdalenu Koženou a dirigenta Sira Simona Rattla. Slavnostní večer, jehož se zúčastnil prezident České republiky Petr Pavel, byl ohraničen dvěma komorními kusy od Antonína Dvořáka a Ludwiga van Beethovena, jejichž provedení se zhostili významní čeští i zahraniční instrumentalisté. Z hlediska tuzemské hudební produkce se tak nejednalo pouze o rutinní předání ceny, ale o svátek hudby, kultury a všech ctitelů klasické hudby. 

„Středeční večer je opět vyhrazen rozhlasovým nahrávkám z nabídky Evropské vysílací unie – hudební skladatel Jörg Widmann bude dirigovat Filharmonii Severoněmeckého rozhlasu v mozartovském programu.“

„Využijte příležitosti slyšet oratorium Judas Maccabeus Georga Friedricha Händela ze starší nahrávky se sirem Charlesem Mackerrasem.“

„Nedělní operní čas od 16:00 je věnován francouzské barokní opeře, zazní lyrická tragédie Jeana-Philippa Rameaua Zoroaste.“

Stanice D-dur Českého rozhlasu vysílá výhradně klasiku, a to nepřetržitě. Ve všední dny „od čtyř do osmi“ je v projektu Klasika na dosah prostor dokonce pro nenápadné vzdělávání. Stanice s hudebním názvem je synonymem pro „samou hudbu“, pravidelně proto nahlížíme do jejího vysílání. Co tedy D-dur nabízí v týdnu od 15. do 21. prosince?

„Simon Rattle se projevil jako neochvějný, citlivý a noblesní popularizátor avantgardní hudby.“

„Berliozovské číslo díky bezchybné souhře České studentské filharmonie dotáhlo první půli večera do ohlušujícím aplausem zdobeného závěru.“

„Rattle pracoval s Beethovenovou Eroicou analyticky, racionálně, aniž by však potlačil její procesuální a emočně vitální charakter.“

Předvánoční atmosféru pražského Rudolfina během středečního koncertního večera pohltila pregnantní a sebejistá gestika Simona Rattla, jež proměnila zbytnělé a neživé partitury Beethovenových, Berliozových a Lutosławského skladeb v pulzující organismus plastických forem, kontrastních emočních barev a prodýchaných dynamických proměn. Britský dirigent, jehož věhlas pronikl i do těch nejzapadlejších koutů světové hudební kultury, si 10. prosince během abonentního koncertu vzal pod svá křídla hned dvě symfonická tělesa, z jejichž zvukových specifik vytěžil technické i umělecké maximum. Česká filharmonie a Česká studentská filharmonie tak získaly povolaného uměleckého vedoucího, s nímž si sáhly na samu hranu svých možností. 

„Rajterovo dílo je občas upozaděno za jeho dirigentskou činností.“

„Dramaturgicky byl večer logicky uspořádán.“

„Orchestr po celou dobu visel pohledem na dirigentovi a bylo patrné, že jsou od roku 2022 již velmi sehraní.“

Jak lépe zahnat strastiplné životní období než hudbou? Čtvrteční večer v olomoucké Redutě patřil skladbám tří skladatelů, kteří se potýkali s tísní způsobenou světovou válkou nebo osobní krizí. Koncert Moravské filharmonie s šéfdirigentem Zsoltem Hamarem a sólistou Vilémem Vlčkem tak 27. listopadu nesl příznačný název Válečná léta – Klasika v černém.

„Dallapiccola pracuje ve Vězni s dodekafonní technikou, a to velice osobitě a s obdivuhodnou melodickou invencí. Sama partitura díla je mimořádně opulentní.“

„Vedle sólistů je nutné připomenout výborně připravený sbor (sbormistrem byl Simon Halsey), který dodával celé opeře dimenze antické tragédie.“

„Antonio Pappano celý ten obrovitý provozní kolos – orchestr, sólisty a sbor – zvládal nejen s jistotou a s nadhledem, ale zároveň ještě dokázal udržet posluchače od prvních tónů až po závěrečnou vězňovu otázku v neustálém napětí.“

Na program druhého koncertu abonentní řady „B“ ve Dvořákově síni Rudolfina 26. listopadu 2025 zařadila Česká filharmonie dvě od pohledu značně nesourodá díla: operu Vězeň Luigiho Dallapiccoly a Beethovenův Klavírní koncert č. 5 Es dur, op. 73, zvaný „Císařský“. Filharmonii vedl proslulý italský dirigent Antonio Pappano a v průběhu večera se představila řada významných zahraničních sólistů.

„Předehra „Egmont“, Ludwiga van Beethovena na báseň Johanna Wolfganga Goetha zazářila sílou, která obrací tragické temnoty v jas“

„Nenápadný, chlapecky působící rodák z Jeruzaléma, sklidil upřímný aplaus při pouhém vstupu.“

„V Andante Adagio se vemlouvavě vracela tklivá a krásná melodie hoboje v podání Katherine Zatloukalové, anglické členky brněnské filharmonie, která měla neutuchající aplaus v závěru koncertu.“

V pátek 24. října potvrdili Czech Virtuosi své trvalé kvality na zámku ve Slavkově. Hostem byl mladý česko-palestinský houslový virtuos Milan Al-Ashhab, dirigentem Eric Lederhandler. Na programu měli Předehru „Egmont“ Ludwiga van Beethovena, slavný Koncert a moll pro housle a orchestr op. 53 Antonína Dvořáka a Symfonii C dur George Bizeta.

„Dát dohromady náročný part pro čtyři lesní rohy nebylo jednoduché. Jejich souhra byla obdivuhodná.“

„Hudba Josefa Suka je efektní a plná dramatického citu.“

„Díky sugestivním gestům Tomáše Netopila klenuté plochy hýřily barevností.“

Bratislavské hudební slavnosti jsou v plném proudu a Koncertní síň Slovenské filharmonie je každý večer plná hudbymilovných návštěvníků. V pátek 3. října zde hostili Symfonický orchestr hl. m. Prahy FOK v čele s dirigentem Tomášem Netopilem. Lákadlem byl Koncertní kus pro čtyři lesní rohy a orchestr Roberta Schumanna a závěrem zazněla Symfonie E dur Josefa Suka. Program neobvyklý, přesto posluchačsky atraktivní.

„Šéfdirigentem skotského orchestru je mladý, poněkud excentrický dirigent a klavírista Maxim Emelyanychev.“

„Sám sedl jako sólista ke klavíru, od kterého orchestr řídil, a po odehrání svého partu vždy odbíhal před orchestr, aby se zase vrátil k nástroji.“

„Další skladbou byla prskavka s názvem An Orkney Wedding, with Sunrise pro orchestr s dudáckým sólem.“

Festival Moravský podzim se rychle blíží a připomínkou a pozváním bylo netradiční vystoupení. 23. září se představil v brněnském Besedním domě Skotský komorní orchestr pod vedením dirigenta Maxima Emelyanycheva, který účinkoval i jako sólový klavírista. Magnetem koncertu byla sólová prezentace skotského dudáka Roberta Jordana v tradičním kroji. Zcela vyprodaný koncert byl přímo přenášen Českým rozhlasem. Večeru předcházel o den dříve Skotský večer na nádvoří Besedního domu, na kterém se návštěvníci mohli seznámit jak se skotskou hudbou a lidovými tanci, tak třeba s tradičními nápoji.

„Theodora Remundová natočila o souboru Belfiato Quintet dokument pro Českou televizi.“

„Soubor právem získal první cenu v soutěži Antonína Rejchy na festivalu v rakouském Semmeringu.“

„Mezi dvě skvěle a inspirativně hraná díla zařadila dramaturgie mladé dílo modernisty 20. století Luciana Beria.“

V programu Mezinárodního hudebního festivalu Dvořákova Praha patřil nedělní dopolední koncert dne 20. září souboru Belfiato Quintet. Soubor oslavuje dvacetiletí své činnosti a v Anežském klášteře koncertoval za přítomnosti kamer České televize. Na programu měl soubor ověřené skladby svého repertoáru – kvintety Rejchy, Beria, Beethovena a Françaixe. Každý prostor určený k provedení hudby je vhodný, tentokráte promlouval ke koncertu genius loci se slavnou historií českých králů a duchovním odkazem sv. Anežky České.

„Skvěle se představily smyčce s nepřehlédnutelným koncertním mistrem Jiřím Pospíchalem.“

„Po předehře k Figarově svatbě vstoupil před orchestr Ján Krigovský s králem smyčcových nástrojů kontrabasem.“

„Hornorakouský dirigent Heinz Prammer propojil autentickou duši koncertu s příjemným a jistým vedením orchestru.“

Jeden z koncertů své letošní koncertní řady uskutečnili Czech Virtuosi 9. září v brněnském Besedním domě za podpory fondu Johanna Karla Regbera. Jeho Koncert pro kontrabas a orchestr C dur v podání kontrabasisty Jána Krigovského tvořil dramaturgicky promyšlené jádro večera. V úvodu zazněla předehra k opeře Figarova svatba Wolfganga Amadea Mozarta, závěr patřil Beethovenově První symfonii. Dirigent Heinz Prammer, též skladatel, ale i výkonný předseda správní rady Johann Karl Regber-Fonds, jistotou a bezpečným vedením zkušených Czech Virtuosi podpořil pohodovou atmosféru večera.

„Raná Beethovenova sonáta pod jeho rukama nezněla titěrně, vtiskl do ní důstojně hmotný a tělesný rozměr.“

„Hudební řeč Larcherovy sonáty je pianisticky atraktivní, často závažná, neskrývaně mnohými ovlivněná.“

„Bez velikého množství prolité krve mohou Brahmsova Intermezza snadno působit rozvláčně.“

Jediný klavírní recitál letošního ročníku festivalu Dvořákova Praha se odehrál 10. září ve Dvořákově síni Rudolfina. Paul Lewis, protagonista večera, spojil ve svém programu raného i pozdního Beethovena s Brahmsem a nově vzniklou skladbou Thomase Larchera.

„Žihlův menší a zdravě vedený hlas je na dobré cestě…“

„Trio Bohémo cyklus předneslo s jistou mírou prostoty.“

„Jedná se o jedno z nejintimnějších a nejhlubších děl skladatele, který žádného interpreta ani posluchače nenechá chladným.“

Spolek Lieder Society, který u nás dlouhodobě a systematicky uvádí písňovou tvorbu známých i pozapomenutých skladatelů, si na sobotní večer v Atriu na Žižkově připravil další ze svých koncertů. V tomto měsíci uběhlo padesát let od úmrtí jednoho z nejvýznamnějších skladatelů 20. století, Dmitrije Šostakoviče (1906–1975). Sobotní večer byl věnován tomuto ruskému géniovi a připomněl ho jako skladatele písní. Večer v zajímavé dramaturgii propojil jeho dílo s tvorbou Ludwiga van Beethovena, mezi jejichž díly organizátoři spatřují zajímavé paralely, jak bylo uvedeno v koncertní brožuře: „Jejich tvorbu spojuje dramatičnost, která přesahuje hranice epoch a vzdoruje politickým režimům.“

„Dirigent Tomáš Netopil neskrýval, že ho tahle hudba baví, a dal si záležet na vylehčení melodie, na kontrastech a na dynamických efektech.“

„Koncertní árii ‚Ah perfido‘ Ludwiga van Beethovena podala sopranistka expresivně, s hlubokým prožitkem.“

„Sólových partů se ujali dva lektoři akademie, houslisté Dalibor Karvay a Fedor Rudin.“

Ve Sněmovním sále Arcibiskupského zámku v Kroměříži se konal v neděli 17. srpna slavnostní koncert, na němž se představila Moravská filharmonie Olomouc pod vedením dirigenta Tomáše Netopila společně se sólisty, kteří patří k nejlepším laureátům i lektorům Akademie Kroměříž. Zazněla Symfonie č. 94 G dur „S úderem kotlů“ Josepha Haydna, Romance pro housle a orchestr č. 2 F dur, koncertní árie „Ah, perfido“ Ludwiga van Beethovena a v závěru Concertone pro dvoje housle a orchestr C dur Wolfganga Amadea Mozarta.

„Scarlattiho barokní muzika vyzněla v Sekerově podání jako živý organismus, do jehož předepsaného základu lze vnést osobní zaujetí, lehkost, ale i vtip.“

„Svou hypotézu o vzniku Beethovenovy sonáty jako by pak pianista promítl do interpretace udivující suverenitou ve velkolepě pojatých pasážích i vybroušenou čistotou nejintimněji znějících tónů.“

„V Sibeliovi Sekera objevil novou studnici.“

Interpretační kurzy v Litomyšli jsou v plném proudu a podle plánu pokračuje rovněž festival večerních vystoupení předních českých umělců, kteří se přes den věnují mladým talentům. Zastoupen je každý vyučovaný obor. V pátek 11. července přišel na řadu klavír, jehož lektorem je zde už čtvrtým rokem Miroslav Sekera. Šlo o příjemné setkání v přátelském a uvolněném duchu, při kterém se však zároveň naplno projevila sólistova profesionalita.

„Toto schéma věrně demonstruje vůbec celkový přístup dirigenta k tektonickému rozvržení skladeb, které působilo velmi logicky, přirozeně a plynule.“

„Po několika málo taktech bylo zřejmé, že jeho výkon nebude třeba nikterak důkladně analyzovat, a to v tom slova smyslu, že svůj nástroj, svůj part a přednes ovládal s dvousetprocentní jistotou.“

„Zbývající části první věty se podařilo dirigentovi velmi dobře vystavět díky účinné dynamice a frázování a pečlivě vyposlouchaným tématům, což mu umožnilo je efektně vzájemně pospojovat v jednotný a plynulý hudební proud.“

Sněmovní sál Arcibiskupského zámku v Kroměříži rozezněla ve čtvrtek 26. června Filharmonie Brno pod taktovkou Františka Macka, uměleckého ředitele festivalu Hudba v zahradách a zámku Kroměříž. Hvězdou Večera vídeňských mistrů se stal čínský houslista Ziyu He, když přiměl návštěvníky k ovacím ve stoje již v první polovině koncertu. Rozhovor s ním jsme přinesli ZDE. V rámci 26. ročníku mezinárodního festivalu se konají ještě tři neméně zajímavá hudební představení.

„Vyznívá poněkud nespravedlivě, že v našem povědomí se na druhý významný orchestr ve městě vzdáleném pár desítek kilometrů od hranic s Českem tak trochu zapomíná.“

„Užuž jsem si říkal, jaká smůla provází Lukáše Vondráčka na Smetanově Litomyšli. Covid, pak zdravotní indispozice a teď defekt pedálu… Naštěstí povolaný technik vše poměrně rychle vyřešil a mohlo se pokračovat.“

„Dirigent Maxim Jemeljanyčev vypadá s úsměvem na tváři a ležérně uvázanou kravatou i ve svých šestatřiceti letech spíše jako rozpustilý kluk, který nezkazí žádnou švandu. Když zazní první tóny, člověk si uvědomí, jak může zdání klamat.“

Neděle 22. června 2025 se zapíše do historie Smetanovy Litomyšle ze dvou důvodů. Poprvé na tomto festivalu vystoupil německý symfonický orchestr a zřejmě nikdy předtím zde nebyli návštěvníci svědky technického defektu klavíru prvotřídní světové značky. Sólista Lukáš Vondráček se však s nepříjemnou situací vyrovnal perfektně a připravil všem přítomným strhující zážitek. Drážďanské filharmoniky řídil sympatický dirigent Maxim Jemeljanyčev.